|
|
Život pacienta po chirurgické léčbě pro maligní nádory kůže
KOLDOVÁ, Miroslava
Abstrakt: Tato bakalářská práce se věnuje životu pacientů po chirurgické léčbě pro maligní nádory kůže. Cíle práce: Zjistit, jak pacienti vnímají svůj život po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže. Zjistit, jaká je informovanost pacientů o režimových opatřeních po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže. Metodika a výzkumný soubor: Na základě zvolených cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. Jak pacienti vnímají svůj život po chirurgickém odstranění maligní nádoru kůže? Jaká je informovanost pacientů o režimových opatřeních po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže? Pro uskutečnění mého výzkumného šetření jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii, kdy se technikou sběru dat staly polostrukturované rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo 12 pacientů, kteří si prošli chirurgickou léčbou maligní nádoru kůže. Pacienti byli záměrně oslovování za pomoci sociální sítě Facebook. Získané informace byly zpracovány metodou tužka - papír. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo, že pacienti v nynějším životě pociťují omezení v rámci ochrany před slunečním zářením, které jim neumožňuje věnovat se naplno svým aktivitám. Došlo u nich ke změně životních hodnot, narušení obrazu těla a potýkají se s neustálým strachem z relapsu onemocnění. Dále bylo zjištěno, že pacienti nejsou dostatečně informování o režimových opatřeních, což je často zapříčiněné nedostatkem času, empatie a ochoty pro sdělování informací ze stran zdravotnického personálu. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření Informačního letáku pro pacienty a zároveň může být nápomocen k doplnění informací pro střední zdravotnický personál. Doporučení pro praxi: Doporučuji zahrnout do vzdělávání sester problematiku sdělování informací a edukaci v péči o nemocné s maligním onemocněním kůže. Vhodné je doporučit vzájemnou spolupráci s rodinnými příslušníky nemocného.
|
|
|
Odborná praxe pohledem studenta ošetřovatelství
ŠKRDLETOVÁ, Adéla
Úvod: Práce se zaměřuje na problematiku vzdělávání všeobecných sester. Podrobněji je zaměřena na odbornou ošetřovatelskou praxi. Vzdělávání sester je nezbytné pro zajištění kvalitní a bezpečné péče. Praktické vyučování tvoří velkou část pregraduálního vyučování, proto je potřeba mu věnovat náležitou pozornost. Studenti během praxe nabývají teoretické a praktické znalosti a zkušenosti, které jsou důležité pro jejich budoucí profesní činnost. Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit názory studentů spojené s odbornou ošetřovatelskou praxí. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaného rozhovoru se studenty všeobecného ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Rozhovory byly rozděleny do tří kategorií pro lepší přehlednost a celkový počet otázek byl 28. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že očekávání studentů je spíše pozitivní a spočívá ve zdokonalení se v praktických dovednostech, získání samostatnosti při vykonávané praxi, nabytí sebevědomí a větší rozhled při výběru budoucího zaměstnání. Spolupráce s ošetřovatelským personálem spočívá na individuální rovině, ovlivněna především osobností sestry. Zkušenosti studentů na praxi jsou pozitivní, neutrální i negativní, ovlivněné především personálem a jejich zájmem o studenty, typem oddělení, mentoringem, stresem a vybavením oddělení. Závěr: Výsledky ukazují, že studentům na odborné praxi musí být věnována náležitá pozornost. Spokojenost studentů je důležitý faktor, který by měl být společným primárním zájmem vyučujících a personálu.
