|
|
Každodenní život ve svědectvích urozených osob o jejich nezájmu o válečná tažení ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století
AUSOBSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá každodenním obrazem válek 16. a počátku 17. století. Ideál křesťanského rytířství stále prostupoval myšlení raně novověkého člověka a zasahoval do života urozených osob. Mnoho šlechticů zasvětilo svůj život válečnické kariéře. Na druhou stranu analýza dochované korespondence odkryla rozpor mezi tímto ideálem a skutečností. Bylo možné vykreslit nezájem urozených osob o válečná tažení. Historickoantropologický pohled dovolil nahlédnout na jednotlivé aktéry a jejich postupy chování, jimiž se chtěli tažení vyhnout. Důraz byl kladen na vytvoření typologie jednotlivých omluvných dopisů. Ty se staly podkladem pro stanovení strategií využívaných šlechtou. Hlavním zájmem této práce bylo pomocí metodologie kolektivních mentalit zrekonstruovat myšlení raně novověkého urozence, jenž již nebyl schopen dostát dobové normě. Vytváří pokus o kolektivní biografii, v níž na základě několika měřítek stanovuje rysy a chování šlechtického válečného absentéra.
|
|
|
Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů.
Szarowská, Markéta ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů" popisuje problematiku vzniku a vývoje historické události skrze kulturně-sociální pohled na danou záležitost. Pokládá si otázku, jakým způsobem se podílejí sociokulturní danosti tehdejší společnosti na formování dění, které se později z pohledu dějepisců stane významnou historickou událostí. Jedním z významných metodologických zdrojů mé práce je přístup Michela de Certeau a jeho teoretické zpracování procesu "psaní dějin". První kapitola se zabývá historickou antropologii jako metodologickým přístupem v historickém bádání. Druhá kapitola je věnována Michelu de Certeau a jeho studiu v oblasti historiografie. Ve třetí kapitole je uveden dějinný přehled "století zámořských objevů", ve kterém došlo k zásadním historickým událostem - velkým objevným plavbám. Čtvrtá a pátá kapitola vychází z předchozích teoretických textů o historické antropologii a Michelu de Certeau. Cílem této diplomové práce bylo vztáhnout tyto nové přístupy historického bádání právě k tématu dějin zámořských objevů.
|
|
|
Inter-kulturní historická antropologie
Náhlovský, Michal ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Historická antropologie je relativně mladá vědní disciplína. Na mnoho projektů v rámci teoretických úkolů doposud čeká. Tato práce si bere za úkol zaměřit se na inter-kulturní srovnání v rámci historické antropologie. Tato práce se povede po linii oficiálních pramenů historie. Spíše než na aktéra samotného, bude pohlíženo na to, co teoreticky aktér mohl, resp. jaká byla jeho teoretická svoboda. Porovnáním dvou místně tak odlišných oblastí, jako jsou České země a Beninské impérium, má za úkol pokusit se ukázat srovnání v co nejvíce rozdílné míře. Práce si klade za úkol srovnat práva a povinnosti nejnižších tříd těchto dvou států. To se tak má dít, zasazeno do reality doby známé v Evropě jako raný novověk. Práce se bude opírat hlavně o prameny právní provenience. Práce si dává za cíl srovnání těchto faktů, bez jakýchkoliv nároků na jejich závazné hodnocení.
|
|
|
Cestovatel Čeněk Paclt (1813-1887) - první Čech na pěti kontinentech z pohledu historické antropologie
Kříž, Jaroslav ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce analyzuje život českého cestovatele Čeňka Paclta (1813-1887) pocházející z města Turnova. Čeněk Paclt patří k nejznámějším českým cestovatelům a je to také první Čech, který prokazatelně procestoval všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na jeho životní osud a popisuje jeho cestovatelská dobrodružství, která prožil na pěti kontinentech. Jako jeden z hlavních metodologických přístupů je využívána historická antropologie, která se zaměřuje na konkrétního jedince v dějinách. Sekundárně je zpracována i Pacltova osobnost a jeho náhled na domorodé obyvatelstvo, jež na svých cestách potkal, a opomenut není ani Pacltův vztah k rodnému městu. Dále je také v práci zmíněno cestovatelské zázemí v českých zemích v 19. století.
|
|
| |
|
|
Emil František Burian. Sebeprezentace, reprezentace a paměť
STŘELBOVÁ, Tereza
Předkládaná diplomová práce rozkrývá postupy utváření obrazu divadelního režiséra, hudebního skladatele, publicisty a dramatika Emila Františka Buriana ve třech klíčových okruzích. První objasňuje principy sebeprezentace a volbu charakteristických prostředků pro budování svého vnějšího obrazu v kontextu proměn osobních postojů i společenského vývoje 30. - 50. let 20. století. Druhá rovina zasazuje Emila Františka Buriana do souřadnic kulturní politiky komunistického režimu a sleduje způsoby konstrukce veřejného obrazu reprezentanta oficiální socialistické kultury. Obě roviny vychází především z detailní analýzy Burianovy divadelní činnosti, rozhlasových aktivit a článků v odborném i společenském tisku. Třetí rovina kvalifikační práce věnuje pozornost problematice tvorby individuální paměti a systematickému úsilí o budování "kultu osobnosti" E. F. Buriana. Interpretací biografií a vzpomínek herců, režisérů, novinářů i politiků se pokouší profilovat profesní i soukromý život tohoto umělce.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
|
|
Vytvoření expozičních parametrů pro prehistorický materiál
HOLUB, Jan
Výzkum prehistorického kostního materiálu pomocí RTG se stal již běžnou praxí. S rozvojem digitálních technologií se významně urychluje proces získání snímků a následná úprava přináší další informace, které zvyšují výtěžnost výzkumu. S existencí různých systémů není jasné, která technologie je nejvhodnější pro antropologické účely. Rovněž s ohledem na obrovské množství snímkovaného materiálu často získáme nekvalitní snímky, to vede k experimentování s nastavením správné expozice a tím ke zpomalení celého procesu zobrazení. Cílem mé práce je vytvořením expozičních parametrů na tento prehistoricky kostní materiál. Zhodnocení jejich přínosu pro jednotlivé systémy přímé a nepřímé digitalizace. Následné srovnání přístrojů po stránce obsluhy, rychlosti a kvality snímků a doporučení nejvhodnější technologie pro práci s tímto materiálem.
|
|
|
Ideál křesťanského rytířství v očích Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku na přelomu 16. a 17. století
ŽITNÝ, Miroslav
Diplomová práce se v historickoantropologickém pohledu zabývá cestami a způsoby, jimiž původně středověký ideál křesťanského rytířství, oživený v druhé polovině 16. století novými osmanskými výboji, pronikal na přelomu 16. a 17. století do prostředí české nižší šlechty. Téma je studováno na příkladu nižšího šlechtice Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku. Důraz je kladen na osvětlení obsahů a proměn myšlenkového světa sledovaného dějinného aktéra v celoživotním časovém úseku s přesahy do rodové historie Pětipeských z Chýš a Egrberku. Práce je příspěvkem ke studiu každodennosti, politických aktivit a myšlení české předbělohorské nižší šlechty v kontextu nových badatelských přístupů k politickým dějinám.
|
host ::
RSS.