|
|
Hmyzí škůdci slivoní v Bílých Karpatech
Borýsek, Daniel
Bakalářská práce je zaměřena na škůdce slivoní, kteří byli studováni v roce 2022 v obci Horní Němčí v Bílých Karpatech. Sledování probíhalo ve slivoňovém sadu na čtyřech odrů-dách slivoní, středně rané až pozdní odrůdě Jojo, pozdní Topend, velmi pozdních Tophit a Haganta. Pozornost byla zaměřena na tmavku švestkovou (Eurytoma schreineri), která je v této oblasti považována za významného škůdce. Výskyt tmavky švestkové byl hodnocen podle počtu napadených pecek a plodů. Ke zjišťování pilatek byly použity bílé lepové des-ky a bylo hodnoceno napadení plůdků jejich housenicemi. Výskyt dřevokazných škůdců byl hodnocen vizuální kontrolou dřevin, výskyt přezimujících škůdců kontrolou větviček na počátku února. V sadu byli kromě tmavky švestkové zjištěni: pilatky rodu Hoplocampa, bělokaz švestkový (Scolytus mali), puklice švestková (Parthenolecanium corni), štítenka zhoubná (Diaspidiotus pernicious) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi). Výskyt nad prahem škodlivosti byl zaregistrován u puklice švestkové (Parthenolecanium corni) a štítenky zhoubné (Diaspidiotus pernicious). Ostatní druhy škůdců byly zjištěny v nízké početnosti. Nebyly zjištěny výrazné rozdíly v napadení škůdců jednotlivých odrůd. Byl zaregistrován nepatrný trend vyššího napadení velmi pozdních odrůd tmavkou švestkovou, štítenkou zhoubnou, sviluškou ovocnou a pilatkami rodu Hoplocampa.
|
|
|
Antioxidanty ve vybraných odrůdách hrušní
Havlíčková, Barbora
Tématem této diplomové práce byly především antioxidanty ve vybraných odrůdách hrušní. Mezi vybranými odrůdami hrušní byly evropské odrůdy ('Williamsova', 'Erika', 'Elektra', 'Beta', 'Konference'), asijské odrůdy ('Kumoi', 'Ju Li', 'Nijiseiki', 'Shinko') a asijsko-evropský hybrid odrůdy 'Benita'. Obsah jednotlivých antioxidantů v odrůdách byl zjištěn pomocí metody HPLC-MS/MS. Výsledné hodnoty byly zpracované do grafů v programu Excel a statisticky vyhodnocené pomocí programu Statistica. V rámci shlukové analýzy byly vzorky rozděleny do dvou skupin na základě analýzy obsahu antioxidantů. Taktéž byla zjištěna podobnost hybridu odrůdy 'Benita' více k evropským odrůdám. Pomocí metody PCA byla data rozdělena do čtyř skupin. Největší množství celkových antioxidantů bylo stanoveno v kříženci 'Benita' (2175,11 μg/g) naopak nejmenší bylo u evropské odrůdy 'Williamsova' (277,73 μg/g). Některé asijské odrůdy obsahovaly antioxidantů více než evropské, některé naopak méně. Bylo zjištěno, že analyzované odrůdy obsahovaly nejvíce prokyanidinu b1/b2, zatímco prokyanidin c1 nebyl detekován u žádné z odrůd. V další části závěrečné práce byl sledován vývoj odvětví hrušní v ČR, kde byl sledován vývoj cenové hladiny, sklizně a průměrný výnos, spotřeba hrušek na jednoho obyvatele ČR, zahraniční obchod a porovnání produkce EU+VB. Podle získaných dat se v ČR nejvíce pěstovala odrůda 'Konference' a odrůda 'Lucasova'. Roční spotřeba na jednoho člověka se pohybovala mezi 2,5-3 kg. Oproti většině ostatních členů EU a Velké Británii byla produkce hrušek v ČR nízká (4000-10000 tun/rok).
