|
|
Rodinná politika a reprodukční chování v zemích Visegrádské čtyřky po roce 1990
Krejčí, Anna ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent) ; Černíková, Alena (oponent)
Rodinná politika a reprodukční chování v zemích Visegrádské čtyřky po roce 1990 Abstrakt Pokles plodnosti v postkomunistických zemích již byl podroben mnoha výzkumům. Cílem této diplomové práce je porovnat vývoj plodnosti a rodinné politiky v zemích Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko,Polsko a Slovensko) a zjistit, jak se po roce 1990 odlišovaly přístup k rodinné politice a reakce na změnu společenských podmínek. V práci je popsáno nastavení jednotlivých rodinných dávek včetně jejich proměn ve zkoumaném období 1990-2013. Na základě přijímaných opatření rodinné politiky a ekonomického vývoje jsou vymezena a zhodnocena dílčí 5letá období. Analýza plodnosti je zaměřena na průběh úhrnné a konečné plodnosti, plodnosti podle pořadí a podle věku. Působení efektu období bylo odhadováno age- period-cohort (tzv. APC) modely, které dekomponují míry plodnosti na vliv věku, vliv období a vliv kohorty. Modely byly vypočteny z dat o plodnosti žen ve věku 25-49 let v České republice, Maďarsku a Slovensku. Výsledky ve všech 3 zemích nasvědčují tomu, že pokles plodnosti v období 1995-1999 byl reakcí na změnu společensko-ekonomických podmínek v letech 1990- 1994. Negativní efekt období však zmírňovaly změny v kohortním rozložení. Období 2000-2004 přineslo řadu pozitivních změn, které stály za navýšením plodnosti v...
|
|
|
Vliv ekonomické krize na úroveň plodnosti ve státech EU
Kortanová, Jana ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent) ; Černíková, Alena (oponent)
Vliv ekonomické krize na úroveň plodnosti ve státech EU Abstrakt Cílem předkládané práce je poskytnutí podrobnějšího přehledu o vývoji vybraných ukazatelů - HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti, úhrnné plodnosti - v kontextu ekonomické krize, za jejíž počátek je v evropském měřítku považován rok 2008, a zhodnocení vlivu této krize na úroveň plodnosti napříč státy Evropské unie. Jsou popsány přístupy vůči vztahu ekonomického vývoje a úrovně plodnosti, jsou stručně nastíněny příčiny ekonomické krize a její globální rozměr a jsou uvedena opatření rodinné politiky reagující na zhoršení ekonomických poměrů. S použitím shlukové a regresní analýzy je zkoumán vztah mezi ekonomickými ukazateli a úhrnnou plodností v souvislosti s nástupem ekonomické krize. I přesto, že reakce úhrnné plodnosti na změnu ekonomických podmínek probíhala v rámci států Evropské unie odlišně, výsledky naznačují vliv změn v úrovni nezaměstnanosti na změny v úrovni plodnosti. Pokles úrovně plodnosti, ke kterému v průběhu ekonomické krize došlo ve většině sledovaných států, je jistě důsledkem většího počtu faktorů, které o reprodukčním chování rozhodují, nicméně z výsledků lze usuzovat, že projevy ekonomické krize významně k jejímu snížení přispěly. Klíčová slova: úhrnná plodnost, HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, ekonomická krize,...
|
|
|
Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje
Srnová, Zdeňka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje Abstrakt Cílem této práce je popsat základní vývojové trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice a provést analýzu vybraných ukazatelů plodnosti. Jako nástroje jsou k tomu využívány některé metody demografické analýzy. V první části jsou popsány základní pojmy týkající se dané problematiky, zdroje dat a rovněž tato část obsahuje popis historického vývoje počtu a podílu dětí narozených mimo manželství včetně vývoje postojů a názorů společnosti vůči nemanželským dětem. Analytická část této práce obsahuje se zabývá nejen základní analýzou plodnosti podle věku, rodinného stavu, vzdělání a pořadí dítěte, ale také dekompozicí úhrnné plodnosti a podílu dětí narozených mimo manželství v České republice a Rakousku. Významnou část práce tvoří analýza dat z vlastního výběrového šetření, které probíhalo formou dotazníku. Klíčová slova: manželská plodnost, mimomanželská plodnost, dekompozice, úhrnná plodnost, hodnotové orientace
|
|
|
Bezdětnost a její aspekty ve vybraných zemích Evropy
Žemberová, Karolína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šustová, Šárka (oponent)
Tato práce se zabývá bezdětností a jejími aspekty ve vybraných evropských zemích: České republice, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku, Estonsku, Nizozemsku, Švédsku a Norsku. Cílem této práce je odhalit, zda ve vývoji bezdětnosti a plodnosti existují rozdíly mezi kapitalistickými a post- socialistickými zeměmi. Nástrojem je analýza plodnosti, průměrného věku matek při narození dětí a analýza bezdětnosti a to jak za pomocí transverzálních, tak longitudinálních ukazatelů. K analýze byly použity ukazatele první i druhé kategorie. Cílem této diplomové práce je také zjistit, zda existují rozdíly mezi postoji, názory a hodnotami v přístupu k rodině, rozdělení gender rolí a dětem mezi bezdětnými respondenty a respondenty s dětmi. Jsou zjišťovány i diferenciace mezi pohlavím a věkovými skupinami a to použitím tři matic s otázkami ze tří výběrových šetření European Values Study, ISSP a Eurobarometer. K redukci počtu proměnných je použita faktorová analýza a metoda hlavních komponent. Z výsledků faktorové analýzy jsou sestavené indexy, pomocí kterých je odhaleno, jak se rozdíly projevují u sledovaných skupin respondentů. Hlavním výsledkem této práce je zjištění, že v rámci vývoje plodnosti i bezdětnosti skutečně existují rozdíly mezi zeměmi kapitalistickými a post- socialistickými. Mezi zeměmi neexistují velké rozdíly v...
