|
|
Koloběh rtuti a jejích spécií v životním prostředí
Finsterlová, Hana ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá osudem rtuti v životním prostředí. Shrnuje informace o vlastnostech rtuti a jejích sloučeninách, o výskytu rtuti v atmosféře, vodě, půdě a sedimentech. Pojednává o jednotlivých vstupech rtuti do životního prostředí, jak antropogenních tak přírodních a sleduje transport rtuti mezi jednotlivými složkami životního prostředí. Část práce je věnována akumulaci rtuti a jejích sloučenin v rostlinách a organismech. Poukazuje na toxicitu rtuti a jejích jednotlivých forem, její účinek na lidský organismus. V poslední kapitole jsou shrnuty a popsány nejběžnější instrumentální metody používané pro stanovení rtuti a jejích spécií.
|
|
|
Antioxidační aktivita vybraných druhů drobného ovoce
Křenová, Alena ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením celkové antioxidační aktivity červených a bílých angreštů a červených, bílých a černých rybízů. V teoretické části jsou shrnuty dostupné informace o drobném ovoci, přehled přírodních a syntetických antioxidantů a souhrn použitých metod pro stanovení celkové antioxidační aktivity. Zmražené vzorky ovoce byly poskytnuty výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy, s. r. o. v rámci projektu QI111A141 – Výzkum nových technologií v pěstování angreštu a rybízu se zaměřením na kvalitu a využití plodů (Ministerstvo zemědělství ČR). Celková antioxidační aktivita červených a bílých angreštů a rybízů byla změřena spektrofotometrickými metodami využívající volné radikály ABTS•+ a DPPH a byla vyjádřena jako ekvivalent látky Trolox. Černé rybízy byly proměřeny elektronovou paramagnetickou rezonancí s využitím volných radikálů ABTS•+ a DPPH a celková antioxidační aktivita byla vyjádřena hodnotami TEACABTS a TEACDPPH. Celkem bylo proměřeno 8 odrůd červených angreštů, 6 odrůd bílých angreštů, 12 odrůd červených rybízu, 6 odrůd bílých rybízu a 8 odrůd černých rybízů. Nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity vykazovaly odrůdy červených a bílých angreštů Alan, Karmen, Pax a Invicta a odrůdy červených a bílých rybízů Rovada, Orion a Olin. Mezi černými rybízy dosahovaly nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity odrůdy Ometa a Ruben.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů
Pelikánová, Blanka ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů. Teoretická část je věnována charakteristice rybízu, biologicky aktivním látkám v jeho plodech a také využití rybízu v potravinářství. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným chemickým parametrům – polyfenolům, antokyanům, vitaminu C a antioxidační aktivitě. V praktické části byly stanoveny vybrané chemické parametry v šesti bílých, dvanácti červených a třinácti černých odrůdách rybízů. Antokyany a polyfenoly byly stanoveny spektrofotometricky. Obsah kyseliny askorbové ve vybraných odrůdách rybízu byl stanoven metodou HPLC. Pro stanovení antioxidační aktivita byla zvolena metoda volného radikálu DPPH.
|
|
|
Studium efektu hnojiva obsahující pšeničné otruby na růst salátu
Smrčková, Kamila ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo provést růstové experimenty v laboratorním měřítku s půdou, která byla obohacována 2,5 obj. % pšeničnými otrubami/kávovou sedlinou/biouhlem a studovat půdní i růstové charakteristiky na salátu Lactuca sativa L. Kávová sedlina byla přidávána surová nebo upravována oxidací/extrakcí. Germinační testy potvrdily fytotoxické vlastnosti kávové sedliny i přes snahy snížit obsah fenolických látek. Přidání výše uvedených půdních aditiv mělo zvýšený efekt na obsah organické hmoty, vodní kapacitu, pH a vodivost všech směsí oproti kontrolní půdě. Prvková analýza půd před pěstováním nám neprokázala žádný pozitivní přírůstek obsahu minerálních prvků vůči kontrolní půdě. Naopak po pěstování byl nalezen vyšší obsah minerálních prvků (P, Mg, Ca, K, Mn, Fe, Cu a Al) vůči čisté půdě. Vypěstované saláty obsahovaly nejvíce chlorofylu a, který dosahoval nejmenších hodnot u salátu vypěstovaného ve směsi s EXKS. Vypěstovaný salát se také lišil minerálním složením. Směs BU+OT+PŮDA obohatila salát fosforem. Naopak směs s EXKS měla negativní vliv na obsah draslíku. Mikroprvky jako je Fe, Zn, Al, Cu, Cr a Mn byly nejvíce ovlivněny v salátu přidáním surové kávové sedliny a OXKS2.
