|
|
Modelování vlastností digitálních modulace pro DVB-T v Matlabu
Málek, Pavel ; Říčný, Václav (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Digitální televizní vysílání DVB (Digital Video Broadcasting) je systém pro přenos televizních signálů v digitální podobě. V těchto systémech se používá různých typů modulací jako QPSK modulace pro satelitním vysílání DVB-S a M-QAM modulace v kabelovém přenosu DVB-C. Tato práce je však zaměřena především pozemní digitální televizní vysílání DVB-T, kde se používá modulace OFDM. Tento typ zpracování signálu je nejvíce odolný vůči vícecestnému šíření, což je hlavní problém při přenosu DVB-T. V tomto projektu byla vytvořena aplikace v programu Matlab, která umožňuje simulovat modulaci a demodulaci signálu při přenosu DVB-T. Mezi struktury modulátoru a demodulátoru budou navíc vloženy modely zkreslení v přenosovém kanálu. Uživateli této aplikace je umožněno nastavit parametry vysílání (např. konstelaci, OFDM mód, ochranný interval) a typ zkreslení (aditivní šum, odražené a zpožděné signály). Vyčíslením kanálové bitové chybovosti BER je tak možné zkoumat vlivy parametrů vysílání na kvalitu přenosu.
|
|
|
Modelování vlastností modelu HVS v Matlabu
Ševčík, Martin ; Slanina, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce ve své teoretické části pojednává o modelu lidského vidění HVS (Human Visual System), který lze využít pro hodnocení kvality obrazu v oblasti televizní techniky. Byly popsány výpočty třech vybraných JND (Just Noticeable Difference) metrik, používaných pro hodnocení v HVS. V praktické části práce byl navrhnut a realizován simulační model v Matlabu, který je využitelný pro výpočet metriky JND z barevných a šedotónových obrazů a hodnocení v oblasti obrazových vzorků a frekvenčních koeficientů. Výsledky JND byly porovnány s dalšími objektivními metrikami hodnocení kvality obrazu (MSE, NMSE, SNR a PSNR). K vyhodnocení závislosti byly využity obrazy s rozdílně definovaným obsahem.
|
|
|
Program pro hodnocení kvality obrazu s využitím neuronové sítě
Šimíček, Pavel ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá hodnocením kvality obrazu pomocí neuronových sítí. V první části jsou popsány dva základní způsoby hodnocení kvality obrazu. Jsou to subjektivní hodnocení při kterém skupina diváků sleduje obraz vyjadřuje názor na jeho kvalitu a objektivní hodnocení, které je založeno na výpočtu hodnot podle matematických vztahů. Podrobně je rozebrána objektivní metoda výpočtu SSIM indexu. V druhé části jsou popsány základy umělých neuronových sítí. V programu Matlab byla vytvořena neuronová síť, která na základě SSIM indexu simuluje subjektivní hodnocení kvality obrazu.
|
|
|
Nízkofrekvenční reprosoustava s ozvučnicí z alternativních materiálů
Hüttl, Ondřej ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je především rozbor a popis materiálů použitelných pro výrobu ozvučnic a návrh konkrétní nízkofrekvenční reprosoustavy s ozvučnicí z umělého kamene. Pro vysvětlení funkce jsou popsány elektroakustické měniče s ohledem na kmitočtový rozsah, princip a konstrukční uspořádání. Elektrodynamické měniče jsou popsány podrobněji. Byl proveden rozbor materiálů používaných pro výrobu ozvučnic, byly popsány tradiční i alternativní materiály. Objektivními hodnotícími kritérii jsou takzvaný Specific modulus, hustota a pevnost materiálů. Hodnocení ukazuje na vhodné vlastnosti plastů, hliníku a materiálů na bázi kamene. Jsou popsány funkce a typy ozvučnic reprosoustav. Bassreflexová ozvučnice, především její funkce, vlastnosti, a návrh jsou objasněny podrobněji. Poslední částí je vlastní návrh dvoupásmové bassreflexové ozvučnice z umělého kamene, simulace chování měničů v ozvučnici a návrh výhybek a kompenzačních obvodů měničů pro danou reprosoustavu. Ozvučnice je navržena s důrazem na minimalizování negativních vlivů ozvučnice na kvalitu reprodukce.
