|
|
Performing the Machine and the Theatre without Actor
Dumas, Elie Dominique ; ZUPANC LOTKER, Sodja (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
When I started to be interested in art in general, I was immediately fascinated by the emo-tions and the experimental nature that one is confronted within a piece of art. That expres-sion of art has inspired me since before I can remember. I have practiced various concepti-ons and had a variety of experiences in the world while trying to change our vision and state of mind. These experiences of form and the space are making a new world in our minds, it is an ideal way to feel the emotion of the Art Piece.
Today we need to awaken imagery in people's mind because they have been selfish and frustrated. Since the beginning of the century the concept of the life in art is false, without the sensibility; therefore we have to prove that the world can be saved.
Today we need to be frustrated, tired, afraid, sick, happy and feel love. In this new age of modern machines and high technology we want to get new experiences. We are addicted to see the imaginations in the reality. It is a new way to feel emotion for me as well.
|
|
| |
|
|
Jídlo jako zprostředkovatel významů v konceptuálním umění
Guhová, Vendula ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; Uhnák, Tomáš (oponent)
Práce „Jídlo jako zprostředkovatel významu v konceptuálním umění: přístupy Alison Knowles a Rirkrita Tiravaniji“ je případovou studií zkoumající spektrum významů, které jídlo v umění 20. století zprostředkovává, a jejich proměn v závislosti na kontextu. Popisuje a porovnává významy vaření a konzumace jídla, které jsou obsaženy v dílech Alison Knowles Proposition: Make a Salad a The Identical Lunch a dílech Rirkrita Tiravaniji Untitled (Pad Thai) a Untitled (Free/Still) s ohledem na jejich širší dobové a umělecké zakotvení (Fluxus a vztahová estetika). Zkoumá, v jakém momentě se tyto jejich aktivity, využívající běžné činnosti, stávají uměleckým dílem a jakou mytologii si oba umělci vytvářejí. Jedním z důležitých aspektů, který práce sleduje, je motiv sounáležitosti.
|
|
|
Scénografická práce s dokumentárním materiálem
Zemenová, Kateřina ; ŽIŽKA, Tomáš (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ-HRABOVÁ, Jana (oponent)
Bakalářská práce popisuje dokumentární projekt Rodinná večeře, a jemu předcházející
dílčí projekty Peace Generation a Jmenuju se Sára MIlesson, zkoumající scénografické
možnosti práce s dokumentárním materiálem. Nejprve je zasazuje do kontextu
současné světové umělecké tvorby žánrů dokumentárního divadla, performance, a
konceptuálního umění. Poté nastiňuje vývoj konceptu projektu od jeho prvopočátku,
přes dílčí realizace, až po finální realizaci. Cílem této teoretické práce je především
zpětně pojmenovat a rozebrat procesy, vedoucí k výsledné formě.
|
|
|
Herec nebo tanečník
Šurková, Julie ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce je teoretickým shrnutím studia současného a moderního tance
na taneční konzervatoři Duncan Centre a následného studia na katedře alternativního
a loutkového divadla Akademie múzických umění v Praze. Zabývá se srovnáváním tak
blízkých a zároveň vzdálených profesí jakými jsou herectví a tanec. Jejím cílem je
pojmenovat v čem se obory shodují a kde se naopak rozcházejí. Zda je pro tanečníka
těžké stát se hercem, zda je pro herce těžké stát se tanečníkem. A za jakých okolností
je možné naplnit profesi tanečníka i herce na plný úvazek. V první části se práce opírá
o mou vlastní zkušenost a můj osobní pohled na herce a tanečníka. Snaží se vyvrátit
nevhodné pojmenování-performer, které běžně používáme pro všechny, jež naplňují
více než jednu uměleckou činnost. V druhé části se práce zabývá fyzickým tréninkem
obou profesí a snaží se pojmenovat, co musí tanečník přidat ke svému vzdělání, chceli
se stát hercem. V poslední části se pak zaměřuje na zkušební proces, hledá chvíle
ve kterých se obory stoprocentně protínají a schází se tak v jednom bodu.
|
|
|
Pozitivní revolta
Brinda, Antonín ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je především reflexe vlastního bakalářského uměleckého projektu Pozitivní revolta a také průběžného výzkumu a uměleckých realizací, jež vedly k jeho vzniku. Součástí textu je také přiblížení konceptu projektu Cibulení a vysvětlení důvodů jeho nezdaru. Práce není jen prostým popisem, ale opírá se také o myšlení teoretiků z různých oblastí, ať už jsou jimi Hakim Bey, David Graeber, Guy Debord, Louis Pierre Althusser, Tomáš Kulka nebo další.
