|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dobrovolné hladovění
FICENECOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozdílné přístupy k hladovění žen dodržujících očistné půsty a žen trpících mentální anorexií. Cílem práce je pomocí nestrukturovaných rozhovorů zjistit, jaké jsou motivace k hladovění, jak reaguje okolí hladovějících na hladovění a jak se mění chování hladovějících k okolí. Pozornost je věnována i způsobu trávení vzniklého volného času oběma skupinami. Teoretická část práce se zabývá půstem, jeho vznikem a působením půstu na psychiku. Představuje výsledky výzkumů vlivu experimentálního hladovění na psychiku. Empirická část práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl proveden nestrukturovanými rozhovory se čtyřmi ženami dodržujícími očistné půsty a třemi ženami trpícími mentální anorexií. Tato sonda odpovídá na otázky motivace k hladovění, reakce okolí na hladovění a změn chování hladovějících žen k okolí. Šetření ukázalo, že ženy dodržující očistné půsty a ženy trpící mentální anorexií, mají v motivaci k hladovění některé shodné znaky, současně se však v mnohém liší. U obou skupin se objevuje téma redukce váhy, která vede všechny respondentky kromě jedné k rozhodnutí hladovět. Reflektována je také silná touha inspirovat k půstu další lidi, což se nesetkává s pozitivními ohlasy a způsobuje silně negativní reakce na oba druhy hladovění.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy se zaměřením na mentální anorexii a bulimii.
Zinková, Alžběta ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Práce se zabývá poruchami příjmu potravy. Snaží se podat co nejucelenější přehled o dvou majoritních poruchách příjmu potravy, a to o mentální anorexii a mentální bulimii. Obě tyto nemoci mají mnoho společného, ale i některá svá specifika, na která v práci upozorňuji. Tato práce je koncipována tak, aby v prvních kapitolách čtenáře seznámila s jednotlivými poruchami příjmu potravy podle mezinárodních diagnostických kritérií. Dále je zde nastíněna historie, epidemiologie a etiologie a patogeneze jednotlivých poruch. Další kapitoly jsou věnovány anorexii i bulimii. Pojednávají o predispozicích poruch příjmu potravy a jsou v nich zahrnuty psychologické i biologické faktory a dále zdravotní rizika, která mohou nastat při dlouhodobém hladovění i při kompenzačním chování u bulimických pacientů. V poslední rešeršní kapitole jsou stručně popsány různé druhy léčby, které se ve své většině opírají o poznatky z psychologie.
|
|
|
Distribuce mitochondriálních odpřahujících proteinů ve vybraných tkáních myši a potkana
Alán, Lukáš ; Flachs, Pavel (oponent) ; Ježek, Petr (vedoucí práce)
Mitochondriální odpřahující proteiny (UCP) patří do proteinové rodiny mitochondriálních aniontových přenašečů. Nejdéle je znám UCP1 vyskytující se dominantně v hnědé tukové tkáni, kde se účastní netřesové termogeneze. V druhé polovině 90. let 20. století byly postupně objeveny další čtyři sekvenční homology tohoto proteinu s tkáňově specifickou distribucí. Funkce těchto "nových" odpřahujících proteinů není stále úplně jasná. Předpokládá se, že pro každou tkáň má jednotlivá izoforma specifickou funkci. Tato práce za použití metody RT-PCR odhalila rozdíly v tkáňových expresních profilech odpřahujících proteinů v modelových organizmech myši a potkana. Signifikantní rozdíly v transkriptech UCP mezi tkáněmi myši a potkana byly nalezeny v tkáních plic, mozku a svalu, vždy ve prospěch myších tkání. V případě plic je rozdíl dán vyšší transkripcí ucp2. V myším mozku je tento rozdíl dán transkripcí ucp4 i ucp5 a konečně ve svalu myši za tímto rozdílem stojí UCP3 mRNA. Dále bylo řešeno, zda na transkripční úrovni dochází ke komplementaci UCP2 v tkáních sleziny a plic u ucp2 -/- myši. Výsledkem však bylo, že ani po hladovění nedochází v takto modifikovaném organizmu ke zvýšené transkripci některého ze zkoumaných UCP. V poslední části projektu byla zjištěna závislost transkripce ucp2 inzulinomových INS-1E buněk na...
|
|
|
Experimentální studium hladovějícího kontaktu
Novotný, Antonín ; Čermák, Jan (oponent) ; Košťál, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá experimentálním studiem elastohydrodynamického kontaktu za podmínek nedostatečného zásobování kontaktu mazivem. Úroveň hladovění tohoto typu kontaktu je možné experimentálně určit podle polohy vstupního menisku, avšak nelze tímto způsobem zjistit všechny jeho úrovně hladovění. Následným vývojem v této oblasti tribologie bylo dosaženo teoretického modelu, který dokáže stanovit všechny úrovně hladovění v závislosti na vstupující tloušťce filmu maziva do kontaktu, ale je poměrně náročné jeho experimentální zjištění. Cílem této práce je experimentální studium a popis chování elastohydrodynamického kontaktu při přesně definované tloušťce filmu maziva na vstupu kontaktu. Přínosem práce je ověření zmíněného teoretického modelu pro základové oleje i plastická maziva z nich vyrobená a vzájemné porovnání jejich chování.
|
|
|
Experimentální studium utváření mazacích filmů za podmínek nedostatečného zásobování kontaktu mazivem
Košťál, David ; Čermák, Jan (oponent) ; Dzimko, Marián (oponent) ; Ali, Fadi (oponent) ; Křupka, Ivan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá experimentálním studiem elastohydrodynamického kontaktu za podmínek nedostatečného zásobování kontaktu mazivem. Další vědecké studie v této oblasti jsou zaměřeny z větší části teoreticky a je zde tudíž nedostatek prací za účelem ověření modelů. V prezentovaných modelech lze dohledat dva základní způsoby kvantifikace úrovně hladovění: pomocí polohy vstupního menisku a podle tloušťky vrstvy maziva na vstupu. Druhá metoda je mnohem univerzálnější vzhledem k rozsahu provozních podmínek, nicméně poměrně obtížně experimentálně dosažitelná. Tato práce prezentuje původní experimenty za účelem popisu chování a kvantifikace úrovně hladovění při přesně definované tloušťce maziva na vstupu kontaktu. Hlubší poznání procesů probíhajících v hladovějícím elastohydrodynamickém kontaktu umožní vývoj přesnějších modelů, zpřesnění schopnosti predikovat tento stav a vyhnout se mu již ve fázi návrhu klíčových tribologických uzlů.
|
|
| |
|
|
Studium utváření mazacích filmů za podmínek nedostatečného zásobování kontaktu mazivem
Košťál, David ; Hartl, Martin (oponent) ; Křupka, Ivan (vedoucí práce)
Účelem této práce je objasnit mechanismus utváření mazacích filmů mezi nekonformními povrchy v situacích, kdy nelze režim mazání kontaktu označit jako plně zaplavený elastohydrodynamický. Za určitých podmínek množství maziva, valivých rychlostí, teploty, vlastností maziva či zatížení kontaktu může dojít ke snížení tloušťky mazacího filmu pod hodnoty určené podle vztahů pro plně zaplavený kontakt. Tento režim je označován jako hladovění a je při něm výrazně zvýšené riziko opotřebení povrchů, které již nemusejí být plně odděleny. V této práci je popsána metodika zkoumání těchto situací pomocí nově vyvinutého simulátoru hladovějícího kontaktu a jsou zde ověřeny některé numerické modely z jiných prací zabývajících se touto problematikou.
|
host ::
RSS.