|
|
Sestavení a ověření programu dechových cvičení jako součást podpory duševního zdraví adolescentů ve výchovných zařízeních
AUTERSKÁ, Regina
Diplomová práce se zabývá vlivem dechových a relaxačních cvičení na duševní zdraví adolescentů ve výchovném zařízení z důvodu absence obdobných volnočasových aktivit. Výzkumu se zúčastnilo 9 dětí z Dětského domova Žíchovec ve věkovém rozpětí 1115 let, které se dobrovolně zúčastnily 12týdenního intervenčního programu "Dýchám, tedy jsem" sestaveným s přihlédnutím k charakteristice období adolescence. Vliv cvičení na organizmus jedince byl monitorován přístrojem biofeedback Shulfried 2000x-pert, dotazníkem POMS a technikou nedokončených vět. Získaná data z jednotlivých šetření byla analyzována a statisticky zpracována. Výsledky potvrdily pozitivní vliv dechových cvičení na snížení afektivních stavů, prohloubení bráničního dýchání a snížení tepové frekvence. Intervenční program byl doporučen jako součást volnočasových aktivit adolescentů ve výchovných zařízeních.
|
|
| |
|
|
Waldorfská škola - strategie výuky duševní hygieny
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, jaká je strategie výuky duševní hygieny na waldorfské škole. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se duševní hygiena na waldorfské škole vyučuje a tuto strategii poté porovnat se strategií výuky duševní hygieny na škole tradičního vzdělávacího systému. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda má správná strategie výuky duševní hygieny na základní škole nějaký vliv na rozvoj dítěte. Výzkum byl prováděn jednak analýzou Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání waldorfské školy v Českých Budějovicích a dále dotazníkovou metodou, kdy do šetření se zapojilo 28 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu waldorfského typu a 13 rodičů dítěte navštěvujícího základní školu tradičního typu. Rodičům obou skupin byly položeny stejné otázky vztahující se k problematice strategie výuky duševní hygieny na základní škole. Shromážděné odpovědi probandů obou skupin byly navzájem komparovány, vyhodnoceny a byl z nich vyvozen závěr šetření, který byl poté konfrontován s našimi výzkumnými předpoklady. Výzkumem bylo zjištěno, že waldorfská pedagogika věnuje péči o duševní zdraví a duševní hygienu dítěte více prostoru než tradiční pojetí výuky realizované na klasických základních školách. Dále bylo zjištěno, že správná strategie výuky duševní hygieny má pozitivní vliv na rozvoj duševního zdraví dítěte.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u pubescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
KŘESŤAN, Tomáš
V této diplomové práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví v souvislosti cirkadiánního rytmu. Tato práce vznikla souběžně s projektem GAJU č.101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu". V teoretické části práce se věnuji otázkám duševního zdrav, sociálního zdraví, vymezuji a charakterizuji zde období pubescence a ozřejmuji problematiku cirkadiánních a diurnálních rytmů. V experimentální části práce se zaměřuji na dotazníkové šetření celkem 250 pubescentů (125 dívek, 125 chlapců) Pubescenti byli ve věkovém rozmezí 11 - 13 let. Průměrný věk obou pohlaví byl 13 let. Sběr dat probíhal v období květen 2011 až únor 2012. Metodami výzkumu byly 2 standardizované dotazníky. Otázky ze sociální oblasti pochází z dotazníku Kvality života Cummins (1997), ComQoL S5. Otázky, které se zabývají cirkadiánními rytmy jsou vybrány z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a vzájemnou korelací. Z výsledku jsem zjistil, že některá data spolu korelují a sociálně duševní zdraví se ovlivňuje s pojetím a důležitostí spánku. Na počátku práce bylo stanoveno 5 hypotéz. 3 z nich se potvrdily 2 se nepotvrdily.
|
|
|
Sociální prostředí a zdravotnictví odvětví
da Rocha Fernandes, Joao Diogo ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cílem této práce bylo k obraně alternativní přístup ze strany tvůrců zdravotní politiky ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví prostřednictvím investic na sociálních faktorů života lidí, spíše než zvýšením výdajů do zdravotnictví. Aby bránil tuto teorii Tato diplomová práce se zabývá dvěma výzkumné otázky: Jaké jsou sociální determinanty zdraví s největším dopadem na zdravotní stav osob? A jaká je statistická korelace mezi těmito faktory v sociální zdravotní a self-ohlásil zdravotní stav a psychické zdraví, Německa, Dánska, Španělska a Irska?První otázka byla zodpovězena, že rozvíjí ucelený výzkum mezi mostrelevant literatury v oblasti sociálních determinant zdraví a druhý přes konstrukci statistického více regresního modelu. Podle této studie se sociálními faktory s největším vlivem na zdravotní stav osob, jsou: fyzická aktivita, vzdělání, sociální stát, emoční podpora, sociálně-ekonomický status, životní podmínky, pracovní podmínky a soukromým životem. Pokud jde o výsledky několika regresních modelů všechny proměnné následoval očekávaný trend a to bylo možné, aby důkaz významné statistické korelace u 7 z 8 vybraných faktorů, zejména v případě pracovních podmínek a životní rovnováhu, pokud tyto mají problémy s řídícími tyto aspekty života se zkušenostmi 50%, nebo v některých případech 30% zdravotního stavu jedinců s pozitivními zkušenostmi v těchto životních rozměrů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.