|
|
České populární písně reflektující společnost a události let 1918-1945 a zapojení této tvorby do výuky hudební výchovy
Soběslavová, Terezie ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou populární hudbou se zaměřením na písňovou tvorbu období od vzniku samostatného československého státu až po konec druhé světové války. První republika byla dobou intenzivního kulturního a společenského rozkvětu. Tato práce poté zkoumá zejména, jak na vznik tehdejších písní působily vlivy společnosti, její preference a tendence k vlasteneckým projevům, v neposlední řadě také dobové události. Pozornost je zde věnována žánrům masové produkce populární hudby, jímž se dobově říkalo šlágry, které sloužily jako prostředek pro komentování aktuálních událostí a odrážení atmosféry společnosti. I přes náročné období protektorátu přetrvávala vlastenecká tematika a písně se staly důležitým nástrojem morálního odporu proti fašismu. Ikonou českého hudebního života tohoto období je bezesporu osobnost Karla Hašlera. Jeho tvorba reflektovala národní hrdost a odhodlání v období dramatických událostí. Práce se pokouší o nástin analýzy Hašlerových písní v kontextu dobového vývoje. Důležitou intencí je začlenit toto téma do vyučovacího procesu hudební výchovy. Aspektem je přispět k širšímu porozumění historických souvislostí a významu populární hudby jako zrcadla doby. Vzhledem k požadavkům na výuku hudební výchovy bylo klíčové vytvořit návrhy lekcí v souladu s činnostním pojetím....
|
|
|
Rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku v heterogenní skupině
Šumpíková, Magdaléna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem rytmického cítění dětí předškolního věku ve věkově heterogenní skupině. V rámci práce byl realizován terénní výzkum v mateřské škole, při kterém byl zkoumán rozvoj rytmického cítění jednotlivých dětí během tříměsíčního období. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. V teoretické části je práce zaměřena na hudební rytmus a jeho složky, smysl pro rytmus a jak rozvíjet rytmické cítění a problematiku diagnostiky rytmického cítění. Praktická část popisuje charakteristiku zkoumané skupiny, průběh a výsledky terénního výzkumu orámovaného individuální diagnostikou rytmického cítění dětí v mateřské škole. Cílem výzkumu je ověřit validitu existujícího testu rytmického cítění podle Miloše Kodejšky s použitím nové hudební složky (písně) u dětí ve věku 3-5 let, u nichž stávající test dosud nebyl použit. Tento test se ukázal při výzkumu téměř funkční, mimo jednoho úkolu a části nekontinuální bodové hodnotící škály. Během výzkumného období se téměř u všech dětí zlepšilo rytmické cítění prokázané pretestem a posttestem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj hudebních dovedností dětí předškolního věku v montessori zařízení
Černichová, Ema ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem hudebních dovedností dětí předškolního věku v Montessori zařízení. Cílem této práce je poskytnout podrobný pohled na obecnou Montessori pedagogiku a její hudební oblast. A zároveň prozkoumat, jak tato metoda může být použita k rozvoji hudebních dovedností dětí v předškolním věku. V teoretické části je nejprve popsána historie a život Marie Montessori. Dále jsou vysvětleny základní Montessori principy, na kterých je filosofie postavená. Následuje zaměření se na vývoj dítěte a základní hudební pojmy s ním spojené. Teoretická část je zakončena rozsáhlou kapitolou o hudebním vývoji dítěte a hudební oblasti v Montessori prostředí. Praktická část je v této práci začleněna do teoretické části v podobě krátkých reflexí z důvodu větší názornosti a empirického reflektování problematiky. KLÍČOVÁ SLOVA Montessori pedagogika, hudba, děti předškolního věku, hudební vývoj dítěte, Marie Montessori
|
|
| |
|
|
Umělecko-výchovné kontexty hudební pedagogiky v inovaci primárního vzdělávání
Hons, Marie
Disertační práce s názvem Umělecko-výchovné kontexty hudební pedagogiky v inovaci primárního vzdělávání charakterizuje z vědeckého pohledu filosofie, psychologie, hudební psychologie, neurofyziologie, pedagogiky a hudební pedagogiky význam hudební výchovy pro rozvoj osobnostní integrace člověka. Navazuje na podněty nové akademické disciplíny transdidaktiky a provádí její dedukci do praktické roviny primárního vzdělávání, v jehož ohnisku jsou silnými aktivizačními prostředky hudební činnosti. Prostřednictvím autorské tvorby a využití uměleckých inspirací cílí na součinnost hudebních činností s ostatními esteticko-výchovnými disciplínami, za jejichž spolupráce dochází k prohloubení emocionálního prožitku a rozvoji vztahu k uměleckým a etickým hodnotám, vedoucích k objevování krásna. Prohlubování prožitků při uměleckých aktivitách umožňuje na základě polyestetičnosti a integrativity kvalitní komunikaci kognitivních a emocionálních procesů ve vědomí dítěte. Dochází k jejich zintenzivnění, což představuje nezastupitelný vliv na zkvalitnění a rozvoj osobnostní integrace dítěte ve velmi důležitém období počátku školní docházky. Současné vzdělávání může prostřednictvím transdidaktiky s využitím polyestetičnosti a hudební integrativity takový proces pozitivně ovlivnit. Tento fakt je přiblížen mimo jiné...
|
host ::
RSS.