|
|
Pracovní poměr na dobu určitou
Marejka, František ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Pracovní poměr na dobu určitou Abstrakt Tématem této diplomové práce je, jak již název napovídá, právní úprava pracovního poměru na dobu určitou v zákoníku práce. Jedná se o práci, která rozvíjí a v některých pasážích upravuje mou studentskou práci s názvem "Zamyšlení nad pracovním poměrem na dobu určitou nejen ve světle názorového střetu ÚS a NS". Toto téma získalo na aktuálnosti především kvůli judikaturnímu střetu Ústavního soudu s Nejvyšším soudem, který i nadále trvá, neboť ani jeden ze soudů zatím ze svého výkladu § 39 odst. 5 zákoníku práce neustoupil. Cílem práce je tedy právní úpravu pracovního poměru na dobu určitou stručně představit, seznámit s historickými zdroji, kriticky ji analyzovat a navrhnout úpravu de lege ferenda. Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž kapitoly 2., 3. a 4. jsou ještě dále členěny na navzájem tematicky odlišné podkapitoly. V rámci první kapitoly je stručně představena současná právní úprava v zákoníku práce. Druhá kapitola obsahuje výklad o historii pracovního poměru na dobu určitou i postavení pracovního práva v rámci právního systému obecně s cílem objasnit historická východiska. Kapitola 3. se zaměřuje na analýzu institutu pracovního poměru na dobu určitou z hlediska prvků jistoty/nejistoty pro zaměstnance. V následující kapitole se již věnuji § 39 odst. 5...
|
|
|
Fotografie osob z pohledu zaměstnavatele
Hendrychová, Jitka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Fotografie osob z pohledu zaměstnavatele Abstrakt Tématem diplomové práce je problematika zachycení podoby zaměstnanců a dalších osob na fotografiích a užití těchto fotografií zaměstnavatelem. Cílem práce je postihnout možnosti využití fotografií osob od vytvoření fotografie, přes zveřejnění a jiné využití, přes uchování až po likvidaci fotografií, přičemž využití fotografií je zasazeno do pracovněprávního kontextu. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole práce pojednává o ochraně osobnosti v souvislosti s fotografií v občanském zákoníku a zákoníku práce. Kapitola se také zabývá se zachycením podoby zaměstnance a použitím podobizny se souhlasem i bez souhlasu dané osoby. Druhá kapitola se týká fotografií v souvislosti s ochranou osobních údajů se zaměřením na otázku zpracování fotografie jako osobního údaje a využitím jednotlivých právních titulů dle čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ve třetí kapitole jsou poznatky z předchozích kapitol využity a aplikovány na praktické situace ve všech fázích pracovního poměru. Část kapitoly je věnována povinnosti zaměstnance strpět...
|
|
|
Implementace zákona o státní službě se zřetelem na stabilitu služebního vztahu
Ptáčková Melicharová, Lenka ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Implementace zákona o státní službě se zřetelem na stabilitu služebního vztahu Abstrakt Cílem diplomové práce byla deskripce a zhodnocení zákona o státní službě. Zvláštní pozornost byla věnována jeho implementaci a také komparaci stavu státní správy před účinností zákona, a konečně také dílčí podrobnější zpracování kazuistických příkladů. V práci jsem si vytkla za cíl objektivně, za pomoci dostupných prostředků a údajů zjistit, zda v praxi dochází k naplnění cílů zákona o státní službě, to znamená odpolitizování státní správy, zvýšení transparentnosti a stability státní správy, rostoucí profesionalizace, ale také posílení efektivnosti a výkonnosti služebních úřadů. V první kapitole jsem v souvislosti s uvedenými cíli stanovila pracovní hypotézy, které budou v průběhu zpracovávání diplomové práce ověřovány a v závěru práce potvrzeny či naopak zamítnuty. Pro potřeby této práce jsem definovala tři hypotézy: 1. Implementací zákona o státní službě dojde ke zvýšení stability státní správy 2. Implementací zákona o státní službě dojde k navýšení výdajů na výkon této služby tzn. výkon státní služby bude daleko nákladnější. 3. Implementací zákona o státní službě nedojde ke zvýšení efektivity státní správy, ale zcela jistě dojde k navýšení počtu státních zaměstnanců po dobu sledované implementace V druhé kapitole jsem...
|
|
|
Postavení profesionálního sportovce z pohledu pracovního práva
Laubová, Anna ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku postavení profesionálního sportovce z pohledu pracovního práva. Hlavním cílem je odpovědět na otázku, zda-li by činnost profesionálního sportovce v kolektivních sportech měla být považována za závislou práci zaměstnance. Úvodní část práce je teoretická a věnuje se zejména vymezení pojmu sport, sportovní právo, sportovní legislativa a profesionální sportovec. Druhá část se zabývá aktuálním postavením profesionálního sportovce v našem právním řádu. V praxi mohou profesionální sportovci působit jako osoby samostatně výdělečně činné, jako zaměstnanci, nebo jako vojáci z povolání. Zároveň se autor pokusil nastínit výhody a nevýhody těchto jednotlivých statutů. Hlavní část práce je věnována vymezení závislé práce z hlediska Zákoníku práce a otázkám základních institutů pracovního práva, které jsou důležité pro srovnání postavení profesionálních sportovců. Autor došel k závěru, že velká část profesionálních sportovců v kolektivních sportech naplňuje při své činnosti znaky závislé práce. V návaznosti na toto zjištění autor rozebral několik základních ustanovení zákoníku práce, které by byly se sportovní praxí neslučitelné. Samostatná část je věnována postavení nezletilých profesionálních sportovců, jejichž činnost by dle autora potřebovala speciální zákonnou...
