|
|
Regrese koronární aterosklerózy při hypolipidemické terapii
Kovárník, Tomáš ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Dosud nebyla publikována práce hodnotící změny koronární aterosklerózy při léčbě ve složení atorvastatin a ezetimib. Metodika: zařazeno bylo 107 nemocných se stabilní anginou pectoris, finální analýza byla provedena u 89 nemocných. Pacienti byli randomizováni 1:1 k léčbě atorvastatin 80mg a ezetimib 10 mg (skupina A) a ke standardní léčbě, (skupina S). Délka léčby byla rok. Výsledky: změna procentuálního objemu plátu (PAV) byla ve skupině A - 0,4% a ve skupině S +1,4%, p=0,014. Kombinované regrese definované jako zmenšení PAV a zvětšením objemu lumen byla častější ve skupině A (40,5%) než ve skupině S(14,9% ), p=0,007. Doporučovaná cílová hodnota LDL cholesterolu < 2 mmol/l, přítomnost čtyř z pěti sledovaných rizikových faktorů pro aterosklerózu a pokles hladiny VCAM byly nezávislé faktory predikující zmenšení plátu. Během studie nedošlo k významným změnám ve složení plátů při srovnání obou skupin. Při hodnocení obou skupin společně bylo patrno zmenšení zastoupení fibrózní a fibrolipidové složky plátů provázené zvýšením množství nekrotické tkáně a kalcifikací. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly významné. Závěr: duální hypolipidemická léčba vede k regresi aterosklerózy, ale přes významný pokles hladin lipidů nevede k ovlivnění změn ve složení plátů.
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
|
|
Prostorové chování potkana v nestacionárních prostředích:úloha posteriorní parietální kůry
Svoboda, Jan ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Hort, Jakub (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Pro hlubší poznání kognitivních funkcí a jejich neurálního substrátu je bezpochyby zapotřebí vhodné behaviorální testovací metodiky. Studium prostorové kognice u potkana s výhodou používá velké množství úloh testující prostorové schopnosti ve stacionárních prostředích. Nicméně živočich denně čelí situacím, v nichž musí reagovat na stále se měnící elementy ve svém prostředí. Proto si tato dizertační práce klade za cíl přispět k porozumění, jakým způsobem si živočichové takováto nestacionární prostředí reprezentují, a k bližšímu poznání, jakou roli při tom hrají některé mozkové struktury jako například posteriorní parietální kůra nebo hipokampus.
|
|
|
Neuroregenerace po míšním poranění a u amyotrofické laterální sklerózy - využití buněčné terapie
Forostyak, Serhiy ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Mazanec, Radim (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky izolované z tukové tkáně mohou být alternativou mesenchymálních buněk z kostní dřeně (BMSC) v terapii akutního traumatu míchy. Pro zlepšení motorických funkcí po míšní balónkové kompresní lézi jsme použili potkaní mesenchymální buňky derivované z tuku, které jsme implantovali intraspinálně. Implantované buňky byly jak naivní, tak prediferencované. Transplantované buňky přežívaly sedm týdnů po transplantaci, zlepšily motorickou aktivitu a zapojily se do hostitelské tkáně. Exprimovaly oligodendrocytární marker NG2 a příležitostně astrocytární marker GFAP, ale nediferencovaly do neurálního fenotypu. Mesenchymální kmenové buňky z kostní dřeně mohou měnit postup choroby a prodloužit dobu přežití u potkaního modelu amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Kombinovaná intraspinální a intravenózní transplantace BMSC byla provedena u symptomatických zvířat s overexpresí genu SOD1 G93A. Buňkami léčená zvířata přežívala déle ve srovnání s kontrolními zvířaty a vykazovala signifikantní zlepšení motorické aktivity a síly úchopu. Potkaní BMSC přežívaly do konečného stadia choroby a migrovaly bílou hmotou míšní. Transplantované buňky zvýšily počet hostitelských buněk pozitivních na neurofilamenta a signifikantně zvýšily počet a velikost zbývajících míšních motoneuronů 10 - 11 týdnů po podání, ve...
