|
|
Dilemata spjatá s budoucností sourozence s kombinovaným postižením
ŘIČÁNKOVÁ, Simona
Tato magisterská diplomová práce je zaměřena na dilemata spjatá s budoucností postiženého sourozence a z nich vyplývající argumenty, které do budoucna mohou napomáhat sourozencům bez postižení při jejich rozhodování o budoucnosti sourozence s postižením. V úvodu práce jsou vymezeny základní stěžejní pojmy: kombinované postižení, mentální retardace a s ní sdružené nejčastější kombinace postižení. Následně, je práce zaměřena na náročnost a úskalí spojená s péčí o osoby s kombinovaným postižením. Na sourozenecký vztah, který může mít velký vliv na budoucnost sourozence s postižením, ale i na možné důvody zapříčiňující neschopnost a s ní spjatá dilemata vycházející z budoucí péče o sourozence s postižením. Dále diplomová práce pojednává o možných variantách péče, které mohou sourozencům bez postižení usnadnit jejich rozhodování či napomáhat při eventuální domácí péči. V další části se práce blíže věnuje konkrétním dilematům, se kterými by se dle rozhovorů sourozenci bez postižení do budoucna mohly potýkat. Jednotlivá dilemata byla určena na základě výzkumné sondy, která vyla realizována metodou kvalitativního výzkumu prostřednictvím rozhovorů se sourozenci lidí s kombinovaným postižením. Ke konci diplomové práce dochází k rozboru vybraného dilematu , které je v závěru podrobeno obsáhlému rozboru z pohledu dvou etických teorií utilitarismu a deontologie.
|
|
|
Vliv ústavní výchovy na dítě předškolního věku
ZÍDKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce je zaměřena na děti předškolního věku v ústavní péči. Teoretická část vymezuje základní aspekty pobytu v dětském domově, zabývá se vývojem a historií ochranné a ústavní výchovy, popisuje příčiny i samotný proces odebrání dítěte od biologické rodiny a jeho umístění do dětského domova. Zdůrazňuje pozitivní změny, kterými systém ústavní výchovy v České republice prochází. V praktické části jsou zpracovány informace o Dětském domově Zvíkovské Podhradí a charakteristika dětí předškolního věku žijících v současné době v tomto zařízení.
|
|
| |
|
|
Péče o děti vyrůstající mimo přirozené rodinné prostředí jako předmět činnosti neziskových organizací v ČR
Lazárková, Jana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou ohrožených dětí. Toto téma je velmi aktuální, neboť byla v roce 2013 přijata reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která podporuje rozvoj dětí v rodinném prostředí formou profesionalizace pěstounské péče. Reforma má napomoci snížit počet dětí v ústavní péči, neboť je Česká republika v porovnání s vyspělými státy Evropské unie na špici žebříčku v umisťování dětí do ústavů. Cílem této práce je analyzovat, jak se na financování pěstounské péče a péče o děti v dětských domovech podílí stát a jak se na financování podílí soukromé zdroje. Teoretická část popisuje státní sociální politiku v oblasti péče o ohrožené děti a popisuje právní typy neziskových organizací působících v této oblasti. Praktická část analyzuje a srovnává jednotlivé typy této péče z hlediska jejího institucionálního uspořádání a financování. Práce také zkoumá, jaké jsou náklady na jedno dítě v pěstounské péči a na dítě umístěné v dětském domově.
|
|
|
Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství
SLÁDEČKOVÁ, Petra
Již mnoho let se věnuje velká pozornost péči o seniory z důvodu celosvětového stárnutí populace. Téměř všichni lidé si přejí, aby mohli strávit celé stáří doma ve svém prostředí. Tato myšlenka je podporována i mnoha odborníky, kteří se problematikou stáří zabývají a poukazují na výhody, které to obnáší jak pro daného seniora, tak i pro společnost. Proto je paradoxem, že mnoho starých lidí je umístěno v různých zdravotních a sociálních zařízení a to i přes velkou nabídku různých terénních služeb, které umožňují seniorům v domácím prostředí setrvat. Právě proto si tato diplomová práce klade za cíl porovnat ošetřovatelskou péči o seniory poskytovanou v jejich domácím prostředí s péčí v ústavních zařízeních, a to jak z pohledu sestry, která péči poskytuje, tak z pohledu samotného seniora či jeho rodinných příslušníků. Celá práce je členěná na dvě hlavní časti. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení stáří a změn, které s sebou stáří přináší. Také poukazuje i na to jak je stáří vnímáno v současné společnosti. Dále se zaobírá různými typy péče o seniory, která je nejčastější dělena na rodinnou, zdravotní a sociální péči. Praktická část práce je zaměřena přímo na jednotlivé rodiny seniorů, kteří žijí ve své domácnosti s podporou domácí péče a na rodiny, které mají svého člena na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Dále jsem se v praktické části zaměřila i na ošetřující personál, konkrétně zdravotní sestry, které přicházejí každý den do styku s těmito seniory. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Ke sběru dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. První část výzkumného souboru tvořily sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných a sestry, které pracují v domácí péči. Druhá část souboru se skládala ze seniorů a jejich rodin, kteří pobývají na oddělení dlouhodobě nemocných a seniorů a jejich rodin, kteří využívají služeb domácí péče. Výpovědi jednotlivých sester, seniorů a jejich rodin jsou rozděleny do jednotlivých kategorií, jimiž jsou: informovanost, důvod umístění na LDN, spokojenost s poskytovanou péčí, výhody a nevýhody domácí péče/LDN, odlišnosti v péči na LDN a v domácím prostředí, ve stravování a pitném režimu, v polohování a výskytu dekubitů, v hygieně, v podávání léků, v převazech, ve vyprazdňování, v chování personálu/rodiny, v zázemí seniora. Z celého šetření vyplývá, že rodiny seniorů hodnotí péči v nemocnici i péči doma jako velmi dobrou, nicméně si lze všimnout, že sestry z domácí péče se těší větší důvěře rodiny a mají s ní daleko bližší vztah, než je tomu v nemocnici. Obě skupiny sester si myslí, že péče, kterou poskytují je kvalitní a odborná, ale poukazují na nedostatek financí, které má jak nemocnice, tak agentura domácí péče. Jako velmi překvapující se ukázal fakt, že rodiny, které mají svého seniora v ústavní péči, jsou rády, za jeho umístění, neboť se domnívají, že by se sami o něho nezvládly náležitě postarat. Z provedeného šetření nelze jednoznačně posoudit, který typ péče je nejvýhodnější, neboť oba způsoby mají své pozitivní i stinné stránky pro každou zúčastněnou stranu a velkou roli zde hrají různé proměnné, jako je třeba zdravotní stav seniora, jeho rodina či sociální zázemí. Pro důkladné zmapování celé situace by bylo zapotřebí realizovat kvantitativní výzkum v delším časovém úseku, který by mohl dlouhodobě sledovat poskytovanou péči a vzít v úvahu i výše uvedené proměnné, které se mohou v průběhu času měnit.
|
|
|
Hodnotový žebříček dětí v Dětském domově v Radeníně.
HORŇÁČKOVÁ, Marta
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na to, jaké hodnoty preferují děti v tomto dětském domově, a jaké vztahy mezi hodnotami vznikají, jak se hodnoty vzájemně ovlivňují. V teoretické části práce jsem se v jednotlivých kapitolách zaměřila na teoretická východiska tématu hodnot a hodnotových orientací, dále na náhradní výchovu a charakteristiku zařízení určených pro výkon ústavní výchovy. V první kapitole jsem charakterizovala, co je náhradní výchova dítěte, jaké formy náhradní výchovy mohou být využívány a jaká zařízení jsou zákonem vymezena pro výkon ústavní výchovy. Podrobněji jsem rozebrala důvody, proč je ústavní výchova soudem nařizována. V druhé kapitole jsem se zaměřila na dětský domov jako na specifické zařízení pro výkon ústavní výchovy. Konkrétně jsem představila Dětský domov v Radeníně, který jsem si vybrala pro provedení výzkumné části práce. Na vymezení pojmů týkajících se hodnot a hodnotových orientací, postojů, zájmů a motivace jsem se soustředila ve třetí kapitole. Konkrétněji jsem popsala druhy hodnot, s jejichž charakteristikou jsem se setkala v odborné literatuře. Ve čtvrté kapitole jsem objasňovala, jaké činitele působí, ovlivňují a utvářejí naše hodnotové orientace i jednotlivé hodnoty, které se stávají důležitou součástí života každého z nás. Zajímala jsem se o to, jakou roli v tomto utváření hraje škola, rodina, vrstevníci, ale třeba i média. V poslední kapitole teoretické části práce jsem stručně shrnula nejzásadnější informace a zjištění, které byly získány studiem odborné literatury a sepsány v předchozích kapitolách. V emperické části diplomové práce jsem si stanovila cíl, při jehož naplňování jsem zjišťovala a následně analyzovala základní životní hodnoty dětí v Dětském domově v Radeníně. V souladu s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku, která zněla: Jaké životní hodnoty preferují děti v Dětském domově v Radeníně? Zajímaly mě hlavně analýzy vzájemných vztahů jednotlivých hodnot, vzájemné prolínání, ovlivňování a preference hodnot těchto u dětí. Výzkumem bylo zjištěno, že hodnoty, které preferují děti z Dětského domova Radenín, lze uspořádat do skupin hodnot biologických, ekonomických, výkonových, morálních, duchovních a do skupiny hodnot zaměřených na interpersonální vztahy. Analýzou hodnot bylo zjištěno, že hodnoty mají mezi sebou vzájemné propojení a neoddělitelné vazby, ovlivňují se a podmiňují. Přínos mojí diplomové práce vidím ve využití výsledků v každodenní práci pedagogů pracujících s dětmi v dětském domově.
