|
Souvislost míry deprese, stresu, úzkosti a aktuální nálady s velikostí komplexní odpovědi při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty
Košatková, Zuzana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Švojgrová, Andrea (oponent)
Autor: Zuzana Košatková Název: Souvislost míry deprese, stresu, úzkosti a aktuální nálady s velikostí komplexní odpovědi při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je objasnit, zda existuje souvislost mezi mírou deprese, úzkosti, stresu a aktuálním psychickým stavem a velikostí komplexní odpovědi při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty (VRL) a dále si práce klade za cíl zjistit, zda stimulace reflexního otáčení dle Vojty má vliv na aktuální psychický stav. Metody: Výzkum proběhl na 27 zdravých ženách ve věku 19-25 let. Na začátku výzkumu probandky vyplnily dotazník DASS-42 a POMS-SF. Poté proběhla 10minutová placebo stimulace reflexního otáčení ("hrudní zóna" mezi 2. a 3. žebrem). Během 10minutové přestávky probandky opět vyplnily POMS-SF dotazník. Poté následovala 10minutová stimulace reflexního otáčení dle Vojty z polohy vleže na zádech z hrudní zóny mezi 6. a 7. žebrem. Po jejím ukončení probandky naposledy vyplnily POMS-SF dotazník. Pro ověření hypotéz byla využita neparametrická ANOVA opakovaných měření, post-hoc Durbin-Conover test a korelační matrix s korelačním koeficientem Kendall's Tau B. Hladina statistické významnosti byla stanovena na p <0,05. Výsledky: Míra deprese, stresu a úzkosti měřená pomocí DASS-42 nemá vliv na velikost komplexní odpovědi...
|
|
Měření elektrické aktivity mozku v průběhu stimulace spouštěcích zón z konceptu Vojtova principu
Martínek, Milan ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Měření elektrické aktivity mozku během stimulace spoušťových zón z konceptu Vojtova principu. Cíle: Cílem této práce je objasnit, zda dochází během stimulace spoušťových zón z principu Vojtova konceptu ke změně elektrické aktivity mozku hodnocené pomocí sLORETA programu. Zdrojová aktivita během stimulace spoušťových zón byla snímána ze skalpové EEG a porovnána programem sLORETA se zdrojovou aktivitou naměřenou v klidu před a po stimulaci spoušťových zón. Metody: Výzkum proběhl na 11 zdravých, dospělých osobách. Celá skupina výzkumného souboru se skládala z žen ve věkovém rozmezí 19 - 32 let. Data byla získaná ze skalpové EEG před, během a po stimulaci spoušťových zón z principu Vojtova konceptu. U každého probanda proběhlo nejprve měření klidového EEG s otevřenýma i zavřenýma očima (2 x 10 minut), následně proběhlo měření během stimulace spoušťových zón z konceptu Vojtova principu také s otevřenýma i zavřenýma očima (2 x 15 minut). Na závěr bylo naměřeno klidové EEG, kdy se po pěti minutách střídaly otevřené a zavřené oči (4 x 5 minut). Mezi jednotlivými stimulacemi spoušťových zón byla pauza minimálně 15 minut. Pořadí otevřených a zavřených očí při klidovém EEG a během stimulace spoušťových zón bylo randomizováno. Data získaná z experimentu byla zpracována v sLORETA programu a zobrazena v...
|
|
Možnosti sledování a hodnocení doprovodných nelokomočních projevů v rámci reflexní lokomoce dle Vojty
Procházková, Marie ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název práce Možnosti sledování a hodnocení doprovodných nelokomočních pohybů rámci reflexní lokomoce dle Vojty Cíle: Cílem této diplomové práce je vhodné podmínky pro měření a hodnocení nelokomočních projevů. Dále zjistit, zda dochází ke změnám v rámci doprovodných nelokomočních projevů během stimulace spoušťových zón z Doprovodnými nelokomočními projevy jsou myšleny především projevy autonomního nervového systému. hodnocení těchto parametrů zvoleno měření dechové frekvence tepové frekvence a frekvence polykání Celý výzkum proběhl na 7 osobách pro měření dechové a tepové frekvence a 12 osobách pro měření frekvence polykání. Jednalo se o zdravé ženy ve věku 18 získána z kompaktního EKG snímače CamNtech Actiheard a z videozáznamu. U každého a proběhlo nejprve měření klidového EKG a následně proběhlo měření při stimulaci z hrudní zóny z konceptu dle Vojty, a to dvakrát po sobě po patnácti minutách. Jedno měření proběhlo s otevřenýma očima, druhé se zavřenýma a pořadí bylo randomizováno. Získaná data byla zpracována do videozáznamu a vyhodnocena pro každého probanda zvlášť. Dále byla rekvence polykání byla vyhodnocena pouze statisticky. byly zpracovány celkové průměrné frekvence dechu a tepu pomocí znaménkového testu a polykání pomocí t Výsledky: Získaná data vykazují tendenci (nicméně ne statisticky...
