|
|
In vitro fertilizace u koní
Müller, Filip ; Šušor, Andrej (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Reprodukční management v koňské chovatelské praxi se stále více opírá o in vitro fertilizaci (IVF) koňských oocytů. Tato technologie je komplexní proces zahrnující zisk nezralých oocytů, jejich in vitro maturaci a in vitro oplození hřebčím spermatem. Po následné in vitro kultivaci je časné embryo přeneseno do synchronizované příjemkyně. Úspěšnost koňského IVF je však ovlivněna mnoha faktory, například kvalitou oocytů, kapacitací spermií nebo i základními technickými aspekty samotného procesu, který je značně odlišný od jiných savčích modelů. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení současných poznatků o IVF koňských oocytů, identifikace klíčových faktorů ovlivňujících úspěšnost celého procesu a popis současných postupů při přípravě gamet pro IVF. Inkorporací nejnovějších přístupů v IVF technologii u koní, a jejich následnou optimalizací, bude dosaženo vyšší úspěšnosti celého procesu. Klíčovými aspekty pro zdokonalení koňského IVF je odběr gamet a následná manipulace s nimi, in vitro maturace oocytů, in vitro kapacitace spermií a následný embryonální vývoj.
|
|
|
Poškození DNA spermií: metody detekce využívané v klinické praxi
Tušlová, Magdaléna ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Koubek, Pavel (oponent)
Současná rutinní analýza spermatu, známá jako spermiogram, není schopna poskytnout úplný obraz o mužské plodnosti, jelikož standardně nezahrnuje hodnocení integrity DNA. Tento parametr úzce souvisí s potížemi během početí a se zvýšeným rizikem potratu. Tato práce se zabývá příčinami vzniku poškození DNA spermií, detekcí tohoto poškození pomocí různých metod a závěrem diskutuje o možnostech začlenění těchto testů do klinické praxe za účelem zlepšení hodnocení a léčby mužské plodnosti. Mezi mechanismy vzniku fragmentace DNA spermií patří narušení spermiogeneze, oxidativní stres a poruchy apoptózy, které mohou být ovlivněny genetickými, anatomickými i vnějšími faktory. Hlavní část práce byla věnována rešerši metod detekce fragmentace DNA spermií, zahrnující analýzu struktury chromatinu spermií (SCSA), test disperze chromatinu spermií (SCD), metodu TUNEL, test na základě rozpoznání jednořetězcových zlomů DNA (ISNT), kometovou analýzu a barvení chromatinu. Přestože jsou některé z těchto metod často používané, stále zůstávají výzvy v jejich standardizaci a plném začlenění do klinické praxe. Možnost jejich rutinního využití by však mohla přinést významné pokroky v diagnostice a léčbě mužské neplodnosti. Mezi testy s největším potenciálem pro rutinní začlenění patří SCSA, TUNEL či SCD, a to díky jejich...
|
|
|
Význam vitaminu D a jeho metabolitů v reprodukci živočišných organismů
Červenka, Jiří
Za vitamin D je považována skupina molekul, které mají v organismech živočichů mnoho funkcí. Nejznámější z nich je klíčová role v udržování homeostázy vápníku a fosforu a regulace mineralizace kostí. V posledních letech bylo ale objeveno mnoho nových funkcí tohoto vitaminu, jako je např. regulace buněčné proliferace a diferenciace, vliv na imunitní systém nebo jeho funkce v reprodukci živočichů. Tato práce se zabývá významem vitaminu D v reprodukci živočišných organismů se zaměřením na hospodářská zvířata. V literárním přehledu je v jednotlivých kapitolách pojednáváno o výskytu receptorů pro vitamin D v různých buňkách tkání reprodukčního systému především savců a ptáků a také o funkcích jednotlivých metabolitů, které tyto receptory zprostředkovávají. Součástí práce je návrh metodiky, která by ověřovala vliv vitaminu D na reprodukci samců a samic kura domácího. Testovaná hypotéza by mohla ověřit, zda se u kohoutů rodajlendky červené krmených krmnou směsí s vyšším obsahem vitaminu D prokáží lepší parametry ejakulátu a vyšší oplozenost vajec snesených slepicemi rodajlendky bílé inseminovanými tímto spermatem. Dále je navrhováno řešení ověřující hypotézu, předpokládající vyšší líhnivost a nižší embryonální mortalitu u slepic krmených krmnou směsí s vyšším obsahem vitaminu D. Výsledky by byly porovnávány se slepicemi a kohouty stejného plemene, chovaných v prostředí se stejnými podmínkami, krmenými krmnou směsí s nedostatkem vitaminu D.
