|
|
Vliv reklamy na stravovací zvyklosti dětí a její regulace
Bičovská, Dana ; Postler, Milan (vedoucí práce) ; Mikeš, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu reklamy na stravovací zvyklosti dětí ve vztahu k její regulaci. Cílem je analyzovat vliv reklamy na děti v této citlivé oblasti a zhodnotit, zda je stávající regulace dostačující. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první je věnována teorii a druhá tyto poznatky aplikuje do praxe. První kapitola teoretické části popisuje základy marketingu, druhá část je věnována marketingovým a komerčním komunikacím, konkrétně reklamě jako jedné z forem. Ve třetí kapitole je rozebráno téma marketingové segmentace trhu a poslední část se zabývá dětmi jako specifickými spotřebiteli ve vztahu k reklamě včetně souvislosti s jejich stravovacími zvyklostmi. V rámci praktické části bylo prováděno vlastní šetření ve snaze zjistit, do jaké míry reklama ovlivňuje děti v oblasti stravování. Na základě výsledků byly shrnuty jednotlivé poznatky.
|
|
|
Stravovací zvyklosti dětí a mládeže ve vybraných školách
OHEROVÁ, Martina
Za poslední desetiletí enormně narůstá počet dětí a mladistvých se zdravotními problémy v důsledku nevyhovujícího stravování. Nejedná se již "pouze" o nadváhu či obezitu, problém je mnohem širšího spektra - nemoci jako diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a další problémy kardiovaskulárního systému se již dávno netýkají pouze dospělých lidí. Koneckonců, všechna výše zmíněná onemocnění jsou s obezitou úzce spjata. Tato práce je zaměřena na žáky základních a středních škol, na zjištění jejich stravovacích zvyklostí a následné porovnání. Práce je rozdělena na 2 části. Teoretická část zahrnuje základní číselné údaje vypovídající o kvalitě stravování ve světě i u českého obyvatelstva a popisuje vlastnosti současného stravování. Dále také zdůrazňuje význam stravy pro dětský organismus v jednotlivých etapách jeho vývoje, včetně již toho nitroděložního. Samozřejmě podává i výživová doporučení, a to jak v rámci preference konkrétních složek stravy, tak v rámci frekvence stravování, rozložení příjmu energie během dne apod. Taktéž stručně charakterizuje jednotlivé složky stravy a jejich funkci v organismu, popisuje způsoby, jakými lze zjistit stav výživy člověka a závěrem se věnuje patologii dětské výživy. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníků. Sběr dat byl prováděn anonymně. Dotazníky byly rozdány 7. a 9. třídám základní školy a 1. a 3. ročníkům střední školy v okrese Jihlava. Respondenti odpovídali celkem na 15 otázek, z nichž dvě byly otevřené. Z 65 dotazníků (100 %) rozdaných na základní škole se vrátilo 55, 2 z nich musely být pro neúplnost vyřazeny, celkem tedy 53 - návratnost 82%. Na střední škole bylo rovněž rozdáno 65 dotazníků (100 %), vrátilo se 54 - návratnost 83%. Cílem této práce bylo zjistit stravovací návyky dětí a mladistvých, a posoudit, zda pozitivní přístup ke zdravé výživě mají spíše mladší žáci na základních školách, kdy jsou ještě pod silnějším vlivem rodičů, či zda na výživu více dbá starší, středoškolská mládež. Na základě tohoto cíle jsem si stanovila dvě hypotézy. Hypotéza 1: Existují rozdíly ve stravování na vybraných základních a středních školách v okrese Jihlava. Hypotéza 2: Středoškolská mládež se nestravuje v souladu s potravinovou pyramidou. Po následném otestování obou hypotéz se prokázalo, že rozdíly mezi žáky základní školy a středoškolské mládeže skutečně existují. Překvapivě lépe však v hodnocení obstáli studenti střední školy. Ti, až na konzumaci alkoholu, mají lepší stravovací zvyklosti - mají pravidelnější stravu, snídaně byla častěji v souladu s výživovými doporučeními, častěji navštěvují školní jídelnu, u většiny nebylo prokázáno pravidelné aktivní kouření atd. Úsilí o osvětu zdravého životního stylu by se tedy mělo zaměřit především na mladší děti na základních školách a zejména na jejich rodiče, kteří je v tomto raném věkovém období ještě významně ovlivňují. U obou škol se bez rozdílu vyskytly závažnější nedostatky v konzumaci ovoce a zeleniny, poměrně vysoký byl rovněž počet žáků, kteří již někdy zkusili tabák nebo konzumaci alkoholu. Kromě hypotéz jsem také porovnávala rozdíly v odpovědích v závislosti na pohlaví dotazovaných a souvislost výsledného bodového hodnocení dotazníku s Body Mass Indexem, který jsem u jednotlivých respondentů vypočítávala na základě uvedené výšky a váhy. Mezi chlapci a dívkami se prokázaly jen minimální rozdíly, týkaly se spíše složení dopoledních svačin (dívky preferovaly zdravější potraviny) a aktivnějšího zájmu o zdravý životní styl, rovněž u dívek. Souvislost mezi Body Mass Indexem a výsledným bodovým hodnocením dotazníku prokázána nebyla. Tato práce může posloužit pedagogům škol jako výukový materiál v rámci podpory zdravého životního stylu, rovněž tak rodičům dětí a mladistvých pro rozšíření znalostí této problematiky.
