|
| |
|
|
Studium alkalicko křemičité reakce v hybridních systémech
Bradová, Lada ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá otázkou alkalicko-křemičité reakce (ASR) v hybridním systému, který byl v bakalářské práci navržen tak, aby splňoval požadavky dané ČSN EN 197-1 a byl klasifikován do skupiny vysokopecní cement s označením CEM III/C. Velkou neznámou tohoto systému je jeho trvanlivost, z tohoto důvodu byly použity stejné metody (ASTM C1260, ASTM C289 a ASTM C856) k určení ASR, jako u běžných betonů založených na portlandském cementu. Mezi doplňkové metody byly zařazeny stanovení pevnosti v tlaku dle ČSN EN 196-2 a sledování mikrostruktury pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Výsledky hybridního systému byly srovnávány s dalšími dvěma typy cementů - CEM I a CEM III/B. Z výsledků stanovení pro ověření ASR bylo zjištěno, že na rozdíl od vzorků s CEM I, hybridní systém (CEM III/C-HB) a CEM III/B vykazovaly nejmenší sklony k ASR. Výsledky doplňkových metod poukázaly na zvýšení pevnosti vzorku CEM III/C-HB, který již po 14 dnech v roztoku 1 M NaOH vykazovalo 43 % větší pevnost, než po 28 dnech ve vodním uložení. Na základě zjištěných poznatků je jisté, že vzorky s CEM III/C-HB prokazují malou náchylnost k ASR.
|
|
| |
|
|
Nestmelené a stmelené směsi z betonového recyklátu dálnice D1
Mikulíková, Petra ; Mondschein,, Petr (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Práce je rozdělena na dvě části. První část práce se zabývá popisem nestmelených a stmelených podkladních vrstev a jejich srovnání. Také popisem betonového recyklátu, jeho vlastností, výroby, zlepšení a také problematikou. Dále pak zahraničními zkušenostmi se zpracováním betonového recyklátu. Ve druhé praktické části se zabývám laboratorním zkoušením betonového recyklátu z dálnice D1. Cílem této části je zjištění, jestli lze betonový recyklát zpětně použít do nestmelených a stmelených podkladních vrstev a cementobetonového krytu.
|
|
|
Sledování alkalicko-křemičité reakce
Doležal, Martin ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Vlivem alkalicko-křemičité reakce (alkali-silica reaction, dále jenom ASR) dochází k porušení betonových konstrukcí, což může vést ke ztrátě jejich užitných vlastností. Aby reakce mohla proběhnout, je mimo jiné potřeba přítomnosti alkálií. V průběhu práce bylo sledováno uvolňování alkálií do pórového roztoku. V průběhu hydratace byly odebírány pórové roztoky na základě kalorimetrických křivek, u kterých byl pomocí ICP-OES analyzován obsah K+ a Na+. Výsledkem jsou grafy vývoje obsahu alkálií a jejich vztah k hydrataci cementu. Je zde popsána nebezpečnost alkálií obsažených v testovaných vzorcích. Popis obsahu alkálií a jejich vývoje je důležitý pro pochopení průběhu ASR a návrhu schůdného řešení ochrany před tímto problémem.
|
|
|
Možnosti využití odpadních písků z výroby vodního skla ve stavebnictví
Bílek, Vlastimil ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Odpadní písky po výrobě vodního skla nenalézají v současné době uplatnění a vzhledem k vysokému obsahu alkálií jsou považovány za nebezpečný odpad. Tato práce se proto snaží nalézt a prostudovat možnosti jejich uplatnění ve stavebnictví. Nejprve byly provedeny nezbytné analýzy těchto písků, následně byly studovány výhody a nevýhody použití těchto odpadních písků pro produkci materiálů na bázi portlandského cementu a alkalicky aktivovaných materiálů. Studovány byly vlastnosti čerstvých i zatvrdlých past, malt a betonů, při jejichž přípravě byly tyto písky využity. Mezi nejvíce sledované vlastnosti patřila jejich zpracovatelnost a pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Velká pozornost byla věnována také riziku alkalicko-křemičité reakce a možnostem jejího potlačení prostřednictvím minerálních příměsí.
