|
|
NK cell involvement in the pathogenesis of autoimmune arthritis
Richter, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Hromadníková, Ilona (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Revmatoidní artritida, jakožto jedno z nejčetnějších autoimunitních onemocně- ní vůbec, představuje celosvětový problém. Navzdory častému výskytu této choroby nebyla její patogeneze dosud zcela objasněna. Revmatického procesu se účastní řada imunitních buněk od antigen-prezentujících buněk po T, B a NK buňky. V této práci jsme se zaměřili na NK buňky exprimující repertoár aktivačních a inhibičních recepto- rů, které ovlivňují jejich funkci ve zdraví i nemoci. Zaměřili jsme se na analýzu funkce NK buněk a popsali možnosti její modulace revmatickými autoantigeny a multivalent- ními glykodendrimery nesoucími 4 (GN4C) nebo 8 (GN8P) N-acetyl-glukosaminových skupin. Jejich efekt na NK buňky a glykosylační dráhy byl studován in vitro. In vivo stu- die provedená na kolagenem-indukované artritidě (CIA) - myším modelu RA - byla provedena ke zjištění efektu těchto látek na rozvoj klinických příznaků choroby a vy- brané imunitní parametry. Srovnání NK-buněčné cytotoxicity u pacientů s RA, dalšími zánětlivými one- mocněními a u zdravých dárců prokázalo její poškození především právě u pacientů s RA. NK buňky periferní krve reagovaly na glykokonjugát GN8P inhibicí své efektoro- vé funkce u vzorků s vysokou expresí CD161. Exprese mRNA pro glykosyltransferázu MGAT5 byla zvýšena v synoviocytech pacientů, ale ne v...
|
|
| |
|
|
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...
|
|
|
Imunologický profil experimentální autoimunitní encefalomyelitidy.
Novosádová, Iva ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
4 Český abstrakt Experimentální autoimunitní encefalomyelitida (EAE) je uznávána jako myší model lidského autoimunitního onemocnění roztroušené sklerózy. Myší EAE je aktivně indukována imunizací vhodným myelinovým antigenem. Po imunizaci dochází k akumulaci CD4+ pomocných T lymfocytů (angl. T helper cell) Th1 a Th17 v centrální nervové tkáni, které produkcí svých cytokinů zprostředkovávají zánětlivou reakci vedoucí k destrukci myelinu. Hlavním cílem této práce bylo navození EAE s klinicky pozorovatelnými příznaky a sledování změn v počtech a změně fenotypu buněk, především NK buněk a T lymfocytů. NK buňky na svém povrchu nesou širokou škálu inhibičních a aktivačních receptorů. V obou skupinách má své zastoupení skupina receptorů C-lektinové rodiny NKR-P1. Ligand aktivační formy NKR-P1C není dosud znám, z tohoto důvodu bylo sledováno jeho zapojení v EAE. Dalším cílem bylo použití léčiva s ohledem na zlepšení průběhu choroby. Pro účel diplomové práce byly nejprve použity dva inbrední kmeny myší lišící se expresí NKR-P1 receptoru na NK buňkách. SJL/J myši (exprimují inhibiční NKRP1B) a C57BL/6 (exprimují aktivační NKRP1C). U SJL myší byla pozorována střídavě recidivující encefalomyelitida a u C57BL/6 chronická forma EAE. U obou kmenů myší byly detekovány změny počtu NK buněk i v ...
|
|
|
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
|
|
|
NKR-P1C receptor-carbohydrate interaction contributes to antitumor immune response via activation of NK and B cells
Hulíková, Katarína ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Kročová, Zuzana (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
SOUHRN Lektin-sacharidové interakce a receptory v nich zapojené jsou v současné době intenzivně studovány pro svou významnou úlohu nejen v infekční, ale také protinádorové imunitě. Hlavními buněčnými typy, které se podílejí na rozpoznávání sacharidových epitopů, jsou NK, NKT a B buňky. Diferenciace B lymfocytů může být zprostředkována aktivovanými NK buňkami buď přímým mezibuněčným kontaktem, anebo produkcí IFN-γ. Náš výzkum se věnuje studiu NK buněčných receptorů z rodiny C-typu lektinů, které specificky rozpoznávají sacharidové oblasti glykoproteinů. Syntetické glykokonjugáty s terminálními N-acetyl-D-glukosaminy na polyamidoaminovém (GN8P) a calix[4]arenovém (GN4C) nosiči, které byly zde použity, vykazovaly nejvyšší afinitu k aktivačním izoformám NKR-P1 (A a C) receptorů. Předmětem předkládané disertační práce je objasnění funkce NKR-P1C receptoru v rozpoznávání sacharidů a divergence Nkr-p1c genu mezi C57BL/6 (NK1.1+, NKR-P1CB6) a BALB/c (NK1.1-, NKR- P1CBALB/c) kmeny myší. Aktivace NK buněk a následně vyvolaná B lymfocytární diferenciace a výkonná funkce byly sledovány za použití glykokonjugátů GN8P a GN4C jako prototypových ligandů. Výsledky ukázaly, že GN8P zvýšil expresi mRNA pro NKR-P1C receptor, syntézu IFN- γ a lytickou aktivitu NK buněk, tvorbu antigen specifických (anti-KLH, anti- DNP a...
