|
|
Monitoring jakosti vody na vybraných přítocích řeky Svratky
Minařík, Jiří
Cílem bakalářské práce na téma "Monitoring jakosti vody na vybraných přítocích řeky Svratky" bylo sledování jakosti vody v průběhu jednoho roku na vybraných přítocích řeky Svratky, včetně odběrů ze Svratky před zaústěním prvního sledovaného přítoku a po zaústění posledního monitorovaného přítoku. Pro monitoring byla vybrána Nedvědička přímo v městysi Nedvědice, řeka Loučka (Bobrůvka) a potok Besének u městyse Předklášteří a potok Lubě, který se vlévá do Svratky u obce Březina. První část práce se zabývá literární rešerší na téma povrchové vody. Další částí práce je charakteristika zájmových toků. Poslední část bakalářské práce se zabývá metodikou a výsledky. Zde byly interpretovány naměřené hodnoty konduktivity, pH, rozpuštěného kyslíku, teploty a stanovené koncentrace síranů, dusičnanů a celkového fosforu. Tyto hodnoty se porovnávaly s ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod a s přílohou č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod.
|
|
|
Populace bobra evropského (Castor fiber) v CHKO Český les
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce byl monitoring bobra evropského (Castor fiber) ve vymezené oblasti centrální části CHKO Českého lesa se zaměřením na zjištění početnosti populace a potravních nároků. Monitoring probíhal v prosinci roku 2013 a lednu roku 2014. Data byla získávána během pochůzek po břehových liniích vodních toků a ploch nacházejících se v monitorované oblasti a měla podobu GPS lokací zaznamenávající pobytové známky. Takto sebraná data byla převedena do geografického informačního systému, kde byla pomocí jádrového odhadu hustoty (kernel density estimates) vymezena jednotlivá teritoria bobřích rodin. Na základě počtu vymezených teritorií a průměrného počtu jedinců připadajícího na jednu rodinu byl odhadnut celkový počet jedinců nacházejících se v monitorované oblasti. Celkem bylo vymezeno 15 teritorií čítajících přibližně 81 jedinců. Nejčastěji nalezeným typem obydlí byl hrad. Nejvíce kácenou dřevinou byl rod Salix (37,86 %). Dále byly ve velkém množství využívány také dřeviny rodu Betula (29,04 %), Alnus (17,70 %) a Populus (9,73 %). Nejčastěji kácené byly dřeviny s průměrovou kategorií 2,6 6 cm (30,45 %) a do 2,5 cm (20,96 %).
|
|
| |
|
|
Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči
VRÁNOVÁ, Anna
Tématem bakalářské práce je monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Pojednává tedy o nezbytné součásti vyšetření pacienta předcházející účelnou léčbu. V teoretické části je definována přednemocniční neodkladná péče a charakterizována zdravotnická záchranná služba, která tuto péči poskytuje. Je zde nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Dále se zde pojednává o krevním tlaku a jeho měření. Popsána je i elektrokardiografie a jsou uvedeny informace k základní orientaci v EKG záznamu. Praktická část byla realizována pomocí smíšeného výzkumu. První metodikou bylo kvantitativní výzkumné šetření formou standardizovaného anonymního dotazníku. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Kvalitativní výzkumná strategie spočívala v pozorování zdravotnických záchranářů při monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zmapovat stavy a situace, jež vedou zdravotnické záchranáře k rozhodnutí monitorovat krevní tlak a srdeční činnost pacienta, popsat způsoby monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti v přednemocniční neodkladné péči a v neposlední řadě zjistit zkušenosti zdravotnických záchranářů s dostupnými přístroji. Posledním cílem bylo podrobné seznámení se s monitorováním krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG. Výsledky poukazují na dále uvedené informace. Zdravotničtí záchranáři měří krevní tlak u každého nebo téměř u každého pacienta. Monitorování srdeční činnosti pomocí EKG zahajují vždy při bolestech na hrudi, bezvědomí, riziku arytmií a u oběhově nestabilních pacientů. Auskultační metoda zprostředkovaná pomocí aneroidního tonometru je nejběžnější způsob monitorování krevního tlaku v přednemocniční neodkladné péči. S přístroji a pomůckami k monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti jsou zdravotničtí záchranáři spokojeni. Všechny dosažené poznatky slouží k podrobnému seznámení se s problematikou, se kterou se každý zdravotnický záchranář ve své práci dennodenně potkává a musí ji mít plně pod kontrolou.