|
|
|
Životní situace dětí v Dětském centru Jihočeského kraje
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Pro každé dítě je důležité, aby vyrůstalo v milující rodině. Pokud mu rodina z jakýkoliv důvodů nemůže zajistit potřebné zázemí, je dítě umístěno do náhradní péče - rodinné nebo ústavní. Stát preferuje náhradní rodinnou péči před ústavní. V úvodu své teoretické části jsem se zaměřila na práva dítěte, která jsou obsažena v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o právech dítěte a zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí. Charakterizovala jsem formy náhradní výchovné péče ? rodinnou (pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, osvojení, svěření do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství), ústavní péči a popsala jsem, jaké následky může na dítěti zanechat pobyt v ústavním zařízení. Vysvětlila, jak se projevuje syndrom CAN a jaké děti bývají nejvíce týrány. Objasnila jsem důležitost rodiny pro dítě a co znamená sanace rodiny, jaké mají děti potřeby a etnikum. V závěru teoretické části jsem popsala Dětské centrum Jihočeského kraje. Dětské centrum se nachází ve Strakonicích. Jedná se nestátní zdravotnické zařízení s maximální kapacitou 25 dětí. Dětské centrum Jihočeského kraje vzniklo v roce 2005. Zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sociálně právní ochraně dětí provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zařízení je především určeno pro děti do 6-ti let, po domluvě i věkově starším, zejména sourozencům. Poskytuje pomoc dětem zahrnující péči zdravotní, sociální, právní, výchovnou, psychologickou a poradenskou. Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách provozuje centrum sociální rehabilitaci. Ta je určena pro matky a rodinné příslušníky, kteří potřebují pomoc při zvládání péče o dítě a budoucí osvojitele a pěstouny. Rodiče mají k dispozici 5 bytových buněk. Výzkum jsem rozdělila na dvě části. Prvním cílem bylo zmapovat životní situaci dětí v Dětském centru Jihočeského kraje v letech 2009 - 2011. Druhým cílem bylo zjistit využití programu sociální rehabilitace od vzniku Dětského centra Jihočeského kraje. Za účelem dosažení cílů byl stanoven kvantitativný výzkum, forma sekundární a obsahové analýzy dat. U prvního výzkumného souboru, jsem sledovala 9 kritérií: 1. důvody pro přijetí do DC, 2. věk při příchodu do DC, 3. věk při odchodu z DC, 4. průměrná délka pobytu dětí v zařízení, 5. etnikum, 6. zdravotní stav, 7. psychický stav, 8. kontakt s biologickou rodinou, 9. důvody pro ukončení pobytu. U druhého výzkumného souboru, který se zabýval sociální rehabilitací, kde pobývají rodiče se svými dětmi, jsem sledovala 4 kritéria: 1. důvod pro přijetí do programu sociální rehabilitace, 2. rodič, 3. délka pobytu v zařízení, 4. úspěšnost. Výsledky této práce budou sloužit pro účely Dětského centra Jihočeského kraje a všechny, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Poruchy chování dětí umístěných v ústavní péči.
SOCHOROVÁ, Lenka
Bakalářská práce je věnována problematice poruch chování dětí umístěných v ústavní péči. V teoretické části je zaměřena zejména na rodinu, její funkce a poruchy, dále na faktory podílející se na rozvoji poruchového chování dětí, jako je škola, prostředí, které děti obklopuje, vrstevnické skupiny a trávení volného času. Jsou zde popsány i jednotlivé poruchy chování, jejich charakteristika, včetně prevence a nápravy a nejčastější důvody k umisťování dětí do ústavní péče. Praktická část práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu, vyhodnocení jeho výsledků a místu získávání výzkumných dat Dětskému domovu se školou v Šindlových Dvorech. Cílem je odpověď na položené výzkumné otázky a zdůraznění nejdůležitějšího fenoménu vzniku poruch chování ? rodiny a rodinného prostředí.
|
|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
|
Péče o osoby s demencí (Alzheimerova choroba) - komparace domácí a ústavní péče u klienta (JČ kraj)
ŠOLTÉSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaobírá komparací domácí a ústavní péče u klienta s Alzheimerovou demencí v Jihočeském kraji. Cílem práce je zjistit možnosti ústavní a domácí péče a jejich následné srovnání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji poznatky o stáří, demenci, Alzheimerově chorobě, domácí péči a ústavní péči. V praktické části sleduji pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů 5 vybraných klientů v domácí péči z Jihočeského kraje a klienty z ústavního zařízení se zvláštním režimem Loucký mlýn a následně získané informace vyhodnocuji.
|
host ::
RSS.