|
|
Eye evolution and development: an insight from jellyfish and mouse
Růžičková, Jana ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jindra, Marek (oponent) ; Markoš, Anton (oponent)
L cfun pnr{,cn zrak je jedním z nejdů|cžitějšlchsmys|ů vyššlch obrgrlovď a u lidl pak pravděpodobnězauj|rnámezi smys|ynisto nejvyšš|.Morfogenczeoěíje @'nětem stdia již dlouhá léq avšatHbcm poslcdnlch dvacai let se vědci sousdsl'cjména na o(ázltu,jakor úlohubrajíjednot|ivégenypři vývoji ďníú seútur. Doeocud sc vědlina aalogd o vývoji o|o a jeho gcmic&én Fogranu opfoelao poznatkyáskanéstudiemoĎratlovot"vposlcdní doběÍán všaknematémnožsM iďormac| poskyt|yvědeckéPrácc zkoumd|c| znlrovéorgáoy áhavct obj'Měn| ftntca jeetotliých gpd náybýchpro vývoj ďí rcdúzy birnaha qstoplaru, uk bqoohyty rfiŤe Íozšířit našoau|osti ýkaj|cl seevoluceavývoje ďl. Jcdnodfuéc|h tétodiscrtrčnÍprtcc|con: l. pops.t g€n kodttjfutnoý krystrlin okamedúzyTripdalia cystoplora a souěasněse pokusitvysrčtlitwoIuoi regulďnich sckveircitobotogeiru; 2. obaakteÍizol.stg€'ty neáytné pro fimkci komomvébooka Ň,zy Iyiúqlia cybphara; 3. zkoumatjakol úlohuhrajekanonickównť}katenin ďenálnídťáhaběb€m vývojc očn|ěočky's vyřit|m novémyší|táňorčspccifickéCre|inic; 4, studovÚ fimkčnlvlastnostiPaxB genumcdúzyTripedaliacystophorcpomocl trasgcnn|homyšíhomodcluexprimujicihoPaxB v o&úěočcca sltnici. 35
|
|
|
Organické kódy a paměti
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
5 Abstract The backgrounds of Marcello Barbieri's semantic biology and the semiotic biology are confronted in the issue of autonomy of living systems. In the place of an interpreter in Pierce's triad, in Barbieri's case there stands a code. Although both concepts attribute important status to the meaning in biology (which is left out outside the scope of semiotic tradition), both concepts are by definition different in the way of apprehension the nature of living systems and of basic biological ideas. Codes are considered to have fundamental status in Barbieri's concept. From this point of view the analysis of histone code hypothesis seems to be appropriate. Can we say (according to our today's scientific knowledge) that histone code truly fulfills demands of Barbieri's concept of codes? Another Barbieri's idea of epigenesis functioning on the basis of biological memory can be unfolded not only thanks to analysis of the phylotypic stage's role, but also by similar analysis of the homeotic genes' role in morphogenesis of vertebrates, because even these genes can be regarded as biological memory of species. These analyses will lead us step by step to the negation of the thesis "cultura contra natura".
|
|
|
Morfogeneze a vzájemné ovlivňování bakteriálních kolonií
Rieger, Tomáš ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent) ; Kuthan, Martin (oponent)
Tato disertace navazuje svým zaměřením na další práce naší skupiny (Rieger T. et al., 2008, dále Cepl J. et al., 2010 a Patkova I. et al., 2012), kde jsme se věnovali studiu morfogeneze bakteriálních kolonií Serratia marcescens za různých inokulačních podmínek na nutričně bohatých agarech. Bakterie S. marcescens dokáží, pokud rostou v dostatečné izolaci na misce s živným agarem obohaceném o glukózu, vytvářet barevné strukturované kolonie, jež jsme nazvali "fontánka" (F). Díky schopnosti reagovat na proměny okolních podmínek změnou struktury či barevnosti, se tento fenotyp stal ideálním organismem pro další studia vzájemného ovlivňování bakteriálních kolonií. Všimli jsme si, že při standardním výsevu se bakteriální kolonie rostoucí v těsné blízkosti vybarvují dříve než kolonie rostoucí na misce izolovaně. Zjišťovali jsme, za jakých podmínek a jakým způsobem se toto ovlivňování děje. Prokázali jsme, že různé druhy bakteriálních makrokolonií (S. marcescens-fenotyp M, S. rubidea a E. coli) vysílají skrze živný agar informační agens, po jehož přijetí na ní dokáží recipientní fontánkové kolonie S. marcescens reagovat vždy stejným způsobem (X struktura). Jde tedy patrně o jakousi univerzální reakci na látku vysílánou různými druhy Enterobakterií. Růst kolonií fenotypu F na definovaném agaru je pomíněn...