|
|
| |
|
|
Zdravá strava v mateřské škole
MAROUŠKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá racionální výživou a výživou jako takovou a jejím významem pro zdraví dětí. Teoretická část vymezuje pojmy vztahující se ke stravě a stravovacím návykům. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu. Bylo zvoleno dotazníkové šetření a respondenti byli rodiče a učitelé z mateřských škol. Cílem práce bylo zjistit, zda se děti v předškolním věku stravují racionálně, zda se nad složením stravy zamýšlí rodiče i učitelky mateřských škol, zjistit úroveň stravovacích návyků dětí a jaké stravovací návyky považují rodiče za důležité.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků u dětí předškolního věku
MADEJOVÁ, Nina
Cílem bakalářské práce je posoudit stravovací návyky u dětí předškolního věku. Šetření bylo provedeno ve vybrané mateřské škole Palackého v Třebíč ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013. Výzkumu se celkem zúčastnilo 42 dětí (22 chlapců a 20 dívek) ve věkové kategorii 5-6 let. Výzkum lze rozdělit do více částí. V první část bakalářské práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů a svačin z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V další části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých dětí na začátku a konci daného sledovaného období včetně přiřazení percentilu. V třetí části byly sledovány stravovací návyky dětí pomocí dotazníkového šetření. Příjem energie ze školních jídel nedosahoval 50% DDD u chlapců a u dívek nepřesáhl 55% DDD. Příjem tuků nebyl rovněž v normě a dosahoval okolo 39% DDD u chlapců a 43% DDD u dívek. Sacharidy u chlapců byly lehce podprůměrné, u dívek se dostaly na doporučenou hodnotu. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a přesahovaly DDD přibližně o 60%. Saturace vápníkem byla nedostatečná a dosahovala jen 24,5% DDD. Obsah železa a vitaminu B2 byl v normě.
|
|
|
Hodnocení úrovně stravování u vybraných skupin obyvatelstva
MACH, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň stravování u vybrané skupiny obyvatelstva a dále posoudit informovanost v otázkách spojených s výživou a základními složkami v potravě. Za tímto účelem byl zpracován dotazník, v jehož první části odpovídala skupina respondentů na otázky spojené s jejich preferencemi v oblasti stravování, ve druhé byly otázky zjišťující úroveň informovanosti. Celkem bylo získáno 389 dotazníků, které byly předkládány osobně a vyplňovány pod dohledem vyučujícího. Na základě zaznamenaných odpovědí bylo zjištěno, že dotazované osoby se při nákupu potravin řídí nejčastěji jejich kvalitou (37 %). Bylo také zjištěno, že 40 % osob upřednostňuje domácí potraviny před zahraničními. Respondenti odpověděli, že jen ve 13 % případů preferují vždy nebo téměř vždy biopotraviny. Lze také říci, že 3 nejoblíbenějšími mléčnými produkty jsou jogurty (80 %), mléko (72 %) a sýry (72 %). Naopak nejméně konzumovaným mléčným výrobkem jsou kysané nápoje (43 %). Mezi 3 nejoblíbenější druhy masa zařadili respondenti maso kuřecí (83 %), vepřové (73 %) a hovězí (47 %). Nejméně oblíbeným masem bylo zvoleno maso skopové a jehněčí (35 %). Bylo zjištěno, že 27 % dotazovaných osob sleduje údaje uvedené na obalech potravin, ale také, že 16 % respondentů tyto údaje nesleduje vůbec. Dle zaznamenaných četností výskytu součtu správných odpovědí lze říci, že nejčastěji studenti zodpověděli 4 otázky. Nejčastěji odpovídali lidé správně na otázku "Co je to biopotravina?" (94 % správných odpovědí). Nejhůře odpovídali na otázku, ve které měli vybrat potravinu s nejvyšším obsahem vitamínu C (7 %). Na základě zaznamenaných odpovědí je možné konstatovat, že konzumace potravin byla ovlivněna typem školy, kterou respondenti studovali, neboť s tím souvisí i věk a jejich možnost rozhodovat o vynaložených finančních prostředích na nákup potravin. Otázky, které zkoumaly úroveň informovanosti, prokázaly, že celkové procento správných odpovědí se zvyšovalo v závislosti na věku respondenta. Vliv pohlaví na procenta celkových součtů správných odpovědí nebyl prokázán.
