Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 206 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čtenáři webtoonů v Česku
Víchová, Veronika ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá webtoony a jejich čtenáři. Webtoony jsou komiksy vhodné k publikování na webu. Často jsou publikované skrze sociální média a specializované platformy, které jsou často přístupné zdarma a dají se zobrazit na telefonu. Přístup k webtoonům je tedy pro uživatele snadný. Díky absenci prostředníka jako nakladatelství, mají autoři velkou tvůrčí svobodu, a tak webtoony mohou být velmi rozmanité. Mohou mít různé výtvarné zpracování, žánr, děj, nebo mohou obsahovat zvuk či animaci. Mohou proto oslovit široké množství konzumentů. Při využití některých platforem může autor na publikovaných webtoonech i vydělat (např. skrze program pro tvůrce na webtoon.com). Případně navázat na úspěšný titul vydáním knihy nebo nějakých produktů. Cílem práce je zjistit, zda respondenti webtoony znají, zda je aktivně konzumují, jaký na ně mají názor nebo jaké jsou jejich preference. V neposlední řadě také zjistit, zda je respondenti sdílí s okolím. V praktické části respondenti uvádějí jejich preference žánru, čtenářské návyky, oblíbené platformy nebo autory. Respondenti uvedli, že mezi na webtoonech oceňují jejich praktičnost a dostupnost, díky které je mohou číst i během cestování nebo čekání.
Jak motivovat děti ke čtenářství: akční výzkum v mateřské škole
Papayová, Vanda ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu, jak motivovat děti předškolního věku ke čtenářství a zároveň zlepšení jejich čtenářské pregramotnosti. Cílem mé práce bylo, aby si děti předškolního věku vytvořily kladný vztah ke čtenářství a také abych je namotivovala k zájmu o knihy za pomoci realizovaných aktivit. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V části teoretické se zabývám vysvětlováním pojmů jako je čtenářství, čtenářská pregramotnost a gramotnost, dále uvádím faktory, které ovlivňující dětského čtenáře, také se zabývám rolemi četby a rozvojem čtenářství. Druhá kapitola pojednává o rozvoji čtenářství a o motivaci. Poslední kapitola v teoretické části je o současné literatuře. V empirické části popisuji realizovaný akční výzkum ve vybrané mateřské škole. Během akčního výzkumu jsem si stanovila problém a následně jsem si určila návrh na podporu motivace dětí ke čtenářství. V rámci výzkumného šetření jsem za pomoci své vedoucí práce sestavila dotazník (pretest a posttest), který jsem následně zpracovala a vyhodnotila. Při shrnutí a vyhodnocení získaných dat jsem došla k závěru, že aktivity, které jsem s dětmi realizovala, byly úspěšné. KLÍČOVÁ SLOVA čtenářství, předškolní dítě, motivace ke čtenářství, mateřská škola
Vybraná tvorba Pavla Čecha ve volnočasové výchově ke čtenářství
KUČEROVÁ, Zuzana
Cílem bakalářské práce je představení tvorby Pavla Čecha (ilustrátor, tvůrce komiksů a autorských knih) a využití vybrané tvorby ve volnočasové výchově ke čtenářství. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část představuje životopis, tvorbu autora, získaná ocenění, preferovaný literární žánr a vybrané metody zvolené pro konkrétní práci s textem. Praktická část je zaměřena na projekt O čertovi, který slouží k rozvoji čtenářství v mateřské škole.
Zjednodušená četba ve výuce cizího jazyka
JANOVSKÁ, Martina
Tato diplomová práce je zaměřená na literaturu a práci s ní ve výuce především cizího jazyka. Zabývá se výukou českého jazyka a literatury, rozvojem čtenářské gramotnosti a také výukou cizího jazyka, a to jak prvního, tak i druhého. Současně se věnuje využití literárního textu ve výuce i cizích jazyků, výhodami a nevýhodami autentických textů a zjednodušených cizojazyčných textů a také možnostmi využití těchto textů v praxi. Dále se tato práce věnuje Montessori pedagogice a jejím základním pojmům a přístupům a také přístupem této pedagogiky k výuce anglického jazyka. V praktické části se tato diplomová práce blíže zaměřuje na zjednodušenou cizojazyčnou literaturu, zabývá se výzkumem oblíbených knih z této kategorie. Tyto knihy následně analyzuje. Dále praktická část zkoumá mezi žáky druhého stupně, co skutečně rádi čtou a jak cizojazyčný text ve výuce vnímá učitelka angličtiny. Posledním bodem praktické části je zpracování vlastního příběhu na základě výsledků výzkumu.