|
|
|
Porovnání vybraných odrůd pšenice podle jejich schopnosti regulovat a kompenzovat výnos v odlišném prostředí
Brtníková, Daniela
V této diplomové práci jsou prezentovány výsledky pokusů sledovaných ve vegetačním období 2020/2021 a 2021/2022 na třech pokusných stanovištích České republiky. Zvolenými stanovišťmi byly Obora a Písky, které spadají pod Polní pokusnou stanici Žabčice a stanoviště v Praze-Ruzyni patřící Výzkumnému ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Tyto stanoviště se liší zejména v klimatických, ale i půdních podmínkách. Sledovanými odrůdami byly odrůdy Balitus, Bohemia, IS Conditor, RGT Sacramento, Tobak, Tonnage a Tybalt. U těchto odrůd byly hodnoceny výnosotvorné prvky (počet klasů na m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn) a jejich zhodnocení v návaznosti na výnos a sklizňový index společně s kompenzačními a autoregulačními schopnostmi pšenice. U většiny hodnocených parametrů byl zaznamenán statistický významný vliv odrůdy, lokality a ročníku. Nejlépe hodnocenou odrůdou byla za sledované období odrůda Tonnage a Tobak, které dosahovaly nadprůměrných výnosů a vykazovaly jisté schopnosti kompenzace a plastičnosti k podmínkám pěstování. Naopak nejhůře hodnocenou byla odrůda Bohemia, která i přes vysokou hmotnost zrna dosahovala ve srovnání s ostatními odrůdami podprůměrných výnosů.
|
|
|
Porovnání kvantitativních a kvalitativních vlastností vybraných klonů odrůdy Sauvignon
Pokorný, Stanislav
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním kvantitativních a kvalitativních vlastností vybraných klonů odrůdy Sauvignon. U jednotlivých klonů byly porovnány fenologické fáze, uvologický rozbor, rozbor moštu, rozbor vína a senzorické hodnocení. Celý pokus byl prováděn ve vinicích firmy Ampelos a.s. Celkem bylo sledováno osm klonů od odrůdy Sauviognon. U klonů byly sledovány fenologické fáze ve stejných podmínkách. Poté byl proveden uvologický rozbor, který byl zaměřen na průměrnou hmotnost hroznu, průměrnou hmotnost bobulí, průměrnou hmotnost bobule, průměrnou hmotnost třapiny, průměrný počet bobulí a průměrnou velikost hroznu (délka x šířka). V moštu byly sledovány analytické hodnoty, jako cukernatost, titrovatelné kyseliny, pH, obsah asimilovatelného dusíku. Z výsledků bylo jasně zřetelné, že klony z české selekce jsou mnohem lépe uzpůsobené do klimatických podmínek, ale také skutečnost, že ne všechny české klony jsou lepší jak klony ze zahraniční selekce. To se také potvrdilo v případě, kdy nejhorší sledované hodnoty měl klon z české selekce 29/68. Jako ideální variantou pro výrobu vysoce kvalitních vín je výsadba složená z více klonů s různými vlastnostmi.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání bílkovinné stability u bílých vín
Sabo, Jozef
Bakalářská práce se zabývá porovnáním bílkovinné stability bílých vín. Cílem této práce je porovnat stabilitu bílkovin pro sedm konkrétních odrůd bílých vín použitím sodno-vápenatého bentonitu puranit. Ve výzkumu byla použita velikost dávky 150 g / l bentonitu. V teoretické části jsou stručně popsány dusíkaté látky, jednotlivé faktory působící při srážení bílkovin, vliv zrání vína na jemných kalech na jeho bílkovinnou stabilitu, možnosti použití čiřících enologických přípravků bentonitu, soli kyseliny křemičité, želatiny, taninu, vyziny. V práci jsou charakterizovány jednotlivé ve výzkumu použity odrůdy bílých vín. V praktické části je podrobně popsán postup provedeného pokusu, jednotlivé výsledky jsou zaznamenány v tabulce a v grafech. Výzkum ukázal, že po aplikování bentonitu se výrazně změnila bílkovinná stabilita jednotlivých druhů vín.
|
|
| |
host ::
RSS.