|
|
Teorie her a racionalita rozhodovatele
Plaček, Vilém ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Sekničková, Jana (oponent)
Pohled na racionální volbu v souvislosti s ultimátní hrou. Zapojení pohledu behaviorální ekonomie do pochopení principů rozhodování. V této práci prozkoumám vlivné faktory pomocí více jednoduchých her. Samotné hry budou: ultimátum, diktátor a modifikace těchto her, jejich provedení bude formou dotazníku. Následovat bude analýza, která by měla blíže určit jednotlivé hnací síly rozhodování a dopad rozdílných parametrů jednotlivých her. Předpokládá se vyvrácení racionality rozhodovatele. Dále bude snahou zjistit vliv rizika a obavy ze ztráty. Cílem bude sesbírat dostatečně podrobná data o motivacích a údaje o účastnících experimentu, tak aby bylo možné provedení analýzy a stanovení statisticky významných vlivů.
|
|
|
The effect of shame in dictator games with information asymmetry
Miklánek, Tomáš
This study introduces a theoretical model of inequality aversion which can also be used in an environment with information asymmetries. The model is based on the non-paternalistic approach where, the own utility function incorporates the utility of other people as perceived by a decision maker. Moreover it allows extensions for other motives which may result in pro-social behavior. I extend the model by adding shame aversion as an additional driver for apparently altruistic behavior. Threat of shame is induced by different levels of exposure of either own actions or identity to the third party observers. I also experimentally test predictions of the model using a very simple environment of a dictator’s game. The experimental design aims to remove additional\nconfounding behavioral effects present in the previous literature. The results suggest that even a very small exposure results in significantly higher amounts sent to recipients. The analysis also shows that the agents, who believe that they can conceal their own actions in front of the less informed counterpart, exploit this information asymmetry for their monetary benefit.
|
|
|
Third Party Punishment Games: What Do They Really Measure?
Radová, Magdaléna ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Lebovič, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá uvalováním trestů nezávislou pozorující třetí stranou v ekonomických experimentech. Zásahu třetí strany je využíváno v situacích, kdy není možné, aby se poškozená strana bránila sama, nebo tato její odplata není dostačující pro vynucení sociálních norem. Poskytuji ucelený přehled nedávných experimentálních výzkumů a zkoumám charakteritiky trestání třetí stranou, socio-kulturní rozdíly a základní motivy trestání. Existence trestu uvaleného třetí stranou je v rozporu s tradičními ekonomickými předpoklady, ale je konzistentní s něketrými teoretickými modely sociálních preferencí. Experimentální výsledky ukazují, že trestání je přítomno napříč společností, a jeho síla je úměrná míře porušení normy. Trest může být emocionální reakcí na pozorovanou nespravedlnost, nebo může být uvalen účelně s cílem upravit nerovné rozdělení zdrojů, podpořit spolupráci a zvýšit blahobyt společnosti. V závěru práce navrhuji experiment, který zkoumá, jestli je trestání v porovnání s odměňováním třetí stranou efektivní pro udržení spolupráce.
|
|
|
Jsou lidé altruističtější vůči osobám stejného pohlaví?
Bartůněk, Martin ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly v míře altruismu mezi muži a ženami, při rozdílné míře informovanosti. Ve třech kolech experimentu dictator game se diktátoři rozhodovali, jak přerozdělí peníze mezi sebe a příjemce. Rozdílem v altruismu mezi pohlavími se zabývali ve svým pracích například už Andreoni, Vesterlund (2001), Dufwenberg, Muren (2004) či Eckel, Grossman (1998), jejichž experimenty posloužily k inspiraci ohledně tvorby experimentu v této práci. V případě této práce se však rozdíly v chování mužů a žen ve všech sledovaných kolech ukázaly jako statisticky nevýznamné. Výsledky této práce nepotvrzují hypotézu o vyšší míře altruismu v situaci, že má diktátor informaci o pohlaví příjemce, oproti situaci, kdy ji nemá. Mužští i ženští diktátoři se chovali stejně altruisticky k ženským, k mužským i k anonymním příjemcům.
|
|
|
Limity hry diktátor ve vztahu k altruismu
Šestořád, Tomáš ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce zkoumá altruismus prostřednictvím hry diktátor. Cíl práce spočívá ve stanovení a zpřesnění limitů hry diktátor ve vztahu k altruismu za využití experimentu. Podařilo se mi změnit pravidla hry tak, abych postupně eliminoval efekt averze k nerovnosti a umožnil respondentům projevit jejich negativní sociální preference. Provedený experiment testuje hypotézu, zda sociální preference naměřené v modifikovaných verzích jsou v průměru nižší než sociální preference naměřené ve standardní verzi hry diktátor. Za použití Welchova F-testu potvrzuji platnost stanovené hypotézy na jednoprocentní hladině významnosti. Možnosti interpretace experimentu jsou limitované, neboť část respondentů nepochopila jeho zadání.
|
|
|
Jsou lidé altruističtější, když jsou jejich rozhodnutí veřejná?
Bartůněk, Martin ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá rozdíly v altruismu v rámci rozdílné anonymity rozhodování. Hypotéza této práce říká, že lidské jednání je altruističtější, v případě, že není anonymní. Abychom tuto hypotézu prokázali, provedli jsme dvoukolový experiment (single blind a non-blind), postavený na experimentálním designu dictator game. Jako zkoumané subjekty zde vystupovali studenti pražského gymnázia Špitálská. Každý z diktátorů rozděloval peníze pro více než jednoho příjemce. V prvním kole experimentu (single blind) si diktátoři ponechali v průměru 29,1% částky, kterou rozdělovali. V případě druhého kola (non-blind) činila průměrná částka, kterou si diktátor ponechal 26,3% sumy, kterou měl diktátor k přerozdělení. Výsledky experimentu podporují hypotézu o vlivu anonymity na altruismus. Tedy, že altruismus roste s klesající mírou anonymity. Výsledky této práce však mohou být limitovány nedostatečnou velikostí vzorku.
|
|
|
Je mužské chování méně altruistické než ženské?
Pekoč, Marek ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Existuje mnoho výzkumů využívajících hru s diktátorem (dictator game), ale jen málo z nich si kladlo za cíl prozkoumat rozdíl mezi chováním žen a mužů v rámci této hry. Hypotézou této práce je, že muži jsou egoističtější než ženy. Abychom toto tvrzení prokázali, provedli jsme dvě modifikované verze dictator game. V první modifikaci účastníci experimentu přerozdělovali peníze z disponibilní částky na účet humanitární organizace, čemuž předcházela prezentace této organizace jejím zástupcem. V druhé úpravě si jiné subjekty rozdělovaly mezi sebou body do závěrečného hodnocení daného předmětu ve dvou kolech tak, že mezi těmito koly jim byl promítnut histogram agregovaných výsledků kola prvního. Výsledky experimentů naznačují, že v některých situacích se muži opravdu chovají méně altruisticky než ženy. Na účet humanitární organizace přerozdělovali o 22,7 % méně peněz než ženy. V druhém experimentu se rozdíl v chování žen a mužů v prvním kole neprojevil. Ovšem v důsledku poskytnuté informace o agregátním chování subjektů v prvním kole se chování mužů a žen v druhém kole podstatně diferencovalo a ženy v něm dávaly ve prospěch "protivníka" o 14,8 % bodů víc než muži.
|
host ::
RSS.