|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu
Máchová, Lucie ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou odpovědnosti zaměstnance za škodu v České republice, a to s přihlédnutím k německé právní úpravě. Nejprve je vymezen obecný pojem právní odpovědnosti, dále následuje část věnovaná odpovědnosti pracovněprávní, na kterou navazuje výklad věnující se odpovědností za škodu v pracovním právu. Zmíněn je princip prevence škod, předpoklady odpovědnosti, jakož i definice základních pojmů. Stěžejní část práce se věnuje analýze platné právní úpravy odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, ovšem zmíněny jsou též hlavní rysy právní úpravy předcházející. Podrobně jsou popsány jednotlivé druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu, zejména jejich předpoklady a rozsah náhrady škody, a nechybí také pojednání o stanovení výše náhrady škody a možnostech pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání. V práci nalezneme rovněž pasáž věnovanou právní úpravě zkoumané problematiky ve Spolkové republice Německo. Kromě komparace české a německé právní úpravy odpovědnosti zaměstnance za škodu nabízí rigorózní práce též porovnání pracovněprávní a občanskoprávní odpovědnosti za škodu, jakož i srovnání odpovědnosti zaměstnance s odpovědností zaměstnavatele za škodu. Práce obsahuje rovněž četné odkazy na relevantní soudní judikaturu.
|
|
|
Zabezpečení osob se zdravotním postižením v ČR a EU
Janský, Pavel ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
práce v českém jazyce: Zabezpečení osob se zdravotním postižením v ČR a EU Osoby se zdravotním postižením tvoří významnou menšinu, a to jak v rámci České republiky, tak i v celosvětovém měřítku. Účelem této práce je předložit komplexní přehled oblasti zabezpečení osob se zdravotním postižením, tedy nejen přehled o příslušných dávkách pro tyto potřebné osoby. Práce začíná s vymezení pojmu zdravotního postižení. Dále je proveden především rozbor Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dále možné nalézt zmínku o strategických dokumentech vlády České republiky vzhledem k osobám se zdravotním postižením. První kapitolu potom uzavírá výklad tématu diskriminace osob se zdravotním postižením, kdy je proveden rozbor příslušné právní úpravy, zejména českého antidiskriminačního zákona (zákona č. 198/2009 Sb.). Nejvýznamnější oblastí této práce je zabezpečení osob se zdravotním postižením v České republice. Nejvýznamnější dávkou pro osoby se zdravotním postižením v České republice jsou invalidní důchody. Dalšími významnými dávkami jsou příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Tím výčet výhod pro osoby se zdravotním postižením nekončí. Dále je třeba věnovat pozornost průkazu osoby se zdravotním postižením. Tento průkaz je třeba zároveň odlišit od neúspěšného projektu tzv. karty...
|
|
|
Sankce za porušování povinností účastníků pracovněprávních vztahů
Černá, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce jsou sankce za porušování povinností účastníků pracovněprávních vztahů. První a druhá kapitola je věnována úvodu do zkoumané problematiky právní sankce. Autorka nejprve vymezuje základní pojmy, jež jsou relevantní pro účely této práce. Poté se autorka zabývá definicí právní sankce a rozebírá vztah mezi právní sankcí a právní odpovědnosti. Následně autorka uvádí základní funkce sankce a jejich význam. Třetí kapitola navazuje na vymezení pojmu sankce v úvodní části práce. Je tvořena stručným výkladem vybraných soukromoprávních sankcí v pracovním právu. Jsou v ní představeny sankce neplatnost a zdánlivost právního jednání, relativní neúčinnost právního jednání, promlčení a prekluze práva a pracovněprávní odpovědnost. Hlavní část práce je věnována pracovněprávní odpovědnosti se zaměřením na odpovědnost zaměstnance za škodu. Ve čtvrté kapitole autorka uvádí dělení pracovněprávní odpovědnosti na jednotlivé druhy. Následně je věnována pozornost úvodu do problematiky odpovědnosti za škodu. Autorka rovněž uvádí dělení odpovědnosti za škodu na její druhy. V následující páté kapitole autorka představuje odpovědnost zaměstnance za škodu v kontextu právní sankce. Následně uvádí podrobný výklad platné právní úpravy odpovědnosti zaměstnance za škodu. Pozornost je věnována obecné...