|
|
| |
|
|
Demografická diferenciace států USA
Hájková, Sylva ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá rozdílnostmi jednotlivých států Spojených států amerických z demografického hlediska a hledá jejich příčiny. Spojené státy americké se skládají z několika nesourodých územních celků, lišících se svojí polohou, velikostí, počtem a složením obyvatel či historickým vývojem. To vše ovlivňuje i demografické charakteristiky těchto územních celků. Pravděpodobnou hlavní příčinou diferenciace jednotlivých států je rasové složení, protože intenzita demografických událostí je specifická pro jednotlivé rasy či etnika. Liší se v úrovni plodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti či vzdělaní. K potvrzení těchto předpokladů byla použita statistická metoda kanonická korelace. Pomocí shlukové analýzy bylo odhaleno, že existují i skupiny států, které mají podobný demografický profil. Nejvýrazněji se projevuje vliv etnického a rasového složení ve státech na jihu území Spojených států, kde je nejvyšší podíl černošského a hispánského obyvatelstva. Ovlivněna je tak především diferenciace míry kojenecké úmrtnosti či naděje dožití. Klíčová slova: Spojené státy americké, rasa, etnikum, černošská populace, hispánská populace, úhrnná plodnost, naděje dožití, kanonická korelace, shluková analýza
|
|
|
Vývoj plodnosti ve státech a regionech Evropské unie po roce 1991
Kurkin, Roman ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem plodnosti ve státech a regionech Evropské unie v kontextu konvergenčních a divergenčních trendů. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit základní tendence vývoje mezistátní a regionální diferenciace plodnosti na základě studia odborné literatury a vlastní analýzy, pokusit se vysvětlit pozorované územní rozdíly a identifikovat problémy v oblasti metodologie a sběru dat. Evropská unie je pro účely analytické části rozdělena na západní a východní část, aby bylo možné lépe odpovědět na hypotézy definované v úvodní kapitole. Nejprve je provedena analýza regionální diferenciace úrovně plodnosti. Variabilita plodnosti na regionální úrovni je následně úspěšně vysvětlena pomocí mezistátních rozdílů, což umožňuje přesun analýzy na státní úroveň. Mezistátní diferenciace úrovně plodnosti jsou poté vysvětlovány pomocí odlišného postavení států v procesu druhého demografického přechodu. V západní části Evropské unie nebyl oproti očekávání pozorován zřejmý konvergenční trend úrovně plodnosti a její prostorové vzorce zůstaly stabilní. Východní část prošla výrazným poklesem intenzity plodnosti, který způsobil její konvergenci a zastínil probíhající změny územního obrazu plodnosti.
|
|
|
Regionální populační projekce
DVOŘÁKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá regionální populační projekcí. Teoretická část je rozdělena na několik kapitol, ve kterých jsou popsány a vysvětleny základní pojmy, jako demografie, porodnost, úmrtnost a další. Dále jsou zde rozebrány samotné metody projekcí i s uvedením vzorců. V neposlední řadě je nahlédnuto na projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 a na nejaktuálnější projekci a to do roku 2100. Vlastní část práce se zabývala samotnou projekcí pro okresy v Jihočeském kraji. Projekce byla zpracována pro okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Písek, Strakonice a Tábor. Jako hodnotící ukazatelé byli zvoleni, počet obyvatel, střední délka života, úhrnná plodnost a sekundární poměr pohlaví neboli také sex ratio. Projekce pro počet obyvatel a střední délku života byla vytvořena zvlášť pro muže i ženy.
|
|
|
Comparison of the level of fertility rate in selected EU countries.
Lešníková, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat úroveň plodnosti ve vybraných státech, kterými jsou Slovenská republika, Česká republika a Švédsko a porovnat jejich vývoj po pádu komunistického režimu od roku 1990 do roku 2014 a zároveň pomocí vícerozměrné statistické analýzy zjistit, do jakých shluků zemí EU by se na základě vybraných proměnných zmíněné tři státy zařadily. Za vlastní přínos považuji druhou kapitolu zaměřenou nejen na analýzu intenzity plodnosti, využívající přímou standardizaci, ale i na ověření toho, zdali existuje souvislost mezi shluky zemí EU a jejich geografickou polohou. Na základě mnou provedených analýz je závěrem této práce zjištění, že země podporující zkrácenou pracovní dobu mají hodnotu úhrnné plodnosti vyšší. Z toho důvodu je z hlediska zvýšení porodnosti potřebné zaměřit se nejen na státní rodinnou politiku, ale zejména na možnost zapojení matek na mateřské dovolené do pracovního procesu.
|
|
|
Vývoj plodnosti v České republice od 2. světové války
Nosálová, Nikola ; Šimpach, Ondřej (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem úhrnné plodnosti v České republice od druhé světové války až po současnost, neboť v tomto období došlo k velmi výrazným změnám. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se zaměříme na rodinu a její funkce, které prošly nemalými změnami, ale také na rodinnou politiku a faktory, které ovlivňují mladé lidi v rozhodování, zda mít či nemít děti. Na základě dat z Evropského statistického úřadu a Českého statistického úřadu budeme poté ve druhé části analyzovat vývoj plodnosti a porodnosti a zabývat se budeme také budoucím vývojem, neboť proces stárnutí populace je nyní velmi aktuální a diskutované téma. Cílem této práce je získat poznatky o časové řadě plodnosti a porodnosti, dále zjistit, které faktory mají vliv na počet narozených dětí a jak se bude plodnost a porodnost dále vyvíjet do budoucna.
|
host ::
RSS.