|
|
|
Vliv polymorfismu NKR-P1 na expresi receptorů Ly49 u hybridních kmenů myší (C57BL/6 x Balb/c, F10-F12)
Holubová, Martina ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Vliv polymorfismu NKR-P1 na expresi receptorů Ly49 u hybridních kmenů myší (C57BL/6 x Balb/c, F10-12) Abstrakt Přirozené zabíječské (NK) buňky tvoří subpopulaci velkých granulárních lymfocytů, které zprostředkovávají spontánní imunitní odpověď proti nádorovým a mikroorganismy infikovaným buňkám a představují tak důležitou součást vrozené imunity. Na povrchu NK buněk je exprimována široká škála aktivačních a inhibičních povrchových receptorů, jejichž prostřednictvím NK buňky rozpoznávají abnormální buňky; cytolytická aktivita je regulována na základě rovnováhy aktivačních a inhibičních signálů. K nejvýznamnějším rodinám receptorů myších NK buněk patří rodiny NKR-P1 a Ly49, které spadají do C-lektinové superrodiny receptorů kódované NK-genovým komplexem (NKC) na chromosomu 6 a zahrnují jak aktivační, tak inhibiční členy. Hlavním cílem této diplomové práce bylo ověřit vliv polymorfismu Nkr-p1c na expresi receptorů Ly49 a zjistit, zda se clustery genů Ly49 a Nkr-p1 lokalizované na opačných koncích NKC domény dědí nezávisle na sobě, či zda je na potomstvo přenášena celá NKC doména. Dalším cílem bylo zmapovat vliv zmíněného polymorfismu na cytotoxicitu NK buněk a růst nádorů. Pro tento účel byly použity myši inbredních kmenů C57BL/6 a Balb/c a jejich hybridi 10.-12. dceřinné generace. Genomy myší zmíněných kmenů...
|
|
| |
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Fišerová, Anna ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Řešená parcela se nachází v katastrálním území Brno-Zábrdovice, přesněji na nároží ulic Stará a Bratislavská. Charakter okolní zástavby není jednotný, nacházejí se zde však převážně historické budovy, z moderních na ulici Bratislavská Divadlo Radost. Navržený objekt má 2 podzemní a 7 nadzemních podlaží, v nadzemní části se skládá ze 3 hmot. 1. hmota- parter- má vzhledem ke komerční a restaurační funkci zvýšenou kostrukční výšku, a to i vzhledem k návaznosti vedlejšího objektu na ulici Bratislavská – Policie ČR. Druhá hmota (2. - 6.NP) je tvořena z části administrativními prostory a z převážné většiny bytovými jednotkami. Hmota 7.NP je uskočená od uliční čáry – výškově zhruba odpovídá hřebenu střechy Policie ČR. Vznikají zdebatraktivní jižně a východně orientované terasy, nachází se zde 4 atypické bytové jednotky,z nichž dvě disponují prosklennými atrii. Nároží parteru je otevřené a tvoří hlavní vstup do vnitrobloku, kde se nachází nákupní galerie, venkovní posezení kavárny a vstup do administrativní části budovy.. Zde vzniká veřejný prostor, který se využívá přes den, na noc je tato část vzhledem k bezpečnosti a nočnímu klidu uzavřená. Objekt nabízí 118 parkovacích stání ve dvou podzemních podlažích, dále 2 865 m2 administrativní a komerční plochy a 44 bytových jednotek.
|
|
|
Rezidence Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského v Hrobech na přelomu 18. a 19. století ve světle dochovaných inventářů
FIŠEROVÁ, Anna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje šlechtické barokní rezidenci Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského v Hrobech. Jejím cílem je rekonstrukce vnitřního uspořádání a materiálního vybavení sídla na přelomu 18. a 19. století. K poznání hmotné kultury hrobské rezidence využila autorka dochované zámecké inventáře z let 1795 a 1803. Předmětem zájmu je charakteristika jednotlivých místností sídla. Autorka se rovněž zabývá symbolickým významem výzdoby interiérů a předmětů, do kterých se promítal myšlenkový svět a hodnotový žebříček Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského a jeho rodiny. Zvláštní pozornosti se dostává mobiliáři a mimořádné sbírce nádobí, jež odrážely měnící se dobové trendy.
|
host ::
RSS.