|
|
|
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve světle zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Hanušová, Lenka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Diplomová práce "Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve světle zaměstnávání osob se zdravotním postižením" se zabývá institutem aktivní politiky zaměstnanosti obsaženým zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanost. Ve své první části práce nastiňuje širší kontext aktivní politiky zaměstnanosti, a to ve vztahu k právu na práci, politice zaměstnanosti jako pojmu nadřazenému a postavení osob se zdravotním postižením v českém právu i mezinárodních dokumentech. V druhé části pak popisuje a hodnotí právní úpravu jednotlivých nástrojů, přičemž klade především důraz na možnost jejich užití při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zabývá se přitom nejen nástroji specificky zaměřenými na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, jimiž jsou pracovní rehabilitace a chráněná pracovní místa. Věnuje se i obecným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou například rekvalifikace, investiční pobídky, společensky účelná pracovní místa a sdílené zprostředkování zaměstnání. Cílem práce je analyzovat jednotlivé nástroje a podat co nejucelenější obraz o problematice podpory zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Přitom práce čerpá zejména ze zákona o zaměstnanosti a navazujících předpisů, odborné literatury a dokumentů vydaných Ministerstvem práce a sociálních věcí, do jehož...
|
|
|
Nelegální práce a její postih
Kmínek, Petr ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými aspekty nelegální práce a jejího postihu, hlavně v rámci správního trestání. Zaměřena je především na pojmy související s nelegální prací, kontrolní činností orgánů inspekce práce a postihem nelegální práce ve správním řízení. Důvodem, proč jsem si toto téma vybral, byl můj zájem o pracovní právo, který mě provázel už během výuky tohoto předmětu. Pracovní právo nabízí velké množství témat, přesto nebylo složité si vybrat. Vzhledem k mému téměř ročnímu zaměstnání u Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem mi bylo jasné, že budu chtít diplomovou práci směřovat do působnosti tohoto správního orgánu. Hlavním cílem této práce je teoreticky vymezit nelegální práci a popsat kontroly u zaměstnavatelů a správní řízení s kontrolovanými osobami. Rovněž je cílem poukázat na některé nedostatky současné právní úpravy, a to hlavně na praktické problémy při její aplikaci. V rámci úvodu uvádí nejprve tato práce svého čtenáře do problematiky nelegální práce, nastiňuje svou strukturu a hlavní cíle. Následně je pak rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na závislou práci. Nalezneme zde legální definici závislé práce, včetně její změny od 1. 1. 2012. Dále zde nalezneme vyjmenované a popsané definiční znaky závislé...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice
Beneš, Josef ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
V České republice má přibližně každý desátý občan nějaké zdravotní postižení. Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce ohroženou skupinou, což je zároveň dáno i převážně nižším stupněm jejich vzdělání. Je proto třeba, aby právní úprava zdravotně postižené chránila a motivovala zaměstnavatele k jejich zaměstnávání. Zaměstnávání handicapovaných osob je v zájmu celé společnosti a má i integrační rozměr. Hlavním cílem této diplomové práce je komplexně zhodnotit právní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na území České republiky, reflektovat nedávné novelizace příslušných právních předpisů a současně verifikovat premisu, že tato úprava je dostačující a v praxi funkční. Práce se skládá ze čtyř částí. První část se zaměřuje na definici základních pojmů a uvádí, v čem se některé podobné termíny shodují či odlišují. Zvláštní pozornost je přitom věnována vymezení pojmu "osoba se zdravotním postižením" ve všech jeho významných podobách. Druhá část pojednává o mezinárodní a evropské úpravě, kterou je Česká republika vázána a s níž musí být vnitrostátní předpisy v souladu. Kapitola se soustředí na široké spektrum právních dokumentů, jež udávají směr české úpravě a přiznávají zdravotně postiženým osobám určitá práva. Třetí část se poté věnuje zaměstnávání a právům OZP v právním řádu České...