|
|
|
Prevence pádu z pohledu všeobecné sestry
PAVELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na prevenci pádů z pohledu všeobecné sestry. Všeobecné sestry se velmi často s pády u poskytovatelů zdravotní péče setkávají a měly by umět v této problematice jednat jak v prevenci, tak při postupu ve vzniklém pádu. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Část teoretická se zabývá charakteristikou pádů a rizikovými skupinami pacientů a dalšími vnitřními a vnějšími rizikovými faktory, které zaujímají v této problematice důležitou úlohu. Dále se zabývá úlohou všeobecné sestry v prevenci pádu jako nedílnou součástí výkonu povolání. Také se práce zabývá vybranými aspekty v prevenci pádu a následným postupem při jeho vzniku a následky u pacientů. Důležité je také zmínit škály sloužící k vyhodnocení či ke snížení rizika pádu. Pro výzkumnou část této bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního sběru dat využitím techniky polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly se všeobecnými sestrami vybraných oddělení interního typu poskytovatelů zdravotní péče. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry identifikují rizikové skupiny pacientů pro vznik pádů. Také zda všeobecné sestry realizují preventivní opatření pro vznik pádu a jak postupují při jeho vzniku. V neposlední řadě bylo důležité zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry postupují při propuštění pacienta do domácího ošetřování.
|
|
|
Subjektivní vnímání únavy sester na oddělení s Covid-19 pozitivními pacienty.
Vosátková, Laura ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní zátěží sester pečujících o COVID-19 pozitivní pacienty. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit míru pracovní zátěže těchto sester a zjistit, zda míra pracovní zátěže oddělení Covidového typu převyšuje míru pracovní zátěže standardního neCovidového oddělení. Sběr dat probíhal na lůžkových, JIP a ARO odděleních benešovské nemocnice Rudolfa a Stefanie, která pečovala o COVID-19 pozitivní pacienty. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2021 do ledna 2022. Cílovou skupinu respondentů tvořily praktické a všeobecné sestry. Pro zpracování dat byl použit datový list vytvořený programem Microsoft Excel, pro základní statistické analýzy a vytvoření tabulek četností program STATISTICA CZ 12. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že podíl, resp. míru subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly přetížení uvedlo 73,44 % respondentů. Podíl subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly monotonii uvedlo 90,63 % respondentů. Podíl kombinace subjektivních prožitků přetížení a monotonie uvedlo 67,19 % respondentů. Pracovní zátěž na oddělení s COVID-19 pozitivními pacienty nepříznivě prožívalo 20,31 % respondentek a 1,56 % respondentů. Lze usoudit, že při výkonu práce pocit časové tísně je přítomný na standardních neCovidových odděleních i...
|
|
|
Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení
Černý, Jan ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení" se zabývá problematikou výskytu agrese, její prevencí a efektivním řešení. Cílem práce bylo zjistit četnost výskytu agrese, jejímu typu, příčiny a způsobu řešení. Dalším cílem práce bylo zjistit četnost školení, která respondenti absolvovali, a jejich zájem o případnou nabídku školení zaměřeného na zvládání agrese. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky, popis deeskalačních technik a dalších možností zvládání agrese a jejímu předcházení. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován všeobecným a praktickým sestrám Psychiatrické nemocnice Bohnice. Do vlastní studie bylo zahrnuto 108 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že se více než 58 % respondentů setkává s verbální agresí minimálně jednou v týdnu a téměř 29 % respondentů se minimálně jednou v týdnu setká s agresí brachiální. Vzhledem k takto častému výskytu agrese bylo pouze necelých 59 % dotazovaných alespoň jednou v uplynulých pěti letech proškoleno v řešené problematice. Závěr: Z vlastního výzkumu vyplývá nutnost zaměření se na problematiku zvládání agrese a...