|
|
|
Radiální přístup ke koronárním katetrizacím a intervencím
Bernat, Ivo ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
- 1 - SOUHRN Radiální přístup u koronárních katetrizací a intervencí byl dosud pouze alternativou femorálního přístupu. Díky svým několika výhodám má ale šanci se stát metodou volby . Nejdůležitější z nich je snížení výskytu závažných lokálních krvácivých komplikací spojených s místem vpichu do tepny. Dalšími jsou spokojenost pacientů, nižší celkové náklady spojené s výkonem, kratší doba hospitalizace a možnost provádět část výkonů v režimu jednodenních katetrizací a intervencí. Cílem naší práce bylo pokusit se odpovědět na tři dosud otevřené otázky: 1. je možné katetrizovat většinu našich pacientů z levé radiální tepny ? 2. jaká je optimální péče o radiální tepnu po výkonu v prevenci a léčbě jejího uzávěru? 3. měl by být radiální přístup základním přístupem u pacientů se STEMI léčených primární PCI ? První část se zabývá levým radiálním přístupem. Poté co jsme zkonstruovali speciální soustavu podložek pro levou horní končetinu jsme tento přístup mohli úspěšně použít v našich studiích u téměř 90% pacientů. Druhou částí naší práce je randomizovaná studie srovnávající dvě odlišné dávky heparinu v prevenci výskytu okluze radiální tepny po diagnostické srdeční katetrizaci a současně novou metodu léčby tohoto uzávěru - přechodnou kompresi ulnární tepny. Zjistili jsme, že dávka 5000 jednotek nefrakciovaného...
|
|
|
Léčebné ovlivnění příznaků u schizofrenních pacientů pomocí rTMS
Baláková, Lucie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Anders, Martin (oponent)
RTMS je nová neinvazivní metoda, která má potenciál jak v léčebné tak experimentální rovině. Výzkum prezentovaný v této práci byl zaměřen na možnosti aplikace repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) v psychiatrii. Zaměřili jsme se též na hlubší pochopení mechanismů účinku metody za pomoci funkčních zobrazovacích metod a snímání elektrické aktivity mozku. Experimentální část výzkumu zahrnuje zejména testování kognitivních funkcí a možnosti jejich ovlivnění pomocí stimulace okrsku mozkové kůry, která se považuje za sídlo té které konkrétní modality. V práci jsou diskutovány neurobiologické faktory, které mohou vysvětlit neúčinnost této terapie a jsou navrženy další možnosti testování využití rTMS v dané indikaci. Jedná se o změnu strany stimulace (vpravo) nebo stimulaci bilaterální, cílení cívky rTMS na dolní parietální kortex, prodloužení celkové doby stimulace a využití individuální navigace podle EEG nebo funkční zobrazovacího vyšetření.
|
|
|
Změny exprese a produkce cyklooxygenáz v míše vlivem bolesti a farmak
Procházková, Michaela ; Kršiak, Miloslav (vedoucí práce) ; Farghali, Hassan (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Cílem naší práce bylo zjistit, zda a jak se mění exprese a produkce COX-1 a 2 v míše u různých typů bolestí a zjistit vliv vybraných analgetik na expresi a produkci COX-1 a COX-2 v lumbální části míchy v modelu zánětlivé bolesti. Všechny experimenty, které byly provedeny v rámci disertační práce, byly provedeny na laboratorních potkanech. Bolest byla měřena v plantar testu nebo pomocí von Freyových filament. Exprese jednotlivých cyklooxygenáz byla testována pomocí real-time PCR analýzy, zatímco produkce COX-1 a COX-2 byla sledována pomocí ELISA metody. Zjistili jsme, že při periferní bolesti může být v míše zvýšena exprese a produkce nejen COX-2, ale i COX-1 a že profil změn exprese a produkce COX-1 a 2 v míše je u různých typů bolestí různý. Při zánětlivé bolesti způsobené intraplantární aplikací karageninu se v míše zvyšovala exprese COX-2, neměnila se však exprese COX-1. Naproti tomu u neuropatické bolesti se v míše exprese COX-2 nezvyšovala, ale docházelo k výraznému zvýšení exprese COX-1, a to až po dlouhé latenci 21 dní. K indukci obou cyklooxygenáz docházelo v modelu pooperační bolesti a osteoartrózy. Změny exprese a produkce COX-1 a 2 v míše nebyly statické, ale vyvíjely se v čase. Analgetika podaná v ekvianalgetických dávkách (ED50) měla v modelu zánětlivé bolesti různý vliv na expresi a produkci...