|
|
|
Pojetí náhrady újmy na zdraví při výkonu práce
Novotná, Martina ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá pojetím náhrady újmy na zdraví vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V nedávné době bylo rozhodnuto, že újma na zdraví při práci bude nadále odškodňována zaměstnavatelem v rámci objektivní povinnosti k náhradě škody. Hlavním cílem práce je popis současné právní úpravy této problematiky v zákoníku práce a její komparace s obecnou úpravou náhrady újmy na zdraví dle občanského zákoníku. Diplomová práce je členěna do sedmi kapitol. První kapitola vymezuje pojem újmy na zdraví a jeho specifika. Druhá kapitola je věnována stručnému náhledu do oblasti mezinárodního práva, pozornost je zaměřena především úmluvám Mezinárodní organizace práce, které stanoví minimální standardy pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Následuje krátký exkurz do evropského práva v kapitole třetí, zaměřený především na poskytování náhrad zaměstnancům migrujícím v rámci EU. Čtvrtá kapitola přináší pohled na historický vývoj nahrazování újmy na zdraví vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a to od období průmyslové revoluce až po minulost zcela nedávnou. Kapitole pátá a následující se již plně soustřeďuje na hlavní bod této diplomové práce -popis současné právní úpravy náhrady újmy na zdraví při výkonu práce. Na vymezení předpokladů vzniku...
|
|
|
Projevy flexicurity při vzniku a skončení pracovního poměru
Röslerová, Tereza ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Tématem této práce je posouzení právní úpravy vzniku pracovního poměru a jeho skončení z hlediska konceptu flexicurity. Ve své práci upozorňuji na některé prvky této úpravy, poukazuji na její flexibilní či naopak ochranné aspekty a nabízím několik možných řešení de lege ferenda. Zároveň přibližuji koncept flexicurity jako takový, stejně jako právní úpravu vzniku a skončení pracovního poměru. Svou práci člením do pěti kapitol, z nichž klíčové jsou kapitoly druhá, čtvrtá a pátá. Specifické povaze pracovního práva, předmětu pracovního práva, zásadám uplatňujícím se v tomto odvětví a vztahu pracovního práva a práva občanského se věnuji v první kapitole své práce. V druhé kapitole vysvětluji pojem flexicurity a jeho složek, a to flexibility a ochrany, jejich další členění a popisuji dánský model trhu práce. Ústřední pojem této práce, flexicurita, vznikl spojením pojmů flexibilita a securita, nebo volnost a ochrana. Jedná se o moderní koncept či strategii trhu práce, který počítá s vyváženou kombinací prvků ochrany a flexibility jak v rámci pracovního práva, především pak v právní úpravě vzniku a skončení pracovního poměru, tak v rámci práva sociálního zabezpečení a aktivní politiky zaměstnanosti. Ve třetí kapitole se stručně věnuji pojmu pracovního poměru, jeho povaze, subjektům, objektu a jeho obsahu....
|
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Komparace systémů veřejných zdravotních pojištění v České republice a v Rakousku
Šturcová, Michaela ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Oba systémy jsou založeny na tradici, která má své kořeny v Rakousko- Uhersku, jelikož až do roku 1918 byly součástí tohoto nadstátního celku a byly podrobovány jednotné vůli panovníka také v sociálněprávní oblasti. Nespornou spojitostí je geografický vztah obou států, který zapříčíňuje jejich vzájemné ovlivňování. Způsoby úpravy práva sociálního zabezpečení v právních předpisech jsou rozdílně pojaty v obou státech. V České republice jsou upraveny všechny druhy pojištěnců v jednom zákonném předpise, zatímco v Rakousku má každý druh pojištěnců svůj vlastní zákon. Oba srovnávané systémy zdravotního pojištění jsou svou formou veřejnými zákonnými zdravotními pojištěními. Český systém VZP je charakteristickým příkladem systému postkomunistického státu, naproti tomu rakouský systém je příkladem sociálního státu korporačně konzervativního. Pro oba systémy je příznačný systém přerozdělování, který vykazuje odlišnosti v rakouském systému, protože navíc používá přerozdělování v oblasti nemocniční péče. Srovnávané systémy veřejných zdravotních pojištění mají společné etické principy, které ale v Rakousku dostávají více prostoru přímo na úrovni zákonných předpisů. Tento fakt vytváří v Rakousku rámec pro veřejné zdravotnictví, které je zaměřeno více na pacienta a jeho autonomii. Přístup rakouského systému VZP k...
|
host ::
RSS.