|
|
Využití buněčné linie BEAS-2B pro analýzu mikrojader v genetické toxikologii
Červená, Tereza ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent)
Práce se zabývá využitím buněčné linie BEAS-2B pro analýzu mikrojader v genetické toxikologii. Je rozdělena do dvou hlavních částí: a) teoretický úvod do problematiky analýzy a hledání vhodných modelů pro testování vlivu znečištěného ovzduší a vyráběných nanočástic, b) praktická část popisující výsledky analýzy mikrojader indukovaných polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), extrahovatelnou organickou hmotou (EOM) ze spalin tří typů dieselového paliva a vyráběných nanočástic. Buněčná linie BEAS-2B představuje nenádorový model lidského plicního epitelu, který se jeví jako vhodný pro analýzu mikrojader. Tato analýza je běžně používaným postupem pro stanovení genotoxicity látek, který se používá u širokého spektra buněčných kultur a také v lidských studiích. V rámci této diplomové práce byly po dobu 28, 48 a 72 hodin testovány následující látky: benzo[a]pyren, 3-nitrobenzantron a 1-nitropyren jakožto karcinogenní PAU běžně se vyskytující ve znečistěném ovzduší; EOM ze spalin 100% nafty, nafty s 30% přídavkem biosložky, 100% bionafty a dvě vyráběné nanočástice TiO2 a Ag. Výsledky práce potvrzují vhodnost zvolené buněčné linie jako modelového systému pro stanovení genotoxicity testovaných látek při využití specifických kultivačních podmínek zajišťujících stabilitu linie BEAS-2B. Práce současně...
|
|
|
Vztah mezi genetickými polymorfismy DNA reparačních genů a jejich expresí u zdravé populace (s výhledem na stanovení u onkologických pacientů).
Hánová, Monika ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Černá, Marie (oponent)
Odpověď na poškození DNA je komplexní systém, odpovědný za ochranu buňky proti vnitřním a vnějším vlivům poškozujícím DNA a za udržování integrity genomu. Mnoho genů, které se účastní signálních drah reagujících na poškození DNA, je polymorfních. Genetické polymorfismy v kódujících a regulačních oblastech mohou mít vliv na funkci proteinů, které tyto geny kódují. Fenotypový efekt jednonukleotidových polymorfismů (SNPs), je předmětem zkoumání v souvislosti se schopností buňky zvládat genotoxický stres a následně ve vztahu k riziku vzniku onkologického onemocnění. Cílem této práce bylo zhodnotit vztah mezi SNPs v genech zodpovědných za opravy poškození DNA (hOGG1, XRCC1, XPC) a genech buněčného cyklu (TP53, p21CDKN1A , BCL2 a BAX) a expresí na úrovni mRNA v lymfocytech periferní krve u subjektů exponovaných styrenu v pracovním prostředí a u kontrolních subjektů. Cíl byl rozšířen na analýzu vztahu mezi expresí uvedených genů na úrovni mRNA a markery expozice styrenu (koncentrace styrenu v krvi a ve vzduchu), markery poškození DNA (jednořetězcové zlomy - SSBs; místa specifická pro endonukleázu III - Endo III místa) a kapacitou bázové excizní opravy (BER) měřené pomocí míry opravy poškození DNA způsobeného γ-zářením a schopností opravovat oxidativní poškození. Studie na skupině zdravých jedinců...
|
|
|
Využití buněčných kultur k testování přírodních látek rostlinného původu
Ručková, Michaela ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou vodných a olejových extraktů rostlinného původu, jejich charakterizací a testováním cytotoxicity a genotoxicity. V teoretické části byla vypracována rešerše zaměřená na základní informace o použitých rostlinách a druzích koření nebo čaje. Dále byla popsána použitá metoda přípravy lipozomů a enkapsulace účinných látek, stanovení antioxidační aktivity, charakterizace částic, kultivace buněčných kultur a princip použitých testů cytotoxicity a genotoxicity. Rostlinné extrakty byly spektrofotometricky stanoveny na obsah polyfenolů a flavonoidů a byla změřena jejich antioxidační aktivita. Do lipozomů vytvořených metodou ultrazvukové homogenizace byly enkapsulovány aktivní látky z extraktů, byla stanovena enkapsulační účinnost, a také dlouhodobá stabilita těchto složek. Metodou DLS byla určena velikost připravených lipozomů a změřením zeta potenciálu jejich stabilita. Nezbytnou součástí práce byla kultivace humánních keratinocytů. Byl proveden MTT test cytotoxicity na buněčné kultuře a SOS Chromotest genotoxicity na modelovém organismu geneticky upravené E. coli. Na závěr bylo navrženo možné použití připravených lipozomů v kosmetickém či farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Acelulární test genotoxicity komplexních směsí organických látek vázaných na velikostně segregovaných aerosolech.