|
|
|
Sledování alkalicko-křemičité reakce
Doležal, Martin ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Vlivem alkalicko-křemičité reakce (alkali-silica reaction, dále jenom ASR) dochází k porušení betonových konstrukcí, což může vést ke ztrátě jejich užitných vlastností. Aby reakce mohla proběhnout, je mimo jiné potřeba přítomnosti alkálií. V průběhu práce bylo sledováno uvolňování alkálií do pórového roztoku. V průběhu hydratace byly odebírány pórové roztoky na základě kalorimetrických křivek, u kterých byl pomocí ICP-OES analyzován obsah K+ a Na+. Výsledkem jsou grafy vývoje obsahu alkálií a jejich vztah k hydrataci cementu. Je zde popsána nebezpečnost alkálií obsažených v testovaných vzorcích. Popis obsahu alkálií a jejich vývoje je důležitý pro pochopení průběhu ASR a návrhu schůdného řešení ochrany před tímto problémem.
|
|
|
Studium alkalicko křemičité reakce v hybridních systémech
Bradová, Lada ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá otázkou alkalicko-křemičité reakce (ASR) v hybridním systému, který byl v bakalářské práci navržen tak, aby splňoval požadavky dané ČSN EN 197-1 a byl klasifikován do skupiny vysokopecní cement s označením CEM III/C. Velkou neznámou tohoto systému je jeho trvanlivost, z tohoto důvodu byly použity stejné metody (ASTM C1260, ASTM C289 a ASTM C856) k určení ASR, jako u běžných betonů založených na portlandském cementu. Mezi doplňkové metody byly zařazeny stanovení pevnosti v tlaku dle ČSN EN 196-2 a sledování mikrostruktury pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Výsledky hybridního systému byly srovnávány s dalšími dvěma typy cementů - CEM I a CEM III/B. Z výsledků stanovení pro ověření ASR bylo zjištěno, že na rozdíl od vzorků s CEM I, hybridní systém (CEM III/C-HB) a CEM III/B vykazovaly nejmenší sklony k ASR. Výsledky doplňkových metod poukázaly na zvýšení pevnosti vzorku CEM III/C-HB, který již po 14 dnech v roztoku 1 M NaOH vykazovalo 43 % větší pevnost, než po 28 dnech ve vodním uložení. Na základě zjištěných poznatků je jisté, že vzorky s CEM III/C-HB prokazují malou náchylnost k ASR.
|
|
| |
|
|
Vztah mezi makro- a mikroskopickými projevy alkalicko-křemičité reakce v betonu
Burdová, Anna ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Martinec, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá poruchami pozorovanými na cemento-betonových krytech (CBK) vozovek na třech vybraných úsecích dálnic v České republice. Hlavním cílem bylo zjistit, zda porušení betonu vzniklo vlivem alkalicko-křemičité reakce, či jiným mechanismem. Porušení betonu bylo zkoumáno v makroskopickém i v mikroskopickém měřítku. Mezi hlavní makroskopicky pozorované poruchy patří trhliny porušující povrch i vnitřní části betonu. V mikroměřítku byly zkoumány mikrotrhliny a alkalicko-křemičité gely. Porušení CBK dálnic bylo kvantitativně stanoveno třemi hlavními parametry: měrnou délkou trhlin na povrchu CBK dálnic, měrnou délkou mikrotrhlin ve vrtných jádrech a objemem alkalicko-křemičitých gelů a mikrotrhlin ve výbrusech. Porovnáním těchto parametrů bylo možné rozlišit dva různé mechanismy porušení CBK dálnic. (1) Degradace betonu, která byla spojena zejména s alkalicko-křemičitou reakcí, se objevila na dvou vybraných úsecích dálnic (dálnice D11- Vrbová Lhota a D1) a (2) degradace betonu spojená s jinými mechanismy (cykly mrznutí a tání, mechanická degradace), které se projevily ve třetím případě (dálnice D5).
|
host ::
RSS.