|
| |
|
|
Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů
Orel, Jan ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Hůrka, Petr (vedoucí práce)
64 3. Závěr Předmětem úpravy zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsou právní poměry příslušníků a jejich služební vztahy. Tím je vymezena věcná působnost zákona a také vyjádřen jeho základní účel. Zákon o služebním poměru je pojat jako zákon, který samostatně a komplexně upravuje celou šíři zaměstnaneckého vztahu příslušníků a to jak hmotněprávní tak i procesněprávní část problematiky služebního poměru. Obsahuje nejen úpravu základních institutů jako je vznik, změna a skončení služebního poměru, podmínky výkonu služby, základní povinnosti příslušníka, služební příjem, doba služby, výsluhové nároky a v neposlední řadě též úprava řízení ve věcech služebního poměru, ale i ty instituty, které byly tradičně v dosavadních úpravách služebního poměru převzaty ze zákoníku práce (např. zastupování, počítání času, zánik a přechod nároků po smrti příslušníka). To je výsledkem snahy zákonodárce upravit specifický státně služební vztah příslušníků plnících úkoly státu v bezpečnostních sborech tak, aby došlo v nejširší míře k jeho oddělení od zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů (např. zákona o zaměstnanosti), které platí pro zaměstnance v pracovním poměru. Narozdíl od služebního zákona, platného pro civilní státní zaměstnance, neumožňuje zákon o služebním poměru, aby na...
|
|
| |
|
|
Pohled "zdola" na politiku zaměstnanosti EU - případová studie Česká Lípa
Škoda, Jakub ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Otázka zaměstnanosti se stala jedním z hlavních témat evropské politiky. Prioritním záměrem není pouze předehnat ostatní mocnosti v produktivitě práce a zaručit tak svým občanům blahobyt. Evropě jde o udržitelnost jejích sociálních systémů, které stojí na základech evropského osvícenství vyvinutého z křesťanské tradice a solidarity. Evropa musí ze své integrace vytěžit co nejvíce, protože demografický vývoj a pomalý ekonomický růst nutí k hledání nových řešení. Příznivý ekonomický rozvoj a vysoká produktivita práce 60. let minulého století byla garancí minimální evropské nezaměstnanosti. Od 80. let 20. století se objevují nové potřeby restrukturalizace trhů práce. Začíná se realizovat politika zaměstnanosti, která má za úkol vytvářet nová pracovní místa a definovat pozici pracovníků na pracovním trhu. Snaha Evropského společenství k zachování vysoké kvality a produktivity práce vyústila ve formulaci Evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997. Společenství se však nadále nedaří čelit problémům vysoké konkurence Spojených států a Japonska, stárnutí obyvatel a drahé pracovní síly Unie, která snižuje ekonomický potenciál. Z těchto důvodů Evropská unie (EU) přikročila ke Strategii obnovy a rozvoje. Strategie, známá především pod názvem Lisabonský proces, vytyčila kvantifikovatelné cíle, které mají rozvinout...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.