|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Král, Richard (oponent) ; Kunertová, Tereza (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
|
|
The Enforcement of EU Competition Law and Its Compliance with The Right to Fair Trial
Bartoš, Vojtěch ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Vymáhání soutěžního práva EU Evropskou Komisí a jeho soulad s právem na spravedlivý proces - Abstrakt: Evropská Unie je společenství založené na společných hodnotách a úctě k základním právům. Jedním z nejdůležitějších základních práv, které je zároveň nástrojem pro ochranu všech dalších práv, je právo na spravedlivý proces. To platí také v poměrně technické oblasti soutěžního práva EU. V soutěžněprávních řízeních ukládá Evropská Komise sankce, které jsou svou povahou trestního charakteru. Z toho plyne povinnost, že takováto sankce musí být uložena nebo aspoň přezkoumána soudem disponujícím plnou jurisdikcí. To je doktrína vyvinutá Evropským soudem pro lidská práva v rámci čl. 6 Úmluvy, která je hluboce zakořeněná v judikatuře tohoto soudu již po desetiletí. V minulosti byl SDEU kritizován za to, že plnou jurisdikcí nedisponoval nebo ji odmítal vykonávat a tím pádem byly narušovány standardy ochrany spravedlivého procesu. Ačkoliv ESD vzal zmiňovanou judikaturu ESLP za svou a akceptoval, že rozhodování Komise může mít trestněprávní charakter, často spíše odmítal provádět plný přezkum těch částí rozhodnutí Komise, ve kterých posuzovala faktické a odborné otázky a rozhodovala o tom, jestli samotná soutěžněprávní pravidla byla či nebyla porušena. Tato práce ukazuje vývoj judikatury od velmi formálního přezkumu...
|
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
|
Výjimky ze zákazu kvantitativních překážek
Matějka, David ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou "Výjimky ze zákazu kvantitativních překážek." Původ těchto překážek řadíme do pravidel vnitřního trhu Evropské unie a to konkrétněji do jeho volného pohybu zboží. Volný pohyb zboží je jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU. Volný pohyb zboží je zajištěn odstraněním fiskálních a nefiskálních překážek, které brání obchodu mezi členskými státy a které jsou mezi členskými státy zakázány. Mezi fiskální překážky řadíme cla, opatření s rovnocenným účinkem clům a ostatní fiskální překážky jako jsou např. různá vnitřní zdanění. Co se týká nefiskálních překážek, ty představují přímá množstevní omezení, což jsou kvóty a embarga a také opatření s rovnocenným účinkem kvantitativním omezení. Na rozdíl od fiskálních překážek tyto nefiskální překážky však mohou být za určitých podmínek ospravedlněny. Přímá množstevní omezení se v dnešní době již téměř nevyskytují, zatímco opatření s rovnocenným účinkem kvantitativním omezení se mohou vyskytovat v nejrůznějších formách či variantách. Tato opatření s rovnocenným účinkem týkající se dovozu zboží jsou explicitně zakázána ve Smlouvě o fungování EU a to v jejím článku 34. Opatření s rovnocenným účinkem týkající se vývozu zboží, jež je zakázáno následujícím článkem 35, jsou však méně častá. Obecně lze tato opatření rozdělit na...
|
|
|
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU
Hřivna, Vít ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU Tato diplomová práce se zabývá separatistickými tendencemi v rámci členských států Evropské Unie. Jedná se tedy o případ, kdy se určitý region v rámci členského státu rozhodne od něj odtrhnout. Toto je potřeba odlišit od situace, kdy se celý členský stát rozhodne z Unie vystoupit. Cílem práce je pak analyzovat jednotlivé možné scénáře v případě, kdy dojde k separaci takového regionu od členského státu, v kontextu jeho případné kontinuity v rámci Unie; dále bude práce zkoumat rozdíly mezi dvěma nejožehavějšími ohnisky secese v současné Evropě: Katalánskem a Skotskem, nejpravděpodobnější scénáře v obou případech a následný subjektivní dopad takové secese na občany dotčeného území a na jejich práva v kontextu Unie, zejména na právo volného pohybu. První kapitola práce se věnuje definici pojmu separatismus a obecným charakteristikám praktického chování dotčených regionů a mateřských států v jednotlivých případech a následně v návaznosti a v kontextu EU, zejména pak pohledu na vztah mateřského státu a regionu a EU a dotčeného regionu, zde na příkladu Kosova. Druhá kapitola pak v návaznosti analyzuje otázku vnitřního rozšíření Unie a následků, které tento krok přináší v kontextu primárního práva. Dále...