Fikejzlová, Monika ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Machala, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo porovnat genotoxicitu organických extraktů z prachových částic různé velikosti (1-10 µm; 0,5-1 µm; 0,17-0,5 µm) odebraných velkoobjemovými kaskádními impaktory ve 4 lokalitách České republiky s různým stupněm znečištění (Březno - povrchový důl, Dobré Štěstí - dálnice, Praha - centrum, Láz - pozaďová stanice). Genotoxicita byla stanovena v acelulárním testu DNA z telecího brzlíku (calf thymus DNA; CT-DNA) s a bez metabolické aktivace S9, analýzou DNA aduktů indukovaných extrahovatelnou organickou hmotou (EOM) z prachových částic (PM) metodou 32 P-postlabeling a schopností extraktů indukovat oxidační poškození DNA, které bylo hodnoceno pomocí testu kompetitivní ELISA. Hlavním závěrem této práce je, že největší podíl na genotoxicitě mají jemné částice (<1 µm). Koncentrace karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU) v EOM ukazuje, že jemná frakce (0,5-1 µm) váže nejvyšší množství k-PAU ve všech odebíraných lokalitách. Tento fakt může souviset s vyšším měrným povrchem této frakce ve srovnání s hrubou frakcí (1-10 µm) a vyšší hmotností ve srovnání s kondenzační frakcí (0,17-0,5 µm). Jemná frakce i kondenzační frakce jsou účinné nosiče k-PAU. Podobně, hladiny DNA aduktů na m3 vzduchu byly nejvyšší pro jemnou frakci, zatímco u kondenzační frakce (Březno,...
|
|
|
Cytogenetické metody v genotoxikologii
Bártů, Linda ; Langová, Martina (oponent) ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce)
Každý den jsme vystaveni vlivu řady faktorů, které mohou působit jako mutageny na naši DNA. Věda zkoumající vliv takovýchto mutagenních faktorů, které mohou být fyzikálního, chemického i biologického původu, se nazývá genotoxikologie. Mezi fyzikální faktory patří v první řadě ionizující záření. Z chemických můžeme zmínit např. benzen či vinylchlorid nebo některé léky. Jako biologické mutagenní faktory mohou působit některé viry. Opravné mechanismy buňky, které opravují dvouvláknové zlomy DNA, se liší dle toho, jestli vyžadují rozsáhlé homologní sekvence (HRR) nebo naopak, zda se bez takovýchto sekvencí obejdou a vystačí si jen s krátkými homologními sekvencemi zahrnujícími několik málo bazí (NHEJ). Oba tyto mechanismy, pokud neproběhnou správně, mohou vést ke vzniku aberací chromosomů. Mezi získané chromosomové aberace patří translokace, vyskytující se často u nádorových buněk, delece, nebo například vznik acentrických fragmentů, dicentrických a prstencových chromosomů. Chromosomové aberace zahrnují chromatidové zlomy a chromatidové výměny. Metody pro vyšetření takovýchto změn je několik, mohou být rozděleny podle fáze, ve které se vyskytuje buňka v době vyšetření. Nejzákladnější metodou je klasické barvení Giemsou, které odhalí většinu aberací, kromě translokací a inverzí, a numerické odchylky...
|
|
|
Využití testů genotoxicity k charakterizaci vybraných přírodních látek a částic.