|
|
|
Agenturní zaměstnávání - právní teorie a aplikační praxe
Mach, Jan ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Agenturní zaměstnávání - právní teorie a aplikační praxe Názvem této diplomové práce je Agenturní zaměstnávání - právní teorie a aplikační praxe. Agenturní zaměstnávání je přitom flexibilní forma obstarávání pracovních sil. Cílem práce je především shrnout právní úpravu dotýkající se agenturního zaměstnávání, s upozorněním na její problematické části. Zároveň jsou v diplomové práci uváděny nejvýraznější odlišnosti právních úprav sousedních států. V první kapitole jsou vymezeny základní atributy agenturního zaměstnávání, jako je flexibilita a dočasné přidělení. Rovněž je zde uveden způsob distinkce od podobného institutu outsourcingu. Následně je představen obsah hlavních právních pramenů souvisejících s agenturním zaměstnáváním, včetně krátkého exkurzu do historie agenturního zaměstnávání v České republice. Třetí kapitola představuje hlavní subjekty zúčastněné na agenturním zaměstnávání, se zaměřením na proces získávání povolení, na povinnost složení kauce a sjednání pojištění proti úpadku. Čtvrtá kapitola rozebírá specifičnost vzájemné kombinace pracovněprávních a obchodněprávních poměrů, včetně vymezení jednotlivých smluvních vztahů. V navazující části jsou vymezeny povinnosti jednotlivých subjektů. Důraz je v rámci ní kladen zejména na problematiku nedostatečně přesné právní úpravy vztahující...
|
|
|
Sledování zaměstnanců v rozhodovací praxi inspektorátů práce
Schejbal, Michal ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Sledování zaměstnanců v rozhodovací praxi inspektorátů práce Abstrakt Tato práce se věnuje tématu sledování zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Právní předpisy sledování zaměstnanců připouštějí, avšak silně jej omezují a každý zaměstnavatel tak musí důkladně posoudit, zda podmínky pro jeho zavedení splňuje. Práce v první řadě uvádí čtenáře do právního rámce problematiky sledování zaměstnanců. Činí tak zmíněním relevantních právních předpisů a kapitolou věnovanou definicím klíčových pojmů, které je potřebné k pochopení tématu sledování zaměstnanců znát, a které jsou náročné na výklad z důvodu jejich neurčitosti, jako jsou pojmy soukromí, sledování, osobní údaj atd. Následuje podrobný rozbor ustanovení § 316 odst. 1 zákoníku práce, které stanoví zákaz používat prostředky zaměstnavatele k osobní potřebě zaměstnanců a umožňuje zaměstnavateli provádět kontrolu dodržování tohoto zákazu. Zkoumán je také vztah prvního a druhého odstavce § 316 zákoníku práce. Další část popisuje sledování zaměstnanců se zásahem do jejich soukromí, upravené § 316 odst. 2 zákoníku práce. Autor zkoumá, kteří zaměstnavatelé mohou sledování provádět, o jaké důvody je mohou opřít, jakými způsoby a za jakých podmínek jej mohou provádět. Pozornost je věnována otázkám testu proporcionality, rozsahu sledování, souhlasu zaměstnanců se...
|
|
|
Právní postavení vedoucích zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru
Kodeš, Jan ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Právní postavení vedoucích zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru Tato diplomová práce se zabývá tématem právního postavení vedoucího zaměstnance při rozvázání pracovního poměru. V první kapitole je popsáno, jak se vyvíjelo postavení vedoucího zaměstnance od roku 1918 do roku 2006 a jak bylo možné v tomto období rozvázat vedoucím zaměstnancem pracovní poměr. Další kapitola blíže představuje subjekty individuálních pracovněprávních vztahů, tedy zaměstnance, vedoucího zaměstnance a ěstnavatele. Ve třetí kapitole jsou popsány dva způsoby vzniku pracovního poměru vedoucího zaměstnance, tedy jmenování a pracovní smlouva a jsou zde vymezeny veškeré náležitosti vzniku pracovního poměru tak, aby pracovní poměr vznikl platně. Následující pitola se zaměřuje na práva a povinnosti řadových a vedoucích zaměstnanců a na povinnosti zaměstnavatelů. Vedoucí zaměstnanci mají stejná práva a povinnosti jako zaměstnanci řadoví, ale vzhledem ke svému postavení mají navíc práva a povinnosti další, která jim pomáhají plnit roli prostředníka mezi zaměstnavatelem a řadovými zaměstnanci. Pátá kapitola je zaměřena na skončení pracovního poměru, a to jak řadového zaměstnance, tak zaměstnance vedoucího. Jsou zde blíže vymezeny tři kategorie způsobů rozvázání pracovního poměru, kterými jsou právní jednání, právní událost a skončení...
