|
|
Habitatové preference a párování koexistujících západokarpatských linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Čiampor, Fedor (oponent)
V posledních letech byla díky molekulárním metodám rozkryta značná míra kryptické diverzity napříč mnoha taxony. Výjimkou nejsou ani sladkovodní různonožci (blešivci), kteří díky snížené možnosti disperze a rekolonizace představují skvělý modelový systém pro zkoumání možných ekologických interakcí mezi geneticky výrazně vzdálenými liniemi při opětovném kontaktu. Ve své práci se zabývám kryptickým druhovým komplexem Gammarus fossarum. Z předchozího výzkumu jsme věděli, že v oblasti Vsetínska dochází ke kontaktu několika vysoce divergentních linií. Tato práce se zabývá dvěma hlavními otázkami. Existuje mezi příslušníky stejné linie preference ke společnému párování (existuje prezygotická reprodukční bariera mezi liniemi)? Tuto hypotézu jsem testoval jak sběrem párů z přirozených podmínek, tak (v omezené míře) i akvarijním pokusem. Druhou hypotézou je, zda mezi liniemi v kontaktní zóně existuje tendence k obsazení odlišných mesohabitatů (tůň versus proud), což by mohlo naznačovat kompetici mezi liniemi a možnou diverzifikaci jejich ekologických nik. Výzkum probíhal na devíti lokalitách s předpokládaným výskytem vždy dvou ze tří vybraných linií. Výsledky nicméně prokázaly, že ve více jak polovině případů se jednalo o kontakt všech tří studovaných linií s jasnou dominancí jedné z nich (více jak 64 %). V...
|
|
|
Vliv struktury vegetace na početnost ptáků lužního lesa v Česku a na Slovensku
Tyčová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmel, Kryštof (oponent)
Vegetace poskytuje ptačím jedincům ekologický prostor a její struktura odráží dostupnost tohoto místa i zdrojů. Jaký konkrétní vliv má vegetační struktura na ptačí abundanci a které vegetační parametry jsou pro ptačí druhy těmi nejzásadnějšími, jsou klasickými, avšak stále aktuálními otázkami. Snahou této práce bylo nalézt odpověď pomocí studie zaměřené na ptáky v lužních lesích a zjistit tak, jak mikrohabitatové charakteristiky ovlivňují distribuci ptačích druhů v rámci jednoho biotopu. Data této práce byla sesbírána bodovou sčítací metodou celkem v šesti lužních lesích Česka a Slovenska a statisticky testována pomocí regresní, korelační a redundanční analýzy. Přičemž ptáci byli sledováni na větší i menší prostorové škále. Zároveň byla využita studie saturace prostředí ptačími druhy v čase a též nově analýza fotodokumentace biotopu, jako alternativní způsob popisu vegetační struktury. Výsledky ukazují, že analýza fotografií vegetace může být využita k vysvětlení a predikci ptačí abundance a tvořit tak novou vhodnou metodu studie ptáků. Některé ptačí druhy jako lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) reagovaly na více popisných vegetačních parametrů než druhy jiné, což může souviset jak s jejich způsobem života a ovlivněním lokálními podmínkami, tak s jejich...
