|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami kultivovanými na odpadním tuku
Holub, Jiří ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou lipidické látky, převážně pigmenty obsažené v rostlinách a mikroorganismech. Karotenoidy jsou známé pro svoje antioxidační účinky. Lipidy jsou převážně nepolární látky, které jsou esenciální a vyskytují se ve všech typech organismů. Práce byla provedena formou rešeršní i praktickou. Pojednávala o produkci karotenoidních barviv a různých lipofilních látek kvasinkami Rhodotorula glutinis, Rhodosporidium toruloides a Sporidiobolus metaroseus, kultivovanými v médiích vyrobených z odpadního tuku živočišného původu či z glycerolu. Práce se dále zaobírala metodami získávání lipidických látek z mikroorganismů a následnou analýzou vzorků plynovou či kapalinovou chromatografií. Hlavním úkolem práce bylo zjistit, které typy médií a které z daných druhů kvasinek byly nejvhodnější pro produkci lipidických látek. Pro produkci lipidických látek na glycerolových médiích byl shledán jako nejlepší kmen Rhodosporidium toruloides, který zároveň vykazoval nejvyšší koncentrace karotenoidů na tukových a hydrolyzovaných tukových médiích.
|
|
|
Studie aktivity extracelulárních enzymů produkovaných různými druhy kvasinek
Vršanská, Martina ; Ing.Jana Molnárová, Ph.D. (oponent) ; Voběrková, Stanislava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem různých kmenů kvasinek z hlediska produkce extracelulárních lipolytických enzymů. První část této práce spočívající ve výběru vhodných kvasinek byla vypracována v rámci studijních pobytů na Chemickém ústavu SAV, oddělení Glykomiky v Bratislavě. Z daných deseti kmenů byly vybrány tři kvasinky, a to Pseudozyma fusiformata, Meyerozyma guilliermondii, Yarrowia lipolytica, které vykazovaly nejvyšší lipolytickou aktivitu a růst buněk na bazálním médiu s Tweenem 80. Tyto kmeny byly použity pro optimalizaci podmínek kultivace a charakterizaci lipolytických enzymů. Dané kvasinky byly kultivovány v médiích s odlišným zdrojem uhlíku, kde se jako nejvhodnější médium jevilo bazální médium s Tweenem, který působil jako induktor produkce lipáz. Na základě měření substrátové specifity za použití tří p-nitrofenylesterů mastných kyselin s různou délkou postranních řetězců se ukázalo, že se pravděpodobně jedná o lipázy, které patří mezi triacylglycerol-acyl-hydrolázy vykazující maximální aktivitu vůči ve vodě nerozpustným substrátům se středně dlouhými řetězci. Stanovením pH optima a teplotního optima bylo zjištěno, že testované lipázy vykazovaly nejvyšší aktivitu v neutrální až mírné kyselé oblasti při teplotě kolem 30°C. Na základě měření tepelné stability bylo prokázáno, že extracelulární lipázy jsou relativně termostabilní enzymy. U lipáz byla dále stanovena skladovací stabilita, která byla měřena po dobu 5 týdnů, kdy supernatant byl uskladněn v lednici při 4°C a v mrazicím boxu při -20°C. Výsledky ukázaly, že v obou případech vykazovaly testované lipázy vysokou skladovací stabilitu, což umožňuje uchovávat vzorky po delší dobu bez ztráty aktivity. Na závěr byly u kvasinky Y. lipolytica srovnány výsledky lipolytické a proteolytické aktivity, růstu buněk a pH prostředí u vsádkové kultivace v L-zkumavkách s kontinuální kultivací v bioreaktoru. Díky možnosti nastavení podmínek kontinuálního procesu, regulovat enzymatickou produkci a stabilitu enzymu bylo vyšší produkce lipáz dosaženo při kultivaci v bioreaktoru.
