|
|
MUDr. Jan Paták - lékař z první linie
Klouda, Martin ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Bakalářskou práci tvoří dvě části. Část praktická, která je přiložena externě v podobě audia ve formátu mp3 a část teoretická, která ji doplňuje a rozšiřuje. Praktická část je koncipována jako rozhovor s doktorem Janem Patákem z jednotky intenzivní péče Pelhřimovské nemocnice. Cílem této části praktické je přiblížit posluchačům práci doktora z "první linie" boje proti covidu-19, její dopad na jeho osobní život a některé jeho názory týkající se pandemie. Teoretická část představuje žánr rozhlasového rozhovoru, jeho historii, typy rozhlasového rozhovoru, porovnává tento žánr s podcastem a upozorňuje na technickou stránku rozhovoru, jako jsou příprava hosta, vedení rozhovoru a jeho postprodukční úpravy. V její druhé části autor hodnotí dodržení zásad a reflektuje vlastní odvedenou práci.
|
|
|
Hranice: Série rozhlasových rozhovorů mapujících osudy válečných uprchlíků z Ukrajiny
Sedláčková, Berta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce přibližuje prostřednictvím série rozhlasových rozhovorů některé aspekty života a fungování válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku a částečně i na Slovensku. Rozhovory se dotýkají vzájemného vztahu válečných běženců a společnosti, státu nebo institucí v něm existujících. V teoretické části práce je nejprve představen rozhovor jako žánr, následně je pozornost věnována rozhovoru rozhlasovému, jenž tvoří ústřední část praktické části této bakalářské práce. Autorka dále popisuje specifika a podoby rozhlasového rozhovoru. V dalších kapitolách je stručně nastíněna motivace k výběru tématu a téma je zasazeno do aktuálního kontextu. Značná část teoretické části práce dále přibližuje konkrétní postupy a metodologii při tvorbě praktické části práce, kapitola mapuje i přípravu a postprodukci. Praktická část této bakalářské práce sestává z kompaktní série rozhlasových rozhovorů s názvem Hranice se spojovacími texty, doplněná o autentické ruchy a hudební vsuvky. První rozhovor autorka vedla s ředitelem slovenského migračního úřadu Jánem Orlovským. Druhým respondentem je Šárka Třísková, ředitelka Základní školy Pelhřimov, Osvobození 1881, na níž nyní studuje několik desítek ukrajinských dětí. Poslední rozhovor autorka vytvořila s Natálií Bas, která pochází z Ukrajiny a je majitelkou...
|
|
|
Punk's not dad - Rozhlasový dokument o proměně životních hodnot členů punkové subkultury při výchově dětí
Trajerová, Magdalena ; Gulda, Jana (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Tato praktická práce Punk's not dad - Rozhlasový dokument o proměně životních hodnot členů punkové subkultury při výchově dětí se, jak již název napovídá, věnuje přístupu punkerů výchově dětí. Na základě rozhovorů pěti protagonisty a reportážních záznamů punkového prostředí odpovídá na otázku, jak punkeři pracují s hodnotami, jako je odmítání budoucnosti, odpor k systému či například neuznávání autorit, při výchově svých dětí. teoretické části práce jsou popsána specifika rozhlasové tvorby. Dále obsahuje práce definice základních rozhlasových žánrů s důrazem na rozhlasový dokument, který je předmětem zájmu práce. Následující oddíl se věnuje punku a tomu, jak může toto hnutí ovlivnit mladého člověka. V poslední části představuji svou práci. Zabývám se cílem dokumentu, výběrem hlavních protagonistů, scénářem, popisem práce a zvolenou metodikou.
|
|
|
"Žně" Rozhlasová reportáž ze žní na Vysočině
Máčala, Marek ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Podstatou této bakalářské práce je přiblížení žánru rozhlasové reportáže a její praktické zpracování během sklizně obilí zvané žně. první části práce teoreticky přibližuje reportážní žánr a současně se věnuje jeho rozvoji na domácí scéně až po jeho současnost. práci dále popsáno i téma sklizně obilí neboli žní, o kterých autor natočil patnáct minut dlouhou zvukovou reportáž. druhé polovině je definován způsob postupu při přípravě na natáčení, průběh natáčení a následná postprodukce. Během té byly zvukové stopy roztříděny a očištěny tak, aby se s mohlo pracovat při závěrečném střihu.