|
|
|
Výživa jako rizikový faktor pro akutní pankreatitidu
PECHUŠKOVÁ, Pavlína
Akutní pankreatitida neboli akutní zánět slinivky břišní není příliš častým onemocněním. Slinivka břišní je pro život nepostradatelný orgán, který se podílí na důležitých trávicích procesech a jeho postižení může mít pro člověka fatální důsledky. Pacienti s akutní pankreatitidou tvoří přibližně 1-2 % pacientů hospitalizovaných na chirurgických odděleních (Dobiáš, 2012). Nejčastějšími etiologickými faktory akutní pankreatitidy jsou cholelithiáza a nadměrný konzum alkoholu (Havel, 2004; Lukáš, 2007; Kasper, 2009; Svačina, 2010; Šimek, 2005; Špičák 2005). Podle výše uvedených zdrojů jsou tyto dva faktory příčinou vzniku akutní pankreatitidy v 80 % případů. Nejčastěji je uváděn poměr 3:1 ve prospěch cholelithiázy. Mezi vzácnější příčiny se řadí poranění dutiny břišní, vývojové anomálie pankreatu, léky, hyperparathyreóza a urémie. Tato bakalářská práce se zabývá výživou, stravovacími zvyklostmi a dalšími faktory, které mohou být důvodem propuknutí akutního záchvatu slinivky břišní. Cílem této práce je zhodnotit stravovací návyky pacientů s akutní pankreatitidou a posoudit, zda se nadměrná konzumace alkoholu podílí významnou měrou na vzniku tohoto onemocnění. Na základě uvedených cílů jsem stanovila dvě hypotézy: Hypotéza 1: Pacienti s akutní pankreatitidou dodržovali před vypuknutím onemocnění zásady zdravého stravování. Hypotéza 2: Většina respondentů konzumovala nadměrné množství alkoholu před tím, než onemocněli akutní pankreatitidou. V teoretické části práce je popsána a definována nemoc akutní pankreatitida, je objasněn její výskyt, prokázané i předpokládané příčiny, klinický obraz nemoci a průběh léčby. V této části jsou podrobně popsána dietní opatření, která jsou zavedena u pacientů s akutní pankreatitidou a dále jsou zde přiblíženy zásady pankreatické diety a její rozdělení na jednotlivé stupně. Na závěr je vylíčen vliv stravovacích zvyklostí a vhodná preventivní opatření pro toto onemocnění. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl zaměřen na zhodnocení stravovacích zvyklostí pacientů s akutní pankreatitidou před vypuknutím onemocnění, na konzumaci alkoholických nápojů a přítomnost dalších onemocnění či rizikových faktorů, které by mohly být příčinou pro vznik akutní pankreatitidy. K vypracování výzkumné části své bakalářské práce jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Výzkum jsem realizovala pomocí dotazníkového šetření na lůžkových odděleních pěti různých nemocnic. Výzkumný soubor tvořilo 27 pacientů obou pohlaví a různých věkových skupin s diagnózou akutní pankreatitida. Cílem šetření bylo zhodnotit pravděpodobné rizikové faktory pro vznik akutní pankreatitidy a to, jakou roli při vzniku tohoto onemocnění hraje způsob stravování a konzumace alkoholu. Výsledky ukázaly, že Hypotéza 1 se nepotvrdila. Pacienti nedodržovali zásady zdravého stravování před tím, než onemocněli akutní pankreatitidou. Hypotéza 2 se rovněž nepotvrdila. Většina pacientů nekonzumovala více než tolerované množství alkoholických nápojů za den. V porovnání s ostatními faktory se však alkohol může významnou měrou podílet na propuknutí akutní pankreatitidy. Z výsledků je rovněž možné usoudit, že rizikovým faktorem pro akutní pankreatitidu je cholelithiáza neboli přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku či žlučových cestách, ať již v minulosti, či současnosti. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že Body Mass Index pacientů není v přímé korelaci s jejich stravovacími návyky. Práce přináší poznatky především o příčinách vzniku akutní pankreatitidy, o vlivu stravovacích zvyklostí a o vlivu nadměrné konzumace alkoholu. Pokud jsou jasné příčiny onemocnění, dají se snadněji zavést preventivní opatření. Na základě výsledků by bylo možné stanovit výživová doporučení pro obyvatele, a tím přispět k redukci počtu nových případů tohoto onemocnění.
