|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na klíčivost a kvalitu kukuřice
Kovařík, Martin ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem plazmatem aktivované vody na klíčivost kukuřice. Po kontaktu vody s plazmatem mění voda své chemické složení a získává tím nové vlastnosti, které jsou využitelné v zemědělství. Teoretická část se dělí do dvou základních částí. Na začátku první části je stručně charakterizované plazma a poté se tato část již zabývá plazmatem aktivovanou vodou (PAW), její aktivací, fyzikálními a chemickými vlastnostmi a v závěru této části i jejímu využití. Druhá část teoretické části se pak věnuje klíčivosti rostlin, vnějšími vlivy ovlivňujícími klíčivost a statistickému vyhodnocení klíčivosti. V závěru teoretické části se tato práce věnuje ekotoxicitě rostlin. Náplní experimentální části byla příprava PAW, její následná aplikace na semena kukuřice a studium jejího vlivu na klíčivost a kvalitu rostliny. PAW byla vytvořena pomocí tří různých plazmových systémů z destilované a kohoutkové vody a efekt jednotlivých PAW na semena byl porovnáván s efektem jednotlivých kontrolních vzorků. Zjištěné výsledky naznačují pozitivní vliv PAW na klíčení semen, ale konečná hypotéza by vyžadovala rozsáhlejší pokusy v různých prostředích, především v půdě.
|
|
|
Studium vlivu přídavku kávové sedliny do půdy na růst vybraných rostlin
Kopková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Vzhledem k celosvětově vysoké konzumaci kávy vzniká velké množství odpadního produktu kávové sedliny. Cílem této práce je zhodnotit možné využití této odpadní suroviny v zemědělství jako hnojiva pro polní plodiny. Byly provedeny růstové experimenty s půdou typu hnědozem, obohacené o 2,5 obj.% kávové sedliny nebo upravené kávové sedliny a následně byla provedena charakterizace půdy a vypěstovaných rostlin salátu Lactuca sativa L. a kukuřice Zea Mays. Ačkoliv germinační testy neprokázaly fytotoxicitu půdních směsí, přídavek jakkoli upravené kávové sedliny vedl k úbytku biomasy rostlin. Mezi saláty a kukuřicí byly pozorovány rozdíly jižv průběhu růstu. Po sklizni byl zjištěn snížený obsah chlorofylu nebo minerálních látek ve vypěstovaných rostlinách. Připravené půdní směsi měly vliv na pH půdy, kdy největší pokles pH byl změřen po přídavku oxidované kávové sedliny. Prvková analýza půd před pěstováním prokázala v půdních směsích nárůst obsahu některých minerálních prvků, které jsou pro rostliny významné (K, Ca, Na, Mg), ale zároveň došlo k poklesu koncentrace jednoho z nejdůležitějších prvků, a tím je P.
|
|
|
Obilniny ve výuce geografie zemědělství
DOČEKAL, Lukáš
Cílem bakalářské práce je tvorba učebních textů pro výuku geografie (zeměpisu) obilnin, a to pro výuku na vysokých školách, středních školách (vyšších ročnících gymnázií) a základních školách. Nejprve jsou detailně představeny jednotlivé obilniny produkované ve světě - jejich botanické a morfologické charakteristiky, jejich vznik, vývoj a šlechtění, následuje popis využití produktů obilnin, charakteristika přírodních podmínek a agrotechniky obilnin a geografické rozšíření obilnin. Součástí bakalářské práce je také analýza vysokoškolských, středoškolských a základoškolských učebnic obsahujících látku geografie (zeměpisu) zemědělství, které jsou pak využity při tvorbě učebních textů. Součástí bakalářské práce jsou tabulky, mapy a rozsáhlá literatura.
|
|
|
Aplikace superabsorbentů do půdy a její vliv na růst rostlin
Závodská, Petra ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a studiem superabsorbentů s obsahem nutrientů, konkrétně makronutrientů dusíku, fosforu a draslíku. Superabsorbenty jsou polymery, nejčastěji polymery kyseliny akrylové, které dokážou pojmout obrovské množství vody, aniž by se v nich rozpustily. Ve své struktuře jsou schopny vodu udržet a z tohoto důvodu jsou velmi perspektivními látkami pro použití v zemědělství. Experimentální část byla zaměřena na porovnání pěstované kukuřice s přítomností superabsorbentů v půdě a v samotné půdě bez přídavku superabsorbentů. Rostliny byly pěstovány ve třech časových úsecích, konkrétně 46 dní, 60 dní a 74 dní. Po dobu experimentů byly rostliny pěstovány s dostatkem vláhy a v kontrolovaných podmínkách pěstebního boxu pod UV lampou, která simulovala den a noc, kdy byla 12 hodin zapnuta a 12 hodin vypnuta. Nakonec byla provedena obrazová analýza v programu HARFA, ze které jsme dostali informaci o rozvětvení kořenů. Výsledky byly doplněny o rozbory půdy a rostlin.