|
|
|
MUDr. Jan Paták - lékař z první linie
Klouda, Martin ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Bakalářskou práci tvoří dvě části. Část praktická, která je přiložena externě v podobě audia ve formátu mp3 a část teoretická, která ji doplňuje a rozšiřuje. Praktická část je koncipována jako rozhovor s doktorem Janem Patákem z jednotky intenzivní péče Pelhřimovské nemocnice. Cílem této části praktické je přiblížit posluchačům práci doktora z "první linie" boje proti covidu-19, její dopad na jeho osobní život a některé jeho názory týkající se pandemie. Kromě rozhovoru autora s Janem Patákem obsahuje nahrávka také krátký vstup z pomyslného rádiového studia se zkrácenou verzí písničky. Teoretická část představuje žánr rozhlasového rozhovoru, jeho historii, typy rozhlasového rozhovoru, porovnává tento žánr s podcastem a upozorňuje na technickou stránku rozhovoru, jako jsou příprava hosta, vedení rozhovoru a jeho postprodukční úpravy. V její druhé části autor hodnotí dodržení zásad a reflektuje vlastní odvedenou práci.
|
|
|
Vrženi do reality : Očekávání začínajících učitelů konfrontovaná s profesní praxí (rozhlasový dokument)
Štylerová, Valérie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato praktická bakalářská práce, jejíž součástí je 16minutový rozhlasový dokument s názvem Vrženi do reality se zabývá studijní přípravou a profesními začátky absolventů učitelských oborů a jejich původními očekáváními srovnanými s realitou pedagogické praxe. Vzhledem k nejasné definici žánru rozhlasového dokumentu, který osciluje na pomezí publicistického a uměleckého stylu, je jedním z cílů teoretické části práce poskytnout náhled na tento žánr ve srovnání s dalšími publicistickými žánry, které jsou mu svou definicí a charakteristikami velmi blízké (feature, pásmo, reportáž). Krátce je popsán i primární způsob získávání informací pro tento dokument - rozhovor či také interview. Jedna z podkapitol uvádí několik příkladů současných českých rozhlasových dokumentů. V druhé časti je zde představeno téma samotného radiodokumentu, totiž nejčastější problémy začínajících učitelů a uvedení čerstvých absolventů do první pracovní pozice, následuje autorská reflexe práce. Rozhlasový dokument sestává z autentických svědectví začínajících učitelů a vyjádření dalších relevantních respondentů, propojených vstupy moderátorky. Cílem celé práce je zprostředkovat posluchači životní zkušenost začínajících učitelů, přiblížit situaci, v jaké se nový pedagog po ukončení vlastního studia nalézá a ukázat dle názoru...
|
|
|
Práce vinaře v šatovské oblasti (rozhlasová reportáž)
Šťastný, Jakub ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Hlavním cílem této praktické bakalářské práce je představit a přiblížit posluchači život a práci vinaře na jižní Moravě, konkrétně v šatovské oblasti (Znojmo). Zejména pak při podzimním období vinobraní, které je skutečným začátkem několikaměsíčního procesu výroby vína. Práce sestává ze dvou částí; praktické a teoretické. Cílem praktické části je posluchači přiblížit a popsat procesy spojené s počátkem výroby vína, atmosféru vinobraní a přítomné osoby. Výsledkem je reportáž, využitelná v rozhlasovém vysílání. Teoretická část je zaměřená předně na rozhlasovou reportáž a její specifika; dále také na podobnosti s reportáži nejbližšími rozhlasovými žánry a komparaci těchto žánrů s cílem je v jejich nuancích vzájemně odlišit.
