Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výzkum metod pro kvantifikaci útlumu efektem vlhké antény
Skoumal, Vladimír ; Dvořák, Radim (oponent) ; Bubniak, Milan (vedoucí práce)
Tématem práce je výpočet srážek pomocí komerčních mikrovlnných spojů. Jelikož současné techniky v meteorologii nejsou dokonalé, může být tento způsob vhodným doplněním meteorologických přístrojů. Jedním z aktuálních problémů této metody je útlum vlhké antény. Jedná se o nadbytečný útlum mikrovlnného signálu, který zkresluje finální výpočet srážek. V první části práce jsou obecně popsány mikrovlnné spoje, jak vypadají, jak jsou zprovozňovány a jejich důležité parametry. Dále se v této části vyskytuje teoretický rozbor srážek, různé druhy měření této veličiny a popis možnosti měření srážek pomocí mikrovlnných spojů. Důležitou teoretickou částí je popis metod pro výpočet WAA neboli útlumu vlhké antény, kde jsou popsány metody Schleiss, Leijnse a Pastorek. Dále jsou v práci popsány volně využitelné knihovny, které obsahují funkce pro výpočty srážek pomocí mikrovlnných spojů. V posledním tématu teoretické části je popsána aplikace Telcorain, která je využívána k výpočtu srážek v této práci. Druhá část této práce obsahuje provedené změny v kódu aplikace Telcorain. Dále obsahuje porovnání metod WAA při výpočtu srážek a také různě zvolených sad mikrovlnných spojů pro různé dešťové události a hlavně vývoj vlastní metody pro výpočet WAA.
The effect of rainfall on voter turnout: Evidence from the Czech Republic
Kubíková, Kristina ; Palanský, Miroslav (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Dosavadní výzkumy naznačují, že srážky ve dnech voleb mají, alespoň za určitých okolností, výrazně negativní vliv na volební účast. Cílem této práce je posoudit, zda je tomu tak i v české republice. Výsledky podporují hypotézu, že jeden milimetr (mm) srážek navíc v den voleb je spojen s poklesem volební účasti přibližně o 0,26 až 0,38 procentního bodu. Zjistili jsme, že druh volby hraje klíčovou roli při určování vlivu srážek na účast voličů. Pro volby do Posla- necké sněmovny nacházíme důkazy o vztahu ve tvaru obráceného písmene U, což je v souladu s představou, že malé množství srážek nehraje v důležitých volbách významnou roli, zatímco vydatné deště (kolem 6 mm a více) snižují volební účast s každým dalším mm srážek. U voleb do Evropského parlamentu, které jsou obecně vnímány jako méně důležité, zjišťujeme, že pokles v účasti je spojen s ještě menším množstvím srážek: jeden mm srážek navíc je spojen se snížením volební účasti o 0,82 procentního bodu. Nakonec analyzujeme souvis- lost mezi těsností volebních výsledků, srážkami a volební účastí a zjišťujeme, že v důležitých volbách těsný souboj dvou kandidátů povzbuzuje obyvatele aby šli k volbám i když prší. U nedůležitých voleb je efekt opačný: když se očekává těsný výsledek, srážky jsou spojeny s nižší volební účastí. JEL Classification C21,...
Extrémní hydrologické jevy v kontextu městského plánování
Klimeš, Zdeněk ; Dráb, Aleš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo popsat známé extrémní hydrologické jevy a možné přístupy ke zmírnění jejich negativních dopadů. Práce byla zpracovávána jako rešerše literatury z různých úhlů pohledu na danou problematiku, ne pouze z jednostranného pohledu technického či ekologického. Postup byl systematický, od popisu historického vývoje problematiky přes definování globálních ekologických problémů, nástin legislativních podmínek a zpracované odborné literatury až po ukázky současných trendů. Vzhledem k šíři dané problematiky se práce dotýká detailněji pouze dílčích částí. Zaměřuje se na ukázky možných dílčích opatření a následné synergie těchto opatření z pohledu minimalizace dopadů extrémních hydrologických jevů.
Automatizované plošné měření intenzity srážek prostřednictvím sítě mikrovlnných spojů
Bubniak, Milan ; Pospíšil, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
Mikrovlnné spoje typu bod-bod mohou být použity jako rozhlehlá senzorová síť pro měření dešťových srážek. Tato práce se zabývá aplikací tohoto postupu v praxi. V první části práce je pojednáno obecně o atmosférických srážkách a standardních metodách jejich měření; je rozebráno šíření mikrovlnného signálu a různé příčiny jeho tlumení, se zaměřením na útlum způsobený deštěm a doporučení ITU-R P.838. Následuje přehled stavu výzkumu problematiky měření srážek mikrovlnnými spoji. Ve druhé části práce je proveden ruční postup výpočtu srážek z dat mikrovlnných spojů, s ohledem na velikost útlumu vlhkou anténou. Poté práce popisuje vytvoření podpůrného nástroje v jazyce C#, pro dodání dat funkcím knihovny RAINLINK, provádějícím plošný výpočet srážek. Následuje několik výpočtů srážek, které jsou validovány fyzickými srážkoměry. Dále je v jazyce Python vytvořena vlastní aplikace Telcorain pro výpočet srážek, založená na knihovně pycomlink, disponující grafickým uživatelským rozhraním vytvořeným v PyQt. Opět je provedeno několik výpočtů srážek validovaných srážkoměry, a výsledky jsou porovnány s knihovnou RAINLINK.
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
Realistický model oblohy
Kussior, Zdeněk ; Bílek, Václav (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Dokument popisuje teoretickou přípravou a řešení realistické vizualizace volumetrických oblaků pro prostředí simulátoru, běžícího v reálném čase. V první části se zabývám meteorologickým základem celého problému a uvádím mezinárodní klasifikaci oblaků do deseti základních kategorií včetně popisu jejich vzhledu, výskytu a okolností vzniku. Druhá část se zabývám zpětnou interakci oblaků se simulátorem. Ta dává oblačnosti charakter mechanické a elektromagnetické překážky, se kterou je v realistické simulátoru techniky vhodné počítat. Dále popisuji některé technologie i konkrétní implementace vizualizace a hodnotím jejich vlastnosti. V poslední části dokumentu popisuji samotnou implementaci systému zobrazování volumetrických oblaků a pokouším se popsat směr, kterým bude možné projekt v budoucnu dále rozvíjet.
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
Atmosferické efekty ve WebGL
Brydl, Jaroslav ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Starka, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací a vykreslováním atmosferických efektů v prostředí WebGL s využitím aplikačního rozhraní Three.js. Jsou popsány principy fungování a implementace efektů střídání dne a noci, mraků, sněhu, deště a stínů. Efekty jsou převážně implementovány pomocí GLSL shaderů, které umožňují snadné použití napříč různými platformami.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.