|
|
|
Uplatnění hnojení do depa v technologii pěstování kukuřice
Koryťák, František
Cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu podzimní aplikace NP / NPK hnojiv „do depa“, resp. jarní aplikace stabilizované močoviny „do depa“ (dd) nebo „na široko“ (nš) na výnos zrna kukuřice seté. Problematika byla řešena prostřednictvím tříletého maloparcelního polního pokusu (sklizeň 2020, 2021 a 2022) na polní pokusné stanici v Žabčicích u Brna. Do pokusu byly zařazeny následující kombinace hnojení: 1. Nehnojeno + močovina s IU a IN (nš), 2. NP + močovina s IU a IN (nš), 3. NPK + močovina s IU a IN (nš), 4. NPK se zeolitem + močovina s IU a IN (nš) 5. Nehnojeno + močovina s IU a IN (dd), 6. NP + močovina s IU a IN (dd), 7. NPK + močovina s IU a IN (dd). Stabilizovaná močovina obsahovala inhibitor ureázy (IU) a inhibitor nitrifikace (IN). Výnosy zrna kukuřice byly silně ovlivněny počasím v jednotlivých letech. Technologie hnojení „do depa“ zvýšila výnosy zrna oproti hnojení „na široko“ pouze v jednom ze tří let sledování. Při podzimní aplikaci NP / NPK hnojiv „do depa“ byl dosažen vyšší výnos zrna, u NPK hnojiv byl tento nárůst v prvních dvou letech statisticky významný. Aplikace hnojiv do depa na podzim s jarní aplikací dusíku „na široko“ zvýšila výnos zrna ve dvou letech, jen v jednom statisticky průkazně u všech hnojiv. Jarní aplikace dusíku „do depa“ zvýšila výnos zrna v prvních dvou pokusných ročnících, přičemž pouze v jednom byl nárůst výnosu statisticky významný. Poslední ročník vykázal průkazně vyšší výnosy po aplikaci dusíku „na široko“. Rizikem pro technologii aplikace „do depa“ je mj. zpracování půdy pomocí strip-till při nízké vlhkosti.
|
|
|
Meziplodiny a zaplevelení obilnin
Pluschková, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo stanovit druhy plevelů v meziplodinách a následných obilninách, zhodnotit změny zaplevelení a odhadnout dlouhodobé dopady meziplodin na zaplevelení obilnin. Vyhodnocení míry zaplevelení proběhlo pomocí početní metody. V podniku Hoštická a. s. bylo pozorováno zaplevelení v různých směsích meziplodin a následně pěstovaném jarním ječmeni a kukuřici. V polním pokusu provedeném v polní pokusné stanici Ivanovice na Hané bylo pozorováno zaplevelení v monokultuře ječmene po vyseté meziplodině a po zpracování podmítkou. Výsledky byly zpracovány statistickými metodami. Plevelné druhy byly taktéž rozděleny dle různých kritérií (dle biologických vlastností, dle původu, dle invazního statusu a dle škodlivosti). Z výsledků je patrné, že monokultura ječmene může zvyšovat druhové zastoupení plevelů. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska mohou potlačovat některé druhy plevelů. Meziplodiny umožňují vzcházení výdrolu předplodiny a zabraňují zaplevelení následných plodin. S rostoucí rozmanitostí meziplodin se rozšiřuje seznam ekosystémových služeb.
|
|
|
Vliv kombinace biouhlu a zinečnatých nanočástic na rostliny kukuřice seté kultivovaných v in vitro podmínkách
Szomolaiová, Erika
Kombinovaná aplikace nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs) a biouhlí by mohla být jedním ze slibných nástrojů pro zvýšení životaschopnosti rostlin a zmírnění široké škály stresových faktorů působících na kulturní plodiny. Pro ověření účinku různých koncentrací ZnO NPs (0, 50, 100 a 1000 mg/l), biouhlí i jejich kombinace na rostliny kukuřice seté (Zea mays L.) byl proveden in vitro experiment. Schopnost příjmu zinku rostlinným organismem z formy zinočnatých NPs, stejně jako možný vliv biouhlí na příjem a akumulaci zinku, byla vyhodnocena pomocí atomové absorpční spektrometrie. V tomto experimentu byla zjištěna pozitivní závislost mezi koncentrací ZnO NPs a obsahem zinku v nadzemní části rostlin, přičemž tento vztah nebyl ovlivněn přítomností biouhlí. Fyziologický stav rostlin byl hodnocen pomocí spektrofotometrických analýz stanovení fotosyntetických pigmentů a sekundárních metabolitů. Nejvýraznější vliv aplikace ZnO NPs a biouhlí byl pozorován u obsahu polyfenolických látek, jejichž obsah se zvyšoval přímo úměrně s koncentrací aplikovaných ZnO NPs. Naopak přítomnost biocharu způsobila významné snížení (p < 0,05) obsahu polyfenolických látek.
