Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diskurs o husitství v české společnosti dvacátého století a jeho ilustrace Vávrovou husitskou trilogií
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Urgošíková, Blažena (oponent)
Pohled české společnosti na husitství prochází v posledních desetiletích prudkým obratem. Bakalářská práce si klade za úkol přispět ke zmapování kořenů a předpokladů tohoto obratu v předchozím vývoji české společnosti a kultury, zejména v období po druhé světové válce. Je ovšem nutno analyzovat i předchozí vývoj od počátků národního obrození přes Tyla a Palackého až k Jiráskovi a Nejedlému. Hlavním předmětem práce pak bude analýza nových prvků v hodnocení husitství ve filmové trilogii Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a jejich recepce současníky a následujícími generacemi.
Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli
Vacek, Miloš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
1 Anotace Diplomová práce "Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli" nejprve stručně seznamuje s dějinami Litomyšle, které předcházely a jsou důležité pro pochopení pozdějšího období - založení kláštera augustiniánů poustevníků. Jedná se především o klášter benediktinů a poté premonstrátů. Roku 1344 bylo v Litomyšli založeno biskupství (1. kapitola). Druhý zdejší biskup Jan II. ze Středy zde roku 1356 založil augustiniánský klášter spolu s kostelem Povýšení sv. Kříže (2. kapitola). V období husitství došlo k důležité změně ve významu zmiňovaného kostela - roku 1448 sem byla přenesena fara od zničeného kostela sv. Klimenta (3. kapitola). V práci nechybí popis stavební historie kostela, jehož stavba trvala 20 let a úpravy pokračovaly až do doby husitské (4. kapitola). Do začátku 20. století měly kostel na starosti mnohé šlechtické rody, které zároveň vlastnily litomyšlské panství (5. kapitola). Až do 20. století kostel procházel četnými opravami a také několika podstatnými přestavbami (6. kapitola). Na počátku 20. století byl litomyšlskému děkanství udělen titul proboštství. O několik desítek let později bylo usilováno o radikální přestavbu kostela v gotickém stylu, ke které však již nedošlo (7. kapitola). V devadesátých letech pak byla provedena kompletní rekonstrukce chrámu i přilehlé budovy...
Bitva, která (ne)byla. Církevně-politická a konfesijní instrumentalizace bitvy u Domažlic (1431) v literárních pramenech pozdního středověku a raného novověku.
PAŠKA, Marcel
Tato práce chce zhodnotit vývoj náhledu na křížovou výpravu proti českých husitům v roce 1431. Křížová výprava je označena jako pátá. V úvodu je stručné shrnutí českých historiků 20. století a jejich popisů této události. Hlavními prameny jsou kroniky, pocházející z 15. až 17. století. Pozornost je zaměřena na vývoj pohledu na tuto událost během necelých dvou staletí. Jedna kapitola se věnuje označení vojáků obou stran. Každý autor nazýval křižáky i husity jinak. Hlavním cílem práce je potvrzení či vyvrácení teze, že u města Domažlice byla svedena bitva obou vojsk a křižáci byli posléze zahnáni husitským zpěvem.
Metafory duchovního boje v raném husitství. Exegeze arma spiritualia u Husa, Jakoubka a Chelčického
Soukup, Pavel
Článek se zaměřuje na exegetické postupy používané v díle vybraných autorů rané fáze husitství a na jejich sociální kontext a dopad.
Petr Chelčický a mistři pražské univerzity
Boubín, Jaroslav
Studie se zabývá otázkou, jak Petr Chelčický pohlížel ve svých pracích na mistry pražské univerzity své doby.
Husitství v pojetí českoněmecké historiografie - věda či politikum?
Novotný, Robert
Článek sleduje, nakolik bylo husitství pro českoněmecké dějepisectví seriózním vědeckým tématem a jakým způsobem bylo instrumentalizováno pro politické účely.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.