|
|
|
Evolution of light detection in chordates
Pergner, Jiří ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent) ; Musilová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Vnímání světla je jednou ze základních vlastností živočichů. Světelné signály jsou pro ně důležité např. pro udržování cirkadiárních rytmů, regulaci rozmnožovacích cyklů, provedení změn v pigmentaci a pravděpodobně nejdůležitěji ze všeho pro vidění. Většina zvířat vnímá světlo za pomocí opsinů, členů proteinové superrodiny G protein spřažených receptorů. Kopinatec je zástupcem bezlebečných, nejbazálnějšího podkmene strunatců. Díky jejich fylogenetické pozici, morfologii a fyziologii se bezlebeční stali nejlépe použitelným modelovým organizmem pro porozumění evoluce obralovců a jejich specifických znaků. Během svého vývoje kopinatec vykazuje mnoho různorodých reakcí na světlo. Tato dizertační práce se zabývá studiem světločivných orgánů a opsinů v kopinatci. Do větší hloubky je zde probrán repertoár opsinových genů ve dvou druzích kopinatce, kopinatci floridském (Branchiostoma floridae) a kopinatci plžovitém (Branchiostoma lanceolatum) a jejich porovnání zejména s opsiny v obratlovcích. Dále jsou prezentována data ukazující pozoruhodnou podobnost na úrovni genové exprese mezi vizuálním orgánem kopinatce, tzv. předním okem, a neurony a pigmentovým epitelem v oku obratlovců. Tato data potvrzují dlouho předpokládanou homologii mezi předním okem kopinatce a okem obratlovců. Celkově předložená...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Transgenerační epigenetická dědičnost u savců
Dostálová, Veronika ; Švorcová, Jana (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Transgenerační epigenetická dědičnost u savců je diskutované téma v současné biologii. Epigenetické modifikace jsou molekuly, které hrají zásadní roli v regulaci genové transkripce. Epigenetické modifikace regulují ustavování jiných epigenetických modifikací a na celkovém procesu epigenetického stavu se podílí vnitřní i vnější buněčné nebo organismální prostředí. Jelikož jsou tyto molekuly schopny regulovat genovou transkripci v odpovědi na prostředí, podílí se tak na fenotypových projevech organismu. Je důležité zmínit, že epigenetické procesy jsou ovlivňovány také buněčnou či organismální historií. Vyvstává otázka, zda mohou tyto molekuly předávat informaci skrze savčí pohlavní linii do dalších generací. Existuje transgenerační dědičnost u savců? Experimentální data ukazují, že je tomu tak. Jaký to může mít dopad na naše vnímání evoluce? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Krajčovič, Juraj (oponent)
Absrakt ' Symbióza je historicky definovaná jako jakéko|i ýzicky blízkésoužitídvou či vícejedincůpatřícíchk ruzným druhům,a to bez ohledu na to, zda výslednouasociaci označímejako vztah mufualistický, komenzální či paraziticý.,Díky renesanci konceptusymbiózy v druhépolovině dvacátéhostoletí(endosymbiotická teorie Lyrrn Margulisové, rozvijející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo lkazovat, že symbiotickésvazky jsou zcela zásadníjak pro porozuměníinterakcím evolučním,tak ekologickým' Jako tematický celek se proto úzce doýkají centrální otrízkyteoretickébiologie, tj. jak v úplnostipopsat a pochopit strukfurua fungování biosfery. V souvislosti s exponenciálním nárustem poznatků dí|číchbiologichých diciplín a faktu, že otěaky souvisejícíse symbiotickým soužitímorganismůse dnes ýkají vpodstatě každéhotakového oboru a umožňujínám krom toho úspěšně překačovat bariérymezi nimi, lze konstatovat,žerostepotřebapro rozsáhlou ana|ýzu celéhokoncepfu a jeho obecnéhoi speciálního ýznamu - a to zvláště v biolosii teoretické'která si k|adeza ci!být oboremintegrativním.
|
host ::
RSS.