|
| |
|
| |
|
|
Detekce variability DNA ve vybrané kolekci ostropestřce mariánského (Silybum marianum L.)
Kratochvílová, Tereza
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.) je perspektivní plodinou, jenž má široké praktické využití. Je jediným zdrojem flavonolignanu silymarinu, který pozitivně ovlivňuje zdraví člověka i zvířat. Ačkoliv je velmi významný zejména jako léčivá rostlina, a to pro jeho příznivý vliv na jaterní parenchym, jeho genetická diverzita není příliš prozkoumána. Studium variability je přitom základem pro optimalizaci zemědělské produkce této plodiny, pro objasnění korelací mezi architekturou genomu a obsahem flavonolignanů, pro šlechtění či ukládání a kategorizaci genových zdrojů. V této práci je posuzována variabilita vybrané kolekce ostropestřce pomocí iPBS primerů a sekvenační analýzy trnC-F a psbA-trnH oblastí v cpDNA. Znalosti těchto sekvencí lze nadále využít například ve fylogenetických analýzách, při studiu diverzity, k metodám hybridizace. Studium genetické variability na molekulární úrovni poskytuje poznatky důležité pro ideální pěstování či šlechtění ostropestřce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití genetické variability pro účely konzervační biologie: příkladové studie populací v lidské péči a přírodě
Opelka Somerová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Milan (oponent) ; Vojar, Jiří (oponent)
1 Abstrakt V této dizertační práci jsem se věnovala převážně tématu ochrany vzácných druhů a to ve třech projektech realizovaných ve spolupráci se ZOO Praha. Další dva dílčí projekty, které jsou součástí této dizertační práce, se věnují tématu analýzy genetické diverzity v přírodě a vznikly ve spolupráci s institucemi v Indonésii a Arménii. Všechny tyto projekty jsem řešila pomocí obdobné laboratorní a výpočetní metodiky, ačkoliv každý projekt řesil odlišné problémy. Ve stěžejním, a asi i nejdůležitějším projektu jsem zabývala scinky rodu Tiliqua žijícími na Molukách, Nové Guinei (Irian Jaya) a přilehlých ostrovech. Analýzou mitochondriálních a jaderných znaků jsem řešila jejich vzájemné fylogenetické a populační vztahy. Druhá práce byla zaměřená na studium ex situ populace Mauremys annamensis v Evropských chovech, určovala jsem haplotypovou diverzitu a detekovala F1 hybridy v populaci. Ve třetí práci jsem zkoumala genetickou variabilitu pro potřeby organizace ex situ chovů Orlitia borneensis u jedinců chovaných v Evropských zoologických zahradách. Čtvrtá práce se zabývala výzkumem genetické variability populace Chilabothrus angulifer v Evropských chovech, zabývala se otázkou dlouhodobého přežití této populace. V poslední páté práci jsem za použití genetických metod identifikovala druhy,...
|
|
|
Genetic variability of the genus Alburnoides in Azerbaijan
Omelchenko, Dmytro ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Region Kavkazu je charakterizován vysokou úrovní endemizmu a bohatstvím taxonů ryb. Ázerbájdžán je stát, který je situovaný na rozhrání mezi Evropou a Asii, a jeho řeky tečou do Kaspického moře. Přírodní prostředí tohoto státu představují různorodé habitaty s diversifikovanou faunou a daný region je velmi atraktivní také pro biogeografický výzkum, jelikož leží na rozhraní dvou různých ekoregionů. I v současné době stále chybějí podrobné znalosti o sladkovodních rybách z toho regionu. Ouklejky (Alburnoides Jeitteles, 1861, Actinopterygii, Cyprinidae) jsou rodem drobných sladkovodních ryb, které byly vybrány jako objekt výzkumu také kvůli početným objevům a popisům nových druhů z okolních států. Předkládaná práce je jedná z mála molekulárních studií, která se pokouší vyřešit taxonomickou situaci uvnitř rodu Alburnoides, popsat fylogenetické vztahy mezi jednotlivými populacemi a poskytnout biogeografické interpretace pro ichtyofaunu z povodí řek Kaspického moře. V práci byly použity jak mitochondriální (cytochrom b, cytochrom oxidáza podjednotka I) tak i jaderné (RAG1, rodopsin) markery a analýzy maximální věrohodnosti (Maximum Likelihood), maximální parsimonie (Maximum Parsimony) a Bayesovské analýzy byly použité k rekonstrukci fylogenetických a fylogeografických vztahů. Dále byla použita metoda...
|
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou...
|
|
|
Variabilita alel MHC I a kožní prozánětlivá reaktivita u plemen kura domácího
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent)
Kur domácí (Gallus Gallus f. domestica) je ekonomicky důležitý modelový druh. Znalost imunitního systému tohoto druhu je tedy klíčová. Inbrední modelové linie Kura domácího, běžně používané ve výzkumu jsou dobrým modelem pro výzkum imunity. Mají však nepřirozenou variabilitu, v důsledku vzniku těchto linií příbuzenským křížením. Jejich genetická i fenotypová variabilita proto redukovaná. Pro mapování variability imunitní odpovědi mohly být dobrým modelem plemena slepic, vyšlechtěná v dobách dávno minulých a nyní udržovaná v zájmových chovech. V této diplomové práci jsem mapovala genetickou variabilitu vazebného místa MHC glykoproteinů I. třídy. U kura domácího je kódováno genem BF, který je v genomu kopírovaný (BF1 a BF2). Tyto geny jsou poměrně dobře známé a byla popsaná značná variabilita i u zmíněných inbredních laboratorních linií. MHC výsledky práce naznačují vysokou genetickou variabilitu MHC I u plemen slepic. Identifikovali jsme 41 haplotypů u 25 jedinů 14 plemen, z toho 7 již známých z literatury. Dále jsem se zaměřila na prozánětlivou aktivitu u plemen kura domácího na příkladu subkutánní stimulace bakteriálním lipopolysacharidem. Sledovala jsem velikost otoku a expresi prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-1 po subkutánní aplikaci lipopolysacharidu. Výsledky naznačují, že velikost otoku po...
|
host ::
RSS.