|
|
|
Stravovací návyky u pacientů s diabetem mellitus 1. typu
KRÁLOVÁ, Kateřina
Název mé bakalářské práce zní Stravovací návyku u pacientů s diabetem mellitus 1. typu. Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které je pro svůj vysoký výskyt v populaci pokládané za civilizační chorobu. Podle Mezinárodní federace diabetu je na světě asi 15 000 000 lidí s diabetem 1. typu, což je něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků. Cílem bakalářské práce je prostřednictvím výzkumné části popsat stravovací návyky zjištěné u pacientů s diabetem mellitus 1. typu a zmapovat důvody, které vedou pacienty k nedodržování lékařem stanovené diabetické diety. Tedy odpovědět na výzkumné otázky: "Jaké jsou stravovací návyky diabetiků 1. typu?" a "Jaké mají pacienti důvody pro nedodržování zásad doporučené diety?". Výzkumná část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor poskytlo celkem sedm diabetiků ve věkovém rozmezí dvacet tři až padesát let. Data byla získána od pacientů, kteří se léčí u diabetoložky MUDr. Lenky Dohnalové v diabetologické poradně v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory s těmito pacienty záměrně nebyly prováděny za přítomnosti sestry či diabetologa ve snaze zabránit znehodnocení odpovědí dotazovaných osob. Tedy proto, aby se respondenti nebáli říkat pravdu a získané informace byly co nejobjektivnější. Pacienti byli vstřícní a ochotní rozhovory poskytnout. Respondenti neuvádí svá jména a celý rozhovor je anonymní. Všichni souhlasili s poskytnutím rozhovoru a zároveň i s jeho nahráváním. Výzkumné otázky byly stanovené dvě. Byly zodpovězeny na základě anonymních rozhovorů. Výzkumná otázka číslo 1: 1. Jaké jsou stravovací návyky diabetiků 1. typu? Je patrné, že pacientům s diabetem bylo sděleno, že by měli mít přehled o počtu snědených sacharidů v potravě. K tomu využívá šest respondentů takzvané výměnné jednotky, kdy 12 gramů sacharidů odpovídá 1 výměnné jednotce. Jedna respondentka nepřepočítává obsah sacharidů ve stravě na výměnné jednotky, ale orientuje se pomocí gramů sacharidů. Překvapila mě odpověď ohledně zvláštní výživy, tedy výrobků dříve označovaných slovem "dia", neočekávala jsem, že je konzumuje pouze jedna respondentka. Mimo mé původní očekávání je také překvapivé zjištění, že ani jeden z respondentů si nehlídá u konzumované stravy glykemický index. Výzkumná otázka číslo 2: 2. Jaké mají pacienti důvody pro nedodržování zásad doporučené diety? Je patrné, že pacienti se snaží o dodržování režimu. Žádný z respondentů v současné době nemá problém se selfmonitoringem, aplikací inzulinu či konzumací stravy a nápojů ve škole nebo v zaměstnání. Jedna respondentka uvedla, že tyto problémy v zaměstnání měla, a proto je nyní v invalidním důchodu. Výsledky výzkumného šetření jsou přínosné pro zdravotnické pracovníky, kteří pečují o diabetické pacienty. Předpokládané využití práce v praxi: Publikace by měla prostřednictvím využití v diabetologických poradnách podpořit a zkvalitnit informovanost pacientů s diabetem o jejich nemoci.
