|
|
Prototypové a malosériové čištění DPS
Švéda, Miloš ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá konstrukcí myčky pro prototypové a malosériové čištění DPS. Popisuje metody čištění DPS, zejména s problematikou čištění tavidlových zbytků. Stručně popisuje testovací metody pro měření kontaminace. Zabývá se výběrem jednotlivých komponentů pro konstrukci myčky DPS a testováním čistících účinků kompatibilní chemie pro čištění tavidlových zbytků.
|
|
|
Vliv integrálu teploty a času pájení na kvalitu pájeného spoje
Kučírek, Martin ; Špinka, Jiří (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce v teoretické části rozebírá problematiku integrálu teploty a času (Q), jenž má významný podíl na kvalitě pájeného spoje. Praktická část popisuje návrh a postup výroby testovací desky s plošnými spoji pro nastavení teplotních profilů, pájení přetavením SMD rezistorů BiSn pájecí pastou. Dále bylo testováno střihové namáhání pájených spojů a měřená střihová síla včetně izotermicky stárnutých vzorků. V závěru práce bylo provedeno hodnocení defektů po pájení, měření tloušťky intermetalické vrstvy pomocí optického mikroskopu i SEM a diskuse dosažených výsledků a zhodnocení Q.
|
|
|
Spolehlivost pájených spojů LED panelů
Šimon, Vojtěch ; Špinka, Jiří (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem integrálu teploty a použité pájky na kvalitu pájeného spoje. V teoretické části práce je řešena technologie pájení přetavením, problematika výběru pájecí pasty či kritéria pro nastavení pájecího profilu. Praktická část je věnována prokázání vlivu integrálu teploty na kvalitu spoje, k čemuž je použita analýza rentgenovou tomografií, mikrovýbrus a elektronová mikroskopie. V závěru čtenář najde shrnutí získaných poznatků, teoretických i experimentálních a odůvodnění dalšího postupu při vypracování diplomové práce.
|
|
|
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
|
|
|
"Byl dobrý sedlák, zemřel v Řecku." Činnosti člověka doby vikinské a jejich hodnocení v runových nápisech a ságách
Podolská, Markéta ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Práce analyzuje činnosti člověka doby vikinské na základě runových nápisů a vybraných rodových a královských ság. První kapitola vychází z kompletního korpusu runových nápisů a klasifikuje činnosti, které popisují, a hodnocení vlastností zemřelých. Druhá část se zaměřuje na četnost jednotlivých čin- ností v ságách. Na základě důrazu, který je kladen na určité činnosti, jsou ságy rozděleny do podskupin. Následným porovnáním výsledků obou analýz se zjišťují rozdíly v idealizovaném pohledu obou pramenů na činnosti doby vikinské. Zatímco runové nápisy akcentují loupeživé a obchodní výpravy a schopnost vést statek, zaměřují se ságy kromě vikinských výprav i na boje, soudní pře a pomstu. Přestože si oba prameny v mnohém odpovídají, kladou důraz na odlišné stránky reality a vzájemně se doplňují. Klíčová slova: staroseverská literatura, staroseverská společnost, runové nápisy, rodové ságy, královské ságy
|
|
|
Vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu
Koliášová, Klára ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce je zaměřená na vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu. První část práce zkoumá tento fenomén z hlediska sociolingvistiky: určení kontextů, v nichž byla latina používána, určení poměru používání latiny k používání domácích jazyků v období středověku, role církve, školství a literatury. Druhá část je zaměřena na praktický vliv latiny přetrvávající do dnešní doby, zejména přejatá slova, předpony a přípony, změny ve skloňování, vliv na syntax, ustálené fráze. Hlavním předmětem výzkumu je sbírka norských středověkých listin, Diplomatarium Norvegicum, na jejímž základě je vypracován poměr listin v latině a národním jazyce, změny v používání sledovaných jazyků podle období a tématu, porovnání s podobnými výzkumy pro Dánsko a Švédsko.
|
|
|
The language in M. B. Landstad's edition of Norwegian ballads: dialectal and Old Norse features
Korecká, Lucie ; Svevad, Thor (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat jazykové rysy norských středověkých balad ve sbírce M. B. Landstada, které se liší od současné spisovné norštiny, a určit, které z nich odpovídají dialektu užívanému v oblasti Telemark v Landstadově době, a do jaké míry se v baladách zachovaly rysy staroseverštiny a staré norštiny. Práce vychází z předpokladu, že lidová poezie, kterou M. B. Landstad sbíral v oblasti Telemark, nese nejen znaky nářečí užívaného v této oblasti, ale že se v ní díky pevně vázané formě (rytmus, rým) zachovaly i jazykové rysy z doby jejího vzniku (14./15. století) až do doby zápisu (polovina 19. století). Práce je zaměřena na analýzu jednotlivých jazykových rysů v oblasti morfologie, hláskových změn a slovní zásoby. Rozbor a zařazení jazykových rysů bude probíhat na základě odborné literatury podávající přehled o historickém vývoji norských dialektů a na základě srovnání s jinými texty psanými telemarským dialektem a s texty psanými ve staroseverštině a staré norštině.