Ve své závěrečné části práce představuje tvorbu dvou tuzemských skupin tzv. politického umění (Pode Bal a Rafani) a zamýšlí se nad možnými přístupy k chápání tohoto pojmu, zejména ve vztahu k aktivismu.
|
|
|
IvanKafka: Fotografie mezi dokumentací a uměním
Mertová, Alexandra ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; LEDVINA, Josef (oponent)
Tématem diplomové je fotografická práce konceptuálního umělece Ivana Kafky a otázky týkající se tenké hranice mezi technickou dokumentací její uměleckou kvalitou. Výzkum je soustředěn především na problematické otázky týkající se dokumentace umění a prezentací záznamů jeho instalací. Fotografické aspekty dokumentace jsou prezentovány na konkrténích dílech Ivana Kafky a jeho přístupu z technického a výtvarného hlediska. Text je opřen o tématické rozhovory se samotným autorem Ivanem Kafkou, fotografem umění Martinem Polákem a historičkou umění Pavlínou Morganovou. Účelem realizování těchto rozhovorů bylo představit specifikaci Kafkových dokumentací z různých pohledů a poukázat tak na vyjímečnost, ale také problematičnost jeho fotografické práce. Jednotivé oblasti tématu jsou rozpracovány na základě problematických otázek dokumentace fotografie.
|
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
|
Crossover
Tejnorová, Petra ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; KROBOT, Miroslav (oponent)
Disertační práce s názvem CROSSOVER, mezi vrstvami vlastní inscenační praxe, na hranici forem, žánrů a nejenom těch je rozdělena do tří částí. V každém oddílu práce se opírám zejména o vlastní divadelní praxi, která je protkána řadou ukázek z inscenací a divadelně performativního myšlení vybraných zahraničních skupin. V první části, vzhledem k tématu, jsou to především skupiny Gob Squad, Shunt a režisér Mike Leigh. Ve druhépak skupiny Rimini Protokoll a opět Gob Squad. V třetím oddílu je to hlavně režisér Tim Etchells se svojí skupinou Forced Entertainment. Moje divadelní cesta od komplexních inscenací, které jsou symbiózou všech komponentů a spojuje je inscenační styl a dříve nalezené divadelní postupy přes autorské/devising projekty až k divadlu s prvky dokumentu a technologie, je představena v úvodu disertační práce. V první části prácezkoumám rozdíly a jemné nuance mezi autorským a devised divadlem, orientuji se zejména naspecifika devised metody tvorby. V druhé části práce se zaměřuji na dokument a technologie. Třetí oddíl se skládá z podtémat otevřenýchv přechozích kapitolách, týkajících se překračování forem, žánrů a metodik, majícíchmnohem blíže k fenoménu hranic mezi inscenací/událostí, fikcí/realitou, divákem/svědkem, hercem/performerem. Metody či optika, kterou práci vedu, je založena na fenoménu zmiňovaných oblastí a témat. Způsob průniku do problematiky lze přirovnat k fenomenologickému vhledu.
|
|
|
Anthony McCall
Břicháčková, Klára ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; KUBÍČEK, Jiří (oponent)
Práce Jiné filmy Anthony McCalla se zabývá novými možnostmi filmu jakožto média. McCall vytváří světelné instalace, které obklopují diváka v galerijním prostoru. Ve své práci hledám, co ho k vytváření těchto minimalistických filmů vede, kde čerpal inspiraci a co McCalla na jeho tvorbě nejvíce zajímá. I když se na první pohled jeho díla nepodobají filmům tak, jak je známe, přijde mi zajímavé o nich jako o filmech přemýšlet. Anthony McCall nám umožnil vstoupit do abstraktního světa svých filmů. Do světa, kde každý divák hraje hlavní roli.
|
host ::
RSS.