|
|
Španělská klavírní literatura a její přínos pro evropské kulturní dědictví
Valčová, Lucie ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Hlavní myšlenkou této diplomové práce je vytvoření stručného historického přehledu nejvýznamnějších španělských skladatelů pro klávesové nástroje od 16. do 20. století, jejich vliv na významné evropské skladatele a jejich vztah ke španělským národním tancům, písním a technice kytarové hry. Práce je sestavena ze čtyř kapitol. První kapitola obsahuje historický přehled a je rozdělena na 3 podkapitoly podle období: 16. - 18. století, 1. polovina 19. století a 2. polovina 19. - 1. polovina 20. století. Ve druhé kapitole je výběr evropských skladatelů a příklad jejich tvorby, ve které je znatelný vliv španělské hudby. Třetí kapitola se týká kytarové hry, na jejíchž základech je španělská klavírní tvorba postavena a ve čtvrté kapitole této práce je přehled základních španělských tanců a písní jehož součástí jsou notové ukázky.
|
|
|
Klavírní koncert G dur Maurice Ravela.
Vlasáková, Hana ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Abstrakt
Tato práce pojednává o Klavírním koncertu G dur Maurice Ravela. Nejprve seznamuje čtenáře s významnými okolnostmi autorova života a poté se zabývá genezí díla a jeho prvními ohlasy. Následuje přehled hlavních inspiračních zdrojů Maurice Ravela, které se odráží v Klavírním koncertu G dur. Na základě analýzy formy, harmonie, klavírní stylizace a poznámek od první interpretky tohoto díla, Marguerite Longové, jsou zde formulovány závěry, podstatné pro získání výchozích interpretačních stanovisek. Ta jsou zde konfrontována s vynikajícími provedeními díla nejprve Marguerite Longovou a poté třemi renomovanými pianisty různých národností (Leonard Bernstein, Boris Krajný a Hélène Grimaud). Práci doplňuje CD dokumentující baskickou lidovou hudbu, jež byla jedním z výchozích inspiračních zdrojů Koncertu G dur a obsahuje také záznam rozebíraných nahrávek výše uvedených pianistů.
|
|
|
Sergej Prokofjev (klavírní dílo)
Ožana, Petr ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; VLASÁKOVÁ, Alena (oponent)
Práce se zabývá především analýzou klavírního díla Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertů se opírám o svědecctví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby básníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků, tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
|
|
| |
|
|
A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
Erlebachová, Marie ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
|
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
|
|
Preparovaný klavír
Žigmundová, Adriana ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; TOPERCZER, Peter (oponent)
Předmětem této práce není jen samotný nástroj preparovaného klavíru. Obsahem se stala úprava moderního klavíru v kontextu doby, kdy tento netradiční nástroj vznikl. Nejvýznamnějším přínosem jsou zvukové charakteristiky upravených strun uvnitř klavíru. Preparovaný klavír je jedním z více výsledků bádání, jak osvobodit hudbu z pout konvenčnosti. Cílem této práce je popis preparovaného klav íru jako nástroje. Nezbytnou součástí se stal tedy vývoj klavíru od dob pravěku až po současnost a náhled do evoluce hudby ve 20. století. Pozornost je také věnována vynálezci preparovaného klavíru - Johnu Cageovi. Kapitola, pojmenovaná po tomto americkém velikánovi ve skladatelském světě 20. století, se snaží vysvětlit skladatelovy kompoziční techniky a jeho progresivní myšlení tak, aby dostatečně a srozumitelně obsáhla ideu preparovaného klavíru. V neposlední řadě této bakalářské práce je intence zmapování literatury, jež byla pro preparovaný klavír napsána.
|
|
|
Osobnost Leopolda Godowského se zaměřením na skladatelskou tvorbu pro klavír, rozbor vybraných částí Jávské suity
Šupák, Michal ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Leopold Godowsky, významná osobnost ?zlaté éry klavíru? v XIX. století se do dějin zapsal především jako klavírní virtuoz a inovátor na poli klavírní techniky a fyziologické stránky klavírní interpretace. Poněkud opomíjena je jeho skladatelská tvorba, která je z většiny zaměřena na klavír a ve které zúročil všchny své poznatky a zkušenosti, které nabyl jako klavírista a pedagog. Tato práce má za cíl seznámit čtenáře s osobností Leopolda Godowského a jeho přínosem do hudebních dějin se zřetelem na jeho originální skladatelskou tvorbu pro klavír. Součástí této práce je rozbor čtyř částí Javské suity, který autorovi pomáhá v definici kompozičního stylu a vlastních tvůrčích prostředků.
|
|
|
Klavírní dílo C. Debussyho se zaměřením na cyklus Estampes - harmonický rozbor, srovnání nahrávek
Suchánková, Eva ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tématem této bakalářské práce je hlubší analýza interpretačních problémů klavírního cyklu Rytiny od Clauda Debussyho. Byly k tomu zvoleny tři různé postupy analýzy. Nejprve je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto cyklu a všemi autorovými inspiračními zdroji. Druhým postupem je harmonický rozbor celého cyklu, v němž se snažím postihnout výjimečné rysy každé skladby, upozornit na nejdůležitější hudební myšlenky a tematický materiál charakteristický pro hudební impresionismus, který skladatel v díle použil. Nakonec jsou představeni tři významní klavíristé 20. století a jejich různá interpretace cyklu Rytiny: W. Gieseking, E. Gilels a S. Richter. Jejich interpretace jsou porovnány jak vzájemně, tak s ohledem originální notový text. Takto komplexní pohled na toto klavírní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Rytin.
Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje čtyřmi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna čtyřmi přílohami.
|
|
|
Balady Fryderyka Chopina s důrazem na ba ladu As dur Op. 47
Trauškeová, Anna ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tato práce pojednává o jedněch z nejznámějších a nejhranějších Chopinových skladeb - jeho čtyřech baladách, přičemž druhá část této práce se zaměřuje především na baladu As dur op. 47. Autorka se v této práci věnuje Chopinovým baladám především po obsahové stránce, jejíž možnou inspiraci hledá v dílech Adama Mickiewicze. O provázanosti literární a hudební složky v baladách se zmiňuje nejprve v širším historickém kontextu, o kterém píše v první kapitole této práce - Balada z hlediska historického. Zde uvádí vývoj této formy od jejích počátků až k novodobému typu, který známe dnes. Ve druhé kapitole - Chopinovy balady z hlediska obsahu - jsou předloženy konkrétní příklady možné literární předlohy přímo u jednotlivých Chopinových balad. Ve třetí kapitole se autorka zabývá podrobným rozborem balady As dur, a to po stránce obsahové, formální i harmonické. Poslední, čtvrtá kapitola je pak věnována zamyšlení nad interpretací tohoto významného Chopinova díla.
|
host ::
RSS.