|
|
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC
Vrobel, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC Ustanovení Mezinárodního trestního soudu je významným okamžikem v evoluci mezinárodního trestního práva. Jde o první stálou instituci mezinárodní spravedlnosti s jurisdikcí soudit zločiny fyzických osob a byla založena za jediným účelem - konečně ukončit éru beztrestnosti válečných zločinců po celém světě. Ale ICC se neobjevil jen tak odnikud. Cesta k jeho ustanovení byla trnitá, a kdo ví, zda by k němu někdy došlo bez vlivu takzvaných ad hoc tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Je smutnou pravdou, že pokrok mezinárodního trestního práva je vždy reflexí nejstrašnějších konfliktů světa. Smyslem této práce je analyzovat dědictví jednoho z těchto tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, a prozkoumat jeho vliv nejen na Statut Mezinárodního trestního soudu, ale i na jeho praxi. Mezinárodní trestní soud sice nefunguje dlouho, ale i tak je možno v jeho rozsudcích vypozorovat mnoho odkazů case law ICTY. Důvodem pro mou práci je můj osobní vztah k balkánskému regionu stejně jako obecný zájem o mezinárodní spravedlnost. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První dvě představují dvě instituce, jejichž case law se zabývám - ICC a ICTY. Tyto kapitoly jsou spíše...
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity
Vyšňovská, Zuzana ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity Abstrakt Princip komplementarity je často považován za základní kámen fungování MTS, a proto je jeho podrobná analýza hlavním cílem mé diplomové práce. Preambule Statutu hovoří o tom, že "Mezinárodní trestní soud ustavený podle tohoto Statutu bude komplementární vůči národním trestním jurisdikcím". Z toho vyplývá, že Soud bude ve věci postupovat pouze v případě absence národního vyšetřování nebo stíhání zločinů spadajících podle článku 5 Statutu do jurisdikce Soudu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První tři kapitoly mají úvodní charakter a zároveň nastiňují, jak z historického, tak praktického hlediska, co všechno vzniku Soudu předcházelo. Kapitola čtvrtá se zabývá faktem, že mezi mezinárodní trestní jurisdikcí a národními jurisdikcemi existuje vícero forem vztahů než jen komplementární. Kapitola se skládá z několika podkapitol, které na prvním místě popisují možné podoby těchto vztahů. Následně jsou k nim přiřazeny konkrétní příklady z praxe. Navazující kapitola poskytuje odpověď na otázku, kde až je potřeba hledat kořeny idey komplementarity. Zdůrazňuje, že princip komplementarity, tak jak ho známe ze Statutu, není výsledkem práce Komise pro mezinárodní právo. Podle Mohammeda El Zeidyho byl komplementární přístup objeven již v intepretaci Mírové...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Česká republika a Mezinárodní trestní soud
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi Českou republikou a Mezinárodním trestním soudem. Cílem mého výzkumu bylo provést srovnání Římského statutu, mezinárodní smlouvy, na základě které vznikl Mezinárodní trestní soud, s českým ústavním a trestním právem. Česká republika ratifikovala Římský statut v roce 2009. Touto ratifikací se Česká republika zavázala poskytovat Soudu justiční spolupráci a právní pomoc. Je nutno si uvědomit, že v dnešním světě dochází k mnoha zločinům podle mezinárodního trestního práva, nad nimiž má Mezinárodní trestní soud jurisdikci. V případě potřeby musí být Česká republika připravena jednat, a je proto nutné vědět, jakým způsobem by v takovém případě měly české státní orgány postupovat, zda lze vůbec všechny závazky realizovat v souladu s vnitrostátním právem. Z tohoto důvodu se tato práce pokouší objasnit vazbu mezi Římským statutem a příslušnou českou právní úpravou. Proto jsem provedla srovnání Římského statutu s českým právním řádem a pokusila se nalézt odpovědi na následující otázky: zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem ČR, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také českým trestním právem a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do čtyř...
|
|
|
Aktuální vývoj mezinárodní trestní justice a nově definovaný zločin agrese
Lhotský, Jan ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce projednává a analyzuje fungování relativně nové mezinárodní soudní instituce s ohledem na její úlohu strážce mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejdříve jsou představeny okolnosti, jež vedly mezinárodní společenství k přijetí názoru, že je třeba na základě zkušeností s ad hoc trestními tribunály vytvořit stálý Mezinárodní trestní soud. Dále je diskutován obsah Římského statutu jakožto zakládající smlouvy soudu, a především pak jeho jurisdikce zahrnující zločiny podle mezinárodního práva. Práce analyzuje nejen přednosti existence soudu, ale také relevantní argumenty států, které vůči němu stojí v opozici. Reálné fungování soudu je demonstrováno na příkladech pěti situací, které soud v současné době vyšetřuje, a rovněž je analyzován proces ratifikace Římského statutu v České republice. Podstatnou pozornost poté práce věnuje výsledkům revizní konference v Kampale a nové definici zločinu agrese, který byl smluvními stranami přijat, a měl by být zahrnut do jurisdikce soudu nejdříve v roce 2017. Analýza znění nového zločinu se soustřeďuje na relativně úzkou jurisdikci soudu vůči zločinu agrese, a rovněž na specifické podmínky výkonu jeho jurisdikce a s tím související roli Rady bezpečnosti OSN. Na základě provedených analýz jsou pak vyvozovány konkrétní závěry. Přestože soud není v současné době...