Tilšarová, Kamila ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Při výrobě léčiv, kosmetických výrobků, v potravinářství i jiných biotechnologiích patří testování genotoxicity (neboli změny v genetické informaci, které se nedědí) k běžným krokům procesu před uvedením daného produktu na trh. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci extraktů z vybraných přírodních látek z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do lipozomů a chitosanových částic a cílem bylo jak samotné extrakty, tak částice testovat na možnou genotoxicitu, a to na základě SOS Chromotestu probíhajícího na bakterii E. coli. Provedený genotoxický test neodhalil genotoxické účinky u žádného z čistých extraktů ani testovaných lipozomů.
|
|
|
Chemical and Physical Transformations of Humic Acids
Vlčková, Zoja ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Janoš,, Pavel (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
This work is a pilot study testing the relationships between biological properties and structure of humic acids extracted from original and modified South-Moravian lignite, mine Mír, Mikulčice. In first part of the work, methods suitable for increase of the humic acid yield were explored. Lignite oxidation in gas phase turned out to be relatively instrumentally demanding and insufficiently effective. Therefore, only oxidation in liquid phase was explored further along with modification with short-chained organic acids. Modification with short-chained organic acids was inspired by processes enhancing biological functions in rhizosphere, i.e. the root system produces exudates causing changes in the supramolecular structure of the surrounding organic matter, improving its mobility and cell-walls penetration. Primary structure of humic acids produced in this work was investigated by elemental analysis, solid state NMR, EPR and UV-VIS spectroscopy. Despite the fact that only minor differences were found, conducted assessment of biological activity and genotoxic potential showed that humic acids and their respective humates isolated from lignite with different pre-treatment show different bioactivity. Therefore, supramolecular structure of samples in diluted solutions was investigated by means of HPSEC, HRUS and densitometry measurements. Two counterions – potassium and ammonium – were tested. Obtained results confirm the assumption that observed quality of humates depends on counterion, concen-tration of humate and also on the method of lignite pre-treatment. Both selected pre-treatment methods showed potential to produce humic acids with variable biological properties, applicable in agriculture, environmental chemistry and potencially also in pharmacology.
|
|
|
Assessment of water mutagenicity
ECKER, Jacqueline
Vzhledem k některým vážným zdravotním a environmentálním problémům způsobeným mutagenními organickými polutanty je žádoucí stanovovat mutagenitu povrchových vod. Tato práce shrnuje literaturu zabývající se výskytem a technikami stanovení organických polutantů s mutagenním potenciálem. Navíc byly nalezeny vybrané organické polutanty v environmentálních vodách. Pro zakoncentrování bylo použito modré hedvábí, což je sorbent na bázi ftalocyaninu mědi vhodný pro zakoncentrování polycyklických aromatických sloučenin s mutagenním potenciálem.
|
|
|
Genotoxicita jako kriterium účinnosti biodegradace barviv v odpadních vodách
Doležílková, I. ; Pavlíčková, Z. ; Malachová, K. ; Lednická, D. ; Novotný, Čeněk ; Šušla, Martin
Tato studie se zabývá hodnocením mutagenity tří vzorků syntetických barviv používaných v textilním průmyslu. Genotoxicita vzorků byla hodnocena Amesovým testem ve variantách testů bez i s metabolickou aktivací pomocí krysího jaterního homogenátu S9 a směsi kofaktorů. Mutagenní aktivita vybraných vzorků byla sledována na kmeni Salmonella typhimurium His- TA98, který umožňuje detekci mutagenů indukujících frameshift mutace. Během dvou biodegradačních procesů využívajících aktivovaný kal a ligninolytickou houbu Irpex lacteus byla sledována změna mutagenity degradačních produktů barviv a následně srovnána efektivita uvedených biodegradačních postupů
|
|
|
Voltametrické stanovení genotoxickýxh látek pomocí tuhých amalgamových elektrod
Barek, J. ; Čížek, K. ; Fischer, J. ; Navrátil, Tomáš ; Josypčuk, Bohdan
Sledování chemických karcinogenů v pracovním i v životním prostředí má tu nejvyšší prioritu vzhledem k etickým, sociálním i ekonomickým důsledkům různých forem rakoviny. Navíc tato problematika představuje zajímavou výzvu pro analytickou chemii, neboť je třeba stanovovat extrémně nízké koncentrace chemických karcinogenů v poměrně složitých biologických či environmentálních matricích, přičemž použitá metoda by měla být ekonomicky nenáročná, aby umožňovala i velkoplošné monitorování těchto nebezpečných. Elektrochemické metody jsou k těmto účelům mimořádně vhodné.
|
host ::
RSS.