Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posuzování nebezpečnosti nebezpečných chemických průmyslových toxických látek
Poláček, Tomáš ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Práce pojednává o celkovém působení nebezpečí nebezpečných chemických průmyslových toxických látkách na lidský organismu, popisuje fyzikálně-chemické vlastnosti daných látek, jejich toxikologické vlastnosti a nebezpečí pro životní prostředí. V praktické části práce je vytvořen metodický postup pro posuzování nebezpečnosti daných nebezpečných průmyslových chemických toxických látek v závislosti na jejich vytypovaných vlastnostech. Dále pak je vyhotovena základní statistika výjezdu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje k haváriím spojených s únikem nebezpečných chemických látek v letech 2006 – 2010.
Hodnocení reakce institucí na epidemii COVID-19 a dodržování opatření proti šíření koronaviru - Naše společnost - speciál - duben 2021
Hanzlová, Radka
V souvislosti se šířením koronaviru česká veřejnost hodnotí nejvíce pozitivně práci zdravotníků, Hasičského záchranného sboru, armády a policie, naopak nejkritičtější je k působení Vlády ČR. Z platných opatření v době sběru dat (26. 3. – 15. 4. 2021) a zařazených do výzkumu čeští občané nejčastěji dodržují zákaz opustit území okresu (69 % vždy, 17 % většinou), nejméně naopak povinnost mít zakrytý nos a ústa při setkání s přáteli nebo členy rodiny žijící mimo společnou domácnost (29 % vždy, 26 % většinou).
Vývoj a současný stav záchranného útvaru HZS v rámci IZS
Talichová, Martina ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Vývoj a současný stav Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR v rámci Integrovaného záchranného systému ČR. Cíl práce: Cílem práce je popis vývoje, organizační struktury, sil a prostředků a úkolů vojenských záchranných útvarů a Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR jako jejich pokračovatele, a to od jejich vzniku až do současnosti. Metody: Bakalářská práce teoretického stylu je zaměřena na vyhledávání dostupných studijních pramenů a jejich rešerší, shromáždění publikací, článků, koncepčních materiálů a dalších písemných i elektronických podkladů, týkajících se historie vojenských záchranných útvarů a informací vztahujících se k současnému působení Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR. Výsledky: Výsledkem této bakalářské práce je ucelený přehled o vývoji a činnosti vojenských záchranných útvarů a Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR od jejich vzniku až do současnosti. Klíčová slova: záchranářství, hasiči, integrovaný záchranný systém, záchranný útvar.
Lanové a lezecké techniky vpráci složek Integrovaného záchranného systému České republiky
ŠTIKAR, Jan
Tématem této bakalářské práce jsou "Lanové a lezecké techniky vpráci složek Integrovaného záchranného systému České republiky". Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část obsahuje kapitoly zabývající se složkami Integrovaného záchranného systému České republiky a jejich rozdělením na primární asekundární složky. Dále popisuje osobní vybavení lezce, prostředky k záchraně pacienta, uzlování při práci ve výškácha nad volnou hloubkou a lezecké techniky obecně. Výzkumná část byla realizována formou kvalitativního výzkumu. Bakalářská práce se soustředí na zmapování problematiky záchrany prostřednictvím lanových a lezeckých technik napříč složkami Integrovaného záchranného systému. Konkrétně se zabývá vybaveností prostředky k záchraně pomocí lanových a lezeckých technik vrámci jednotlivých složek, dále pak dovednostmi příslušníků lezeckých jednotek, jejich výcvikem a požadavky, které tito lezci musí splnit, aby mohli zastávat své funkce. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se zdravotnickými záchranářiu Letecké záchranné služby, policisty ze Zásahové jednotky krajských ředitelství Středočeského a Jihočeského kraje a Lezci Hasičských záchranných sborů Středočeského a Jihočeského kraje. Výzkumný soubor se skládá z 5 respondentů, jejichž výběr byl závislý na jejich zkušenostech. Výzkum byl realizován během měsíců června a červenceroku 2019. S ohledem na přednemocniční neodkladnou péči je tato práce přínosná přiblížením problematiky záchranných a evakuačních prací ve špatně přístupných lokalitách.
Ideál hasiče záchranáře a ideál supervizanta - snášejí se?
Majzlíková, Jana ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Černík, Michal (oponent)
Mgr. Jana Majzlíková - Ideál hasiče a ideál supervizanta - snášejí se? ABSTRAKT Práce se zaměřuje na otázku, zda je vhodné do prostředí práce s hasiči zavádět supervizi, a pokud ano, jak. Za tímto účelem byl v práci porovnán ideál hasiče, jaký mají hasiči sami, a ideál supervizanta, jaký mají supervizoři, a zkoumána jejich vzájemná kompatibilita. Design výzkumu se opřel o kvalitativní přístup. Data získaná z interview s hasiči, se supervizory a z ohniskové skupiny s hasiči byla analyzována pomocí kvalitativní analýzy dat (otevřené kódování, tematická analýza). Provedeným výzkumem jsme zjistili, že ideálu hasiče dominuje hrdost na svou práci a ochota pomáhat druhým. V ideálu supervizanta je na prvním místě zkušenost v supervizi a otevřené sdílení příběhů o klientech. Do obou kulturních ideálů kromě toho patří společný zájem o lidi, pochopení pro druhé, tolerance, vnímavost k potřebám klientů a zasažených lidí, empatie, umění naslouchat, zájem o diskuzi a přístupnost k názorům druhých lidí. V obou zkoumaných kulturních prostředích je dále oceňovanou hodnotou odvaha. Supervizant musí disponovat osobní statečností "jít s kůží na trh", která je předpokladem otevřenosti a sdílení ve skupině. U hasičů stojí odvaha v popředí zásahů v extrémním prostředí a v podmínkách, do kterých jdou s nasazením vlastního života....