|
|
|
Yeasts as a tool for study of cation homeostasis in eukaryotic cells
Farbulová, Michaela ; Zimmermannová, Olga (vedoucí práce) ; Zahumenský, Jakub (oponent)
Jednou z kľúčových schopností buniek je udržiavanie rovnováhy vo vnútornom prostredí pri zmenách vo vonkajšom prostredí. Medzi katióny, ktoré majú nenahraditeľnú úlohu v živých organizmoch, patria K+ , Na+ a H+ . Pri kvasinkách bola identifikovaná väčšina proteínov, ktoré sú zodpovedné za transport monovalentných katiónov cez bunkové membrány, čo z nich robí ideálny modelový organizmus na štúdium fyziologických procesov v eukaryotických bunkách vrátane princípov zachovania homeostázy monovalentných katiónov. Pomocou jednobunkového organizmu, ako sú kvasinky, sme takisto schopní charakterizovať proteíny z fylogeneticky nižších organizmov aj človeka a odhaľovať tak poruchy funkcie transportných systémov súvisiacich s patologickými ochoreniami. Cieľom tejto bakalárskej práce je poukázať na dôležitosť kvasiniek vo výskume štruktúry a funkcie transportérov katiónov z eukaryotických buniek a zároveň zhrnúť poznatky o ochoreniach spojených s narušením funkcie jednotlivých transportérov katiónov.
|
|
|
Vliv různých metod zákvasů révových moštů na jakost vína
Koubek, Jan
Práce se zabývá různými metodami kvašení révových moštů. Popisuje jed-notlivé metody zakvašení, kvasinky, alkoholovou fermentaci a terroir. Byl zpracovány dvouletý pokus, při kterém byly vyrobeny vzorky vín ze stejných odrůd. Rozdíl ve výrobě byla pouze metoda zakvašení moštu. Ostatní kro-ky při výrobě vína byly totožné, aby jediný rozdíl ve vyrobených vínech byla pouze metoda zakvašení. Získané výsledky jsou přehledně zpracovány a zhodnoceny včetně aroma-profilů a profilů vín.
|
|
|
Vpliv komerčne dostupných kvasiniek na odrodu Frankovka z VOC Modré hory
Peško, Jakub
Diplomová práca sa zaoberá vplyvom komerčne dostupných kvasiniek na Frankovku modrú z VOC Modré Hory. V literárnej časti si predstavíme VOC Modré hory a všeobecne sa oboznámime s frankovkou modrou a jej výrobou v štýle ružového vína. Vysvetlíme pôsobenie kvasiniek a ich možnosti využitia pri výrobe vín. V prvej polovici experimentálnej časti sa nachádza stručný popis použitej suroviny, metodika experimentu, popis použitých senzorických a analytických metód . V druhej polovici sú výsledné vzorky senzoricky a analyticky vyhodnotené v grafoch so stručnými komentármi.
|
|
|
Vliv různých metod zákvasů révových moštů na jakost vína
Koubek, Jan
Práce se zabývá různými metodami kvašení révových moštů. Popisuje jed-notlivé metody zakvašení, kvasinky, alkoholovou fermentaci a terroir. Byl zpracovány dvouletý pokus, při kterém byly vyrobeny vzorky vín ze stejných odrůd. Rozdíl ve výrobě byla pouze metoda zakvašení moštu. Ostatní kroky při výrobě víny byly totožné, aby jediný rozdíl ve vyrobených vínech byla pouze metoda zakvašení. Získané výsledky jsou přehledně zpracovány a zhodnoceny včetně aroma-profilů a profilů vín.
|
|
|
Úloha transportérů ABC a MFS v lékové rezistenci patogenních kvasinek rodu Candida
Chaun, Martin ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Půta, František (oponent)
Patogeny a jejich hostitelé vedou mezi sebou odvěkou bitvu o své přežití. Neustále dochází k vývoji nových strategií, jak porazit svého protivníka, a protistrategií, jak se svému soku ubránit. Poslední dobou se v důsledku zvýšeného užívání léků patogeny přizpůsobují výskytu těchto látek v prostředí a čím dál častěji na léčbu přestávají odpovídat, vzniká stav lékové rezistence. Postupně se zvyšující léková rezistence se týká i nejčastějších původců mykotických infekcí rodu Candida. Jedním z mechanismů, kterým jsou organismy schopny odolat účinkům toxických látek, je jejich transport ven z buňky pomocí membránových transportních proteinů. Tyto transportéry jsou v případě rodu Candida členy proteinových nadrodin ABC a MFS. Tato práce představuje proteiny ABC a MFS, jež se podílí na vylučování léčiv u čtyř druhů kandid, konkrétně u druhů Candida albicans, Candida glabrata, Candida parapsilosis a Candida auris.
