|
|
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Federičová, Miroslava
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá. Dívky mají na vysvědčení v průměru lepší známky než chlapci s jinak stejnými výsledky v testech. Je to zřejmě dáno tím, že učitelé do známek kromě kognitivních znalostí a dovedností promítají i schopnosti sociálně-emoční, ve kterých jsou chlapci v průměru horší. V přijímacích kritériích dominuje výsledek v přijímacích testech doplněný průměrem známek na posledním pololetním vysvědčení. Rozhodnutí podat přihlášku naopak určují především známky na vysvědčení, především jedničky a méně očekávaný výsledek v testech. Naše analýza ukazuje, že rozdíly v podílu přihlášených chlapců a dívek přetrvávají i v případě, že srovnáváme skupiny chlapců a dívek se stejnými šancemi na přijetí. Tento rozdíl je velmi výrazný ve skupině žáků s hraničními šancemi na přijetí. U chlapců v této skupině, oproti dívkám, je výrazně vyšší podíl těch, co na posledním pololetním vysvědčení neměli jedničku z některého nebo z obou klíčových předmětů – matematiky a českého jazyka. Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků. Nedokonalost informací obsažených ve známkách na vysvědčení pramení z jejich velmi omezené srovnatelnosti v důsledku rozdílné přísnosti známkování škol, nejasné váhy sociálně-emočních schopností žáka a samozřejmě subjektivního pohledu učitele.
|
|
|
Dopad zavedení karenční doby v roce 2008 na pracovní neschopnost
Pertold, Filip
Vláda České republiky (ČR) schválila plán na zrušení tzv. karenční doby – neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Tato studie shrnuje nejdůležitější závěry výzkumného článku Filipa Pertolda o krátkodobých dopadech reformy pracovní neschopnosti, která karenční dobu zavedla, tj. snížila finanční náhradu za první tři dny čerpání v roce 2008 nemocenské na nulu.
|
|
|
Dopady vyšších platů politiků na volby do zastupitelstev obcí
Palguta, Ján ; Pertold, Filip
Tato studie zkoumá, zda má zvýšení platů představitelů samosprávy potenciál motivovat občany ke kandidatuře a zlepšit výběr zvolených zastupitelů. Zkoumáme, jaký vliv mají platy na počet politických subjektů, jež do voleb vstupují (tj. na politickou soutěž), a dále na výběr zastupitelů s ohledem k jejich vzdělání, předešlému povolání, pohlaví a věku. Pro identifikaci kauzálních efektů platů využíváme existenci skokových nárůstů platových odměn příplatků starostů podle velikosti obce.
|
|
|
Dopady odkládaného zrušení superhrubé mzdy
Kalíšková, Klára ; Šoltés, Michal
Superhrubá mzda, zavedená v roce 2008, čelila již několika pokusům o zrušení. Poslední záměr na zrušení superhrubé mzdy spolu se zavedením progresivního daňového systému se objevil v únoru letošního roku jako součást daňového balíčku navrhovaného Ministerstvem financí ČR a posléze i v programovém prohlášení současné vlády. V srpnu 2018 tento záměr z legislativního balíku vlády opět vypadl, ale lze očekávat, že tato novela bude předložena v budoucnu znovu.
|
|
|
Obezita v České republice: mezinárodní srovnání s využitím dat z projektu SHARE
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Světová zdravotnická organizace hovoří o obezitě jako o jedné z největších výzev pro veřejné\nzdravotnictví 21. století. Na základě dat z projeku SHARE ukazujeme, že Čeští senioři ve věku\n50–70 let mají v mezinárodním srovnání velmi vysokou míru obezity (BMI > 29,99). V roce 2015 trpělo přibližně 35 % starších mužů v České republice (ČR) obezitou, to je téměř dvakrát vyšší hodnota než v Itálii a Španělsku a hodnota více než o 50 % vyšší než v zemích západní Evropy (cca 23 %).
|
|
|
Průvodce seniora: jak neprodělat při předčasném odchodu ze zaměstnání
Šatava, Jiří
Tato studie vyčísluje finanční důsledky šesti základních možností pro několik typizovaných seniorů, kteří dva roky před dosažením řádného důchodového věku odešli z práce „dohodou“. Navíc nastiňuje i jejich nefinanční podmínky a důsledky jejich možností. Ideální kompromis mezi finančními a nefinančními dopady jednotlivých možností je již ponechán na preferencích a volbě konkrétního seniora
|
|
| |
|
|
Intelektuální dovednosti českých učitelů v mezinárodním a generačním srovnání
Münich, Daniel ; Krajčová, Jana
Tato studie detailně mapuje úroveň a rozdíly ve výše uvedených intelektuálních dovednostech\nnárodních populací a jejich učitelů. Konkrétně jde o: (a) mezinárodní srovnání starších a mladších dospělých populací a (b) mladších a starších generací učitelů. Naše srovnání se neomezuje na průměrné hodnoty skóre testů, ale odhaluje i velikost heterogenity dovedností v rámci příslušných populací jednotlivých zemí. Nabízíme tak detailní náhled na problematiku výběrovosti do učitelské profese, a to jak v mezinárodním, tak mezigeneračním srovnání.
|
|
|
Jací jsme rovnostáři? Výdělky, příjmy a situace domácností v Česku v porovnání s Evropou
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak z hlediska vývoje v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímáním ekonomické nerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována převážně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost už není „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Nejeví se ani nějak výjimečně rovnostářskou v různých postojích.
|
|
|
Růst disponibilních příjmů osob v letech 2005 až 2015: kdo si polepšil?
Janský, Petr ; Šatava, Jiří
Disponibilní příjmy osob v období let 2005 až 2015 vzrostly v průměru o 22 %, tedy více než průměrné reálné mzdy (18 %). V roce 2015 tak měla polovina obyvatel ČR měsíční disponibilní příjem vyšší než 15 300 Kč a průměrný měsíční disponibilní příjem byl na úrovni 17 100 Kč. V období let 2005 až 2015 se relativní rozdíly v disponibilních příjmech osob mírně snížily, navzdory široce rozšířenému přesvědčení o opaku. ČR tak z mezinárodního pohledu i nadále zůstává zemí s nejnižšími nerovnostmi v disponibilních příjmech.
|
host ::
RSS.