|
| |
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Proisl, Daniel ; Poslušná, Iva (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Studie polyfunkčního domu. Navrhovaný městský bytový dům uzavírá nárožní proluku a vytváří dvorní prostor s ateliéry pro mladé umělce a zahradou pro obyvatele domu. V parteru objektu jsou situovány studentská restaurace, kavárna a obchod. Navrhovaná stavba rozšiřuje veřejný prostor na nároží ulic Bratislavská a Stará v centru Brna. Objekt je navržen jako šestipodlažní budova s dvěma podzemními podlažími a pětipodlažní dvorní.
|
|
|
Město ve městě/ „Blok Trnitá“
Solár, Michal ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Oblasť dnešného južného centra Brna determinovali už od prvopočiatku polohy riek Svratka, Svitava a ich náhony, ktoré definovali južnú časť mesta ako úrodnú oblasť vhodnú pre pestovanie. Po príchode industrializmu sa mesto rapídne transformovalo. Južná oblasť sa premenila z menších obcí na industriálne celky, ktoré kvôli blízkosti vody a novovzniknutej železnice po roku 1838 expandovali do celého okolia mestskej štvrti Trnitá. Už v tomto období sa začalo uvažovať nad polohou nádražia pri rieke Svratka (v navrhovanej polohe z roku 2016) avšak kvôli podmáčanej pôde a zložitým stavebným podmienkam sa rozhodlo pre nádražie pod hradbami. Práve toto rozhodnutie a nevyhovujúce podmienky podmáčanej pôdy pre rozvoj industriálnej oblasti bližšie k rieke Svratka, zapríčinilo pozastavenie rozvoja južného predmestia. Návrh sa snaží reflektovať kontext brnenských bytových domov v okolí oblasti, ktorá ucelený kontext a mierku postráda. Súčasne však riešiť problém environmentálny a to správnym hospodárením s dažďovou vodou či využitím a návrhom recyklovaného obvodového plášťu z materiálu získaného po demolácií iných objektov. Objekt je konštrukčne riešený ako kombinácia stenového systému s monolitickými, komunikačnými jadrami a prvým nadzemným podlažím.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Hlaváček, Radek ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Řešené území se nachází na severozápadu stávajícího areálu BVV. Umístění a rozloha areálu vychází z nového urbanistického návrhu BVV zpracovávaného v předchozím semestru. Při návrhu areálů byl kladen důraz na funkčnost a trvale udržitelnou výstavbu. Požární stanice typu P4 (2 výjezdové jednotky) pro hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje s vazbou na Veletrhy Brno (BVV), kdy je nutné zajistit přímý přístup do areálu BVV. K požární stanici přísluší areál s možností nácviku požárního sportu, parkovištěm pro zaměstnance a prostorem pro nácvik zásahu na automobilových vracích. Centrum zdraví a bezpečí (CZAB) s hlavní budovou a přilehlým venkovním areálem je areálem jehož cílem je osvěta v oblasti rizik každodenního života na základě simulace rizikových situací v bezpečném prostředí pod vedením lektorů. Na rozdíl od jiných je tato osvěta založena na osobních prožitcích účastníků. Hlavní náplní areálu jsou tedy simulátory, které účastníky vtáhnou přímo do simulovaných situací. Osvěta je vykonávána lektory IZS a lektory CZAB v oblastech rizik, které složky IZS nepokrývají. Areál je možné propojit s areálem BVV pro zajištění nadstandardních zážitků při konání tématicky spjatých výstav. CZAB je institucí krajského významu, čímž je zajištěna dostatečná vytíženost areálu. Oba areály se protínají ve sdílené hale, která v denních hodinách slouží jako výukový prostor CZAB, ve večerních hodinách jako hala pro fyzickou přípravu HZS a při mimořádných událostech jako humanitární hala pro nouzové ubytování obyvatelstva.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Štancl, Michal ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Navržené řešení urbanistické struktury v městské části Brno – Komín odráží současnou poptávku po bydlení v rodinném domě. Součástí jsou návrhy tří hlavních typů obytných objektů (dvojdomek, trojdomek, řadový domek). Urbanisticky návrh využívá tradiční město-tvorné prvky, jako jsou ulice, alej, náměstí. Každý objekt má navíc vlastní zahradu. Celkový koncept využívá mnoho prvků charakteristických pro pasivní výstavbu. Topografické řešení respektuje současnou okolní výstavbu.