|
|
|
Přínos a spolupráce Armády České republiky během pandemie Covid-19 v práci všeobecných sester
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat rozsah spolupráce příslušníků AČR a všeobecných sester během pandemie Covid-19. Dalším cílem bylo zjistit, jestli všeobecné sestry byly se zmíněnou spoluprací spokojeny, a také zmapovat, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester s nasazením vojáků na nemocniční lůžková oddělení. Teoretická část se zabývá podrobným popsáním klíčových termínů, které nadále souvisejí i s částí výzkumnou. Především je zde věnována pozornost onemocnění Covid-19, jeho klinickému obrazu a možnostem prevence, diagnostiky a léčby. Vysvětleny jsou i klíčové pojmy jako všeobecná sestra nebo pandemie. Zaměřujeme se také na specifika samotné práce všeobecných sester v nemocnicích v době pandemie. Další z hlavních kapitol se zaměřuje na Armádu České republiky a na způsoby, kterými bojovala proti zmíněnému infekčnímu onemocnění. Je zde popsána nejen pomoc, kterou poskytla svými členy v sociálních a nemocničních zařízeních, ale i pomoc složkám integrovaného záchranného systému a další cesty jejího zapojení. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní formou za použití metody hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem patnáct všeobecných sester, které pracují ve dvou odlišných nemocnicích na odděleních lůžkového typu. Všechny během pandemie spolupracovaly s členy AČR, což představuje základní stavební kámen celého tohoto výzkumu. Před realizací samotného výzkumu byl proveden i předvýzkum, který sloužil především k ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v rozhovoru. Po souhlasu informantek byly rozhovory nahrávány a následně autorkou práce přepsány v programu Microsoft Word. Získané informace byly pečlivě přečteny a dle potřeb kategorizovány a redukovány do vytvořených kategorií a subkategorií, které jsou schematicky znázorněny v kapitole výsledky. Získané výsledky ukazují, že členové AČR spolupracovali jak s všeobecnými sestrami, tak s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Nejčastěji se jednalo o pomocné práce jako je například pomoc při ranní hygieně, antidekubitní péče, asistence při stravování apod. Všeobecné sestry vysvětlily, čím jim byli vojáci nejvíce ku prospěchu, ale popsaly i úkoly, které pro vojáky představovaly problematické činnosti. Všeobecné sestry také detailně vyobrazily zkušenosti, které touto spoluprací získaly, a uvedly jak pozitivní, tak negativní názory a připomínky této spolupráce. V práci nechybí ani doporučené změny pro případ, že by následovala další vlna pandemie Covid-19. V kapitole diskuse jsou poté získané výsledky empirické části srovnány s odbornou literaturou a světovými články databází.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Možnosti využití ošetřovatelského modelu dle Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity.
TŘÍSKOVÁ, Lucie
Ke stále zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity přispívá životní styl, pokles fyzické aktivity a také pokrok v nových technologiích, industrializace a globalizace. S ohledem na množství faktorů podílejících se na vzniku nadváhy a obezity může být pro sestry přínosem využití koncepčního modelu Betty Neuman ke zhodnocení působících faktorů a k posouzení míry jejich dopadu. V souladu s tímto posouzením pak také nastavení intervencí v rámci jednotlivých úrovní prevence. Cílem diplomové práce proto bylo popsat možnosti využití koncepčního modelu Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity. Ve výzkumné části bylo využito kvantitativní a kvalitativní šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován za pomocí nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativní šetření bylo realizováno s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnily jedinci s nadváhou či obezitou a všeobecné sestry z kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny tři hypotézy, které se vztahovaly k identifikaci interpersonálním, intrapersonálním a extrapersonálním stresorům. Během výzkumu se nepotvrdily žádné významné rozdíly ve stresorech u jedinců s nadváhou a obezitou. Pro kvalitativní výzkum byly stanové dvě výzkumné otázky. V rámci kvalitativní výzkumu se potvrdilo, že u pacientů s nadváhou a obezitou je snížená spokojenost s vnímáním sebe sama. Nejčastějším problémem, kteří informanti uvedli vyšší váhu, potíž s dýcháním a bolesti nohou. U všeobecných sester bylo zjištěno, že k pacientům s nadváhou nebo obezitou přistupují většinou stejně jako k ostatním pacientům. Doporučily by jim pravidelnou, zdravou stravu a pohyb. Edukace a motivace pacientů s vyšší váhou je podstatná a neměla by se opomíjet. Během výzkumu jsme si mohli potvrdit, že stále problematika hovoru lékaře s pacientem zaostává.