|
|
|
Obsah vybraných alkaloidů v čaji a v kávě
Trenzová, Kristina ; Divišová,, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem vybraných alkaloidů ve vzorcích kávy a čaje. V teoretické části se nachází charakteristika kávovníku a čajovníku, jejich technologie zpracování a doporučená příprava nápoje. Dále je zde rozebráno chemické složení, účinky methylxanthinů na lidský organismus, vlivy na zdraví a metabolismus. Vzorky byly extrahovány do organického rozpouštědla a taktéž připraveny do vodné fáze dle doporučené přípravy. V těchto vzorcích byly hledány xanthinové alkaloidy - kofein, theobromin a theofyllin. Z káv dosahovala nejvyšší koncentrace kofeinu káva Robusta z Indie (1730 mg/l), což odpovídá 1,72 % kávy. Z Arabic byla naměřena nejvyšší koncentrace kofeinu u kávy Honduras (1115 mg/l), což je 1,11 %. Z čajů byly nejvyšší hodnoty naměřeny u Ceylonských typů, nejvyšší koncentrace kofeinu byla naměřena u černého Ceylonu 2087 mg/l, což je 2,08 %. Nejvyšší koncentrace theobrominu byla v Ceylonském zeleném gunpowderu (175,4 mg/l). Do vodných roztoků procházely alkaloidy téměř se 100 % účinností, v závislosti na teplotě a čase. Nejlepší prostup byl u káv připravované pomocí moka konvičky a u čajů pu-erh. Nejhorší u zelených čajů a u vzorků maté.
|
|
|
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů v českých ležácích
Žáková, Kateřina ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení koncentrace vybraných látek v českých pivech typu ležák. V první části práce jsou v rámci teorie popisovány základní suroviny pro výrobu piva a proces jeho výroby. Značná část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro analýzu vybraných fenolických látek, organických kyselin a anorganických látek (prvků). V experimentální části jsou diskutovány naměřené výsledky. Cílem práce bylo porovnat složení a nalézt případné charakteristické složky ve vybraných značkách piv typu ležák, vyrobených v České republice. Dále byly mezi sebou srovnávány vzorky s označením České pivo a vzorky bez tohoto označení.
|
|
|
Analýza vybraných prvků v mléce technikou ICP-OES
Sekaninová, Renáta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou mléka. V teoretické části je popsána obecná charakteristika mléka, terminologie se základní legislativou a klasifikace mléka. Velká část je věnována chemickému složení, obzvláště popisu minerálních látek vybraných k analýze v experimentální části. Zmíněny jsou také možnosti elementární analýzy a příprava vzorků pro metodu ICP-OES provedená jinými autory. Stěžejní je popis optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, techniky, jež byla použita pro účely této diplomové práce. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, postupem analýzy a následně zpracováním naměřených výsledků. Cílem experimentální části bylo porovnat koncentrace analyzovaných prvků mezi jednotlivými druhy mléka. K analýze byly použity vzorky 15 druhů mlék, jenž byly stanoveny metodou ICP-OES. V diskuzi byly výsledky porovnány s jinými autory.
|
|
|
Základní chemická charakteristika šťáv vybraných odrůd bílé srstky
Zelníčková, Jaroslava ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce zahrnuje taxonomické zařazení angreštu, dále se zabývá biologickými znaky, účinnými látkami obsaženými v plodech, zpracováním plodů angreštu a popisem metod využitých při stanovování. V experimentální části byla stanovena základní chemická charakteristika šťáv několika šlechtěných odrůd bílého angreštu. Analýza zahrnovala orientační určení výtěžnosti šťávy, stanovení obsahu rozpustné sušiny, pH, stanovení celkové sušiny, titrační kyselosti, formolového čísla a obsahu redukujících cukrů. Byly studovány odrůdy: Reflamba, Mucurines, Rixanta, Veliš, Citronový obří, Darek, Prima, Invicta, Zlatý fík a Zebín.
|
|
|
Studium vlastností sorpčních gelů pro stanovení rtuti technikou DGT.
Finsterlová, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá testováním sorpčních gelů používaných technikou difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanovení rtuti v přírodních vodách. Pro přípravu sorpčních gelů byly vybrány tyto sorbenty: Duolit GT-73, Spheron-Thiol, Chelex-100 a nově modifikovaný sorbent Iontosorb AV. Nejprve byla optimalizována příprava všech sorpčních gelů. Po optimalizaci přípravy byly sorpční gely testovány v modelových roztocích rtuti. Byl proveden test návratnosti a test závislosti nasycení sorbetu na čase. Po ukončení základních testů byl studován vliv přírodních ligandů (huminových kyselin a chloridů) a dalších parametrů, (především pH a iontové síly) na stanovení rtuti technikou DGT.
|
host ::
RSS.