Čtení jako psychoterapie a úloha imaginace v díle Catherine Storr
FIALOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je podrobná analýza díla Marianne Dreams autorky Catherine Storr, zaměřená na psychologický význam a terapeutickou úlohu dětské literatury. Teoretická část práce propojuje problematiku fantastické literatury a psychologie s ohledem na úlohu psychoterapie, která souvisí s únikem z reality, s vysvobozením prostřednictvím imaginace, a dále i s tématy jako cestování v čase a sny. Zvláštní pozornost je věnována osobní, literární a pracovní zkušenosti spisovatelky a psycholožky Catherine Storr. Vlastní analýza díla, soustředěná na vztah mezi skutečností a fantazií, se zabývá následujícími okruhy: charakteristika dětských a dospělých postav, vztahy mezi dětmi, úloha konkrétních motivů (jízdní kolo, jednooké kameny, mříž apod.) a témat (nemoc, vysvobození apod.). Závěr analýzy shrnuje ztvárnění traumatické zkušenosti, uzdravení a oživení, i etický význam příběhu. Součástí práce je vlastní dotazníkový výzkum, týkající se předčítání rodičů dětem, který je inspirován myšlenkami Catherine Storr a souvisí s důležitostí předávání literatury dětem. Tento online dotazník je zpracováván prostřednictvím grafů.
Knižní ilustrace pro děti a mládež a jejich využití v literární výchově ve volném čase
BOUDOVÁ, Adéla
Práce se zabývá využitím knižních ilustrací děl pro děti a mládež v literární výchově ve volném čase. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, jako jsou ilustrace, ilustrátor a literatura pro děti a mládež. Je zde podán přehled o výběru vhodných ilustrací z knih pro děti a mládež s cílem rozvíjet volnočasovou kompetenci. Tato část dále obsahuje představení významných osobností české knižní ilustrace a využití ilustrací pro různé obory výchovy. Praktická část práce obsahuje vytvoření literárního projektu, který vychází z dané problematiky a je koncipován jako motivační prvek k rozvoji čtenářství ve volném čase.
Metody prvopočátečního čtení a psaní v brněnských základních školách
FUKAČOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá problematikou vyučování čtení a psaní v 1. ročníku ZŠ na školách v brněnském regionu. Hlavním cílem je zjistit, jaké metody pro výuku počátečního čtení a psaní jsou nejvíce využívány učiteli na základních školách v Brně a dále zmapovat, jaké učebnice učitelé v tomto regionu využívají pro výuku. V teoretické části práce je nastíněna historie a současnost výukových metod elementárního čtení a psaní a také přehled současných učebnic elementárního čtení a psaní od vybraných nakladatelství. Výzkumná část zjišťuje formou dotazníkového šetření využívání jednotlivých metod na základních školách a dále mapuje četnost používaných učebnic.
Vybrané výukové metody vhodné pro práci v zájmovém čtenářském kroužku při MK v Měčíně
ŠILHAVÁ, Václava
Bakalářská práce se zabývá vybranými výukovými metodami aplikovanými v zájmovém čtenářském klubu v MK Měčíně. V teoretické části práce je představena podstata čtenářského klubu jako zájmového útvaru a vybrané výukové metody práce s literárním vhodné pro volnočasové aktivity pro děti v předškolním věku. Praktická část obsahuje soubor metodických materiálů vytvořených za tímto účelem a jejich ověření v praxi. Závěr práce zahrnuje komparaci vybraných metod, které se pro práci ve čtenářském klubu ukázaly jako nejvhodnější.
Díla ze světové literatury v četbě dnešních maturantů.
TOMS, Tomáš
Stejně tak, jak se v průběhu času vyvíjí přístup čtenářů k literatuře, vyvíjí se i podoba státních maturit a na ně navazující povinná četba. Současní maturanti musí přečíst minimálně 20 děl z připravených školních seznamů. Cílem práce Díla ze světové literatury v četbě dnešních maturantů bylo zjistit, jak studenti předmaturitních ročníků přistupují ke světové literatuře. Potvrdili jsme, že při výběru povinné četby je pro ně důležitý rozsah díla, oceňují knihy časově nenáročné a preferují prózu před dramaty a poezií. Majoritní část respondentů zohledňuje doporučení zkušenějšího čtenáře, v našem případě učitele. Šetření dále ukázalo, že i když je maturitní zkouška na středních školách a gymnáziích povinná a musí k ní načíst knihy z omezeného výběru doporučených knižních titulů, od čtení jiných knih je to neodrazuje a nadále ve svém volném čase čtou knihy dle svého vlastního výběru. Mezi těmito tituly dominuje žánr fantasy, popřípadě sci-fi nebo detektivky. Většina dnešních maturantů se ve světové literatuře orientuje a je schopna k určitým zemím přiřadit hned několik autorů s jejich díly, která považují za charakteristická.
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 206 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.