|
|
Eventive objects after "have" and "take" - identification and translation correspondences
Křístková, Jana ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou anglické verbonominální konstrukce, která se skládá ze sémanticky vyprázdněného slovesa, v případě této práce have a take, a událostního předmětu. Konstrukce tvoří jednu sémantickou jednotku, což dokazuje parafráze, ve které událostní předmět nahradí celou konstrukci beze změny významu. Konstrukce také mění význam slovesa z hlediska vidu, což se odráží v českém překladu, a zároveň umožňuje snadnější modifikaci a kvantifikaci. Druh determinace a přítomnost modifikace má důsledky pro český překlad, hlavně pro vid českého slovesa. Modifikátory jsou většinou do češtiny překládány jako adverbia, popřípadě jako adjektiva modifikující syntaktický předmět v případě překladu verbonominální konstrukcí. Integrace modifikátorů z anglického originálu do české věty často činí v překladu problémy. Práce shrnuje teoretický přehled informací o zmíněné verbonominální konstrukci a dále pracuje se 279 autentickými příklady získaných pomocí online korpusu InterCorp. Příklady jsou analyzovány s ohledem na přítomnost a druh determinace, kvantifikace a modifikace, z čehož jsou na základě českých překladových ekvivalentů vyvozeny závěry, jaké dopady má tato konstrukce pro český překlad.
|
|
|
Eventive objects after "have" and "take" - identification and translation correspondences
Křístková, Jana ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou anglické verbonominální konstrukce, která se skládá ze sémanticky vyprázdněného slovesa, v případě této práce have a take, a událostního předmětu. Konstrukce tvoří jednu sémantickou jednotku, což dokazuje parafráze, ve které událostní předmět nahradí celou konstrukci beze změny významu. Konstrukce také mění význam slovesa z hlediska vidu, což se odráží v českém překladu, a zároveň umožňuje snadnější modifikaci a kvantifikaci. Druh determinace a přítomnost modifikace má důsledky pro český překlad, hlavně pro vid českého slovesa. Modifikátory jsou většinou do češtiny překládány jako adverbia, popřípadě jako adjektiva modifikující syntaktický předmět v případě překladu verbonominální konstrukcí. Integrace modifikátorů z anglického originálu do české věty často činí v překladu problémy. Práce shrnuje teoretický přehled informací o zmíněné verbonominální konstrukci a dále pracuje se 279 autentickými příklady získaných pomocí online korpusu InterCorp. Příklady jsou analyzovány s ohledem na přítomnost a druh determinace, kvantifikace a modifikace, z čehož jsou na základě českých překladových ekvivalentů vyvozeny závěry, jaké dopady má tato konstrukce pro český překlad.
|
|
|
Pronominální reduplikace předmětu v současné španělštině
Ziková, Kateřina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pronominální reduplikace je v této práci chápána jako projev shody slovesa s předmětem prostřednictvím klitika. Práce vychází z analogie mezi podmětem a předmětem, u obou větných členů lze mluvit o shodě. Předmět se tak podobá podmětu, který se shoduje se slovesem pomocí afixu. Avšak zatímco u podmětu je tato shoda - tedy shoda s predikátem vyjádřená afixem - zcela pravidelná, předmětná shoda, tedy reduplikace, je podmíněna rozličnými faktory. Tyto faktory jsou hlavním předmětem výzkumu v této práci. Reinterpretace předmětných klitik jako nástrojů shody je důsledkem jejich gramatikalizace, tedy posunu od původního charakteru nepřízvučných osobních zájmen směrem k povaze slovesných afixů. Dativní klitika jsou v tomto procesu o něco dále než klitika akuzativní - uchovávají si méně pronominálních rysů a reduplikace nepřímého předmětu je také mnohem častější, než reduplikace předmětu přímého. To souvisí s tím, že nepřímý předmět se svou povahou více blíží podmětu, proto má i větší tendenci podléhat pravidelné shodě s predikátem. Klíčová slova: pronominální reduplikace, zájmenná reduplikace, předmětná zájmena, klitika, přímý předmět, nepřímý předmět, španělská syntax
|
|
|
Shoda minulého příčestí s předmětem přímým v italštině, v porovnání s francouzštinou
PLCHOVÁ, Sylva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou shody minulého příčestí s předmětem přímým v italštině. Práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části, jsou podrobně popsána jednotlivá pravidla fungování shody minulého příčestí v italštině. Tato pravidla jsou následně konfrontována s pravidly pro shodu minulého příčestí ve francouzštině. Ve druhé, analytické části, je zkoumána frekvence výskytu nepovinné shody u vybraného vzorku sloves, která se pojí s předmětem přímým. Cílem práce je ověřit, nakolik jsou předpokládaná pravidla nezávazné shody v italštině dodržována v různých typech a stylových vrstvách současných textů.
|
host ::
RSS.