|
|
|
Rozhovory o "jinakosti" (série rozhlasových rozhovorů)
Košťálová, Bára ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Rozhlasový rozhovor je jeden ze základních žánrů rozhlasové tvorby. V bakalářské práci je tento žánr využit ke zpracování příběhů tří lidí vyřazených z většinové společnosti za pomocí principů inkluzivní žurnalistiky. V teoretických kapitolách práce je nejprve stručně představen žánr rozhlasový rozhovor, jeho specifika, historie a různé druhy. Následuje kapitola věnovaná problematice přístupu do médií a představení konceptu inkluzivní žurnalistiky jako možného řešení problémů spojených s reprezentací marginalizovaných skupin. Ve třetí kapitole teoretické práce jsou představeny jednotlivé rozhovory z praktické části a také metodologie, prostřednictvím které byly rozhovory zpracovány. V závěru práce je zahrnuto také zhodnocení výsledných rozhovorů. Praktická část bakalářské práce je složena ze tří rozhovorů s lidmi ze společenských skupin, které jsou v současné mediální tvorbě nedostatečně reprezentovány. První rozhovor je s nevidomým novinářem Ondrejem Rosíkem, druhý rozhovor s reportážními prvky je připraven s Vasylem Martyncem, ukrajinským uprchlíkem. Třetí rozhovor je s Marií Větrovskou, matkou, která se dlouhodobě stará o svou dceru s postižením.
|
|
|
Rádio
Matyášová, Hana ; Štětina, Roman (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit rádio na FaVU, začít tím budovat prostor pro sdílení audio obsahu napříč fakultou. Rádio vytváří prostor možného sdílení a spolupráce. Důležitou se v tomto ohledu stává činnost vytváření obsahu, při které se setká kolektiv lidí. Rádio také zachytává zvukový obraz FaVU skrze neustále rostoucí a nikdy neukončený archiv hudby tvořené současnými i bývalými členy akademické obce. Důležitým bodem vývoje práce byla akce a vysílání Neambiciózní ateliér tematizující domovský Ateliér Environmentu. Neambiciózní ateliér vycházel z vlastního výzkumu ateliéru a dotýkal se otázek charakteru ateliéru a jeho proměn, podob ambicí. V inspiraci principem akce Neambiciózní ateliér bude diplomová práce Rádio prezentována v rámci obhajoby 16. 5. 2022 akcí (Ne)ambiciózní rádio.
|
|
|
Leoš Mareš - fenomén českého moderátorství
Adamec, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
1 Anotace: Leoš Mareš - fenomén českého moderátorství Diplomová práce se věnuje jedné z nevýraznějších osobnosti českého moderátorství Leoši Marešovi. Na toto téma doposud nevzniklo na akademické (a ostatně ani na neakademické) úrovni žádné relevantní dílo ani žádná závěrečná práce, jedná se proto o vůbec první počin v tomto směru. Je třeba položit si otázku, zda je vůbec žádoucí, aby vybrané téma bylo zpracováno na této úrovni. Dospěl jsem ke kladné odpovědi, jelikož osobnosti nejúspěšnějších moderátorů (Larry King, Oprah Winfrey, Jay Leno, Jimmy Kimmel, Jimmy Fallon, Dick Cavett či Johannes B. Kerner) zaujímají ve společnosti (obdobně jako osobnosti z oblasti umění či politiky) významnou úlohu a zkoumání jejich fenoménu je (alespoň) pro zahraniční teorii i praxi zcela přirozené. Podle mého názoru by v každé společnosti měl existovat zájem na poznání výrazných jedinců, kteří mohou společnost ovlivňovat nebo obohacovat. Z těchto důvodů jsem se v diplomové práci s ohledem na zaměření studijního programu rozhodl věnovat jedné z nejvýraznějších osobností českého moderátorství. Pokud by se tato práce stala podkladem pro budoucí odbornou či společenskou diskuzi o vybrané osobnosti nebo o moderátorství obecně, bude její smysl zcela jistě naplněn.
|
host ::
RSS.