|
|
|
Genetické aspekty sporadického ovariálního karcinomu
Jančárková, Natalia ; Freitag, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Kohoutová, Milada (oponent)
57 8. SOUHRN Molekulárně biologické parametry, včetně genetických alterací, představují nový prvek a perspektivní směr v oblasti diagnostiky, predikce prognózy, monitorování průběhu i možných terapeutických zásahů u onkologických onemocnění. Předložené výsledky představují výzkumný projekt zaměřený na výskyt genetických přestaveb v karcinomech ovaria a děložního hrdla a jejich korelaci s dostupnými charakteristikami molekulárně biologické i klinické povahy. Bylo vyšetřeno 60 pacientek s karcinomem ovaria a 20 pacientek s karcinomem děložního hrdla. Histopatologem byl stanoven typ nádoru i jeho diferenciace, dále byl imunohistochemicky proveden průkaz p53 a proliferačního markeru MIB-1. Chromozomální aberace byly zjišťovány pomocí cytogenetických (konvenční karyotypizace) a molekulárně-cytogenetických metod (fluorescenční in situ hybridizace, komparativní genomová hybridizace). Statistické zpracování (analýza rozptylu a chí-kvadrát test) bylo zaměřeno na vztahy vybraných parametrů kvantitativní i kvalitativní povahy, kam patřily věk, stadium nemoci, histologický typ, grading, CA 125 před a po léčbě, MIB-1, p53, operační reziduum, lymfadenektomie, léčebná odpověď a velikost chromozomální přestavby. Ve skupině ovariálních karcinomů byly zjištěny, pomocí genetických analýz, typické amplifikace na chromozómech...
|
|
|
Neurostimulační léčba bolesti, její patofyziologie a objektivizace
Kozák, Jiří ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Mareš, Jan (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
1/ Byly zkoumány neurofyziologické mechanizmy míš ní stimulace u pa.ci~ntů s postdiskotomickým syndromem. Provedli jsme ucelené pozorování s měřením funkční magnet ické rezonl.lnce. elektroe ncefalogram u. prah ů bolesti a tepel ného či tí a míšního obranného reflexu RUl. Celkem bylo provedeno 58 vyšetření u 18 pacienru s postdiskotomickým syndromem. 21 MíSní stimu IJce zvyšuje fu nkčn í akti vaci v pn mámí senzorimotorické korové oblasli. Ii sekundární somarosenzorické korové oblasti a v inzule. Míšní stimulace indukuje korový rytmus s frekvencí rrušní stimulace a s hannonickou frekvencí. Míšní stimulace snižuje amplitudy korových cvokovnných potenciálů vyvolaných drážděním periferních nervů v primární a sekundární somalosenzorické korové oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Elekrofyziologické koreláty dětského autismu
Kulísek, Robert ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Krajča, Vladimír (oponent) ; Drtílková, Ivana (oponent)
Dětský autismus jako hlavní představitel skupiny pervazivních vývojových poruch (dále PVP) představuje i po více než 60 letech probíhajícího výzkumu stále velkou výzvu pro odborníky jak z oblasti základního výzkumu tak i pro klinické pracovníky. Závažnost této skupiny poruch byla dlouhou dobu podceňována, autismus byl zpočátku považován za velmi vzácné onemocnění . Po sjednocení a ustálení diagnostických kritérií a především díky zefektivnění diagnostických metod se však ukazuje, že se jedná o mnohem častější, navíc klinicky velmi závažné postižení. Včasná terapeutická intervence je podmíněna rozpoznáním prvních příznaků , přesnou diagnózou včetně stanovení prognózy a pečlivým dlouhodobým sledováním vývoje. Péče o pacienta s autismem je komplexní a vyžaduje pozornost celého týmu specialistů z různých medicínských oborLl. Dosavadní léčebné možnosti jsou však nadále neuspokojivé. Významnou a dosud kontroverzní otázkou je vzájemný vztah mezi pervazivními vývojovými porucham i, epilepsií a EEG epileptiformními abnormitami , které jsou s autismem ve vysoké míře asociovány. Je zvažován jejich patogenetický podíl na nepříznivém regresivním vývoji u některých pacientů , případný negativní vliv na intelektové funkce a behaviorální profil pacientů. Zdrojem inspirujících poznatkůjsou také některé epileptické syndromy...
|
host ::
RSS.