|
|
Měření elektrické aktivity mozku v průběhu stimulace spouštěcích zón z konceptu Vojtova principu
Martínek, Milan ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Měření elektrické aktivity mozku během stimulace spoušťových zón z konceptu Vojtova principu. Cíle: Cílem této práce je objasnit, zda dochází během stimulace spoušťových zón z principu Vojtova konceptu ke změně elektrické aktivity mozku hodnocené pomocí sLORETA programu. Zdrojová aktivita během stimulace spoušťových zón byla snímána ze skalpové EEG a porovnána programem sLORETA se zdrojovou aktivitou naměřenou v klidu před a po stimulaci spoušťových zón. Metody: Výzkum proběhl na 11 zdravých, dospělých osobách. Celá skupina výzkumného souboru se skládala z žen ve věkovém rozmezí 19 - 32 let. Data byla získaná ze skalpové EEG před, během a po stimulaci spoušťových zón z principu Vojtova konceptu. U každého probanda proběhlo nejprve měření klidového EEG s otevřenýma i zavřenýma očima (2 x 10 minut), následně proběhlo měření během stimulace spoušťových zón z konceptu Vojtova principu také s otevřenýma i zavřenýma očima (2 x 15 minut). Na závěr bylo naměřeno klidové EEG, kdy se po pěti minutách střídaly otevřené a zavřené oči (4 x 5 minut). Mezi jednotlivými stimulacemi spoušťových zón byla pauza minimálně 15 minut. Pořadí otevřených a zavřených očí při klidovém EEG a během stimulace spoušťových zón bylo randomizováno. Data získaná z experimentu byla zpracována v sLORETA programu a zobrazena v...
|
|
Vliv Vojtova principu reflexní lokomoce na vývoj dítěte z pohledu fyzioterapeuta
Kordíková, Ivana ; Marečková, Soňa (vedoucí práce) ; Radošovská, Soňa (oponent)
Jméno: Kordíková Ivana Vedoucí práce: Mgr. Soňa Marečková Oponent práce: Název bakalářské práce: Vliv Vojtova principu reflexní lokomoce na vývoj dítěte z pohledu fyzioterapeuta. ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Bakalářská práce se zabývá problematikou Vojtovy metody. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části je zaměřena na motorický vývoj dítěte. Druhá kapitola pojednává o metodě reflexní lokomoce - o její charakteristice, cílech, principu a průběhu. Třetí kapitola teoretické části popisuje diagnostiku, terapii a také důležitost správné komunikace mezi rodičem a dítětem. V praktické části byly zpracovány kazuistiky dvou dětských pacientů. Byl zjišťován vliv nejen na dětské pacienty, ale i na jejich rodiče, kteří metodu na svých dětech praktikovali. Klíčová slova: Prof. Dr. Václav Vojta, Vojtova metoda, psychomotorický vývoj dítěte, Vojtův princip, reflexní lokomoce, reflexní plazení, reflexní otáčení.
|
|
Logopedická terapie u dětí s vývojovou dysartrií
Kadrlová, Nikola ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce "Logopedická terapie u dětí s vývojovou dysartrií" se zabývá vývojovou dysartrií a konkrétními terapeutickými metodami, které lze využívat v rámci logopedické péče u dětí s touto narušenou komunikační schopností. Součástí práce je kompletní terminologické vymezení dysartrie od etiologie, klasifikace, diagnostiky až po detailní zpracování terapeutických metod. Práce obsahuje i doplňkové metody, které přispívají k celkovému rozvoji dítěte a pozitivně tak působí na rozvoj řeči. Hlavním cílem je představení možných terapeutických metod a následně zanalyzovat četnost jejich využití v logopedické praxi. Tato diplomová práce může sloužit jako inspirace pro logopedy, kteří povedou terapii s dětmi s vývojovou dysartrií.
|
|
Vliv Vojtovy reflexní lokomoce na pohybový aparát u pacientů s míšním poškozením
Kohutová, Veronika ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Hyšperská, Veronika (oponent)
Cílem práce bylo posouzení vlivu terapie Vojtovou metodou na funkci svalů horních končetin pacientů s tetraplegií. Jedná se o pilotní studii, jíž se zúčastnilo 5 probandů. Pro objektivizaci výsledků byla zvolena metoda povrchové elektromyografie, kdy se snímala EMG aktivita 14 svalů horních končetin a ramenního pletence při vybraných pohybech před a po terapii. K volbě poloh a aktivačních zón se přistupovalo individuálně. Přestože u několika svalů došlo k signifikantním změnám, nelze statisticky významný vliv terapie ze získaných výsledků potvrdit. Z hlediska klinického pozorování a subjektivního hodnocení pacientů však určitý rozdíl patrný byl. Proto může být v budoucnu výhodné sledovat vliv Vojtovy metody na pohybový aparát prostřednictvím klinických metod, například pomocí funkčních testů, testů nezávislosti, měření rozsahů pohybu nebo kinematické analýzy.
|