|
|
|
Problematické aspekty kritérií C.I.L.F.I.T. zakotvených v soudním rozhodnutí SD EU
Sviatkin, Ivan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce jsou kritéria CILFIT. Tato kritéria byla stanovená rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie jako podmínky aplikace doktríny acte clair vnitrostátními soudy poslední instance. Určují situace, za nichž takový soud nemá povinnost podle článku 267/3 položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Nejprve diplomová práce popisuje historické okolnosti vzniku případu CILFIT a skutkový stav dané věci. Následně se zabývá analýzou jednotlivých kritérií a současného stavu procedury pokládání předběžných otázek. V rámci dané analýzy se zaměřuje na praktické použití uvedených podmínek soudy členských států, ale také na čistě teoretické myšlenkové konstrukce. Dále diplomová práce identifikuje určité problematické aspekty podmínek CILFIT. V návaznosti na to navrhuje možná řešení a posuzuje efektivitu a vhodnost takových řešení.
|
|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Evropská regulace hospodářské soutěže v oblasti informačních a komunikačních technologií
Blumental, Eva ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Název: Evropská regulace hospodářské soutěže v oblasti informačních a komunikačních technologií Resumé Svět komunikačních informačních technologií se vyvíjí závratným tempem, a této rychlosti je potřeba se přizpůsobit. Jinak tomu není ani v oblasti práva hospodářské soutěže EU. Tato rigorózní práce se zaobírá vývojem evropského soutěžního práva v oblasti informačních technologií umožňujících komunikaci mezi uživateli. Rozsah těchto technologií je zúžen na telekomunikace a tzv. over-the-top aplikace, jelikož právě na těchto dvou odvětvích komunikačních technologií jsou rozdíly způsobené dynamickým vývojem vidět nejlépe. V oblasti telekomunikací je přiblížen historický vývoj odstartovaný procesem liberalizace, a dále jsou analyzovány rozsudky SDEU či rozhodnutí Komise ve všech odvětvích soutěžního práva - tj. čl. 101 a 102 SFEU, kontrola spojování podniků a stručně také státní podpora. Prostor je věnován následkům roamingu i jeho zrušení v blízké budoucnosti, a zásadní část analýzy se zaobírá trendem, jímž se rozhodování Komise v oblasti spojování podniků zdá ubírat. V oblasti OTT aplikací je představen jejich koncept, a velká část práce je věnována jejich specifické povaze, která se promítá také do rozhodování v oblasti hospodářské soutěže. Práce si pokládá otázku, jestli zvláštní povaha těchto komunikačních...
|
|
|
Uznatelnost kvalifikace získané v jiném členském státě EU
Vlková, Lenka ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Má diplomová práce podává souhrn právních dokumentů týkajících se uznatelnosti a možnosti právní praxe v jiném než domovském členském státě. Evropské unijní právo je z tohoto pohledu pro ČR závazné již od jejího vstupu do EU v roce 2004. Práce je členěna do jednotlivých kapitol podávajících ucelené a souvislé informace. V úvodu práce je zdůvodněna má volba tématu a nastínění jednotlivých kapitol. První kapitola je věnována přeshraniční advokacii a s tím souvisejícím pojmům evropský advokát či unijní prvek. Druhá kapitola začíná s výkladem obsahu primárního práva ve vztahu k advokátům a jejich činnosti. Třetí kapitola uvádí relevantní právní dokumenty sekundárního unijního práva - směrnice. Čtvrtá kapitola přibližuje základní českou právní úpravu, tedy zejména zákon o advokacii. Pátá kapitola pojednává o právní úpravě ve Francii. Šestá kapitola obsahuje dva případy z české a unijní judikatury. V kapitole přílohy je seznam profesních označení domovského státu stanovený sdělením ministerstva spravedlnosti, jedná se tedy o seznam titulů osob oprávněných poskytovat právní služby, a druhou přílohou je graf udávající počet jednotlivých evropských usazených advokátů v ČR. Diplomová práce poskytuje ucelený soubor informací pro možné uplatnění advokáta v rámci EU, pokud takový advokát zamýšlí výkon praxe mimo...
|
|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
host ::
RSS.