|
Analýza volby dopravního prostředku při dojížďce do práce do centra rozvoje: Brno, Karlovy Vary
Brůha, Jiří ; Pova, Patrik (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
V této práci je analyzována dojížďka obyvatel za prací do center rozvoje, kterými jsou Brno a Karlovy Vary. Práce nejprve charakterizuje vybraná centra rozvoje Brno a Karlovy Vary a kraje, na jejichž území se centra nachází. Dále pak práce popisuje, který z dopravních prostředků je nejvhodnější pro dojížďku do výše jmenovaných center rozvoje z hlediska času nebo z hlediska ceny. Dopravní prostředky zvolené pro tuto práci jsou vlak, autobus a automobil. Jiné dopravní prostředky nebo kombinace dopravních prostředků nebyli v práci připuštěny. Výsledky analýzy ukazují, že volba nejvhodnějšího dopravního prostředku není jednoznačná, protože nejvhodnější dopravní prostředek z hlediska času nemusí být nejvhodnějším z hlediska ceny.
|
|
Analýza integrovaných dopravních systémů Brna a Bratislavy
Kuča, Vít ; Jirsák, Petr (vedoucí práce) ; Mervart, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na integrované dopravní systémy Brna a Bratislavy. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, které mají pomoci snáze pochopit fungování integrovaných dopravních systémů. Praktická část se nejprve věnuje historii městské hromadné dopravy v obou městech, poté historii integrovaných dopravních systémů, do kterých jsou města zapojená a nakonec již samotnému fungování obou systémů. V závěru práce jsou pak oba integrované systémy vzájemně porovnány.
|
| |
| |
| |
|
Populační prostorové změny měst Brna a Ostravy
Klusáček, Petr ; Krejčí, T.
Příspěvek se zabývá problematikou populačních změn na území dvou vybraných „sekundárních měst“ (města s více než 200 000 obyvateli) České republiky (Brna a Ostravy) v období po roce 1989. Pozornost je obzvláště věnována analýze některých základních demografických indikátorů (např. změnám populace mezi censy 1991 a 2001, přirozenému přírůstku, migračnímu saldu, indexu stáří), které bývají spojovány s procesy tzv. druhého demografického přechodu. Příspěvek se rovněž zaměřuje na některé metodologické problémy – obzvláště na hodnocení dostupnosti a spolehlivosti statistických dat pro různé hierarchické úrovně zkoumání (městské části a obvody, základní sídelní jednotky).
|
|
Úřednická kariéra mezi Brnem a Vídní
Vyskočil, Aleš
Jednu z mnoha vazeb mezi Brnem a Vídní udržovali státní zaměstnanci. Služba ve Vídni představovala běžnou součást kariérního profilu úředníka. Tři osudy moravských úředníků jako příklad politické soutěže mezi českým a německým světem na přelomu 19. a 20. století.
|
| |
|
Proměny vnitřních struktur Brna pod vlivem demografických změn v období po roce 1989
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav
Příspěvek se zabývá zkoumáním sociálních a prostorových důsledků demografických změna na příkladu města Brna. Prostorově je pozornost zejména zaměřena na oblast vnitřního města s převahou starší předválečné výstavby, přičemž vnitřní město bylo vymezeno za pomoci agregace vybraných základních sídelních jednotek. Komparace využívá některé demografické charakteristiky ze sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Proces stárnutí populace je intensivnější ve vnitřním městě než v ostatních částech Brna. Rozdílné zastoupení obyvatel s dokončeným terciálním vzděláním na území různých okrsků vnitřního města vypovídá především o odlišných podmínkách bydlení.
|
|
138 let vývoje urbanizace ve střední Evropě – dlouhodobé srovnání městských regionů v Rakousku a České republice
Klusáček, Petr ; Martinát, Stanislav ; Matznetter, W. ; Wisbauer, A.
Příspěvek je založen na tzv. modelu CURB (Van Den Berg et al. 1982), který zkoumá vývoj městských regionů. Využívá velmi jednoduchou a přesnou typologii populačních změn v rámci jader a prstenců funkčních městských regionů (FUR). Empiricky se náš příspěvek pokouší rozšířit původní studii jak v čase tak v prostoru. Co se týče času, aktualizovali jsme vývoj až k posledním dostupným údajům o počtu obyvatel (2007), postupovali jsme ale i zpět do historie až k prvnímu modernímu cenzu prováděnému na území Habsburské monarchie (1869). Co se týče geografického rozložení, pracujeme s daty 3 největších jednojaderných městských regionů v České republice (Praha, Brno, Plzeň), a 3 největších městských regionů v Rakousku (Vídeň, Graz, Linec – tato města byla součástí původní studie CURB).
|