|
|
|
Modifikace projektu monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - Sever - Modifikovaný návrh ověření možnosti použití metod protiotřesové prognózy a prevence při použití dobývací metody chodba- pilíř v rámci zkušebního provozu ve sloji 30 (634) v OPJ Dolu ČSM - Sevwer
Waclawik, Petr ; Koníček, Petr ; Ptáček, Jiří ; Šňupárek, Richard ; Kajzar, Vlastimil ; Kukutsch, Radovan ; Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Holečko, J. ; Stoniš, M. ; Suchanek, E. ; Sojka, R. ; Przeczek, A.
Jedná se o projekt monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sleje č. 30 (364) v rámci zkušebního provozu nové metody chodba - pilíř v ochranném pilíři jam Dolu ČSM, lokalita Sever.
|
|
|
Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči příprava výukového materiálu pro nově nastupující sestry
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato diplomová práce se zabývá monitorací hemodynamiky v intenzivní péči a hlavním cílem bylo vytvořit výukový materiál pro nově nastupující sestry. Tento výukový materiál by měl usnadnit adaptační proces sestry na oddělení ARO nebo JIP. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu intenzivní péče, technickým vybavením, náplní práce sestry v intenzivní péči, anatomií a fyziologií kardiovaskulárního systému, monitorací kardiovaskulárního systému, monitorací hemodynamiky, zařazením nových sester do provozu a možností výukových metod pro nově nastupující sestry. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního šetření technikou rozhovoru. Rozhovor byl polostandardizovaný a probíhal na oddělení ARO v nemocnici v Českých Budějovicích. Zapojeny byly sestry na stanici RES 1 a RES 2. V první fázi výzkumného šetření byly vedeny rozhovory se sestrami na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Žádné rozhovory nebyly nahrávány, protože si to respondenti nepřáli. Všechny odpovědi byly pečlivě zaznamenávány a ihned přepsány a zpracovány, aby se zabránilo nepřesnosti informací. Výsledky byly uspořádány do schémat podle kategorizací tak, aby byly přehledné. V druhé fázi byl vytvořen výukový materiál pro nově nastupující sestry a ve třetí fázi byl výukový materiál rozdán na oddělení, kde probíhaly rozhovory. Sestry tak mohly zhodnotit, zda výukový materiál splňuje jejich požadavky a bude užitečný v praxi. Tito respondenti byli opět dotazováni a výsledky jsou také zpracovány ve schématech.Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry na anesteziologicko resuscitačním oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích vnímají správnost monitorace hemodynamiky jako důležitou, vědí co to monitorace hemodynamiky je a znají možnosti moniotrace. Na tomto oddělení sestry provádí invazivní i neinvazivní monitoraci hemodynamických parametrů. Základem je měření centrálního žilního tlaku a arteriálního tlaku. Pro monitoraci jiných hodnot lékaři zavádí Swan-Ganzův katétr. Nejčastěji využívají monitory PICCO, Lidco, Vigileo a Vigilance. Všichni dotazovaní respondenti se shodli, že pro usnadnění adaptačního procesu měli pouze materiály od výrobců a rady sestry školitelky. Menší část respondentů měla školení přímo z firmy, která monitory distribuuje. V poslední fázi výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestrám výukový materiál líbí, ale mají obavu, že bude uklizený v šuplíku jako ty ostatní, které mají od studentů. Z rozhovorů vyplynulo, že je snadnější nové sestře informace sdělit a rovnou ukázat než doporučit výukový materiál k prostudování alespoň teoretické části.