|
|
|
Rab proteiny v životě spermií
Vojtová, Kristýna ; Páleníková, Veronika (vedoucí práce) ; Zelenková, Natálie (oponent)
Rab proteiny jsou největší skupinou malých GTPáz. Působí jako klíčové regulátory v intracelulárním vezikulárním transportu buněk. Tato bakalářská práce obsahuje literární rešerši dosavadních informací o funkci Rab proteinů u savčích spermií. První část práce je věnována jejich struktuře, funkci, cyklu a onemocněním souvisejícím s dysfunkcí Rab proteinů. Druhá část je zaměřena na vývoj a maturaci spermií v souvislosti s konkrétními Rab proteiny podílejících se na jednotlivých krocích během života spermie. Rab proteiny jsou důležité při cytoskeletální organizaci a cytokinezi spermií během spermatogeneze. Podílejí se na biogenezi akrozomu zprostředkovanou Golgiho aparátem a morfologických změnách spermie v průběhu spermiogeneze. Klíčovou roli hrají také v akrozomální reakci a interakci se zona pellucida. Vzhledem k jejich nezbytnosti ve vývoji a maturaci spermie jsou Rab proteiny navrhované jako marker samčí fertility, což je shrnuto v poslední části práce. Klíčová slova Rab proteiny, GTPázy, spermie, spermatogeneze, spermiogeneze, fertilizace, neplodnost
|
|
|
Proteomic architecture of sperm-egg interactions
Otčenášková, Tereza ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Nedávné pokroky v proteomických metodách poskytují nové poznatky pro biologický výzkum a to včetně oblasti reprodukční biologie. Stanovení proteomického základu spermií je klíčové pro pochopení komplexního procesu interakcí gamet během oplození zahrnující akrozomální reakci. Napříč živočišnými taxony lze pozorovat značné rozdíly ve velikosti, tvaru a molekulárním složení spermií způsobené postkopulačním pohlavním výběrem a fylogenezí. První cílem této disertační práce je characterizovat proteinové složení akrozomu a zjistit tak jeho další funkční význam v interakci spermie a vajíčka. Dále se zaměřujeme na možné souvislosti mezi proteinovým složením spermií a morfologickou diverzifikací spermií, mírou výskytu kompetice spermií a fylogenetickou příbuzností zkoumaných druhů. Pro analýzy byli použiti samci odchycení v přírodě z přirozených populací druhů Mus musculus musculus, Apodemus flavicollis, Microtus arvalis (řád Hlodavci), Acrocephalus palustris, Chloris chloris, Phylloscopus collybita, Cinclus cinclus, Hirundo rustica a Taeniopygia guttata chovaní v zajetí (řád Pěvci). Jako hlavní metodologický přístup byla v celé práci použita nano kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Naše data ukazují, že biologické role akrozomu hlodavců nespočívají pouze v usnadňování...
|
|
|
Ezrin-Radixin-Moesin (ERM) proteiny: Spojník tetraspaninových sítí a cytoskeletu gamet
Picková, Jana ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Lánská, Eva (oponent)
Ezrin, který společně s radixinem a moesinem patří do rodiny ERM proteinů, hraje významnou roli v propojení membránových proteinů s aktinovým cytoskeletem. Ve spermiích byl ezrin doposud identifikován pouze u lidí a býků, kde se pravděpodobně podílí na řízení polymerace aktinu během kapacitace. V průběhu akrozomální reakce hraje aktin důležitou roli v přesunu proteinů z vnitřní akrozomální membrány do ekvatoriálního segmentu, což je děj nezbytný pro úspěšný průběh oplození. Mezi proteiny, které se během akrozomální reakce přesouvají do ekvatoriálního segmentu, místa iniciace fúze gamet, patří i protein CD9. Tento protein pravděpodobně stabilizuje interakce ostatních proteinů mezi spermií a oocytem během fúze gamet. V této diplomové práci jsme se zaměřili na roli ezrinu v propojení proteinu CD9 s aktinovým cytoskeletem v myší spermii. Pomocí nepřímé imunofluorescence jsme detekovali přítomnost ezrinu, CD9 a aktinu v akrozom intaktní myší spermii. Jejich ko-lokalizace v apikální akrozomální oblasti spermie naznačuje, že tyto proteiny mohou ve spermii interagovat, avšak naše výsledky ko-imunoprecipitace tuto možnost nepotvrdili. Nicméně, v apikální akrozomální oblasti jsme detekovali také přítomnost proteinu EWI-2, který by mohl být prostředníkem této vazby. V rámci práce jsme se rovněž zabývali...
