|
|
Vývoj jazykových schopností dětí raného věku
Ryjáčková, Markéta ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj jazykových schopností dětí raného věku, tedy dětí do věku tří let. Hlavním cílem práce je analýza vývoje jazykových schopností dětí raného věku. Teoretická část práce obsahuje dvě kapitoly. První kapitola předkládá teoretická východiska pro problematiku vývoje jazykových schopností a představuje rozdíl mezi řečí a komunikací jako takovou. Dále jsou v první kapitole uvedeny základní pojmy nervové soustavy důležité pro funkci jazykových schopností. Je zde uvedeno šest hlavových nervů (trojklanný nerv, lícní nerv, jazykohltanový nerv, bloudivý nerv, podjazykový nerv a sluchově rovnovážný nerv). Druhá kapitola teoretické části této práce se věnuje konkrétním obdobím při vývoji jazykových schopností v raném věku dítěte. Je zde představeno již prenatální období, následně období křiku, předřečové období a poté období prvních slov. Jako další je uvedeno období porozumění řeči. Kapitola je zakončena uvedením čtyř jazykových rovin, které jsou přítomny při osvojování jazykových schopností. Empirická část práce obsahuje výzkumné šetření, které má kvalitativní charakter. Metodami výzkumného šetření je pozorování a případové studie. Hlavním cílem je analýza vývoje jazykových schopností dětí raného věku, kterou se povedlo vytvořit. Pro výzkumné šetření bylo použito šest...
|
|
| |
|
|
Morfologicko-syntaktická rovina řeči u dětí předškolního věku
ŠUSTOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se věnuje morfologicko-syntaktické rovině řeči a jejímu procvičení pomocí aktivit v mateřské škole. Cílem bakalářské práce je navrhnout cvičení na rozvoj morfologicko-syntaktické roviny řeči u dětí předškolního věku, cvičení s dětmi realizovat a následně reflektovat. Obsahem teoretické části je vývoj dětské řeči včetně popisu jednotlivých jazykových rovin. Z hlediska morfologicko-syntaktické roviny je zde vymezen pojem morfém, morfologie a syntax. Popsán je vývoj morfologicko-syntaktické roviny, její rozvoj, diagnostika a možná narušení, včetně rozvoje komunikačních schopností v Rámcovém vzdělávacím programu. Praktická část prezentuje devět cvičení, která byla navrhnuta a realizována v mateřské škole s předškolními dětmi. Uvedena je zde evaluace jednotlivých cvičení a dotazník, který byl předložen učitelce předškolních dětí.
|
|
|
Analýza agramatismů v afázii
Hloucalová, Bára ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Wildová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce zkoumá mezioborovou spolupráci mezi lingvistikou a logopedií. Zaměřuje se na narušenou komunikační schopnost, konkrétně na neurogenní poruchu řečové komunikace nazývanou afázie. Cílem této práce je integrovat lingvistiku do terapeutické péče o pacienty s afázií a přiblížení jejího efektivního využití v tomto procesu. Praktická část je zaměřena na analýzu afatických promluv. Promluvy jsou lingvisticky rozebírány v daných jazykových rovinách. Jsou identifikovány konkrétní interference dílčích rovin a agramatismy. Tato analýza následně vede k vytvoření modelové terapeutické jednotky, která ukazuje významnou využitelnost lingvistiky v oblasti afázie. KLÍČOVÁ SLOVA afázie, agramatismus, typologie, jazykové roviny, neurolingvistika, narušená komunikační schopnost
|
|
|
Rozvoj jednotlivých jazykových rovin u dětí v předškolním věku
Křepelová, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem jazykových rovin u dětí ve věku 5 až 6 let. Jedná se tedy o děti před nástupem do základní školy. V tomto věku se uzavírá etapa předškolního vzdělávání a s ní spojený vývoj. Konec tohoto období je specifický tím, že se děti připravují na začátek povinné školní docházky. S koncem předškolního období by mělo dítě dosahovat jistých výsledků v rozvoji jazykových rovin. Cílem prakticky orientované části diplomové práce je analyzovat rozvoj jazykových rovin u dětí v předškolním věku. Práce je logicky rozdělena do dvou částí. První z nich seznamuje s řečovým vývojem, definuje předškolní období a vymezuje jazykové roviny na základě podkladů z odborné literatury. Jedná se o teoretické poznatky nezbytné pro utvoření komplexního obrazu zkoumané problematiky. Dále jsou v práci popisovány nejčastěji se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti typické pro toto období. V neposlední řadě je představeno předškolní vzdělávání a související oblasti logopedické prevence. Druhá část práce se věnuje samotnému výzkumu. Zkoumán je skutečný stav jazykových znalostí a dovedností dětí ve výše vymezeném období. Na základě studia odborné literatury byl pro potřeby výzkumu vytvořen materiál, pomocí kterého byly hodnoceny znalosti a dovednosti dětí v oblasti jazykových rovin. Výzkumné...