|
|
|
Porovnání různých způsobů zakládání porostů kukuřice seté
Dubový, Miloslav
Kukuřice je jednou z nejpěstovanějších plodin na světě. Má velké využití jak v živočišné výrobě, potravinářství, tak i v průmyslovém využití. V poslední době, kdy docházelo k úbytku zvířat v živočišné výrobě, bylo zastoupení množství kukuřice v osevním sledu omezováno. S nástupem především bioplynových stanic pro výrobu zejména elektřiny se její zastoupení zvýšilo. Jelikož kukuřice je širokořádková plodina, tak při jejím pěstování, kdy většina půdy není pokryta, dochází k erozím půdy. Tomuto jevu se snažíme zabránit používáním minimalizačních a půdoochranných technologií, a to především na svažitějších pozemcích. Touto problematikou se právě zabývá tato práce, která shromažďuje informace o různých metodách pěstování kukuřice. Dále jsou zde tyto technologie srovnány v poloprovozním pokusu, a to jak z ekonomického hlediska, tak z technického.
|
|
|
Termín a způsob aplikace klasické a inhibované močoviny ve výživě kukuřice
Miloš, Lukáš
Bakalářská práce se věnovala porovnání vlivu aplikace hnojiv na výnos zrnové kukuřice. Polní pokus byl sledován v letech 2019-2022 formou maloparcelního výzkumu na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Primárním cílem pokusu bylo porovnat způsob a termín aplikace, jako pokusná hnojiva byla zvolena klasická močovina a její plně inhibovaná varianta, tedy močovina s inhibitorem nitrifikace (IN) i ureázy (IU). Sledovány byly tyto varianty: 1. Močovina + IN + IU do depa (podzim), 2. Močovina do depa (podzim), 3. Močovina + IN + IU do depa (jaro), 4. Močovina do depa (jaro), 5. Močovina + IN + IU na široko (jaro), 6. Močovina na široko (jaro). Práce se ,ale také zaměřuje na souhrnné srovnání termínů (podzim, jaro) a způsobu aplikace (do depa, na široko) bez ohledu na zkoumané hnojivo, stejně tak byl zhodnocen průměrný výnos zrna po aplikaci zkoumaných hnojiv (močovina, močovina + IN + IU). Z průměrných čtyřletých výsledků byl zjištěn rozdíl ve výnosu zrna po aplikaci hnojiva močovina (8,38 t/ha) nehledě na termín a způsob aplikace ve srovnání s jeho inhibovanou variantou (8,03 t/ha) o 4,3 %. Aplikace zkoumaných hnojiv na podzim se projevila zvýšením průměrného výnosu zrna o 5,8 % ve srovnání s aplikací na jaře. Posledním zkoumaným faktorem byl způsob aplikace, přičemž kukuřice hnojená na široko poskytla o 10,3 % vyšší výnos v porovnání s hnojením do depa.
|
|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na klíčivost a kvalitu kukuřice
Kovařík, Martin ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem plazmatem aktivované vody na klíčivost kukuřice. Po kontaktu vody s plazmatem mění voda své chemické složení a získává tím nové vlastnosti, které jsou využitelné v zemědělství. Teoretická část se dělí do dvou základních částí. Na začátku první části je stručně charakterizované plazma a poté se tato část již zabývá plazmatem aktivovanou vodou (PAW), její aktivací, fyzikálními a chemickými vlastnostmi a v závěru této části i jejímu využití. Druhá část teoretické části se pak věnuje klíčivosti rostlin, vnějšími vlivy ovlivňujícími klíčivost a statistickému vyhodnocení klíčivosti. V závěru teoretické části se tato práce věnuje ekotoxicitě rostlin. Náplní experimentální části byla příprava PAW, její následná aplikace na semena kukuřice a studium jejího vlivu na klíčivost a kvalitu rostliny. PAW byla vytvořena pomocí tří různých plazmových systémů z destilované a kohoutkové vody a efekt jednotlivých PAW na semena byl porovnáván s efektem jednotlivých kontrolních vzorků. Zjištěné výsledky naznačují pozitivní vliv PAW na klíčení semen, ale konečná hypotéza by vyžadovala rozsáhlejší pokusy v různých prostředích, především v půdě.
|
host ::
RSS.