|
|
|
Sledování zaměstnanců v kontextu Obecného nařízení o ochraně osobních údajů
Röslerová, Karolína ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Sledování zaměstnanců v kontextu Obecného nařízení o ochraně osobních údajů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá kontrolou a sledováním zaměstnanců, a to z několika hledisek. Práce vymezuje, zda zaměstnancům na pracovišti náleží právo na soukromí, a to na základě příslušné judikatury mezinárodních i vnitrostátních soudů. Práce též rozebírá vybrané aspekty ochrany osobních údajů, a to se zaměřením na zpracování osobních údajů zaměstnanců jako subjektů údajů ze strany zaměstnavatelů jako správců. Pozornost je věnována zejména vybraným povinnostem, které pro zaměstnavatele v souvislosti s takovým zpracováním vyplývají z obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a to ve světle příslušných stanovisek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, resp. Pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Práce se dále zaměřuje na kontrolu zaměstnanců podle § 316 zákoníku práce, přičemž vymezuje jednotlivá ustanovení a z toho vyplývající podmínky pro zavedení kontroly. Dále je nastíněna systematika předmětných ustanovení § 316 odst. 1 až 3 a jejich vzájemné provázání. Práce blíže vymezuje sledování jako jeden ze způsobů kontroly dle odstavce 2 tak, že je nejprve rozebrán samotný pojem sledování a je nabídnuta jeho definice, poté je rozebráno sledování prostřednictvím...
|
|
|
Postavení řidičů tradičních taxislužeb a alternativních služeb z hlediska pracovního práva
Kotara, Jan ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Postavení řidičů tradičních taxislužeb a alternativních taxislužeb z hlediska pracovního práva Abstrakt Cílem této diplomové práce je aplikovat definiční znaky závislé práce na činnost vykonávanou řidiči v tuzemské taxislužbě a na základě této analýzy rozhodnout, zdali povaha této práce skutečně odpovídá deklarovanémupostavení řidičů jakožto nezávislých poskytovatelůpřepravní služby zprostředkované třetím subjektem,nebo zdali vzhledem k případnémunaplnění znaků závislé práce jde o misklasifikované zaměstnance,kterým přísluší veškeré pracovněprávní benefity s takovým postavením spojené. Předmětem zájmu přitom není pouze činnost "tradičních," nýbrž i "alternativních"řidičů působících v taxislužbě.Práce se proto nejprve v první kapitole zabývá fenoménem sdílené ekonomiky, který údajně ospravedlňuje výše zmíněnou dichotomii a v očích některých autorů je důvodem pro zvláštní právní zacházení s některými aktéry působícími na trhu. Skrz analýzu teorie sdílené ekonomiky s důrazem na sektor přepravy, historickýexkurz do sdílení přepravní kapacitya komparaci fungování služeb BlaBlaCar a Uber je dovozeno, že subjekty, jimiž se práce zabývá, nelze subsumovat pod pojem sdílené ekonomiky. Dále je rozebrána judikatura SDEU, na jejímž základě je Uber kvalifikovánjakožtoslužba v oblasti dopravy a je možné na ni aplikovat...
|
|
|
Odstupné
Jeník, Marek ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá odstupným a jinými jednorázovými kompenzacemi, které vyplývají ze vztahů pracovněprávních a vztahů služebních. Hlavním úkolem je podrobný popis odstupného a výpovědních důvodů, které s odstupným souvisí. V práci je popsáno odstupné ve Slovenské republice a provedeno srovnání s Českou republikou. Zároveň je pojednáno o kompenzacích ve služebním poměru a úředníků územních samosprávných celků. Práce tedy pojednává o jednorázových kompenzacích, které souvisí s ukončením pracovního poměru. V prací je popsána judikatura Nejvyššího soudu. Diplomová práce se člení na čtyři kapitoly. Po úvodu následuje první kapitola, která se věnuje skončení pracovního poměru. Kapitola je zaměřena na právní jednání, které směřuje ke skončení pracovního poměru. Jedná se o dohodu, výpověď a okamžité zrušení. Zároveň jsou popsány důvody skončení pracovního poměru podle zákoníku práce související s odstupným. Druhá kapitola se zaměřuje na odstupné, což je hlavní téma práce. Po vymezení pojmu odstupné a jeho účelu, následuje vymezení zákonného odstupného a jeho výše. Dále je vysvětlen výpočet a splatnost odstupného. Nechybí ani vysvětlení smluvního odstupného, kdy se strany na odstupném mohou dohodnout. Na závěr kapitoly je pojednáno o roli Úřadu práce v souvislosti s odstupným. Třetí kapitola popisuje...
|
host ::
RSS.