| |
|
Úprava jednání mandátního a imunitního výboru ve vybraných státech a v Evropském parlamentu: Studie č. 1.206
Veselá, Hana ; Syllová, Jindřiška ; Dupláková, Daniela
Studie popisuje proceduru zbavení imunity člena parlamentu ve vybraných evropských zemích. Autorky konstatují, že ve většině parlamentů světa (asi v 60 parlamentech) rozhoduje o vydání poslance k trestnímu stíhání (pokud je upravena trestněprávní imunita) plenární schůze příslušné komory. Rozhodnutí ve většině případů připravuje imunitní výbor komory, výjimkou jsou státy, kde se věcí zabývá předsednictvo komory. Specificky se studie věnuje otázce existence „jednacích řádů“ výborů zabývajících se touto agendou. Ve studii jsou obsažena i pravidla jednání výborů pro neslučitelnost funkcí a střet zájmů. Nejzajímavější je německá úprava, která obsahuje zákaz hodnocení důkazů ve výboru a určuje i zákazy pro obsah doporučení výboru. Tím se vyjadřuje to, že výbor ani komora se nesmí vměšovat do soudních pravomocí.
Plný text: PDF
|
| |
|
Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách): Studie č. 1.209
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.
Plný text: PDF
|
|
Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech): Studie č. 1.210
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v sále okamžitému rozhodnutí pléna a nemají dostatečně ustálenou aplikační a interpretační praxi při řešení nepořádku a zachování důstojnosti parlamentu. Nejúspěšnější jsou naproti tomu parlamenty, kde má předsedající vyšší autoritu a nemusí se obracet k nějakému jinému orgánu, který často rozhoduje stranicky. Důležité a pozitivní je rovněž to, když předsedající může rozhodnout o řešení záležitosti okamžitě a bez toho, že by se k porušení pořádku mohli vyjádřit jiní poslanci. Základním návodem pro to, jak udržet pořádek v plénu komory parlamentu, by měla být britská praxe. Vzhledem k tomu, že britská Dolní sněmovna je, na rozdíl od kontinentálních parlamentů, více divadlem, zatímco kontinentální parlamenty slouží více ke skutečné práci a tvorbě legislativy, je pro ni nezbytné, aby způsoby parlamentního divadla plnily dva základní úkoly: musí být pro diváky atraktivní a zároveň nesmí snižovat důstojnost parlamentu.
Plný text: PDF
|
|
Liniové stavby ve vybraných státech EU: Studie č. 5.300
Pulda, Jan ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá procesem přípravy a povolování významných liniových staveb. Autoři dochází k závěru, že všechny uvedené státy upravují, ve srovnání s běžným stavebním řízením, zvláštním způsobem přípravu a povolování velkých liniových staveb. V žádném z analyzovaných států však neexistuje komplexní úprava určená společně pro všechny druhy liniových staveb.
Plný text: PDF
|
| |
| |
|
Ochrana nabytí vlastnictví k věci v dobré víře: Studie č. 5.304
Syllová, Jindřiška
Vlastnické právo k věci (movité i nemovité) vzniká převodem práva (kupní smlouvou či jinak) jen tehdy, pokud převodci (zciziteli) vlastnické právo k téže věci v době převodu svědčilo. Uplatňuje se tak zásada „nemo plus juris ad alium transfere potest quam ipse habet“ („nikdo nemůže převést na druhého více práv než má sám“). Dobrou vírou se obvykle rozumí to, že nabyvatel nevěděl a nemohl vědět (resp. nevěděl i když dodržel péči řádného hospodáře, nebo nevěděl, aniž by se dopustil hrubé nedbalosti – podle modelů, které jsou popsány dále), že věc není ve vlastnictví zcizitele (prodávajícího). Dále jsou rozpracovány i otázky dobré víry v souvislosti s registrem nemovitostí.
Plný text: PDF
|
| |