|
|
|
Digitální televizní vysílání podle standardu DVB-H
Pospíchal, Martin ; Prokopec, Jan (oponent) ; Kratochvíl, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou digitálního vysílání podle standardu DVB-H. Obsahuje teoretickou část a dále následuje experimentální část. Teoretická část v úvodu porovnává standard DVB-T s DVB-H. Následuje teoretické vysvětlení zdrojového kódování obrazu a standardu pro kódování zvuku, kanálového kódování a modulace signálu. Dále popisuje soustavu pro měření standardu DVB-H složenou z laboratorních měřících přístrojů a jejich stručný popis. Následuje popis jednotlivých měřených a nastavovaných parametrů a jejich vliv na kvalitu a úroveň přijímaného signálu. Experimentální část se zabývá měřením jednotlivých parametrů obsahující popis daného měření, konstelační diagramy, tabulky naměřených hodnot, grafické závislosti a vyhodnocení konkrétního měření. Měření se zabývá vlivem amplitudy vysílaného signálu, fázové chyby, potlačení nosné, amplitudové nerovnováhy, konvolučního kódu, ochranného intervalu a použití různých modulací na bitovou chybovost BER, modulační chybovost MER (S/N), kvalitu a úroveň přijímaného signálu pro různé TV kanály.
|
|
|
Návrh a realizace nízkofrekvenčního výkonového zesilovače ve třídě AB
Dušek, Martin ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci se zabývám nízkofrekvenčními koncovými zesilovači, jejich důležitými parametry, třídami a zapojeními koncových stupňů. Dále se zabývá různými druhy předzesilovačů a doplňkových obvodů. Jsou zde odsimulovány návrhy řešení korekčního předzesilovače, obvodu ochran a koncového výkonového stupně zesilovače v programu PSpice. Návrhy těchto a dalších doplňkových modulů jsou doplněny deskami plošných spojů. Práce obsahuje výsledky měření a fotografie funkčního vzorku.
|
|
|
Návrh spínačového nízkofrekvenčního výkonového zesilovače
Janáč, Josef ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je zmapování spínačových technologií používaných v nízkofrekvenční výkonové elektronice a následné využití nabytých znalostí pro ideový návrh spínačového nízkofrekvenčního výkonového zesilovače, jakožto funkčního samostatného celku. Obsahem návrhu je tedy nízkofrekvenční výkonový zesilovací stupeň pracující na principu spínačové technologie. Dále korekční předzesilovač s možností ovládání hlasitosti, balance, vysokých a nízkých kmitočtů a spínaný napájecí zdroj. Další částí projektu je seznámení se s návrhovým programem plošných spojů Eagle a optimalizačním programem pro spínaný zdroj PXLS expert a vytvoření konstrukčních podkladů pro kompletní zařízení. Dokončení práce spočívá v oživení všech funkčních částí zařízení a sestavení v celek. Dále pak měření základních parametrů na zhotoveném funkčním celku, grafické zpracování naměřených hodnot a porovnání s katalogovými údaji nebo případnými simulacemi. Závěrem práce je zhodnocení dosažených výsledků v porovnání s předpokládaným cílem práce.
|
|
|
Systém pro zobrazování černobílých snímků v nepravých barvách (Pseudocolor)
Kaděrka, Petr ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Říčný, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o možnostech zobrazení černobílých snímků v nepravých barvách (Pseudocolor). Jsou zde rozebrány a popsány jednotlivé metody jak softwarové tak hardwarové a je navrženo detailní blokové schéma systému Pseudocolor. Toto blokové schéma je vytvořeno na základě získaných teoretických informací. V diplomové práci jsou popsány jednotlivé funkční bloky schématu a jsou také realizovány jejich obvodové návrhy. Některé z funkčních bloků jsou odsimulovány programem PSpice a jsou k nim přiloženy odpovídající průběhy signálu. Dále je provedena vhodná volba aktivních i pasivních součástek, ze kterých je vytvořeno celkové zapojení systému Pseudocolor. Jsou zde uvedeny všechny podklady pro realizaci zařízení – oboustranný výkres plošného spoje, rozložení a rozpiska součástek.
|
|
|
Koncové efektory průmyslových robotů pro manipulaci
Kratochvíl, Tomáš ; Kubela, Tomáš (oponent) ; Flekal, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o koncových efektorech průmyslových robotů pro manipulaci. V úvodní části práce jsou popsány základní druhy průmyslových robotů a manipulátorů. V další kapitole jsou uvedeny příklady, pro jaké aplikace se používají robotické aplikace. Podrobně jsou rozebrány jednotlivé prvky koncových efektorů. Další část práce vymezuje metodiku pro navrhování koncových efektorů a ta je následně demonstrována na ukázkové aplikaci. V poslední kapitole je krátce pojednáno o možném budoucím vývoji koncových efektorů.
|
|
| |
host ::
RSS.