|
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami kultivovanými na odpadním tuku
Holub, Jiří ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou lipidické látky, převážně pigmenty obsažené v rostlinách a mikroorganismech. Karotenoidy jsou známé pro svoje antioxidační účinky. Lipidy jsou převážně nepolární látky, které jsou esenciální a vyskytují se ve všech typech organismů. Práce byla provedena formou rešeršní i praktickou. Pojednávala o produkci karotenoidních barviv a různých lipofilních látek kvasinkami Rhodotorula glutinis, Rhodosporidium toruloides a Sporidiobolus metaroseus, kultivovanými v médiích vyrobených z odpadního tuku živočišného původu či z glycerolu. Práce se dále zaobírala metodami získávání lipidických látek z mikroorganismů a následnou analýzou vzorků plynovou či kapalinovou chromatografií. Hlavním úkolem práce bylo zjistit, které typy médií a které z daných druhů kvasinek byly nejvhodnější pro produkci lipidických látek. Pro produkci lipidických látek na glycerolových médiích byl shledán jako nejlepší kmen Rhodosporidium toruloides, který zároveň vykazoval nejvyšší koncentrace karotenoidů na tukových a hydrolyzovaných tukových médiích.
|
|
|
Využití protilátek k charakterizaci chromatinových modifikací u Saccharomyces cerevisiae
Kovaľová, Libuša ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Malík, Radek (oponent)
Transkripce prekurzorové mRNA (pre-mRNA) a její sestřih byly donedávna vnímány jako dva na sobě nezávislé procesy. Na modelu Saccharomyces cerevisiae bylo ukázáno, že sestavovaní komplexu katalyzujícího sestřih pre-mRNA, spliceosomu, probíhá kotranskripčně, tedy v době před ukončením transkripce RNA polymerasou II. Studiem kotranskripčního sestřihu se zjistilo, že proteiny účastnící se transkripce a specifické chromatinové modifikace mohou ovlivňovat sestřih pre-mRNA a jeho regulaci. Uvažuje se rovněž, že sestavování spliceosomu a modifikace chromatinu se vzájemně ovlivňují. Protein Prp45, kvasinkový ortholog lidského transkripčního koregulátoru SKIP/SNW1, byl v literatuře dosud spojován pouze se sestřihem. Nepublikované výsledky získané v naší laboratoři naznačují, že by Prp45 mohl sloužit jako regulátor spřahující procesy transkripce a sestřihu. Ukázali jsme, že PRP45 geneticky interaguje s faktory důležitými pro elongaci transkripce, mimo to i s enzymy katalyzujícími chromatinové modifikace, a že protein Prp45 ovlivňuje sestavování spliceosomu v časné fázi sestřihu pre-mRNA. Cílem bakalářského projektu bylo pomocí metody chromatinové imunoprecipitace sledovat propojení fyziologické role proteinu Prp45 a trimethylace H3K4. Bylo zjištěno, že mutace prp45(1-169) výrazně neovlivňuje profil...
|
|
|
Klinicky významné druhy kvasinek a jejich interakce s hostitelem
Novosadová, Zuzana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Patogenní kvasinky představují v současnosti vážnou hrozbu pro člověka. Mohou způsobovat závažná onemocnění v některých případech končící smrtí hostitele. Patogeny mohou pomocí mnoha mechanismů virulence zvýšit riziko vzniku systémového onemocnění. Pro eliminaci infekce v lidském těle jsou velmi důležité experimenty zabývající se interakcemi patogenů a hostitele. Interakce mezi hostitelem a patogeny jsou velmi komplexní a zahrnují všechny součásti mnohobuněčného organismu hostitele. Vědci se detailněji zabývají interakcemi buněk imunitního systému a patogenních kvasinek. Tato práce shrnuje interakce patogenů s vybranými buňkami hostitele, především s makrofágy. Kvasinky, zejména Candida albicans, jsou schopné ovlivňovat genovou expresi interagujících buněk. Tyto patogeny jsou schopni modulovat expresi genů makrofágů, uvnitř nichž jsou pohlceni, a dalších buněk imunitního systému. Patogenní kvasinky mohou také měnit vnější podmínky ve svém bezprostředním okolí. C. albicans dokáže například vnímat a ovlivňovat okolní hodnotu pH. Změnou pH pak může zvyšovat svou virulenci indukcí buněčné morfogeneze. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu patogenních kvasinek na své okolí a jejich interakcích s hostitelským organismem. Hlubší pochopení těchto otázek by mohlo pomoci nalézt nové efektivnější metody pro...
|
host ::
RSS.