Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vnitrostranické rozepře uvnitř Československé strany národně socialistické v období po roce 1945
JASZ, Adam
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je popis a analýza působení Československé strany národně socialistické na československém politickém poli po konci druhé světové války. Zvláštní důraz je kladen zejména na interpretaci různých vnitrostranických rozepří a sporů, kterým se národní socialisté ve sledovaném období nevyhnuli, což nakonec vedlo k oslabení jejich pozic na celonárodní politické scéně. V textu však čtenář nalezne i další informace. Jde například o důkladný popis organizace a fungování strany, a to včetně představení jejích předních představitelů. Mezi lety 1945 až 1948 byli národní socialisté největšími konkurenty a protivníky československých komunistů. Z tohoto důvodu se text práce věnuje i politickému souboji obou těchto stran, který vyvrcholil dramatickými událostmi v únoru 1948.
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
Pozice Československé strany národně socialistické v Radě svobodného Československa
Malý, Michal ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pozicí Československé strany národně socialistické v exilové Radě svobodného Československa. V úvodu práce je představen poválečný vývoj ČSNS. Důraz je kladen na události popisující pozici ČSNS v tehdejším politickém systému až do únorového převratu a emigrace. Druhá část práce popisuje počátky a obnovení ČSNS v exilu a ostatní exilové politické strany spojené s Radou svobodného Československa. Třetí a hlavní část práce popisuje Radu svobodného Československa. Rada je zde rozdělena do jednotlivých podkapitol. Tyto podkapitoly popisují historii vzniku, organizační strukturu, krize a politiku Rady. Jejich účelem je poukázat na práci ČSNS v jednotlivých orgánech Rady a účast na tvorbě její politiky. Závěrečná kapitola porovnává Národní výbor československý a Radu svobodného Československa s cílem poukázat na jejich rozdíly a zdůvodnit je.
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku
Burešová, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku pojednává o tzv. krabičkovém atentátu, který byl v roce 1947 neúspěšně spáchán na tři nekomunistické ministry (Jana Masaryka, Prokopa Drtinu a Petra Zenkla). Práce se věnuje analýze novinových článků, které informují o průběhu atentátu a jeho vyšetřování. Konkrétně se zaměřuje na ústřední deník Komunistické strany Československa - Rudé právo a ústřední deník Československé strany národně socialistické - Svobodné slovo. Analýza se soustředí především na odlišnosti v prezentaci této kauzy s ohledem na politickou orientaci deníku. Na základě odborné literatury je práce doplněna historickým kontextem vývoje Československa od konce druhé světové války po komunistický únorový převrat v roce 1948. Důraz je přitom kladen na politickou situaci v zemi a dobovou funkci médií. Z mediální sféry se práce zaměřuje hlavně na postavení tisku. V neposlední řadě práce obsahuje také stručnou biografii ministrů, na které byl atentát spáchán, a popis Krčmaňškého případu na základě odborné literatury.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.