|
|
|
The role of LINC complex in male germinal cells
Kmoníčková, Věra ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Knop, Filip (oponent)
LINC (linker of the nucleoskeleton and cytoskeleton) komplex je zásadní pro celkové fungování jakékoliv jaderné buňky. Je to spojovník mezi cytoplasmatickými a jadernými strukturami, díky kterému se mohou přenášet mechanické síly směrem do jádra. Tato práce se zabývá funkcí různých variant LINC komplexů v samčích germinálních buňkách savců v průběhu jejich vývoje. Při meióze se jaderná strana LINC komplexu uplatňuje jako zásadní hráč v homologním párování a rapidních pohybech chromosomů. Cytoplasmatická strana hraje později význačnou roli při tvarování a vývoji hlavičky spermie, správného ukotvení akrozomu a jádra. Stejně tak je zase jiný LINC komplex esenciální pro ukotvení hlavičky k bičíku, jelikož při absenci tohoto typu komplexu jsou spermie bezhlavé. Pokud jsou jednotky LINC komplexu defektní, dochází u mužů k výskytu různých typů neplodnosti, která je jedním ze závažných problémů současné doby. Díky moderním technologiím se o roli a struktuře LINC komplexu postupně zjistilo mnoho poznatků, které jsou shrnuty a diskutovány na následujících stránkách.
|
|
|
Kompetice spermií u člověka
Vydarená, Eliška ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Kompetice spermií byla pozorována a již mnohokrát studována u řady živočišných druhů. V současné době se o ní uvažuje i u člověka. I přes velké množství studií jich většina byla zaměřena hlavně na hmyz a ptáky. Výzkumem kompetice spermií u člověka se zatím zabývala jen menší část studií. Z tohoto důvodu otázka, jestli došlo k jejímu rozvoji a stala se tak selekčním tlakem pro vytvoření různých adaptací i v evoluci člověka zůstává stále kontroverzním tématem. V této práci jsem se rozhodla shrnout dosavadní znalosti ohledně tématu kompetice spermií u člověka, frekvenci mimopárové kopulace a paternity a v jednotlivých kapitolách naznačit, jaké adaptace na kompetici spermií se u člověka v průběhu jeho vývoje mohly vytvořit. Klíčová slova Kompetice spermií, lidská sexualita, spermie, rozmnožovací strategie
|
|
|
Vývoj gonád v průběhu životního cyklu nejrychleji dospívajícího modelového obratlovce - halančíka tyrkysového (Nothobrachius furzeri)
LANDOVÁ, Magdaléna
Halančík tyrkysový se musel přizpůsobit nehostinným podmínkám, ve kterých žije, a to především vysychání tůní, které znamená jistou smrt. Životní sprint zástupců tohoto rodu je na vrcholu už v průběhu jednoho měsíce po vykulení, kdy jsou u obou pohlaví plně vyvinuty gonády, které produkují gamety. Tato rychlost si vybírá svou daň, jelikož již od třetího měsíce začínají gonády projevovat známky degradace a apoptózy zárodečných buněk. Úbytek zárodečné tkáně se se s věkem zvyšuje. Byl vypracován popis vývoje a degradace pohlavních orgánů u samců, jejich chov a postup při rozmnožování. Pro vyhodnocení změn spojených se stárnutím byly využity především imunochemické metody, zaměřující se na navázání konkrétních protilátek proti cílovým epitopům a jejich vizualizace pomocí fluorescenční mikroskopie. Byly popsány i jednotlivé postupy zpracování tkání pro histologické preparáty, a to jak pro klasickou světelnou, tak pro fluorescenční mikroskopii.
|
|
|
Cambarellinae: Trpaslíci ve světě račích spermií?
TOMAN, Jan
V poslední době se ultrastruktura račích spermií stává stále více studovaným tématem. Doposud byla ultrastruktura prozkoumána u asi patnácti druhů sladkovodních druhů ze všech čtyř račích čeledí , nicméně doposud nebyla studována u skupiny trpasličích raků (podčeledi Cambarellinae). Cílem této práce bylo detailně popsat ultrastrukturu spermii dvou trpasličích druhů raků, konkrétně raka mexického Cambarellus patzcuarensis a raka brazoského C. texanus. Tyto druhy byly následně porovnávány s druhy již studovanými za pomocí morfologických znaků a biometrických údajů. Ultrastruktura jejich spermií vykazuje obecně známý vzorec, který zahrnuje v přední části akrozom a subakrozom a v protilehlé části jádro. Dále pak jsou přítomna pro nadčeleď Astacoidea typická radiální ramena, která se obalují kolem jádra s akrozomem, celá buňka je pak uzavřena v extracelulární kapsli. Výsledky ukazují, že velikost akrozomů u zástupců Parastacidae je nejmenší, zatímco raci čeledi Astacidae vykazují největší akrozom. Zjištění současné studie poukazují na střední velikost akrozomu trpasličích raků, tak Cambaridae obecně, byť se zde studovaní zástupci velikostně nacházení na spodní hranici této čeledi a rak brazoský byl blízký zástupcům čeledi Parastacidae. Závěrem je důležité říct, že kombinace morfologických znaků a biometrických údajů akrozomů spermií je do značné míry schopna rozlišit jednotlivé račí skupiny. Tato studie tak může napomoci k vymezení dalších doposud nestudovaných druhů a může být hodnotným podkladem pro navazující výzkum ultrastruktury a biometrie račích spermií.
|
host ::
RSS.