|
|
|
Rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce řeší infekční onemocnění, především jejich riziko přenosu, kterému jsou sestry vystaveny při výkonu svého povolání. Práce je rozdělena na dvě části, první teoretická část popisuje problematiku profesionálních infekcí a infekcí spojených se zdravotní péčí, včetně hygienicko-epidemiologických opatření. Druhá empirická část obsahuje kvalitativní i kvantitativní výzkum. Kvalitativní sběr dat probíhal pomocí rozhovorů a skrytého pozorování s několika členy sesterského personálu. Pro kvalitativní šetření, byly stanoveny výzkumné otázky. Jaká jsou rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu? Jak sestry předchází vzniku infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Jak sestry dodržují preventivní opatření u rizika přenosu infekčních onemocnění na oddělení interního typu? Naopak kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 206 respondentů z laické veřejnosti. Společně s cílem byly pro kvantitativní výzkum stanoveny hypotézy. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle věku laické veřejnosti. Vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění u sester pracujících na oddělení interního typu se liší dle zkušeností laické veřejnosti s ošetřovatelskou péčí. Z výsledků bylo patrné, že sestry jsou vystaveny značnému riziku přenosu infekčních onemocnění, kdy ve většině dodržují preventivní opatření. Výsledky kvantitativního zkoumání ukazují, že starší respondenti vnímají riziko přenosu infekce jako vyšší nežli respondenti mladšího věku. Naopak zkušenost respondentů s ošetřovatelskou péčí nemá na vnímání rizika přenosu infekčních onemocnění žádný vliv. Výsledky práce mohou poukázat na jaké činnosti a postupy v ošetřovatelské péči je třeba klást větší důraz. Názor laické veřejnosti umožňuje komplexnější pohled na problematiku, sestry také díky zpětné vazbě od společnosti mohou získat vyšší motivaci pro výkon svého povolání.
|
|
|
Motivace sester ke studiu na vysoké škole
BLECHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentek oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má čtyři oblasti. První se zabývá oborem ošetřovatelství, profesí sestry, její prestiží a sesterskými organizacemi. Druhá oblast je zaměřena na historii ošetřovatelství v českých zemích i v zahraničí. Třetí oblast popisuje současné vzdělávání sester, legislativní úpravu vzdělávání, pregraduální a postgraduální vzdělávání, celoživotní vzdělávání a také kompetence sester. Poslední oblast je zaměřena na vymezení pojmu motivace. Je zde popsána hierarchie potřeb dle Maslowa, a také pracovní motivace, motivace ke studiu či motivace a pracovní spokojenost zdravotníků. Praktická část byla zrealizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor je složen celkem z 28 otázek. Výzkumný soubor tvořilo deset studentek oboru Všeobecná sestra z různých fakult. Podmínkou pro uskutečnění rozhovoru bylo ukončené středoškolské vzdělání, zahájené studium na vysoké škole v oboru Všeobecná sestra a souhlas studentek s poskytnutím rozhovorů, které byly provedeny online formou. Rozhovory byly následně přepsány, vytištěny a zpracovány metodou tužka a papír. Výsledky byly rozděleny do čtyř kategorií a dvaceti podkategorií. Cílem výzkumné části bylo zjistit důvody studentek k volbě oboru Všeobecná sestra, zjistit jejich očekávání od studia VŠ a jejich názor na současný vysokoškolský vzdělávací systém. Z výzkumného šetření vyplynulo, že 5 studentek z 10 dotázaných motivuje zvýšení kompetencí a získání informací. Dále bylo jako motivace zmíněno uznání od ostatních, větší samostatnost, vysokoškolský titul, vyšší finanční ohodnocení nebo motivace z okolí. Studentky od studia nejčastěji očekávaly získání nových informací a rozšíření obzorů. Co se týká vzdělávání, uvedlo 9 studentek z 10, že vysokoškolské vzdělávání je důležité. V této práci jsou shrnuty motivy studentek, jejich zkušenosti se studiem, názory na studium a jejich spokojenost. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na povolání všeobecné sestry a případně informovat uchazeče o studijní obor Ošetřovatelství. Také může sloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění, jak jsou studenti spokojeni se studiem.
|
host ::
RSS.