|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
Srovnání italského politického systému v letech 1945-1968 a československého politického systému v letech 1918-1938
Meravý, Vojtěch ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Srovnání italského politického systému v letech 1945 - 1968 a československého politického systému v letech 1918 - 1938" srovnává oba tyto politické systémy, zabývá se jejich shodnými charakteristikami i rozdíly a snaží se přiblížit příčiny podobného uspořádání v obou zemích ve sledovaných obdobích. Pro tyto účely využívá i pokusů nejznámějších italských politologů o charakteristiku italského politického systému, kde proti sobě stojí především dvě teze o "odstředivém polarismu" (Giovanni Sartori) a "nedokonalém bipartismu" (Giorgio Galli). Zajímavou doplňující teorií je i Farnettiho teze, coby jakási "střední cesta". Následně jsou tyto teze aplikovány i na případ ČSR a je posuzována jejich validita jako možných vysvětlujících konceptů.
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
Analýza českoslovanské a československé sociální demokracie v letech 1916-1921
Henzl, Lukáš ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce je analýzou sociální demokracie na českém území v letech 1916 - 1921. Cílem práce je popsat průběh a příčiny rozpadu ČSDSD a vzniku Komunistické strany Československa. Práce hledá odpověď na otázku, proč byl komunistický puč v ČSDSD neúspěšný. Úvodní část se věnuje historickému vývoji strany na pozadí tuzemských i světových událostí. Hlavní důraz je ale kladen na analýzu dvou křídel uvnitř strany: levého (revolučního) a pravého (reformního). Tato křídla jsou zkoumána pohledem Giovanni Sartoriho a tehdejších sociologů politiky Jana Mertla a Roberta Michelse. To je doplněno zařazením strany do cleavages dle Steina Rokkana a Seymoura M. Lipseta. Práce také obsahuje informace o vývoji v počtu členů strany v letech 1913 až 1924. Na tom je znázorněno oslabení strany ve válečných letech a především po rozpadu strany. Další kapitola se věnuje síle strany v zákonodárných sborech v porovnání s ostatními českými, respektive československými stranami. Znázorňuje tak postavení ČSDSD v rámci stranického systému a reálnou sílu strany na směřování českého, později československého národa. To doplňuje pohled na zastoupení ČSDSD ve vládách Československa.
|