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Sedláček, Jakub ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh nového brněnského hlavního nádraží. Řešené území novostavby protíná hranice tří katastrálních území Brna, konkrétně se jedná o Komárov, Štýřice a Trnitou. Zahrnuje samotné drážní těleso, přednádražní prostor a zanádražní prostor, které jsou v bezprostřední návaznosti na nábřeží řeky Svratky. Nádražní objekt je potom řešen jako mostová konstrukce, která posouvá jednotlivé prostory kolejišť a nástupišť do úrovně +7,65 m nad okolní terén. Drážní těleso tudíž netvoří územní bariéru. Hlavním konceptem návrhu nádraží je prodloužení osy nového městského bulváru skrze nádražní těleso a vytvoření výškové dominanty v zanádražním prostoru. Osa se potom propisuje do provozní struktury a formy zastřešení. Samotné nádraží je v návrhu rozčleněno do dvou podzemních a dvou nadzemních podlaží. Podzemní podlaží zahrnují parkování P+R, zásobovací úsek, technologické provozy a terminál podzemní dráhy SJKD. První nadzemní podlaží je potom hlavním provozním uzlem. Nachází se v něm převýšená vstupní hala, hlavní obchodní pasáž, autobusový terminál, odbavovací prostory a komunikační koridory. Druhé nadzemní podlaží zahrnuje prostory nástupišť a prostor pro čekání ve vstupní hale. Základní konstrukční systém zahrnuje dvě hlavní části. Na masivní konstrukci drážního tělesa navazuje železobetonová konstrukce podzemního podlaží, která je založena na vrtaných železobetonových pilotách. Zastřešení nástupišť je řešeno formou ocelové konstrukce. V nižší části se jedná o příhradové vazníky a ocelové sloupy v úrovni nástupišť, převýšenou část v ose bulváru potom tvoří příhradová mostová konstrukce s charakteristickým profilem. Objekt nádraží bude tvořit novou bránu do města, a stane se tak zásadní spojnicí mezi plánovanou novou čtvrtí Trnitou a historickým centrem města.
|
|
|
Městská nemocnice v Brně
Trnová, Jana ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem zadání diplomové práce je návrh nové městské nemocnice v Brně situované na severu Brna, v území Technologického parku. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci, která ukázala, jaký význam má kvalitní lékařská péče a s ohledem na nutnost modernizace obou městských nemocnic v Brně vznikla myšlenka vybudování zcela nové městské nemocnice. Podkladem diplomové práce byl předdiplomový projekt řešený v rámci předmětu NGA056 Specializovaný ateliér z roku 2021, jehož zadáním byl návrh urbanistického konceptu nového nemocničního areálu. Území je vymezeno rozvojovou plochou dle územního plánu, nacházející se severně od stávající točny tramvaje č. 12. Hlavní přístupovou komunikací je ulice Purkyňova ze západu. Na jižním cípu řešené lokality se předpokládá rozšíření stávající vozovny v Medlánkách. Diplomová práce se zabývá architektonickou studií nové městské nemocnice. Řešené území je jedinečné svou svažitostí, na což reaguje návrh objektu. Nemocnice je členěna do několika výběžků, kdy svým organickým tvarem reaguje na jinak nesourodou místní zástavbu technologických podniků a výzkumných center. Nemocnice nabízí lůžkovou kapacitu na 550 lůžek. Parkovací stání dosahují počtu 600 míst. Parking je řešen v rámci objektu nemocnice v jejích podzemních podlažích. Tím je do značné míry řešen problém s nedostatečnou parkovací kapacitou v dané lokalitě. Architektonická studie se zabývá návrhem hlavních nemocničních provozů jako je urgentní příjem, ambulantní oddělení, lůžková oddělení, JIP či operační sálů. Cílem návrhu bylo vytvořit kvalitní nemocniční komplex, příjemný jak pro pobyt zaměstnanců, tak i pacientů. Návrh tak reaguje na studie zabývající se příznivým vlivem přítomnosti zeleně na hojivý proces pacientů. Snahou bylo tedy poskytnout tento výhled všem bez ohledu.
