|
|
Output-Inflation Trade-off After a Quarter of a Century of Inflation Targeting
Kamarád, Martin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Práce podrobně zkoumá vliv přijetí režimu inflačního cílování na úroveň inflace, její variabilitu, výstup ekonomiky a jeho variabilitu v zemích, které explicitně přistoupily k cílování inflace. V rámci výzkumu využívám metodu propensity score matching, která je schopna vyřešit nedostatky, typicky se vyskytující v nenáhodných experimentech, jako je například self-selection, a díky tomu zprostředkovat nevychýlené odhady efektu explicitního cílování inflace. Využité modely zahrnují nearest neighbor, radius matching, kernel matching a inverse probability weighting. Výsledky naznačují, že rozvinuté i rozvíjející se země cílující inflaci dosahují nižších úrovní inflace při vyšších úrovních růstu produktu v porovnání se zeměmi, které inflaci necílují. Obě skupiny zemí cílujících inflaci zároveň dosahují nižší variability inflace a nižší variability produktu než země, které inflaci necílují. S výjimkou variability inflace je nicméně většina odhadů výsledků statisticky nevýznamná. Odhady výsledků jsou do určité míry závislé na zvolené matching metodě. Statisticky nejvýznamnější odhady zprostředkovává Radius matching s úzkými rádiy (r=0.005, r=0.001). Vyvážení průměrných hodnot pozorovaných proměnných mezi kontrolní skupinou a skupinou zemí cílující inflaci se zdá být dostatečné a kvantitativně lepší než v případě předchozích výzkumů.
|
|
|
DOPADY MĚNOVÉ POLITIKY ČNB NA ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ V LETECH 1993-2015
Mrzena, Michal ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat dopady měnové politiky České národní banky na české hospodářství v letech 1993-2015. Převážně v posledních letech je téma měnové politiky v České republice velmi probírané a se změnami nástrojů měnové politiky je analýza měnové politiky za celé období fungování ČNB pro autora velmi poutavé téma. V teoretické části se práce zabývá centrální bankou z pohledu ekonomických škol a ekonomické teorie. Detailně jsou probírány režimy měnové politiky s důrazem na režim cílování inflace. V praktické části se práce zabývá analýzou jednotlivých let provádění měnové politiky z pohledu plnění stanovených cílů a jejich dopady na ekonomiku. Závěrem této analýzy je zhodnocení úspěšnosti měnové politiky od roku 1993 až do současnosti.
|
|
|
Vývoj měnově politických režimů v ČR a vhodnost jejich použití
Frýbová, Kateřina ; Řežábek, Pavel (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent)
Současná měnová politika je velmi diskutované téma. Hlavní pozornost je kladena na režim cílování inflace a otázky jestli je vhodný i v rámci nízko inflačních podmínek s nízkými úrokovým sazbami. Práce zkoumá měnově politické režimy, jak se vyvíjely cílované veličiny v režimu cílování inflace. Cílem práce je ověřit zda při sazbách poblíž technické nuly nedochází k systematicky větším odchylkám predikcí inflace od skutečnosti. Po porovnání všech měnově politických režimů, jejich výhod a nevýhod v současném vývoji je v práci konstatováno, že ačkoliv režim cílování inflace není bezchybný, nevýhody a úskalí ostatních režimů jsou mnohem závažnější. Přestože se velikost odchylky inflace v případě sazeb na nule zvyšuje, jedná se spíše o chybu v modelu a příliš optimistické prognózy ČNB, než že by chyby přímo souvisely s výší sazeb.
|
|
|
Monetární politika ČNB
Vaculka, Jan ; Rajl, Jiří (vedoucí práce) ; Brodani, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku České národní banky včetně její role v bankovním systému České republiky. Práce se soustřeďuje na hodnocení monetární politiky ČNB, zejména pak na způsob její realizace v režimu cílování inflace, a zhodnocení plnění inflačních cílů. Část je také věnována posouzení možnosti přijetí společné měny euro v České republice a jeho přínosů a rizik.
|
|
|
Proč centrální banky necílují nominální HDP?
Pavlík, Lukáš ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, proč centrální banky necílují nominální HDP (NHDP). Při srovnání inflačního cílování s cílováním NHDP docházím k tomu, že zatímco na poptávkové šoky reagují oba režimy podobně, u nabídkových šoků se liší. Cílování NHDP při pozitivním nabídkovém šoku nechává klesat cenovou hladinu a naopak. Inflační cílování se vždy snaží udržet inflaci na cíli, bez ohledu na směr nabídkového šoku. V případě porovnání cílování NHDP se systém svobodného bankovnictví nacházím shodu v otázce pohybu cenové hladiny při obou šocích. Systémy se však liší v povaze strukturálních problémů ekonomiky. Cílování NHDP má v tomto nevýhodu oproti systému svobodného bankovnictví, že může nerovnoměrným zvýšením peněžní nabídky způsobit bubliny na trzích aktiv a opomíjet skutečné problémy ekonomiky. Centrální banky i akademičtí ekonomové se převážně shodují, že cílování NHDP není vhodné zejména kvůli problémům s daty o HDP, hrozbě nestabilní inflace a potížích při odhadu přirozeného tempa růstu produktu. Dávají proto zatím přednost inflačnímu cílování, byť i tento režím odhalil v posledních letech svá slabá místa.