|
|
|
Srovnání výskytu šelem v habitatech současné krajiny pomocí fotopastí
Pyšková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Běžným druhům šelem, jako jsou liška, jezevec, kuna či lasice není v České republice věnována příliš pozornost. Většina ekologických studií, které se jimi zabývají, je staršího data, proto jsem výzkum zaměřila právě na ně. Jde o skupinu savců, kterou není snadné monitorovat, díky moderním technologiím je však lze téměř nerušeně pozorovat. Pro sběr dat jsem zvolila fotopasti, které jsem rozmístila do středočeské krajiny v Polabí nedaleko Prahy. Do čtyř habitatů (mokřad, lužní les, smíšený les a "savana") jsem rozmístila 73 fotopastí. Každý z habitatů byl reprezentován 3-4 lokalitami rozmístěnými po fragmentované krajině, tvořené mozaikou polopřirozených habitatů a člověkem využívaných ploch. Po 366 dnech sledování jsem zjistila přítomnost 8 druhů šelem, z toho jedné nepůvodní (šakal obecný). Z očekávaných běžných invazních druhů šelem (psík mývalovitý, mýval severní, norek americký) jsem nezaznamenala ani jeden. Jednotlivé habitaty se v počtu druhů neliší, což je pravděpodobně dáno malým počtem druhů a omezenou velikostí studované oblasti. Zjištěné habitatové preference a sezónní a cirkadiánní aktivita pozorovaných šelem potvrzují autekologické poznatky vědeckých studií, dokládám je však pomocí dlouhodobých kvantitativních dat, která umožnila statistické testování rozdílů. Za důležitý považuji závěr, že...
|
|
| |
|
|
Biotopové nároky synantropních ptáků (vrabec domácí, vrabec polní a hrdlička zahradní)
MACHOVÁ, Markéta
Cílem této práce bylo zhodnotit distribuci a abundanci běžných synantropních druhů ptáků (vrabce domácího, vrabce polního, hrdličky zahradní a kosa černého) v prostředí města České Budějovice (ČR) v nepříznivých obdobích roku (podzim a zima). Zároveň byly v rámci práce analyzovány biotopové preference druhů. Dále byl studován vliv charakteristik prvků městské vegetace na jejich využití vrabcem domácím a vrabcem polním.
|
|
| |
|
|
Biotopové preference obojživelníků na vybraných lokalitách po těžbě vltavínů
NĚMEC, Stanislav
Diplomová práce se zabývá biotopovými preferencemi obojživelníků, žijících na lokalitách, kde dříve probíhala těžba vltavínů. Terénní část proběhla na dvou lokalitách poblíž Trhových Svinů. První z nich je u obce Slavče, kde i nadále probíhá těžba ilegálně, druhá se nachází u obce Dobrkovská Lhotka. Tato lokalita byla v roce 2010 zčásti zrekultivovaná. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují jednotlivé obojživelníky na daných lokalitách. U obce Slavče bylo nalezeno pět druhů obojživelníků: skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus), kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo). Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Naznačují, že skokan hnědý preferuje bylinné patro, kuňce obecné vyhovují středně velké tůně, které jsou zčásti zastíněné a nevysychají. Rosnička zelená a skokan zelený upřednostňují velkoplošné tůně i rybníky. Navíc skokan zelený vyžaduje částečné zarůstání vodní plochy. Ropucha obecná zde byla zastoupena pouze jedním jedincem, proto nemohlo být provedeno statistické hodnocení. Celou lokalitu negativně ovlivňuje svoz hnoje a zahradního odpadu místními obyvateli. Na ploše u Dobrkovské Lhotky vznikl místo těžební krajiny rybník se třemi tůněmi. Podařilo se zde prokázat existenci všech druhů, které zde byly před rekultivací. Výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) jsem potvrdil ojedinělým nálezem pulce. Statistické hodnocení dat z této lokality nebylo prováděno z důvodu malého počtu tůní.
|
|
| |
|
| |
|
|
Habitatové preference skřivana polního (\kur{Alauda arvensis})
DUFEK, Luboš
V této práci jsme zjišťovali habitatové preference skřivana polního (Alauda arvensis) zmapováním jeho početnosti ve třech lokalitách v České republice a to na Českobudějovicku, Znojemsku a Žďársku. Mapování probíhalo od konce března 2008 do začátku června 2008. V každé oblasti jsme měli 54 bodů, kde jsme zaznamenávali nadmořskou výšku, souřadnice GPS, rychlost větru, teplotu a dominantní vegetaci. Jeho habitatové preference jsme určovali jak ze subjektivního pozorování, tak pomocí interakce se třídami CORINE Land Cover za využití technologie GIS.
|
host ::
RSS.