|
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; David, Vladislav (oponent)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a jeho věcná jurisdikce - se zaměřením na zločin agrese
Kolářová, Michaela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 SHRNUTÍ MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A JEHO VĚCNÁ JURISDIKCE - SE ZAMĚŘENÍM NA ZLOČIN AGRESE Aktuální vývoj situace týkající se zločinu agrese a hledání jeho definice zaznamenává v těchto dnech významný posun. Ve světle revizní konferece v Kampale, jejímž deklarovaným cílem bylo nejen zhodnotit samotnou úlohu a fungování Mezinárodního trestního soudu s odstupem několika málo let od jeho založení, ale také, a pro účely této práce jistě zásadně, pokusit se nalézt definici zločinu agrese a určit podmínky výkonu jurisdikce Soudu nad ním. Účelem této práce je představit čtenáři problematiku týkající se zločinu agrese, nastínit vývoj jeho chápání na poli mezinárodního práva v průběhu posledních několika desetiletí a poskytnout čtenáři stručný nástin problematických otázek, jež během vyjednávání podoby zločinu agrese vyvstaly na povrch. Také, práce se snaží nastínit průběh samotných vyjednávání a zaměřit se na zásadní neshody, s nimiž se státy musely potýkat. Úvodní kapitola práce se zabývá teoreticko - právními otázkami vztahujícími se k mezinárodnímu trestnímu soudnictví. Text této kapitoly je věnován některým právním termínům, s nimiž je poté dále pracováno. Zejména je zde nastíněn rozdíl mezi pojmy zločin podle mezinárodního práva a mezinárodní zločin, důraz je také kladen na rozlišení individuální a státní...
|
|
|
Smrt Muammara Kaddáfího a její mezinárodněprávní a politické okolnosti
Vokálek, Martin ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Hlavsová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá událostmi, které předcházely smrti Muammara Kaddáfího, a především zkoumá, zda byly následné reakce jednotlivých aktéru v souladu s mezinárodním právem. V teoretické části práce se autor zabývá podstatou válečného zločinu v mezinárodním právu a jeho definicí z pohledu hlavních aktérů na poli mezinárodního práva, jakými jsou OSN nebo Mezinárodní trestní soud. Následně autor v empirické části popisuje a analyzuje hlavní okolnosti, za kterých zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí, a snaží se na základě předchozího zkoumání odpovědět na otázku, zda se dá tento případ označit za válečný zločin, za který by měly padnout tresty. Ve třetí části práce je zkoumán způsob, jakým se k této události postavili hlavní aktéři, kteří ji ovlivnili, ať už přímo v rámci vojenské intervence během války v Libyi či podporou nebo naopak sankcemi proti režimu Muammara Kaddáfího. Důležitá je i následná analýza toho, jakým způsobem o zkoumané události informovala média.
|
|
|
Srovnání mezinárodních trestních tribunálů ad hoc a ICC
Heflerová, Markéta ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezinárodního trestního soudnictví -- konkrétně srovnává mezinárodní trestní tribunály ad hoc s Mezinárodního trestním soudem. Ve třech kapitolách jsou zevrubně představeny jednotlivé soudy: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, Zvláštní soud pro Sierru Leone a stálý Mezinárodní trestní soud. Je zanalyzována jejich agenda a fungování, nebo zmíněn podíl České republiky v těchto institucích. Teze také obsahuje krátké pojednání ve formě fiktivní případové studie, která je různými soudy poměrně odlišně vyřešena.
|
|
|
Česká republika a Mezinárodní trestní soud
Šejdová, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
První kapitola této bakalářské práce krátce seznamuje s Mezinárodním trestním soudem, historií jeho vzniku, mechanimy fungování a jurisdikcí soudu. Rámec této bakalářské práce je tvořen popisem jednotlivých fází vzniku mezinárodní smlouvy od počáteční fáze sjednávání mezinárodní smlouvy po její vstup v platnost, a to jak v obecné rovině, tak na příkladu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, se zřetelem na roli České republiky na formování soudu. Ústředním tématem této práce je popis ratifikačního procesu v České republice. Práce podává chronologický popis průběhu ratifikačního procesu Římského statutu v České republice v letech 1999 - 2009 a reflektuje vývoj přístupu českých politických elit k činnosti Mezinárodního trestního soudu. Tato práce dále sumarizuje politickou a odbornou debatu o právní povaze Římského statutu a důvody, pro které by Římský statut měl či neměl být ratifikován. Poslední kapitola stručně pojednává o vývoji českého postoje vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu poté, co se Česká republika stala aktivní smluvní stranou Římského statutu.
|
host ::
RSS.