|
|
|
Porovnání hladiny celkového cholesterolu v séru obyvatel Plzeňska a Českobudějovicka za předpokladu podobných stravovacích návyků
FRAITOVÁ, Lucie
Stanovení cholesterolu je považováno za screeningové vyšetření využívané především ke stanovení kardiovaskulárního rizika a k monitorování hypolipidemické léčby. Jelikož se jedná o screeningové vyšetření, je zapotřebí další laboratorní vyšetření, tzv. lipidový profil (HDL cholesterol, LDL cholesterol, triacylglyceroly). Pacienti, u kterých se provádí vyšetření sloužící pro kontrolu hypolipidemické léčby, musejí dodržovat dietu. Těmto pacientům se vyšetření provádí častěji. Obyvatelé České Republiky jsou považováni za populaci ohroženou předčasným výskytem aterosklerózy a jejími komplikacemi. Každý rok umírá v České Republice na srdeční a cévní onemocnění skoro 60 000 osob. Kardiovaskulární onemocnění postihuje stále mladší věkovou skupinu. Jsou také příčinou invalidity lidí v produktivním věku. Jedním z hlavních ukazatelů je vysoká hladina cholesterolu. Správné a přesné měření hladiny cholesterolu v krvi hraje roli v redukci morbidity a mortality u lidí se srdečně cévním onemocněním. Mezi cíle mé bakalářské práce patří: 1)Změřit hladiny celkového cholesterolu vzorků obyvatel Plzeňska a Českobudějovicka 2)Porovnat a zjistit rozdíly v hladině celkového cholesterolu v obou lokalitách V teoretické části bakalářské práce jsem se zajímala o to, jaké potraviny zvyšují cholesterol a jakými potravinami můžeme vysokou hladinu cholesterolu snížit. Dále jsou v teoretické části popsána onemocnění, která se mohou při hypercholesterolémii objevit. Mezi nejzákladnější patří ateroskleróza a její komplikace, jimiž jsou ischemická choroba srdeční či cévní mozková příhoda. Jsou zde popsané preanalytické faktory, které mohou významně ovlivnit laboratorní vyšetření. V praktické části je popsáno vše od příjmu biologického materiálu v laboratoři, přes jeho přípravu (centrifugaci, vytvoření aliquotů) až po vložení sekundárních vzorku do analytického přístroje. Výzkum k bakalářské práci jsem uskutečnila v biochemické laboratoři synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Zde jsem pod odborným dohledem vyšetřila celkem 100 vzorků venózní krve z Plzně a Českých Budějovic, u nichž jsem stanovila hladinu celkového cholesterolu v séru. Vyšetření biologického materiálu jsem provedla na automatickém biochemickém analyzátoru Cobas Integra 800. Ke stanovení cholesterolu se v rutinní praxi využívají enzymatické metody. Estery cholesterolu jsou cholesterol esterázou převedeny na volný cholesterol a mastné kyseliny. Volný cholesterol je oxidován cholesterol oxidázou na cholestenon a peroxid vodíku. Vzniklý peroxid vodíku reaguje s 4-aminoantipyrinem a fenol za vzniku červeného zabarvení a vody. Intenzita zabarvení je přímo úměrná koncentraci cholesterolu a je stanovena absorpční spektrofotometrií při 512 nm.Naměřené laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány a přehledně seřazeny do tabulky a grafů za pomoci počítačového programu. Výsledky z obou lokalit jsem si rozdělila podle pohlaví a vyhodnotila je pomocí grafů. Výsledky z Plzně a Českých Budějovic jsem postavila proti sobě a zjistila rozdíl v hladinách cholesterolu. Vše je uvedeno v tabulce i grafech. V Plzni byla naměřena hypercholesterolémie u 29 lidí. V Českých Budějovicích byla vysoká hladina cholesterolu detekována u 27 lidí. Výzkumem jsem zjistila, že u více než poloviny náhodně vybraných zdravých jedinců z obou lokalit, byla zjištěna vysoká hladina cholesterolu v séru. Důvodem hypercholesterolémie u většiny vzorků může být špatné stravování, špatný životný styl či neúplná informovanost veřejnosti o rizicích aterosklerózy či jejích komplikacích. Během praktické části bakalářské práce jsem si osvojila principy laboratorní metody a získala praktické dovednosti při práci s biologickým materiálem.
|
|
|
Stravování dětí v mateřské škole jako jedna z forem podpory zdravé výživy
MATOUŠKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda rodiče a děti dávají přednost zdravé a vyvážené stravě. V dnešní době, kdy každý spěchá a snaží si vše usnadnit, dochází k tomu, že stravě a celkově životnímu stylu věnujeme málo času a pozornosti. Přibývá mražených hotových jídel, narůstá počet rychlých občerstvení, mnoho lidí nemá doma čas na přípravu čerstvého jídla. Přikláním se k názoru, že dobré stravovací návyky si člověk nese po celý zbytek života. Proto mě zajímalo, jak se stravují děti, když opustí prostory mateřské školy. Na vybrané skupině dětí jsem s pomocí rodičů sledovala, jak probíhá stravování v jednotlivých rodinách. Dále jsem s rodiči provedla analýzu názorů na sestavení jídelníčku v mateřské škole. S dětmi v mateřské škole jsem formou her zjišťovala, kterým jídlům dávají přednost a co pro ně zdravé stravování znamená. Závěr práce patří vyhodnocení stravovacích návyků dětí.
|
host ::
RSS.