|
|
Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Problematika stáří a stárnutí je pro každého z nás čím dál aktuálnější téma. Mnoho seniorů ani nečekalo, že se tak vysokého věku dožije. Je pochopitelné, že starým lidem postupně ubývají síly a dojdou k závěru, že chtějí být umístěni do pobytového zařízení. Je třeba dodat, že rozhodnutí seniora musí být dobrovolné, určitě jej nelze vynutit. Jeho rodina a přátelé mu můžou být oporou. V situaci, kdy je senior vcelku samostatný, avšak jeho zdravotní stav se zhoršuje a dá se očekávat, že bude potřebovat pomoc při zvládání běžných úkonů, může si podat žádost o umístění do domova s pečovatelskou službou. Senioři pak s obcí, která vlastní domov s pečovatelskou službou uzavřou řádnou nájemní smlouvu a s pečovatelskou službou se domluví, jaké konkrétní úkony potřebují. Aby se senior lépe adaptoval v domově s pečovatelskou službou, může si vzít nábytek ze svého domova, obrázky či fotografie. Výhodou pro seniora může být, že v domově má známé a zná okolí. Mnohdy je v domově s pečovatelskou službou lepší dostupnost zdravotní péče, služeb a dopravy nežli v jeho předchozím bydlišti. Výhodou je i program, který domov s pečovatelskou službou pro seniory vytváří. Je samozřejmostí, že i senioři si mohou vytvořit svůj vlastní program. I senioři se mohou seberealizovat. Mohou navštěvovat kluby pro seniory, vzdělávat se na univerzitách třetího věku, chodit do divadla, navštěvovat zajímavá místa či chodit na procházky. Téma mé diplomové práce je Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují potřebu seberealizace seniorů v konkrétním domově s pečovatelskou službou. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum se uskutečnil v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích. Pečovatelskou službu zde zajišťuje Ledax, o.p.s. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí bezpečně a znají svá práva. Senioři uváděli, že jsou spokojeni s pečovatelskou službou, na druhou stanu chtějí zůstat co nejdéle samostatní. Dotazovaní se shodli, že jejich zdravotní stav není ideální, ale snaží se vše brát s nadhledem. Mají strach z toho, že se stanou plně závislí na péči jiné osoby. Dále se velmi těžko vyrovnávají se ztrátou sousedů, se kterými navázali přátelství, toto uváděli senioři, kteří zde žijí více jak deset let, zároveň se shodli, že dříve zde byli sousedské vztahy lepší a pořádalo se mnohem více společenských akcí. Senioři, kteří jsou v domově kratší dobu uváděli, že sousedské vztahy jsou dobré. Všichni senioři jsou v pravidelném kontaktu se svou rodinou a známými. Preferují osobní návštěvu, ale když je nejhůř, tak si zavolají. Senioři se zúčastňují volnočasových aktivit, které pořádá domov s pečovatelskou službou a to zejména ženy. Z výzkumu dále vyplynulo, že by senioři uvítali více volnočasových aktivit. Během rozhovoru uvedli někteří z dotazovaných seniorů, že se pro ostatní snažili vymýšlet různé volnočasové aktivity, bohužel se to však nesetkalo s úspěchem. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky - Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby? Mohu sdělit, že pro seniory je důležitá podpora pečovatelské služby jak při jejich každodenních záležitostech, tak i při volnočasových aktivitách. V případě že mají problém, část dotazovaných se shodla na tom, že je to právě pečovatelská služba, kam se obrátí pro radu. Výsledky této práce budou předány sociálním pracovníkům a seniorům v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích.
|
|
|
Životní situace dětí v Dětském centru Jihočeského kraje
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Pro každé dítě je důležité, aby vyrůstalo v milující rodině. Pokud mu rodina z jakýkoliv důvodů nemůže zajistit potřebné zázemí, je dítě umístěno do náhradní péče - rodinné nebo ústavní. Stát preferuje náhradní rodinnou péči před ústavní. V úvodu své teoretické části jsem se zaměřila na práva dítěte, která jsou obsažena v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o právech dítěte a zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí. Charakterizovala jsem formy náhradní výchovné péče ? rodinnou (pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, osvojení, svěření do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství), ústavní péči a popsala jsem, jaké následky může na dítěti zanechat pobyt v ústavním zařízení. Vysvětlila, jak se projevuje syndrom CAN a jaké děti bývají nejvíce týrány. Objasnila jsem důležitost rodiny pro dítě a co znamená sanace rodiny, jaké mají děti potřeby a etnikum. V závěru teoretické části jsem popsala Dětské centrum Jihočeského kraje. Dětské centrum se nachází ve Strakonicích. Jedná se nestátní zdravotnické zařízení s maximální kapacitou 25 dětí. Dětské centrum Jihočeského kraje vzniklo v roce 2005. Zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sociálně právní ochraně dětí provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zařízení je především určeno pro děti do 6-ti let, po domluvě i věkově starším, zejména sourozencům. Poskytuje pomoc dětem zahrnující péči zdravotní, sociální, právní, výchovnou, psychologickou a poradenskou. Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách provozuje centrum sociální rehabilitaci. Ta je určena pro matky a rodinné příslušníky, kteří potřebují pomoc při zvládání péče o dítě a budoucí osvojitele a pěstouny. Rodiče mají k dispozici 5 bytových buněk. Výzkum jsem rozdělila na dvě části. Prvním cílem bylo zmapovat životní situaci dětí v Dětském centru Jihočeského kraje v letech 2009 - 2011. Druhým cílem bylo zjistit využití programu sociální rehabilitace od vzniku Dětského centra Jihočeského kraje. Za účelem dosažení cílů byl stanoven kvantitativný výzkum, forma sekundární a obsahové analýzy dat. U prvního výzkumného souboru, jsem sledovala 9 kritérií: 1. důvody pro přijetí do DC, 2. věk při příchodu do DC, 3. věk při odchodu z DC, 4. průměrná délka pobytu dětí v zařízení, 5. etnikum, 6. zdravotní stav, 7. psychický stav, 8. kontakt s biologickou rodinou, 9. důvody pro ukončení pobytu. U druhého výzkumného souboru, který se zabýval sociální rehabilitací, kde pobývají rodiče se svými dětmi, jsem sledovala 4 kritéria: 1. důvod pro přijetí do programu sociální rehabilitace, 2. rodič, 3. délka pobytu v zařízení, 4. úspěšnost. Výsledky této práce budou sloužit pro účely Dětského centra Jihočeského kraje a všechny, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
host ::
RSS.