|
|
|
Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách
Králová, Kristýna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Cílem této práce je stanovit charakteristické rysy časové konstrukce staroseverské ságy a na jejich základě ukázat, jak staří Seveřané vnímali čas. Hlavní pozornost je přitom věnována zkoumání časové konstrukce ságy rodové. Nejprve je ukázáno, na jakém principu je založena datace událostí v sáze a jak se liší od způsobu datace v letopisu a kronice. Dále je pojednáno o nejčastěji používaných časových údajích v sáze a jejich funkci ve vyprávění. Těžištěm práce je srovnání času příběhu s časem diskurzu ságy. Za tímto účelem vycházím ze tří kategorií Gérarda Genetta, trvání, uspořádání a frekvence. V rámci kategorie trvání je zkoumáno, proč se ve vyprávění vyskytují velké skoky v čase, co je v čase diskurzu vynecháno, a čemu naopak věnuje vypravěč největší prostor. V kategorii uspořádání se zabývám otázkou, do jaké míry je v sáze narušena chronologická následnost událostí. V souvislosti s kategorií frekvence je porovnáván počet výskytů jedné události v čase příběhu a v čase diskurzu. V dalších kapitolách je pojednáno o časové konstrukci ságy královské a ságy o dávnověku a jsou stanoveny zásadní rozdíly mezi časovou konstrukcí těchto typů ság a konstrukcí ságy rodové. V závěrech jednotlivých kapitol je ukázáno, co zjištěné rysy časové konstrukce ságy vypovídají o vnímání času u starých Seveřanů.
|
|
|
Ásgarð, Miðgarð a Útgarð: Vzájemné vztahy a jejich interpretace
Michalíková, Jana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Kadečková, Helena (oponent)
Práce usiluje o systematizaci staroseverských kosmografických představ. Zabývá se dvěma kosmologickými prostorovými koncepty - horizontálním a vertikálním. Nejprve zkoumá každý z těchto konceptů zvlášť, uvádí jejich strukturalistické interpretace i pozdější kritiky těchto interpretací. Dále zkoumá, zda jsou oba z prostorových modelů skutečně doložitelné v primární literatuře a zda jejich podoba skutečně odpovídá modelům, s kterými pracovali strukturalisté. Na základě kritického přístupu k pramenům vymezuje nový model vertikality. Těžištěm práce pak je zkoumání vzájemného vztahu obou prostorových konceptů, vymezení kontextů, na které se v primární literatuře každý z těchto konceptů váže, a analýza jejich funkce.
|
|
|
Zlaté fólie z Borqu - ikonografická a náboženská analýza
Gorroňová, Marianna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Souhrn Tato práce se věnuje analýze ikonografických elementů na pěti zlatých fóliích, které vyobrazují dvě postavy, jež na sebe hledí z profilu. Fólie byly nalezeny v základech obytného domu z doby stěhování národů a rané doby vikinské v náčelnickém sídle Borg uprostřed Lofotského souostroví v severním Norsku. Z důvodu této analýzy zde autorka představuje tři hlavní skupiny zlatých předmětů, a to zlaté brakteáty, zlaté fólie a jeden medailon. Na těchto předmětech je zobrazen pár postav a předměty byly nalezeny ve Skandinávii. Autorka zde uvádí kontext těchto nálezů, ikonografické prvky a vědecké interpretace jejich obsahu. Elementy na fóliích z Borgu jako typ fólie, vzhled očí, poloha muže a ženy, jejich oblečení a účes srovnává autorka s 91 fóliemi, které byly nalezeny na území Skandinávie, a také s brakteáty a jinými předměty zde uvedenými. Upozorňuje na částečnou shodu těchto elementů a u každé fólie z Borgu hledá její ikonografickou podstatu a funkci, jež konfrontuje s teoriemi o vlivu náboženství. Jelikož fólie z Borgu postrádají atributy, autorka se domnívá, že se nejedná o všeobecné zobrazení božstev. Naopak má každá fólie svůj vlastní příběh, na nichž jsou zobrazeni lidé z běžného života. Soudě podle kontextu uložení fólií ve vztahu k domu v Borgu se může jednat o model náčelníka a jeho ženy, o dva...
|
host ::
RSS.