|
|
Dětské instrumentální soubory na 1. stupni ZŠ
Fialová, Pavla ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost dětských instrumentálních souborů na území hlavního města Prahy. V první části sledujeme postavení hudebního nástroje v rámci vývoje hudební výchovy na českých školách. V další kapitole se věnujeme psychologické stránce osobnosti člověka. Její rozvoj podporují hudební schopnosti a dovednosti získané hrou na hudební nástroj a zejména působením v ansámblu, kde je třeba vnímat každou další osobu a nástroj. Důležitým bodem jsou také učitelé instrumentálních souborů. Věnujeme se otázce využití nástrojů, které mají učitelé v současných školách k dispozici. Ve výzkumné části práce jsme se zaměřili na konkrétní ansámbly na území Prahy. Cílem bylo zmapovat, co motivuje žáky ke hře v souboru a zároveň zjistit, co vede vedoucí souborů k jejich založení, jak si představují svou práci a co by ocenili ve své pedagogické praxi.
|
|
| |
|
|
Lázeňský hudební život v Teplicích
Chaloupková, Eliška ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hudební život lázeňských hostů v Teplicích. Přehledné zpracování historie počátku lázeňství v Podkrušnohoří až po současnost. Konkrétnější zaměření na nejvýznamnější hudební instituce a tělesa spojené s lázněmi v Teplicích. Poslední část je věnována významným osobnostem, které navštívily zmíněné lázně. K vytvoření práce byla použita literatura Bohumila Plevky, brožury Severočeské filharmonie Teplice a Konzervatoře Teplice, rozhovory s lidmi působícími v oblasti kultury v Teplicích a anonymní dotazníky s odpověďmi, které se týkaly hudebního života současných lázeňských hostů. Vyhodnocením dotazníků jsem došla k závěru, že lázeňští hosté vyhledávají mezi procedurami hudební akce, a tím pozvedají všeobecnou kulturnost populace, která jinak není v Teplicích příliš vysoká.
|
|
|
Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu pro I. st. ZŠ
Stachová, Irena ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou výuky hry na sopránovou zobcovou flétnu žáků prvního stupně ZŠ v rámci hodin hudební výchovy. V teoretické části diplomová práce shromažďuje dostupné informace o tomto nástroji, výuce, možnostech studia a seznamuje s přehledem nejpoužívanějších učebnic a škol hry. Praktická část si stanovuje cíl na základě vlastního pokusu o vytvoření školy hry popsat a zmapovat danou problematiku jako jednu z možných metod postupu výuky.
|
|
| |
|
|
Výuka hry na sopránovou zobcovou flétnu u dětí předškolního věku
Uríková, Radka ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá způsob výuky na sopránovou zobcovou flétnu v předškolním věku. Teoretická část poukazuje na specifičnost předškolního období v oblasti hudebního vývoje dítěte a v jeho psychologických předpokladech k hudebním činnostem. Kapitoly jsou zaměřeny na některá vnější a metodická hlediska vedení výuky. Praktická část předkládá konkrétní výsledky pozorování výuky hry na sopránovou zobcovou flétnu ve vybraných mateřských školách. Na základě zjištěných skutečností jsou v závěru práce navrženy další možná zaměření dílčích výzkumů i konkrétní návrhy k vedení výuky v mateřských školách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poslechové aktivity v praxi
Tetourová, Markéta ; Bajerová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Autorský abstrakt Obsah této diplomové práce se věnuje poslechovým aktivitám v hodinách hudební výchovy na základní škole. Diplomová práce shrnuje historii poslechu hudby ve výuce hudební výchovy. Zabývá se postavením hudební výchovy a poslechových činností v Rámcovém vzdělávacím programu. Diplomová práce zahrnuje přehled všech nejčastěji používaných učebnic hudební výchovy pro základní školy. Učebnice jsou řazeny dle nakladatelství. Diplomová práce zkoumá, zda učebnice hudební výchovy pro základní školy zařazují práci s poslechem, jaké skladby k poslechu se v učebnicích objevují, jakým způsobem učebnice pracují s poslechovými ukázkami a zda poskytují dostatečné množství námětů pro tvořivou práci s poslechem. Další část diplomové práce popisuje obecnou strukturu poslechové hodiny, zabývá se integrativním přístupem k výuce hudební výchovy a mezipředmětovými vztahy. Nabízí přehledné rozdělení poslechových aktivit do několika skupin podle různých kritérií s cílem usnadnit přípravu vyučovací hodiny se zaměřením na poslech a usnadnit výběr poslechové ukázky. Výzkumná část diplomové práce předkládá přípravy na dvanáct vyučovacích hodin se zaměřením na poslech a tvořivou práci s poslechovými ukázkami. Realizace výzkumu proběhla na Základní škole Červený vrch, Fakultní škole Pedagogické fakulty a Matematicko-...
|
|
| |
|
|
Osobnost Milana Uherka jako zakladatele dětského pěveckého sboru Severáček
Rosůlková, Gabriela ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se soustředí na přiblížení osobnosti sbormistra Milana Uherka, zakladatele dětského pěveckého sboru Severáček. V prvních kapitolách se snaží postihnout význam a specifika dětského sborového zpívání v oblasti výchovné (s příhledem k aspektům etickým, estetickým a hygienickým) a v oblasti odborné, vzdělávací. Vyplývá z nich, že úspěšnost sborové práce i vnitřní harmonie sboru je podmíněná osobností sbormistra. Následující kapitoly se proto věnují popsání odborných, povahových a organizačních předpokladů, které by měla osobnost sbormistra reprezentovat. Na základě vytčených obecných poznatků je představena osobnost Milana Uherka, jeho životní osudy a celoživotní umělecká činnost spojená především se založením a vedením dětského pěveckého sboru Severáček. Poslední kapitoly práce se snaží zachytit hudební i nehudební principy, na nichž Milan Uherek postavil mnohaletou úspěšnou činnost a existenci svého sboru.
|
host ::
RSS.