|
Proměny centra v zázemí středověké Prahy: hradiště v Praze-Vinoři
Kapic, Matyáš ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
(česky) Předložená práce je shrnutím výsledků systematického badatelského výzkumu již několik let probíhajícího na hradišti Praha-Vinoř pod vedením Ústavu pro Archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Lokalita je unikátním svědectvím o proměnách centra v zázemí Prahy, jehož význam i funkce se v minulosti výrazně měnily. Nejstarší zde zachycenou raně středověkou komponentu reprezentují relikty halové stavby úctyhodných rozměrů a bohatě vybavený pohřeb mladé dívky uložený v jejím interiéru. Druhým významným horizontem je pak vznik centrálního pohřebiště v prostoru kolem této (možná dosud ještě stojící) budovy. Dle dobových analogií a dalších četných indicii lze předpokládat, že jeho součástí byl i kostel, ale jedinou odkrytou situací, jež dovoluje o této interpretaci uvažovat, jsou relikty kamenné zdi objevené na jižním okraji nekropole. Již v době užívání pohřebiště hradiště nejspíše ztrácí na významu, jehož funkce je pravděpodobně postupně redukována už jen na centrum lokální církevní správy. V období vrcholného středověku a raného novověku slouží tato lokalita už jen jako sídlo elity lokálního významu. Tento horizont je zde reprezentován nečekaně pestrými pozůstatky profánní architektury v podobě tvrze typu motte, dvou mladších kamenných staveb a raně novověkým hospodářským dvorem.
|
| |
| |
|
Venkovská osada jako základní jednotka středověkého osídlení na příkladu Dřetovic
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
Práce je věnována středověkému osídlení oblasti v širším povodí Dřetovického potoka. Významnou součástí práce je zpracování výzkumů sídliště na katastru Dřetovic, v poloze Na blatech. Odkryvy byly provedeny v letech 1977-1980 Václavem Mouchou, Ivanem Krutinou, Petrem Sommerem a Janem Rulfem. Součástí zpracování je mimo jiné i sestavení celkového plánu prozkoumaných ploch a objektů. Pozornost je zaměřena i na starší výzkumy Antonína Knora, které proběhly v padesátých letech minulého století. Na tyto akce pozdější odkryvy navázaly. Výzkumy bylo prokázáno osídlení od období kultury pražského typu až do vrcholného středověku, čímž se nabízí možnost srovnání různých horizontů osídlení a možnost zaměření se na změny struktury i velikost osídlení. Jedná se o archeologicky intenzivně poznanou oblast, což je jedním z důvodů, proč bude věnován značný prostor i okolnímu raně až vrcholně středověkému osídlení. V časovém horizontu, kdy fungovalo hradiště Budeč, je zajímavá i otázka vztahu lokalit vně jeho hradeb k samotnému hradišti. Východiskem pro zhodnocení podoby osídlení se stal seznam lokalit a mapy dokladů osídlení. Klíčová slova: Raný středověk - Dřetovický potok - vesnice - zázemí hradiště Budeč - sídliště.
|
|
Architektura a struktura zástavby raně středověkých center
Damašek, Ladislav ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
(česky): Hlavním cílem práce je vyhodnocení pozůstatků staveb odhalených záchranným výzkumem ve Staré Boleslavi. Tuto část tvoří vyhodnocení a datovaní objektů, vrstev a movitých artefaktů souvisejících s nálezovou situací stavebních reliktů. Následuje zasazení získaných poznatků do vývoje Staré Boleslavi, a to v čase i v prostoru. Teoretická část práce se věnuje dochovaným pozůstatkům staveb na raně středověkých hradištích v Čechách, jejich konstrukčnímu vymezení a možnostem zachování jednotlivých typů konstrukcí. Dále shrnuje dochované pozůstatky staveb na raně středověkých hradištích se zaměřením na srubové konstrukce.
|
| |
| |
| |
| |
| |