|
| |
|
|
Chování termitů a polyethismus při obraně kolonie
Homolka, Petr ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá obrannými adaptacemi termitů, nejen u specializované kasty obránců, vojáků, ale i u členů dalších kast. Termiti jsou nejstarší skupinou sociálního hmyzu na planetě a jejich obranné systémy jsou vskutku impozantní. V práci se věnuji obecnému popisu obranných strategií, morfologickými, anatomickými a behaviorálními adaptacemi termitů k obraně i hlavními nepřáteli termitů. V závěru jsem se věnuji i polyethismu, který by měl být náplní mé budoucí práce.
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace u kukaččích včel rodu Sphecodes (Hymenoptera)
Habermannová, Jana ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Kukaččí včely se chovají podobně jako dobře známé kukačky - kladou vajíčka do hnízd jiným včelám. Předložená diplomová práce mapuje vývoj hostitelské specializace v rámci výhradně kukaččího rodu Sphecodes. Podle klasického pohledu vycházejícího z hypotézy Červené královny, by se měli parazité v průběhu evoluce postupně specializovat, aby udrželi tempo v "závodech ve zbrojení" se svými hostiteli. Zároveň je specializace vnímaná jako evoluční slepá ulička - úzké přizpůsobení znemožňuje změnu hostitele. Za účelem otestování těchto hypotéz byla na základě částečných sekvencí pěti genů sestavena fylogeneze tribu Sphecodini. Pro každého předka pak bylo pomocí dvou metod mapování ancestrálních znaků (Bayesovská metoda, maximální parsimonie) stanoveno, zda byl generalista nebo specialista a u jakých hostitelů parazitoval. Výsledky ukazují, že původní strategií byla specializace a generalisté vznikli ze specializovaných předků teprve v nedávné době. Také je z výsledků patrné, že běžně dochází k přeskokům mezi hostitelskými druhy. Tyto závěry jsou v rozporu s hypotézou Červené královny i s tvrzením, že je specializace evoluční slepou uličkou. Že tyto hypotézy v rámci rodu Sphecodes neplatí, ukazuje i likelihood ratio test, ve kterém vyšel likelihood modelu umožňujícího obousměrný přechod mezi specialisty a...
|
|
|
Srovnání hnízdního chování soliterních včel (Hymenoptera: Apoidea)
Žáková, Zdislava ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním zástupců samotářských včel z čeledí - Colletidae, Megachilidae, Mellitidae, a Halictidae. Vybrané druhy byly sledovány v terénu v sezónách 2009 - 2010. Zjišťoval se denní průběh jejich aktivity a charakteristiky sledovaných druhů, jako je počet hnízd na samici, délka života, délka pobytu v hnízdě, aktivní dny, atd. Porovnáváním vzorů chování mezi vybranými druhy jsem se snažila zjistit, které prvky chování jsou mezi druhy společné a které naopak jedinečné. U všech pozorovaných druhů byl zjištěný vnitrodruhový kleptoparazitismus, a to uzurpace hnízda, navzdory tomu, že se v literatuře s uzurpací setkáme jen zřídka a velmi okrajově. Klíčová slova: hnízdní chování, uzurpace, agrese, včely, Hymenoptera
|
|
|
Hnízdní biologie a alternativní reprodukční strategie u včel rodu Anthophora (Hymenoptera)
Macháčková, Lenka ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má diplomová práce se zabývá hnízdním chováním a altrenativními reprodukčními startegiemi druhu Anthophora plumipes, který hnízdí v početných koloniích a staví si hnízda v zemi. Během pozorování v letech 2009 a 2010 byly zjištěny základní demografické charakteristiky druhu a byl sestaven etogram, kde byly popsány všechny pozorované prvky hnízdního chování. U daného druhu byla prokázána existence vnitrodruhového kleptoparazitizmu ve formě usurpací. Ze zjištěných usurpací v terénu bylo 22-33 % skutečných usurpací a 66-67 % tvořily případy využívání prázdného hnízda. Počet usurpací byl konstantní po celou sezónu. Ke konci sezóny docházelo k nárustu případů využívání prázdných hnízd. Pomocí lanthanoidů byla značena podzemní hnízda včel, což umožnilo lépe sledovat interakce mezi samicemi. Tímto způsobem byl zjišťován vnitrodruhový hnízdní parazitizmus. Ze 152 vzorků měřených na ICP bylo pouze 25-32 % vzorků pozitivních, což znamená, že efektivita značení byla poměrně nízká. Při zpracování lanthanoidů dochází ke ztrátám značky až 42 %.
|
|
|
Cyklický vývoj sociálních společenství u hmyzu
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Zrzavý, Jan (oponent)
U řady druhů živočichů dochází k vzniku společenství, tedy skupin pravidelně interagujících jedinců. Společenství se výrazně liší ve vnitřní struktuře a vztazích mezi jejich členy. Největší komplexity dosahují společenství s reprodukční dělbou práce. Vznik reprodukční dělby práce je považován za jeden z nejvýznamnějších problémů evoluční biologie. V této práci je nejprve shrnuta a modifikována klasifikace společenství dle jejich aktuálního složení. U taxonů vytvářejících společenství eusociální úrovně se společenství v průběhu cyklu výrazně mění. Proto pro popis jejich sociální strategie je výhodné charakterizovat cyklus společenství, tedy pořadí, ve kterém jednotlivé typy společenství mohou po sobě následovat. V této práci jsou klasifikovány sociální strategie eusociálních taxonů právě podle cyklu společenství. Dále jsou sumarizovány selekční tlaky, které můžou vést ke změnám v cyklech společenství.
|
|
|
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.