|
|
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Adamec, Karel ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Lokalita leží na hranici dvou různých světů, a to v každém slova smyslu. Na jižní straně se rozkládá panelové sídliště, kterému dominuje bytový objekt o osmi nadzemních podlažích. Celé sídliště má klasický „panelákový“ charakter – vysoké neosobní monobloky, mezi nimiž je volné místo, které slouží převážně k parkování místních obyvatel. Tato sídliště vyrostla ve Valašském Meziříčí v 60. Letech minulého století na místech původní zástavby. Alespoň historické centrum, které v tomto případě představuje onen druhý svět, se více či méně této „asanaci“ ubránilo a zůstala zde zachovaná původní zástavba. Značná část historické zástavby zmizela i tady a okraje centra obsahují mnoho míst, kde zeje prázdné místo v řadě historických budov. Z této problematiky vznikl koncept nově navrženého domu. Protože rozdíly mezi oběma místy jsou drastické, reaguje na to koncept „uzavřením se do polosoukromého vnitrobloku“, který je přístupný průchody z obou stran, takže se žádnému prostředí neotvírá, ale ani se před ním zcela neuzavírá. Stavba se snaží reagovat na rozdílnosti obou prostředí a vytvořit mezi nimi určitý přechod. Prvním problémem je měřítko, bylo třeba navázat na štítovou stěnu historického Mikyškova domu a společně s kopírováním tvaru uliční čáry dotvořit kompaktní uliční zástavbu. Hlavní funkcí objektu je bydlení, zejména proto, že funkce bydlení se z historického centra ztrácí, stejně jako v jiných městech. Vnitroblokový charakter domu umožní jeho obyvatelům vytvořit vlastní komunitu, která se může vídat a žít na společném dvoře domu a svět okolo nebude mít takový vliv na jejich soukromí nebo pohodlí. Severní část objektu se prostornými lodžiemi otevírá do dvora a umožňuje jednak obyvatelům trávit na nich volný čas, zároveň slouží v letních měsících jako zastínění slunce. V úrovni parteru konzolová deska lodžie vytvoří loubí, které může sloužit pro odpočinek kterýchkoli obyvatel. Zbytek objektu je charakteristický jednoduchou fasádou „posetou okny, majícími posuvné stínící panely. Ty slouží především k zastínění slunce popřípadě nočních lamp, nebo prostě pro potřebu se před okolním světem uzavřít. Jedním z požadavkům návrh bylo zachovat stávajících 80 parkovacích míst na současném parkovišti a k nim přidat parkovací stání pro samotný objekt. Problém je řešen formou podzemních garáží přístupných z jižní strany objektu.
|
|
|
Městská nemocnice v Brně
Kozhevnikova, Vlada ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem řešení diplomové práce je návrh moderního a funkčního objektu nové městské nemocnice pro město Brno s kapacitou 550 lůžek a 1500 zaměstnanců. Při práci nad návrhem jsem si zvolila lokalitu v městské části Brno – Komárov. Pozemek je ze severní části limitován velice fretkovanou ulici Černovickou, na východní straně je omezena řekou Svitavou. Z jižní strany území hraničí se stávající železniční trati, s jejíž odstraněním se počítá v budoucnu. S případným rozšířením pozemku počítám a mám i alternativní návrh pro případ rozšíření kapacit nemocnice, viz. výkres situace místa stavby. Diplomová práce se tedy zabývá architektonickou studii nemocnicí a řeší i blízké okolí stavby. Hlavní myšlenkou bylo využití všech kladů území a především blízkost řeky Svitava – koncept „Nemocnicí na řece“. Vzhledem k tvaru pozemku a charakteru okolní zástavby jsem se rozhodla pro pavilonový typ nemocnice – celková hmota je rozdělena na 4 základní bloky dle účelu. Severní blok A slouží především jako rehabilitační křídlo. Východní křídlo B slouží jako administrativní a komerční část. Blok C – porodnice s navazujícím gynekologickým oddělením a lůžkovými odděleními. A poslední jižní blok D slouží pro emergency případy s pohotovostí, zákrokovými a operačními sály a oddělením JIP a ARO. Kromě logického rozdělení nese toto rozdělení i filozofskou myšlenku. Dle Hippokratově nauky, otce medicíny, lidské tělo obsahuje čtyři základní tělesné šťávy, které určují temperament člověka. Tato myšlenka je těsně svázána s myšlenkou čtyřech živlů, která je ohniskem architektury. Každý z čtyř živlů má přesně stanovené kanóny – barvu, světovou stranu a temperament člověka. S touto myšlenkou jsem vytvářela barevné řešení fasády a také i okolí nemocnice. Mým záměrem bylo vytvoření otevřeně a zajímavě nemocnice – v rámci svého pozemku řeším trasy pro cyklisty a pěší výlety. Vytvářím atrakce – sochy živlů schované v zeleni parků a také zajímavý „dopravní prostředek“ – lávku, která mění svůj pohyb a
|
|
| |
host ::
RSS.