|
|
|
Rozvoj jazykových rovin u dětí v mateřské škole jako prevence vzniku poruch učení
KRCHŇAVÁ, Natálie
Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj řeči dítěte ve všech jazykových rovinách jako prevence poruch učení. Cílem je poukázat na podstatu rozvoje řeči dítěte před nástupem k povinné školní docházce, na jeho základě je vytvořen edukační materiál pro děti navštěvující předškolní vzdělávání, který vede k rozvoji jednotlivých jazykových rovin jako celku a snižuje riziko vzniku poruch učení. Zároveň přispívá k dětskému zájmu o psanou i mluvenou formu řeči. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretickými východisky jsou obecná charakteristika předškolního věku, vývoj řeči a její rozvoj s ohledem na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Jsou představeny čtyři jazykové roviny (foneticko-fonologická, lexikálně-sémantická, morfologicko-syntaktická a pragmatická rovina), jejich vymezení a ontogeneze. Poslední kapitola teoretické části práce je věnována specifickým poruchám učení, které úzce souvisí s vývojem řeči a jazykovými rovinami. Praktická část obsahuje metodický materiál, který je rozdělen do tří tematických celků. Celky jsou následně realizovány v mateřské škole a vyhodnocovány. K evaluaci slouží metoda skupinového rozhovoru a zúčastněného i nepřímého pozorování. Ke každému tematickému celku jsou připojeny výsledky, rizika a doporučení. Praktická část je doplněna o šetření v rovině foneticko-fonologické, která je nejvíce akcentovaná v mateřské škole.
|
|
|
Jazykový vývoj dítěte - základy čtenářské gramotnosti
FEIKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na jazykový vývoj dítěte předškolního věku. Teoretická část se věnuje rozvoji řeči, jednotlivým jazykovým rovinám, předškolnímu dítěti a jeho vzdělávání. Okrajově se dotýká tématu čtenářské pregramotnosti a gramotnosti, které je nutné rozvíjet u dítěte již v předškolním věku, aby na získané dovednosti mohlo dítě později navázat v základním vzdělávání při osvojování si prvopočátečního čtení a psaní. Praktická část zahrnuje kvalitativní šetření, které pomocí diagnostické baterie zjišťuje jazykovou úroveň dětí před nástupem povinné školní docházky. Následně je realizován program na podporu jazykové oblasti a čtenářské pregramotnosti s deseti respondenty. Výsledky dokládají, že pokud se jazyková oblast nejen přirozeně, ale také cíleně rozvíjí, dochází ke zlepšení výsledků v řeči dítěte. Děti si své jazykové dovednosti lépe osvojují a gramaticky jazyk správně používají.
|
|
|
Rozvoj dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami předškolního věku (s využitím metodické pomůcky Klokanův kufr)
OBOŘILOVÁ, Aneta
Bakalářská práce zpracovává téma Rozvoj dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami předškolního věku. Obsah práce je zaměřen na děti v běžných mateřských školách a mateřských školách zřízených podle § 16 odstavec 9, zejména v logopedických třídách. Bakalářská práce je členěna na čtyři kapitoly. Úvodní teoretická část práce se zaměřuje na specifika dítěte předškolního věku. Druhá kapitola se zabývá vývojových zvláštností dítěte s naroušenou komunikační schopností. Popisuje vybrané poruchy dětské řeči, včetně jejich možností diagnostiky a terapie. Další důležitou součástí kvalifikační práce je popisování práce v běžné mateřské škole a v logopedické třídě mateřské školy. V empirické části, poslední kapitole, jsou použity metody kvantitativního výzkumu. Hlavní otázkou pomocí dotazníkového šetření je pohled pedagogických pracovníků, kteří využívají komplexní diagnostickou, kompenzační a edukační pomůcku Klokanův kufr.
|
|
|
Komunikativní dovednosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky
Konkusová, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Komunikativní schopnosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky AUTOR: Markéta Konkusová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PeadDr, Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: V bakalářské práci je analyzována komunikační schopnost a narušení komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. V úvodní teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se komunikace a rozpracované jednotlivé kategorie narušené komunikační schopnosti dětí před nástupem do základní školy. V následující teoretické části je na základě studia odborných pramenů zpracován vývoj dítěte do 6 let věku, jeho psychomotorický, kognitivní a řečový vývoj. Závěrečná teoretická část je zaměřena na možnosti intervence dětí s narušenou komunikační schopností a systém logopedické péče pro tyto děti před nástupem do základní školy. V praktické části, která je zaměřena na rodiče dětí předškolního věku a učitele mateřských škol, je sledován výskyt jednotlivých poruch u dětí tohoto věku. Je zjišťována informovanost rodičů o této problematice, spokojenost s logopedickou péčí o jejich dítě a především je zjišťován fakt, zda rodiče sami pracují s dítětem, které má nějaký druh narušené komunikace. Učitelům mateřské školy je dán prostor k vyjádření k této problematice formou rozhovorů. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
|
Diagnostické markery specificky narušeného vývoje řeči z pohledu logopeda
Veselá, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou specificky narušeného vývoje řeči. Teoretická část představuje související terminologii, klasifikaci, etiologii, symptomatologii a problematiku diagnostiky. Výzkumná část analyzuje jednotlivé jazykové roviny u vybraného vzorku dětí a věnuje se společným specifickým odchylkám ve verbální produkci, které by mohly být navrženy jako diagnostické markery. V rámci kvalitativního výzkumu byla provedena analýza verbální produkce 9 dětí ve věkovém rozmezí 5,4 - 5,7 let se specificky narušeným vývojem řeči. Ve všech výpovědích se projevily deficity při používání sykavek, vynechávání hlásek v první pozici, narušení rozumění v různém rozsahu, nepřesná pojmenování a obtíže s výbavností slov a narušení plynulosti řeči a dalších prozodických faktorů. Oblast morfologie a syntaxe se vždy profilovala nejvýznamnějším narušením, které však bylo velmi heterogenní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.