Rozsah psychosociální pomoci poskytované Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje při řešení mimořádných událostí a při ochraně obyvatelstva
ZÍKA, Václav
Diplomová práce pojednává o psychosociální pomoci a o celém komplexu v ní obsažených činností, které se staly standardem při pomoci zasaženým u mimořádných událostí, krizových situací a při ochraně obyvatelstva. Standardem v každodenní práci příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ale i dalších subjektů při spolupráci a společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Mimořádné události s různou intenzitou, četností a rozsahem zasahují do života lidí. Stát vytváří různé nástroje a opatření a snaží se na škodlivé působení těchto jevů připravovat a při vzniku je účinně řešit a minimalizovat jejich dopady. Garantem v této oblasti je Hasičský záchranný sbor České republiky, který svou činnost opírá o zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů a jeho hlavním úkolem je, mimo jiné, chránit životy a zdraví obyvatel. K naplnění svého poslání poskytuje zasaženým při provádění záchranných a likvidačních prací i psychosociální pomoc. Reaguje tak na celkové potřeby lidí a svou péči dále rozvíjí. Tato nabídka občanům je ještě více rozšířena při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nastavuje možnosti koordinace a širokou platformu součinnosti a spolupráce s řadou dalších významných státních i nestátních organizací a institucí. Stanoveným cílem mé diplomové práce bylo provést vyhodnocení celého komplexu činností psychosociální pomoci zasaženým při mimořádných událostech. Se znalostí teoretických východisek a zejména pak po vyhodnocení následného kvalitativního výzkumu navrhnout podněty a určitá doporučení ke změnám a ke zlepšení naší práce při poskytování psychosociální pomoci. Formuloval jsem si pět výzkumných otázek, které odrážely celou šíři zkoumané problematiky. Práce je standardně členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část jsem naplnil studiem a analýzou odborné literatury a souvisejících právních norem zabývajících se zadáním Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho psychologické služby, složek integrovaného záchranného systému a především samotné psychosociální pomoci. Praktická část je realizována osvědčeným kvalitativním výzkumným šetřením formou polostrukturovaného individuálního rozhovoru. Rozhovory byly podle zadání práce vedeny s veliteli v několika řídících úrovních, operačními důstojníky a psychologem Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo patnáct respondentů, tedy více jak deset procent z celkového počtu podobně zařazených příslušníků. Vzhledem k zadání diplomové práce je zde patrná snaha o co největší vypovídatelnost výsledků výzkumu při zachování všech zásad kvalitativního šetření. Rozsáhlá vytěžená data jsem vyhodnotil metodou obsahové analýzy kvalitativních dat a po následné komparaci a redukci jsem vytvořil souhrny konečných výsledků výzkumu. V následné diskuzi jsem hlavní výsledky výzk
Vývoj a současný stav záchranného útvaru HZS v rámci IZS
Talichová, Martina ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Vývoj a současný stav Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR v rámci Integrovaného záchranného systému ČR. Cíl práce: Cílem práce je popis vývoje, organizační struktury, sil a prostředků a úkolů vojenských záchranných útvarů a Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR jako jejich pokračovatele, a to od jejich vzniku až do současnosti. Metody: Bakalářská práce teoretického stylu je zaměřena na vyhledávání dostupných studijních pramenů a jejich rešerší, shromáždění publikací, článků, koncepčních materiálů a dalších písemných i elektronických podkladů, týkajících se historie vojenských záchranných útvarů a informací vztahujících se k současnému působení Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR. Výsledky: Výsledkem této bakalářské práce je ucelený přehled o vývoji a činnosti vojenských záchranných útvarů a Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR od jejich vzniku až do současnosti. Klíčová slova: záchranářství, hasiči, integrovaný záchranný systém, záchranný útvar.
Využití hydraulického vyprošťovacího
MACHALA, Pavel
Cílem předložené bakalářské práce je porovnání využitelnosti hydraulického a elektrohydraulického vyprošťovacího zařízení v oblasti dopravních nehod při záchraně osob. Hlavní oblastí v elektrohydraulickém zařízení, na kterou je tato práce cílena, je oblast bateriového vyprošťovacího zařízení. Je to ne zcela typické vyprošťovací zařízení, které má dle mého názoru velikou budoucnost. Má pro zasahující mnoho možných výhod, ale prozatím není u Hasičského záchranného sboru České republiky využíváno.
Posuzování nebezpečnosti nebezpečných chemických průmyslových toxických látek
Poláček, Tomáš ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Práce pojednává o celkovém působení nebezpečí nebezpečných chemických průmyslových toxických látkách na lidský organismu, popisuje fyzikálně-chemické vlastnosti daných látek, jejich toxikologické vlastnosti a nebezpečí pro životní prostředí. V praktické části práce je vytvořen metodický postup pro posuzování nebezpečnosti daných nebezpečných průmyslových chemických toxických látek v závislosti na jejich vytypovaných vlastnostech. Dále pak je vyhotovena základní statistika výjezdu Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje k haváriím spojených s únikem nebezpečných chemických látek v letech 2006 – 2010.
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.