|
|
|
Biologie a invazivní šíření raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na Vysočině
JUREK, Lukáš
Tato práce se zabývá problematikou nepůvodních druhů raků v Evropě, se zaměřením na Českou republiku. Hlavním druhem zájmu byl rak signální. Byla zhodnocena jeho biologie ve vztahu k invazivnímu šíření. Dále byl sestaven dosud nejaktuálnější seznam jeho známého výskytu v České republice, který byl následně po teréním průzkumu a mapování porovnán, aktualizován a obohacen o nové lokality. Areál jeho výskytu byl zkoumán na Českomoravské vrchovině, v oblasti Velkého Meziříčí. Jak se ukázalo, centrum výskytu raka signálního v České republice leží skutečně v oblasti místa jeho původního vysazení před třiceti lety u nás, v okolí města Velké Meziříčí. Rak signální se za tu dobu úspěšně rozšířil do okolí, ať už přirozeně (poproudovou a protiproudovou migrací) nebo pomocí člověka (rozvozem s násadami ryb, přímé vysazování veřejností). Obsadil všechny možné typy biotopů, od tekoucích vod obou hlavních řek Balinky a Oslavy, až po jejich přítoky - potoky různé velikosti a charakteru. Vhodné životní podmínky nalezl ale i v některých rybnících, zvláště těch méně intenzivně obhospodařovaných. Zjištěno také bylo, že v oblasti s výskytem raka signálního se nalézá dostatek populací raka říčního Astacus astacus, které na několika místech dokonce sdílejí společné prostředí. V práci bylo rovněž pojednáno o potočnicích Branchiobdella sp., jejich přítomnost či nepřítomnost na racích byla při monitoringu též sledována a následně vyhodnocena.
|
|
| |
|
|
Nové technologie pro lokální výstražné systémy před bleskovými povodněmi
Tesař, Miroslav ; Fiedler, J. ; Šír, M.
V povodí Úpy s uzávěrovým profilem v Horním Maršově se buduje pilotní systém včasné výstrahy před extrémním odtokem projevujícím se tzv. bleskovými povodněmi (Tesař et al., 2011). Povodí je vystaveno vysokému riziku bleskových povodní způsobených přívalovými dešti o vysoké intenzitě v teplém období roku (Tesař et al., 2008), což se projevilo např. v červnu 2013. Extrémní odtok z povodí v teplé části roku může nastat nejen v důsledku mohutných srážek na povodí nebo jeho části, ale i v důsledku přesycení povodí nebo půdního pokryvu povodí vodou. Nebezpečí extrémního odtoku vzniká také v situaci, kdy je půdní povrch hydrofobní v důsledku vysokých teplot a nedostatečných srážek. Výskytu extrémních srážek zpravidla předchází dlouhé bezdeštné a horké období.
|
|
|
Stanovení migračních parametrů hornin s puklinovou propustností za použití fluorescenčních roztoků : odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2013 : dílčí zpráva za I. etapu : rešeršní a přípravné práce
Lachman, V. ; Kovářová, R. ; Novák, P. ; Rohovec, Jan ; Vašíček, R. ; Frydrych, V. ; Patzelt, Z. ; Šigut, R. ; Vachudová, L. ; Durajová, M. ; Koděrová, K.
Projekt se zaměřuje na využití fluorescence při stopovacích zkouškách. Vychází z obecně známých fluorescenčních stopovačů, které nejsou radioaktivní a neovlivňují hydrologické vlastnosti prostředí. Výsledky projektu umožní přesnější hodnocení absorpčních charakteristik horninového prostředí s ohledem na úniky rizikových látek. Fluoreskující roztoky solí se dají využít pro průběžné sledování změn v prostředí bez ohrožení prostředí a negativního ovlivnění hydrochemických charakteristik. Výzkum v rámci projektu probíhá v ose : rešerse - laboratorní práce - terenní testy - matematický model. Hlavní řešitel projektu má v dané oblasti již registrovaný patent a užitný vzor jako výsledky předchozích projektů zaměřených na tvorbu zařízení a postupů pro průběžné monitorování a vyhodnocení fluorescenčních změn v kapalné fázi. Výzkum závislosti fluorescenční odezvy na migračních parametrech hornin je zaměřen v rámci projektu na puklinovou propustnost hornin. Volba fluorescenčního stopovače bude založena na podrobné literární rešerši. Zvolený okruh fluorescenčních stopovačů vhodných pro realisaci terenních prací bude laboratorně testován. Nejvhodnější vybrané stopovače budou následně využity v migračních testech na vybraných horninách s puklinovou propustností. Výzkumný polygon bude sestávat z vrtů malého průměru, zasahujících do puklinové sítě prostředí tak, aby pokrývaly sorbující a nesorbující část sítě puklin. Výsledky laboratorních měření a terenních experimentů budou matematicky zpracovány a převedeny do podoby matematického modelu.
|
host ::
RSS.