|
|
|
Zhodnocení úspěšnosti inflačního cílování ČNB jako rámce pro měnovou politiku a udržování cenové stability v letech 1998 až 2014
Kratěna, Tomáš ; Šimíček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Po krachu politiky fixních kurzů, kterou ČNB uplatňovala v letech 1993 až 1997, se objevila poptávka po novém funkčním rámci měnové politiky pro Českou republiku. Tím se stala politika inflačního cílování, na kterou ČNB přistoupila 1. 1. 1998, jako první centrální banka ze zemí bývalého východního bloku. Tento krok vzbudil debatu o vhodnosti této politiky pro malou otevřenou tranzitivní ekonomiku. Cílem práce je zhodnotit úspěšnost inflačního cílování, jako rámce měnové politiky pro udržování stabilní cenové hladiny. Metodou zkoumání je především porovnání mezi inflačním cílem ČNB a skutečnou výší inflace naměřenou ČSÚ metodou CPI v časovém horizontu let 1998 až 2014.
|
|
|
Proč centrální banky cílují pozitivní a nikoliv nulovou inflaci?
Horák, Petr ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá důvody toho, proč centrální banky stanovují inflační cíl kladný a nikoliv nulový. Centrální banka má pro to tři hlavní důvody. Jeden plyne z nepřesného měření inflace indexem CPI, který inflaci nadhodnocuje. Toto nadhodnocení je odhadováno v různé, nicméně podstatné výši. Dalším důvodem kladné inflace může být asymetrická nominální mzdová strnulost. Na existenci mzdové strnulosti nepanuje shoda a i její případný vliv na optimální inflační cíl je velmi omezený. Posledním hlavním důvodem je obava z dosažení nulové spodní meze nominálních úrokových sazeb, a tedy nemožnost stimulace ekonomiky prostřednictvím snížení úrokových sazeb. Centrální banky mají ale i další méně konvenční nástroje měnové politiky, a proto i obavy z dosažení spodní meze nominálních úrokových sazeb mohou být přehnané. Výsledkem ekonomických modelů pro určení optimální inflace je inflace v rozmezí od záporné až po nevýznamně kladnou, tedy znatelně nižší, než je obvyklá výše inflačního cíle.
|
|
|
Cílování inflace v podmínkách hrozby deflačních tlaků na příkladu ČNB
Plachý, Matěj ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na používání měnově politického režimu cílování inflace v situaci hrozící deflace. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části je představen základní mechanismus cílování inflace s jeho základními prvky a dále se tato část zabývá jeho možným selháním. Druhá část se soustředí zejména na analýzu ekonomických okolností, které přispěly k dosažení zero lower bound u repo sazby ČNB. Třetí část představuje alternativní (nekonvenční) nástroje měnové politiky v případě dosažení zero lower bound, zejména použití měnového kurzu. V závěru poslední části práce je analyzován vývoj klíčových makroekonomických ukazatelů v České republice.
|
|
|
Cílování inflace v podmínkách hrozby deflačních tlaků
Krupička, Josef ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Revenda, Zbyněk (oponent)
Předmětem zkoumání této práce je měnověpolitická strategie cílování inflace a její modifikace v prostředí deflačních tlaků. Těžiště výzkumu je postaveno na třech hlavních bodech, které korespondují s obsahem jednotlivých kapitol. Prvním bodem je teoretický rozbor hlavních atributů konceptu strategie cílování inflace s akcentem na rozbor fungování transmisních kanálů. Druhým bodem je analýza implementace této strategie v prostředí České národní banky a Rezervní banky Nového Zélandu. V rámci tohoto bodu je samostatně analyzován vývoj cílování inflace a proměna funkčnosti mezi vazbami v transmisním mechanismu. Třetím bodem je potom diskuse modifikace charakteru nástrojů cílování inflace v kontextu České národní banky s akcentem na použití kurzového závazku. V rámci celé práce jsou používány jednodušší metody analýzy a dále je kladen důraz na aktualitu problému. Závěr práce potom shrnuje zjištěné poznatky a hodnotí modifikaci strategie cílování inflace jako pozitivní jev ve vývoji měnové politiky.
|
|
|
Monitoring centrálních bank - červen 2013
Česká národní banka
Obsahuje rozbor posledního vývoj měnové politiky vybraných centrálních bank a výběr zajímavých událostí týkajících se měnové politiky centrálních bank. Článek z rubriky Téma pod lupou: „Flexibilita cílování inflace“ se věnuje větší flexibilitě, se kterou přistupují některé centrální banky cílující inflaci k plnění svých mandátů v oblasti cenové stability, když ve svém rozhodování zohledňují dopady na hospodářský růst i na finanční stabilitu. Vybraný projev: „Mnoho cílů, mnoho nástrojů“ přednesl odcházející guvernér Bank of England Mervyn King a zaměřil se zejména na změny v definicích cílů měnové politiky a rozšíření spektra nástrojů, které měnová politika používá.
Plný text:  PDF; PDF
|
host ::
RSS.